Letošní počasí, zejména dlouhé období prudkých dešťů a chladu, nepřálo na západě Čech hnízdění čápů. Výkyvy počasí řada mláďat nepřežila. Ochránci přírody ze spolku DES OP Plzeň, kteří v Plzeňském a Karlovarském kraji monitorují desítky hnízd a starají se o ně, letos zaznamenali méně čápat než v jiných letech. V uplynulých dnech dali vybraným čapím rodinám k adopci deset osiřelých mláďat, která v důsledku lidské činnosti přišla o jednoho z rodičů. Například pět čápat museli odebrat z hnízda v Plané na Tachovsku, kde samce usmrtil vlak, řekl ČTK Karel Makoň z DES OP a ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Sloni se navzájem "oslovují" individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Studii zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Smrk ztepilý byl v hospodářských lesích střední Evropy rozšířen do širokého spektra přírodních podmínek. Často tak roste v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikem rozsáhlého poškození škodlivými abiotickými a biotickými faktory. V lokalitách s charakteristikami nejvíce vzdálenými (vyšší teploty, nižší srážky) od podmínek přirozených pro výskyt smrku je pak čas na změnu tohoto nepříznivého stavu v rámci adaptačních opatření relativně krátký.

Zvýšená četnost a rozsah lesních požárů kvůli většímu suchu a vyšším teplotám dělají hasičům vrásky na čele. Lesní požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 byl největší požár v novodobé historii Česka a pro hasiče to byla velká zkušenost. Na podobné rozsáhlé lesní požáry je potřeba se pořádně připravit, taková je realita. Hasiči upozorňují, že aktuální legislativa na požární prevenci moc nedbá. Kromě sucha a tepla se rizika lesních požárů zvyšují i s tím, že rozsáhlé lesy jsou pro hasiče obtížně dostupné a v lesích nejsou zdroje hasební vody. Proto hasiči přišli s legislativním návrhem, jak mít riziko lesních požárů v národních parcích opravdu pevně v rukách. Jejich představa ale vyrazila dech správcům chráněné přírody.

Ideální laboratoří pro výzkum věčných chemikálií by se mohly stát Špicberky. Zdrojů perfluorovaných a polyfluorovaných látek není na tomto souostroví v Severním ledovém oceánu mnoho. Vědci jsou proto schopni sledovat, kam až se v rámci potravního řetězce dokáží tyto látky dostat. Geochemik a děkan Fakulty životního prostředí ČZU Michael Komárek zároveň vyvrací mylné představy o tamním zasněženém, čistém a lidmi nedotčeném ekosystému a popisuje, na jakém principu funguje forenzní geochemie.

Některé žáby vřískají tak pronikavě, že to jiným živočichům trhá uši, lidské ucho ale zvuky s takto vysokou frekvencí neslyší. O zjištění brazilských vědců napsala britská televize Sky News.

Jednou z atrakcí Zoo Liberec je jezírko. Bylo vytvořeno v roce 1900, tedy ještě před vznikem zoo, a jezdilo se na něm na gondolách. Původní název proto byl Gongolové jezírko. Dnes je součástí Zoo Liberec a gondoly už po něm nejezdí. Plavou po něm labutě. Nově se mu říká Labutí jezírko. Jak ale říká ředitel zoo David Nejedlo, stále se najdou pamětníci, kteří žádají návrat gondol.

Několik kilometrů pásů lučního kvítí v lánech mezi poli ozdobilo krajinu v podhůří Bílých Karpat. Takzvané motýlí dálnice tam vysel soukromý zemědělec a vystudovaný botanik, zoolog a ekolog Martin Smetana, majitel Farmy Blatnička.

Rovnou a příkře stoupající pěšinu, po níž vede modrá turistická trasa od Obřích skal na vrchol Šerák v národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník v Jeseníkách, dlouhodobě poškozuje nadměrná eroze. Proto ji Lesy České republiky ve spolupráci s dobrovolníky i Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR upraví do serpentin. Práce začnou v červnu a skončí v říjnu, možná i dřív. Turisty nečekají žádná omezení.

Brněnští ochránci přírody z Rezekvítku vyzvali lidi, ať si domů natrhají nyní kvetoucí lupinu mnoholistou, které se říká vlčí bob. Květina s pestrobarevnými fialovými květy je totiž problematický, invazní druh ze Severní Ameriky. A jejím trháním lidé prospějí přírodě, zabrání vzniku semen. Ochránci o tom informovali na svém webu.