95 % Čechů tvrdí, že třídí aspoň jeden druh odpadu. Nejvíce lidí se hlásí k třídění plastů (93 %), skla (90 %) a papíru (88 %). S odstupem následují elektrozařízení (76 %) a dále baterie, akumulátory a nápojové kartony, které shodně třídí 69 % dospělé populace. Jak ukázal průzkum společnosti Ecobat, problém je s pravidelností. Když pomineme ty, kteří netřídí vůbec, i mezi těmi, kteří odpad třídí a vědí o důležitosti recyklace, je vysoké procento těch, kteří jej třídí jen občas. U většiny surovin je příležitostných třídičů zhruba čtvrtina. I díky tomu stále velký podíl surovin končí ve směsném odpadu, zatěžují životní prostředí a není možné je dále zužitkovat.

Prodej kotlů, které nejvíce škodí životnímu prostředí, tedy nejnižších emisních tříd, skončil už před dvěma lety. Od září 2022 je dle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 nebude možné ani provozovat. Tomu, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

Majitelé většiny kotlů na tuhá paliva napojených na teplovodní soustavu ústředního vytápění domu mají podle platného zákona o ochraně ovzduší od roku 2012 novou povinnost, kterou musí splnit do konce letošního roku. Do konce roku musí každý spalovací zdroj na tuhá paliva o příkonu 10–300 kW napojený na radiátory projít kontrolou technického stavu a provozu, tzv. revizí. Od 1. ledna 2017 si může městský či obecní úřad vyžádat potvrzení o revizi. Pokuta za neprovedení revize může být 20 tisíc korun. Revizi kotle je nutné co dva roky opakovat. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

Testy na toxické těžké kovy odhalily v písku sebraného na devíti pražských hřištích a pískovištích nadlimitní množství kadmia. Hodnoty přesáhly limit u všech vzorků s výjimkou jediného, upřesnila ekologická organizace Arnika, která testování organizovala. Koncentrace dalších těžkých kovů byly už pod limity danými vyhláškou ministerstva zdravotnictví.

Zalévat balkónová rajčata dešťovou vodou jde i v běžném bytovém domě. Stačí si vyrobit malý okap na balkónu nad vámi a vodu svést do kanystru. Jednoduché a levné řešení. Přesně takový kutilský nápad Jiřího Palduse a Petra Petříka z Čelákovic stačil na druhé místo v soutěži Dešťovka na zahradě o nejlepší kutilské využití dešťové vody.

Od Výpřeže až nahoru k Ještědu vede krásná cesta. Příkré stoupání je lemované hustým smrčím a borůvčím. A papírovými kapesníčky a toaletními papírky. Některé jsou hned u cesty, jiné schované kus dál, ale i tak jsou vidět. Nejde o žádnou environmentální katastrofu, ještědská příroda se kvůli troše celulózy a lidským výměškům nezhroutí. Jen na návštěvníka padá jistá vizuální nepohoda. Tu si z návštěvy jinak krásné přírody odnést nechcete. Přitom se dá s vlastní potřebou vypořádat tak, aby nebyla na obtíž.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes na chatu Blesku odpovídal na dotazy čtenářů k právě přijímané novele zákona o ovzduší, která by zásadně změnila náš právní řád a umožnila by státu kontrolovat, zda lidé doma netopí odpadky.

První cenu v soutěži „Dešťovka na zahradě“ získal Jaroslav Suda z Košic u Tábora. Soutěž se nezaměřila na žížaly, ale na využívání dešťové vody na zahradě. Sešlo se 33 soutěžních příspěvků, z nichž většina nezapře to, že Češi jsou národ kutilů. Jaroslav Suda je toho příkladem. Dešťovou vodu zajímavým způsobem využívá nejen ve svém skleníku, ale i v rodinném domě.

Už v několika českých městech mají svoji veřejnou sdílenou ledničku. Obyčejnou chladničku s neobyčejným účelem – lidé do ní nosí potraviny, které nespotřebují, a nabízí je potřebným. První veřejnou ledničku zprovoznili v Plzni, následovaly České Budějovice, Pelhřimov, Chrudim a Praha. V hlavním městě se v sobotu v rámci oslav Zažít město jinak otevře už v pořadí čtvrtá pražská sdílená lednice. Nejdete ji v Bio Oko Na Praze 7.

K přírodě šetrnější výrobky si našly své místo už v nejedné kuchyni či koupelně. Nyní přichází čas zamyslet se i nad svým šatníkem. Textilní průmysl za sebou zanechává nemalou ekologickou stopu, katastrofické jsou i pracovní podmínky švadlen a pěstitelů bavlny. Někteří výrobci a prodejci oblečení se proto rozhodli jít jinou cestou. A přibývá jich. Jak dokazuje web Greenglasses.cz i v Praze nebo v e-shopech se můžete obléknout udržitelněji v podstatě od hlavy až k patě.