https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zalohovani-napojovych-obalu-pet-lahve-do-kamen-prikopu-ani-prirody-nepatri
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daniel Vondrouš: Zálohování nápojových obalů: PET lahve do kamen, příkopů ani přírody nepatří

18.2.2008
Německo, Rakousko či Nizozemí dlouhodobě recyklují mezi 55 až 60 % svého komunálního odpadu. Plán odpadového hospodářství ČR určil cíl alespoň 50 % od roku 2010. Skutečnost? Recyklujeme pouhých 20 %. Máme tedy co dohánět.
 
MŽP připravilo soubor opatření, který umožní množství nevyužitého odpadu zásadně snížit. Revoluční kroky přinese především novela zákona o odpadech. Změní se poplatky za jednotlivé způsoby nakládání s odpady tak, aby se více vyplatilo třídit, méně spalovat a nejméně skládkovat. Drtivou většinu zvýšeného příjmu z poplatků nově získají kraje, použít je mohou výhradně na zlepšení nakládání s odpady. Na stejný účel putují také desítky miliard korun vyčleněných ministerstvem životního prostředí z evropských fondů. Všechny obce budou muset svým občanům nabízet třídění papíru, skla, plastu, nápojových kartonů a bioodpadu. Lidé budou moci odevzdávat elektrošrot či baterie také přímo v obchodech atd. Návrh bude zveřejněn v březnu.

Zhruba o půl roku později má MŽP předložit do vlády novelu zákona o obalech. Také tu hodlá v předstihu zveřejnit k připomínkování. Odpadovou legislativu novela doplní o vysoké recyklační cíle pro jednotlivé typy obalů (od nápojových kartonů až po kovové obaly). Základním nástrojem k jejich dosažení bude právě rozšíření a zkvalitnění systému odděleného sběru.

Naše i zahraniční zkušenosti ovšem ukazují, že dobrovolné třídění funguje jen do určité míry. PET lahví vytřídíme jen polovinu, ve světě jde přitom v rámci této metody o rekordní údaj. Země severní Evropy od Dánska po Estonsko, Izrael, 11 států USA, osm kanadských provincií či třeba jižní Austrálie ovšem využívají mnohem účinnějšího nástroje - zálohování. Zatímco sklo, papír, plasty atp. se i tam sbírají do barevných kontejnerů, nápojové plechovky a PET lahve spotřebitelé vracejí při nákupu v obchodech. Ekonomická motivace umožňuje dosahovat nesrovnatelně lepších výsledků: Švédsko - 86 % plechovek i PET lahví, Norsko - 93 % plechovek a 80 % PET lahví, Německo 95 % plechovek i PET lahví. Kvůli zálohování se nikde nesnížila poptávka po nápojích ani nezvýšila jejich cena, nekrachují malé obchody, nejsou potíže s hygienou. Není tedy důvod věřit tvrzení, že neschopní Češi bezproblémové zálohování PET lahví a plechovek nezvládnou.

Už proto, že zálohový systém všichni dobře známe, už desítky let se osvědčuje také u nás. Lahve od piva nezahazujeme, ale odevzdáváme v obchodě. Vrací se jich kolem 95 % a po dosloužení všechny putují k recyklaci. Jako motivace postačuje tříkorunová záloha.

PET lahve zálohovány nejsou – polovina jich končí na skládkách a ve spalovnách, v horším případě na ulicích, v příkopech podél cest či v lese. Právě nápojové obaly s námi cestují nejčastěji, není divu, že tvoří nejvýznamnější část volně pohozených odpadů. Jejich úklid a následnou likvidaci platí především obce a stát. Ředitelství silnic a dálnic loni oznámilo, že pouze zneškodnění odpadů z čištění dálnic (2300 tun) je ročně stojí 3,2 miliónu korun. PET lahve bývají také spalovány v domácích kotlích a zamořují ovzduší toxickými zplodinami. Mezitím na prvotřídní surovinu k recyklaci marně čeká řada českých zpracovatelů. Pokud by spoléhali jen na tříděný sběr, pak se nejspíš nedočkají.

Není překvapením, že jejich kolegové z obalového průmyslu to vidí jinak. Právě oni jsou totiž podle zákona odpovědní za plnění recyklačních cílů a na třídění či zálohování proto musejí obcím či obchodníkům přispívat. Princip „znečišťovatel platí“ se i v jiných zemích prosazuje postupně a průmyslové svazy pochopitelně nepatří k jeho horlivým obhájcům. Vyšší využití cenných surovin, snižování znečištění či úspora veřejných prostředků ovšem nepochybně patří mezi veřejné zájmy, které se MŽP snaží hájit. Ze všech připravovaných opatření v obou zákonech prostě nelze jednu – a zvláště tak důležitou - skupinu odpadů vynechat.

Obalová novela stanoví vysoké cíle pro všechny hlavní typy obalů - od skla až po nápojové kartony. A k nim přiřazuje příslušné nástroje. Nelze vyloučit, že během příštích měsíců někdo ještě vymyslí originální českou metodu, jak se srovnatelnými náklady dosáhnout vysoké recyklace PET lahví a nápojových plechovek jinak, než ve světě osvědčeným zálohováním. MŽP opakovaně ujistilo zástupce nápojového průmyslu o své připravenosti diskutovat o takových návrzích. Zálohový systém sám o sobě přirozeně není cílem. Je pouze nejefektivnějším známým prostředkem k dohnání ztráty, která nás v recyklaci PET lahví a nápojových plechovek dělí od jiných zemí.

Na otázku Ekolistu odpovídá praktická zkušenost desítek zemí. Zálohování nápojových obalů vede k radikálnímu zvýšení jejich recyklace a ke snížení množství volně pohozených odpadů. Podobně jako před lety v těchto zemích, také u nás dnes stojíme před důležitou volbou. Můžeme dál polovinu PET lahví vyhazovat na skládky, do příkopů a přírody či je dokonce protizákonně pálit doma v kamnech. Nebo je nasměrujeme k recyklaci a ušetříme peníze obcí a státu vynakládané na úklid veřejných prostranství, cennou energii, dováženou ropu, naše plíce a přírodu.

Poznámka serveru Ekolist.cz:

Ve Fóru Ekolistu hodláme publikovat vyžádané komentáře zainteresovaných osobností k aktuálním tématům. Všichni oslovení budou mít stejné zadání tématu. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma:

"Přispěje případné zavedení povinného zálohování nápojových obalů na jedno použití k ochraně životního prostředí?"

O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
  • Daniela Vondrouše, vedoucí poradců ministra životního prostředí - jeho názor najdete na této stránce.
  • Jana Bláhu, tajemníka Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí - jeho názor najdete zde.
  • Marka Sýkoru, člena komise Životní prostředí Svazu města a obcí ČR - jeho názor najdete zde.

reklama

 
Daniel Vondrouš
Vedoucí poradců ministra životního prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist