https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetsina-elektriny-z-vetru-se-v-cesku-vyrobi-na-severozapade-na-jihu-zadna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Většina elektřiny z větru se v Česku vyrobí na severozápadě, na jihu žádná

11.6.2024 11:09 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Většinu elektřiny z větru v Česku vyrobí větrníky na severozápadě země, téměř 62 procent z ní loni pocházelo z Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje. Žádná se naproti tomu nevyrobila v Jihočeském kraji a v Praze. V absolutním množství se nejvíce elektřiny z větru v loňském roce vyrobilo v Ústeckém kraji, v přepočtu na rozlohu území v Karlovarském. Údaje dnes poskytla Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). Zároveň upozornily, že větrné elektrárny a mlýny se zájemcům otevřou při světovém Dni větru v sobotu 15. června.
 
Z větru se loni v Česku podle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyprodukovalo 701 gigawatthodin (GWh) elektřiny. V Ústeckém kraji to bylo víc než 175 GWh, v Karlovarském přes 148 GWh a v Libereckém téměř 111 GWh. Největší instalovaný výkon mají větrníky v Ústeckém a Karlovarském kraji, s odstupem následují Liberecký a Olomoucký kraj. Tuzemské větrné elektrárny ale stále pokrývají pouze jedno procento spotřebované elektřiny, třeba jaderné elektrárny Dukovany a Temelín loni do přenosové soustavy dodaly 30.400 GWh. Povolování staveb nových větrníků je přitom složité a dosud trvá běžně deset a více let, upozornily oborové svazy.

Vznik větrných elektráren často brzdí nesouhlas lidí z okolí. Některé z nich a také větrné mlýny se proto na Den větru zpřístupní veřejnosti, aby mohli lidé zjistit, jak fungují. Doprovodný program bude v sobotu 15. června připravený na 21 místech. "V některých lokalitách budou hasiči nacvičovat evakuaci osob z elektrárny, jinde budou skákací hrady, malování na obličej, virtuální realita nebo soutěže pro děti," uvedl předseda ČSVE Michal Janeček. Podrobnosti jsou na webu akce.

Stát plánuje stanovit takzvané akcelerační zóny, v nichž bude povolování staveb solárních nebo větrných elektráren rychlejší. Postup pro vymezování zón koncem dubna schválila vláda. Za promarněnou příležitost oborové svazy označily to, že se zároveň nezjednoduší pravidla také mimo tyto oblasti. Zjednodušit a zrychlit je podle ČSVE a Komory OZE potřeba také nahrazování starších větrníků moderními. Současná podoba návrhu může podle nich výrazně zbrzdit přechod na domácí zdroje čisté energie.

"Zjednodušit povolování pro větrné elektrárny jen v akceleračních oblastech by byla velká škoda. Potřebujeme kompletní a jasná pravidla pro jednoduché a rychlé povolování větrníků v celé ČR. Proč na zbytku území měla příprava větrných elektráren trvat dál deset a více let namísto maximálně dvou?," uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Stát do budoucna počítá s výrazným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů energie, který v současnosti činí kolem 19 procent. Podle loňského vládního návrhu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu by měl podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 stoupnout alespoň na 30 procent. Evropská komise vrátila návrh k úpravě. Podle oborových organizací je tuzemský potenciál vyšší než 30 procent a vláda by jej měla v revidované verzi plánu zvýšit.

Žebříček krajů podle výroby ve větrných elektrárnách v roce 2023:

Elektřina vyrobená ve větrných elektrárnách

(GWh)

Instalovaný výkon větrných elektráren

(MW)

Rozloha kraje

(km2)

Instalovaný výkon větrných elektráren na km2 (MW)

Ústecký kraj

175,314

86,8

5339

0,0163

Karlovarský kraj

148,297

67,6

3310

0,0204

Liberecký kraj

110,766

48,6

3163

0,0154

Olomoucký kraj

96,250

45,9

5272

0,0087

Moravskoslezský kraj

77,980

28,4

5431

0,0052

Kraj Vysočina

23,469

11,9

6796

0,0018

Královéhradecký kraj

20,588

10,2

4759

0,0021

Pardubický kraj

16,360

23,0

4519

0,0051

Jihomoravský kraj

13,811

8,3

7188

0,0012

Plzeňský kraj

10,613

5,3

7649

0,0007

Středočeský kraj

7,476

6,0

11.929

0,0005

Zlínský kraj

0,261

0,2

3963

0,0001

Jihočeský kraj

0

0,0

10.058

0,0000

Hlavní město Praha

0

0,0

496

0,0000

ČR

701,185

342,2

79.871

0,0043

Zdroj: ERÚ, ČSVE, Komora OZE


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

11.6.2024 15:02
To je ale pro pražáky pěkná ostuda, že tam nemají nainstalovány větrníky!
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

11.6.2024 22:35 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak to, že ne? A co ten průvan v metru?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

11.6.2024 23:06
Zajímavá tabulka. Tak si to spočítejme trochu jinak:
Instalovaný výkon za celou ČR je 342,2 MW. Rok má 8760 hodin. Při plném celoročním výkonu, by větrníky měly vyrobit 2,997.672 MWh elektřiny. Vyrobily však jen 701,185 GWh.
To znamená, průměrné roční využití instalovaného výkonu, jen 23,4 %.
No, to se tedy máme čím chlubit!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.6.2024 07:50 Reaguje na Tonda Selektoda
To ale odborníci dávno ví.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

12.6.2024 07:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Odborníci – jistě! Ale takový článek si neprohlíží jen energetici, a proto můžou být zveřejňované informace pro laiky i zavádějící.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.6.2024 08:27 Reaguje na Tonda Selektoda
předběhl jste mě:)
ano, tento údaj je mnohem důležitější.
ve skutečnosti toho vyrobily ještě méně - od dodaného výkonu je nutno odečíst "horkou zálohu".
Odpovědět
PB

Petr Brok

12.6.2024 09:16
Přede 30ti lety mi CHKO nedovolilo kolektory na ohřev vody ani na střechu do dvora. Prý narušení krajinného rázu ( jen z pohledu z vyhlídkového letadla). Dnes se na narušení krajinného rázu dávají dotace.
Odpovědět

Radek Čuda

12.6.2024 15:33 Reaguje na Petr Brok
Na sprostý lid musí být přísnost:-))).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.6.2024 11:04
Nedaleko od mne na Ostravsku stojí na jedněch z mála kopců dva větrníky.
Málokdy se točí, ale podle majitelů prý jsou výdělečné. Kdysi u nás byla
spousta malých ocelových mlýnů na obilniny a když foukal vítr, tak si
chlapi vzali do "mlýna" (prkenná bouda) flašku a mleli i v noci. Když
nefoukalo, tak spotřebovali namletou mouku a šrot a pak šli za těmi,
co mleli elektricky. Nakonec už nemlel větrem nikdo a dnes jsou to jen
torza a nebo pár nadšenci opravených muzeálních kousků. Torza nesměla
dlouho ani do sběru, protože byla ve vojenských mapách zaznačena jako
orientační body v krajině. Naši předci zkušeně opustili Občasný Zdroj
Energie a přešli ke zdroji, který byl v pohotovosti kdykoliv a mohli
mlít i tehdy, když nefoukalo. My se vracíme o 100 let na zpět, kdy to
kvůli absenci elektrických sítí byla nutnost a hrajeme si na EKO.
Budiž, pokud budou větrníky sloužit k něčemu, co nepotřebuje stálý
příkon a může fungovat nárazově. Totéž u solárů, ať fungují pro výrobu, která se spokojí s občasností a kolísavým příkonem. Do sítě by měly
být tyto zdroje připojeny na vlastní riziko a s nutností mít k nim
VLASTNÍ zálohy a akumulace. Pokud Zálohy a akumulace provozuje někdo
jiný za úplatu, tak ať ji hradí provozovatel OZE a nikoliv spotřebitel,
který nasmlouval stabilní dodávky za stabilní cenu. Jako spotřebitele
mne zaráží, jak je možné, že jeden slízává pouze smetanu a já musím
platit více za to, že jeho výkon není stabilní a provozovatel záloh
a akumulací mi své vícenáklady včetně nákladů na regulace a rozvody
započítává do ceny. Ty ať hradí zastánci a provozovatelé OZE a mne
ať zásobuje stabilní zdroj elektřiny se stabilní cenou a výkonem.
Doplácet na OZE barony ale ze zákona MUSÍM i když nechci a tak to
považuji za diktaturu OZE baronů a jejich kumpánů z vlády a politiků.
Nemám na výběr si vybrat mezi dodávkou stabilní bez vícenákladů
a nestabilní s vícenáklady. Jsem tak rukojmím někoho, kdo slízává jen
tu smetanu a na mne zbylo odstředěné mléko + dodaný tuk za mé peníze,
aby to bylo opět stejné mléko, jako před odstředěním.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist