V čem spočívá ničivá síla obávaného lodního červa? Vědci asi vyřešili po staletí trvající záhadu

Podlouhlý mořský mlž dokáže ve dřevě ponořeném ve vodě vyvrtat nepřehlédnutelné díry.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Savannah District, U.S. Army Corps of Engineers / Flickr

Dřevo je přitom houževnatý materiál. Jeho celulóza může být sice výživnou pochoutkou, ale pouze pro ty živé tvory, které ji dokážou strávit a navíc se k ní dostat přes vrstvu ještě odolnějšího ligninu.

Toho jsou schopni například termiti, kteří hostí ve svých útrobách specializované symbiotické mikroby.

Jenže trávicí ústrojí šášní bylo dlouho považováno za téměř sterilní prostředí, neosídlené střevní mikroflórou.

Tým amerických vědců se rozhodl útroby lodního červa znovu velmi pečlivě prozkoumat. „Pro případ, že by výzkumníkům za posledních sto let něco uniklo," vysvětluje Barry Goodell z University of Massachusetts Amherst a spoluautor studie.

A zdá se, že tomu tak opravdu bylo.

„Ze zprávy o průzkumu mořských pilířů v zálivu San Francisco za rok 1921 se dozvídáme, že evropský lodní červ (Teredo navalis) byl v zálivu San Francisco poprvé objeven v roce 1914 A. L. Barrowsem. Po následujících pět let způsoboval jen malé škody, ale náhle v roce 1920, v souběhu s obdobím neobvykle nízkých srážek, se útoky tohoto měkkýše rozšířily po velké části zálivu San Francisco. Než si majitelé všimli problému, tito živočichové zcela prokousali pilíře mnoha mol, terminálů a dalších námořních staveb na úrovni bahenního dna. Opatrný odhad škod způsobených v letech 1920 a 1921 pouze v sanfranciských vodách, na základě nákladů na opravy a náhrady, které si tyto útoky vyžádaly, překračuje 15 000 000 USD,“ píše se v dobové publikaci.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Internet Archive Book Images / Flickr

Lodní červi mají v trávicím ústrojí, tzv. tyflosol, vnitřní záhyb střeva, který skládá ze dvou stočených chlopní tkáně.

„Vypadá jako knír Salvadora Dalího vzhůru nohama,“ popisuje tvar tohoto útvaru Reuben Shipway.

O tyflosolu se dosud předpokládalo, že slouží k lepšímu vstřebávání živin v trávicím traktu.

Vědci v něm však nyní našli shluky symbiotických baterií, které mohou hrát klíčovou roli při trávení lignocelulózy.

Přečtěte si také |

Miroslav Bobek: Pravda o olgoji chorchojovi

Nová zjištění pomáhají vyřešit nejen dlouholetou záhadu o fungování šášní, ale mohou mít též praktické využití při hledání nových enzymů v biotechnologických odvětvích.