https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/paradox-kdyz-budeme-hasit-kazdy-lesni-pozar-rozloha-vypalene-plochy-se-bude-zvetsovat-rychleji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Paradox: Když budeme hasit každý lesní požár, rozloha vypálené plochy se bude zvětšovat rychleji

25.6.2024 05:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Savany, prérie, příbřežní porosty anebo jehličnaté lesy se bez nich neobejdou. Pro tyto ekosystémy jsou občasné požáry určujícím faktorem, který jasně udává jejich dynamiku. Poučení o tom, že ne každý požár je třeba hasit – a že některé ohně jsou pro přírodu prospěšné – se ovšem do podvědomí lidí propisují jen velmi pomalu.
Savany, prérie, příbřežní porosty anebo jehličnaté lesy se bez nich neobejdou. Pro tyto ekosystémy jsou občasné požáry určujícím faktorem, který jasně udává jejich dynamiku. Poučení o tom, že ne každý požár je třeba hasit – a že některé ohně jsou pro přírodu prospěšné – se ovšem do podvědomí lidí propisují jen velmi pomalu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
S požáry lesů v Severní Americe se to často má úplně jinak, než by člověk laickým rozumem posuzoval. Hoří často proto, že se dříve tolik hasilo. A čím lepší jsou hasiči v kontrolování požárů, tím se rozloha vypálené plochy zvětšuje. Klimatické změny to pochopitelně jen zhoršují.
 

Požáry lesů nejsou ve Státech zase tak neobvyklou věcí, a proto jsou tam na ně poměrně dobře připraveni. Dokládá to i pozoruhodná statistika úspěšnosti tamních hasičů. Zkrotit dokáží 98 procent všech lesních požárů, ještě než rozloha vypálené plochy přesáhne 40 hektarů. Ten opravdu hezký výsledek je ovšem úspěchem jen tehdy, vnímáte-li ho optikou požární bezpečnosti.

Když si ovšem pro hodnocení efektivity zákroků severoamerických hasičů připustíte i jiná měřítka, zase tak pozitivní ta skutečnost není. Protože ona desetiletí stále úspěšnějšího potlačování požárů mají i nezamýšlené důsledky. Které pro lidi, ani pro přírodu, úplně příjemné nejsou.

Krátce řečeno – ať už se nám to líbí či nikoliv – oheň je coby živel nedílnou součástí přirozených ekosystémů.

Savany, prérie, příbřežní porosty anebo jehličnaté lesy se bez nich neobejdou. Pro tyto ekosystémy jsou občasné požáry určujícím faktorem, který jasně udává jejich dynamiku. Poučení o tom, že ne každý požár je třeba hasit – a že některé ohně jsou pro přírodu prospěšné – se ovšem do podvědomí lidí propisují jen velmi pomalu.

Přeci jen, oheň je chápán jako ničivý živel, dobrý sluha, ale hodně zlý pán. Zrovna u lesů – v nichž asi nikdo nevidí oheň rád – jsou důsledky snahy potlačovat požáry nejpatrnější. A taky nejparadoxnější. Protože les, ve kterém se po několik sezón úspěšně dařilo bránit vzniku požárů, se sám stává mnohem víc hořlavým.

Více paliva znamená horší požáry

Stromový opad – větve, kůra, suché kmeny, listí nebo jehličí prosycené smolou – se tu v zahuštěném podrostu postupně střádá jako palivo budoucího požáru. Takového požáru, který už nebude tak snadné zkrotit a nejspíš přeroste v mnohem ničivější událost. Protože není oheň jako oheň, a ne každý lesní požár je z hlediska svého vlivu na okolní krajinu stejný.

Drtivá většina lesních požárů ve Státech se počítá k těm, které takzvaně hoří s nízkou intenzitou. Jsou to ty, které vznikají v nepříliš suchých lesích za nepříliš větrných dní. Takové je relativně snadné uhasit, a proto tvoří většinový podíl těch úspěšně zhašených 98 procent požárů se spáleništěm pod čtyřicet hektarů. Nejsou to ohně, které by dělaly nějaké zásadní škody. Ve skutečnosti se jimi vypálená plocha podílí na dvou procentech rozlohy ohněm zasažených lesů.

Dobře se to jako statistická hříčka pamatuje: osmadevadesát procent lesních požárů s nízkou intenzitou se podílí dvěma procenty na rozloze vypálené plochy – a dvě procenta vysoce intenzivních a ničivých požárů stojí za osmadevadesátiprocentní rozlohou vypálených lesů.

Stromový opad – větve, kůra, suché kmeny, listí nebo jehličí prosycené smolou – se tu v zahuštěném podrostu postupně střádá jako palivo budoucího požáru. Takového požáru, který už nebude tak snadné zkrotit.
Stromový opad – větve, kůra, suché kmeny, listí nebo jehličí prosycené smolou – se tu v zahuštěném podrostu postupně střádá jako palivo budoucího požáru. Takového požáru, který už nebude tak snadné zkrotit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jenže tím už veselé hříčky končí. Protože potlačování lesních požárů s nízkou intenzitou přirozeně vede k akumulaci paliva v lesích a k nárůstu pravděpodobnosti výskytu požárů s vysokou intenzitou.

Extrémní lesní požáry jsou do značné míry splátkou za to, že se posledních sto let s lesními požáry bojuje.

Vypálená díra v evoluci

Problém s akumulací paliva není ovšem jediným negativním důsledkem potlačování lesních požárů.

Už proto, že ta chvályhodná snaha amerických hasičů uhasit všechny objevivší se požáry nesnižuje celkové množství požárů rovnoměrně. Efektivně potlačuje jen požáry s nižší intenzitou, zatímco s těmi extrémními je boj do značné míry marný.

Do toho nerovnoměrného rozložení různě intenzivních požárů teď ještě vstupují klimatické změny.

A evoluce.

Alespoň tak to popisuje Mark Kreider, doktorand v oboru lesnictví a ochrany přírody, studující a bádající na University of Montana. „To vytrvalé potlačování požárů totiž mění způsob, jakým rostliny a živočichové s ohněm interagují. Bez vystavení požárům nízké intenzity mohou ztratit vlastnosti, které jsou klíčové pro přežití a obnovu po ničivých událostech,“ říká Mark Kreider.

Lesní krajina po intenzivním požáru, ono spáleniště, má mnohem méně dostupných zdrojů semen a méně stínu. Nové semenáčky se tu hůře uchytí a těm šťastnějším, kterým se to přeci jen povede, snižují lokální extrémy – teplejší a sušší podmínky – šanci na přežití.

Naproti tomu požáry nízké intenzity uvolňují a prosvětlují prostor v podrostu, poskytují zdroje pro nový růst a zároveň zachovávají stát i živé stromy, které třeba jen stínem podporují semenáčky v jejich počátečních zranitelných letech.

„Rychlým hašením požárů nízké intenzity – a tím faktickým nezabráněním hoření pouze extrémních požárů – se tak v krajině zvyšuje tlak na rostliny přizpůsobené klimatu a místním podmínkám,“ popisuje Kreider.

Konkurenční výhoda některých druhů – umět prosperovat na spáleništi – ztrácí svůj smysl, když zmizí požáry o malé intenzitě. A požárům o velké intenzitě ani ty druhy příhodně adaptované neodolají. Hašení požárů tak očesává ekosystém o druhy, které jsou schopné požáry přežít.

Lesní krajina po intenzivním požáru má mnohem méně dostupných zdrojů semen a méně stínu. Nové semenáčky se tu hůře uchytí. Naproti tomu požáry nízké intenzity uvolňují a prosvětlují prostor v podrostu, poskytují zdroje pro nový růst a zároveň zachovávají stát i živé stromy, které třeba jen stínem podporují semenáčky v jejich počátečních zranitelných letech.
Lesní krajina po intenzivním požáru má mnohem méně dostupných zdrojů semen a méně stínu. Nové semenáčky se tu hůře uchytí. Naproti tomu požáry nízké intenzity uvolňují a prosvětlují prostor v podrostu, poskytují zdroje pro nový růst a zároveň zachovávají stát i živé stromy, které třeba jen stínem podporují semenáčky v jejich počátečních zranitelných letech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Hašením za větší spáleniště

Jak Krieder doplňuje, v důsledku klimatických změn a globálního oteplení se lesy obecně stávají náchylnější vůči vzniku požárů. A kvůli hašení při tom narůstají šance na výskyt těch intenzivnějších. Plocha ohněm zasaženého území se tak meziročně zvětšuje, ale ne úplně intuitivním způsobem.

„Zjistili jsme, že zatímco konvenční potlačování lesních požárů vedlo k menšímu celkovému počtu vypálených ploch, rozloha roční vypálené plochy se zvýšila skoro třikrát,“ popisuje Krieder, který se rozhodl tento trend s využitím dostupných dat v rámci různých klimatických scénářů modelovat.

Výpočty nasimulované počítačem poukázaly na to, že při zachování stávajících postupů hašení všech lesních požárů se bude rozloha vypálené plochy lesů zdvojnásobovat každých čtrnáct let. Zatímco když se ty lesní požáry nízké a střední intenzity nechají hořet bez hašení, dojde ke zdvojnásobení té vypálené plochy až za čtyřiačtyřicet let.

Shrnuto do jedné věty – pokud se bude v časech klimatické změny hasit každý lesní požár, rozloha vypálené plochy se bude zvětšovat rychleji.

„A samozřejmě, setrvání v trendu hašení každého lesního požáru navyšuje podíl paliva dostupného v lesích. To znamená, že v následujícím dekádách budou extrémně ničivé požáry ještě častější, a budou v ekosystémech způsobovat dalekosáhlé změny. Tím, že z nich budou odstraňovat druhy adaptované na požáry s nižší intenzitou.“

Nehas, co tě nepálí

To všechno je sice moc „pěkné“, ale co se s tím dá dělat?

Mark Krieder si nedělá iluze o tom, že změna v přístupu k hasičským zásahům v lesích přijde. Jde jen o to, jestli v jako připravená a promyšlená reakce na změnu vnějších podmínek, anebo jako důsledek naprostého vyčerpání jiných řešení.

Aby bylo možné tuto předpokládanou krizi řešit, bude třeba přehodnotit postoj k lesním požárům. A ty, které jsou svou intenzitou malé a ne tolik nebezpečné svému okolí, pak nepotlačovat tak agresivně – ale nechat je spíš kontrolovaně hořet.

„Mnohem častěji se také bude pracovat s řízeným vypalováním podrostů, s kulturních vypalováním a dalšími technikami, které budou příznivější pro druhy lépe přizpůsobených měnícímu se klimatu,“ uzavírá Krieder. Připouští přitom, že o tom přesvědčit veřejnost nebude zrovna snadné.

Věda o lesních požárech totiž klade většinu zažitých věcí na hlavu.

Hašení lesních požárů činí porosty hořlavější, snaha kontrolovat oheň zbavuje lesy druhů na oheň adaptovaných a zasahování u uhasitelných požárů vede jen k rychlejšímu navyšování vypálené plochy.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

25.6.2024 06:07
Pokud někdo nasadí zkušenosti od někud někam jinam, tak výsledek je pak k pláči. No jako třeba bezzásahovost na základě velikých Americko-Kanadských pralesů na Šumavu nebo NPČŠ.
Matematici tomu říkají, že řešení je silně závislé na okrajových a počátečních podmínkách.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.6.2024 07:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
si pořád myslíme, že požár v lesním porostu je něco co do něj nepatří ale děje se tak miliony let.
Měli bychom přestat být šokovaní naším pidi požárem a věnovat se tomu, aby jsme dokázali být efektivnější v lokalizacích.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2024 10:26 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A já si pořád myslím, že když hoří 10 tisíc km2 na Sibiři nebo Kanadě, je to 00 prt z rozlohy. Když zhoří polovina NP tak je to zločin. O shořených budovách, ohrožených životech a hospodářských lesích nemluvím.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.6.2024 23:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Navíc v savanách a prériích rostou dřeviny, které slabší požáry přežijí bez problémů. U nás ale zatím savany a prérie nemáme, takže raději hasit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.6.2024 06:37 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V našich zeměpisných šířkách a v našem průměrném produkčním lese požáry rozhodně do lesa nepatří, protože udržováním - čištěním lesa a normální vlhkosti v našem lese umíme dlouhodobě po staletí udržovat ty lesy bez požárů.
Požáry jsou nezbytné tam, kde se lesy nečistí a kde kombinace vlhkosti a teploty způsobuje, že se tam pro dané teploty časem nahromadí nadkritické množství biomasy.
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 09:39 Reaguje na Radim Polášek
Čištení lesa je protiklad k udržování vlhkosti a vody v něm. Je to jako s trávníkem - když ho posekám, vyschne. Když uklidím les, bude vysychat. Tak to prostě je.
A i u nás k požárům dochází. Protože máme lesy maličké a dostupné, tak se hned všechno uhasí. Ale kde jsou neprostupné lesy velikosti Evropy, tam je to jiné. Jejich postupy k nám ale nepatří, u nás by jen škodily.
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 09:51 Reaguje na Radim Polášek
Já jsem doslova nešťastný z umyšlení lidí, kteří mají utkvělou představu o jakémsi škodlivém hromadění biomasy v lese a mají potřebu vše čistit. Jsou to přesně stejně zdeformované názory, jako že správný trávník musí být nízko posekaný a vyrostlá tráva je špatně. Názory proti přírodě.
Toto je příčina a důvod současného vysychání světa a mizející biodiverzity. Přesně toto.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2024 10:04 Reaguje na Petr
Je vidět, že jste v lese nikdy nepracoval. Mmch, dřevem se u nás dříve topilo, a ten dobrý zvyk (jeho úklid) přetrvává do dneška. Naše lesy jsou hospodářské, čistí se i od náletu před vlastní těžbou, kvůli bezpečí dřevorubců. Ono opičit se po tom, jak to ne/dělají soudruzi za louží, vypovídá vše o samotném nositeli tohoto názoru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2024 10:12 Reaguje na Karel Zvářal
A oni své lesy též budou více využívat, je chyba nechat všechno shořet. 56.5947722N, 119.8404642W
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 10:18 Reaguje na Karel Zvářal
Vymýšlíte si. To dřívější uklízení bylo jen důsledkem toho topení dřevem. Čištění lesa žádný smysl ani užitek nemá, přírodě (hlavně biodiverzitě a vodnímu režimu lesa) to vyloženě škodí a přetrvává to jen v hlavách lidí jako vy. A to je potřeba v lidech změnit, jinak se z problémů s krajinou a klimatem nevyhrabeme.
Čištění od náletu před těžbou je váš blud. I když někde opravdu zlikvidují úplně vše, ale až při vlastní těžbě, protože pro strojové "hospodaření" je to nejjednodušší. Hospodář při smyslech naopak nálet maximálně chrání.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2024 10:24 Reaguje na Petr
:-)) Jo jo, další a další petroviny. Ten nálet se uklízí i kvůli následné výsadbě, kde místo náletových dřevin (habr, bříza) má jít např. buk, dub a bor (dle plánu). "Diverzita", tj. netěžení, se nechává v nepřístupných roklích, kde tahat shnilotinu se nikomu nevyplatí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 13:54 Reaguje na Radim Polášek
So zmenou klímy do subtropickej , ktorá sa blíži nemá skúsenosti žiaden súčasný český alebo slovenský lesník. A to čo robili naši predkovia pred 100-300 rokmim stačiť nebude. Naposledy tu totiž bola tpodobne teplá klíma pred 800-1200 rokmi. V tej dobe neboli napriamené rieky a potoky, vysušené mokrade ani nasadené veľké smrekové lesy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2024 06:22
Na ostrově Hydra zasahovali letecky, podobně to dělají v Americe, asi tomu nikdo nerozumí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.6.2024 08:45
Zajímavé. Že by byl požár v NP ČŠ požárem malé intenzity? V případě požáru v NP ČŠ tvrdili ochranáři, že suché kůrovcové stromy ( ať už ležíci nebo stojící) neměly na velikost požáru vliv a požár se šířil hlavně po hrabance a suché trávě kde ta kůrovcová hmota nebyla. Tady v článku se tvrdí přesný opak.
" Stromový opad – větve, kůra, suché kmeny, listí nebo jehličí prosycené smolou – se tu v zahuštěném podrostu postupně střádá jako palivo budoucího požáru. Takového požáru, který už nebude tak snadné zkrotit a nejspíš přeroste v mnohem ničivější událost".
Mě by ale spíš zajímalo jak někdo může vědět, že ten požár malé intenzity se během okamžiku nemůže stát požárem obří intenzity. Stačí když foukne.
Ale hlavně: Krátce řečeno – ať už se nám to líbí či nikoliv u nás žádné přirozené ekosystémy, kterých by měl oheň být součástí, již dávno nemáme.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.6.2024 06:40 Reaguje na Jarek Schindler
Ovšem ekosystémy, které u nás požár potřebují, zase vznikají dnešní zelenou bezzásahovostí. Případně hloupým obhospodařováním produkčních lesů, když se tam neuklízí příliš velké množství biomasy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.6.2024 09:54
Až mi přijdou dát pokutu za starý kotel nedokonale spalující dřevo, tak je
odkážu na "vědce" opěvující požáry lesů, jako přirozenou součást přírody.
Tam taky hoří dříví nedokonale a navíc nenahrazuje jako u mne plyn a uhlí.
Jen si ekologové spalte zbytek lesů, které dosud nesežral kůrovec a
štěpkovače a už nebude mít čím topit ani v EKOteplárnách na dřevní biomasu.
Proboha vzpamatujte se pomatenci, dokud je čas těm požárům zabránit! Proč
teda soudíte toho pyromana z NP ČŠ? Vždyť podle vás pouze pomohl přírodě
udělat to, co sama nezvládla třeba bleskem! Copak nejste schopni konečně
pochopit, že tu není a nikdy nebude divočina, jako třeba v Kanadě?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.6.2024 10:36 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 13:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Smrekové lesy pôjdu v stredne europe stejne do psej matere. žiadne boje proti korovcovi ani pálenie klestí ani hasenie požiarov tomu nezabránia.
Odpovědět
Pe

Petr

25.6.2024 11:35
Požáry jsou evidentně velmi vděčné téma článků, ale čtenářům to nedělá dobře, propadají depresi a panice, a ze strachu pak mají velmi nerozumné a hloupé nápady - požadují kácet, dělat průseky, čistit lesy od všeho hořlavého a podobně. Že jsou to nápady proti přírodě si neuvědomují a jsou přesvědčení, že cokoliv je lepší než nic, i kdyby to mělo lesy zničit, jinak určitě všechno shoří. Opak je pravdou. Každý takový zrealizovaný nápad ničí přírodu, kterou má údajně ochránit. Naše lesy jsou malé a fragmentované, a k požárům v nich dochází tam málo, že ve většině s nich nedojde k požáru nikdy, takže všechna opatření jsou zcela zbytečná. Cokoliv v lese roste, nebo leží, je velmi cenné a je naopak nutné to usilovně chránit, les a celý ekosystém to nutně potřebuje ke svému životu, je to jeho živobytí a životní prostor. Cokoliv omezíme, pokácíme, nebo uklidíme, znamená pro ekosystém ztrátu a poškození.

"Stromový opad – větve, kůra, suché kmeny, listí nebo jehličí prosycené smolou – se tu v zahuštěném podrostu postupně střádá jako palivo budoucího požáru."
Ne, stormový opad se nestřádá. To už by lesem dávno nešlo ani projít. Ale ono jde. Vše se postupně rozkládá a mizí, takže na zemi je toho tak nějak stále stejně - a poměrně málo. Ekosystém vše průbězně spotřebovává. To jen lidé zvyklí na sterilní holou zahradu bez trávy a s nešťastnou katalpou uprostřed mají pocit, že je tam toho strašně moc, a že je s tím potřeba něco dělat. Ne, není.
A ani jehličí prosycené smolou v našich lesích neexistuje. Jehličí na zemi postupně vysychá a rozkládá se. A žádná smola v něm není, nebo jen nepatrně, můžete si to vyzkoušet.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.6.2024 12:16 Reaguje na Petr
:)) Úklid je škodlivý? V z. 114/92 je požární bezpečnost zabudovaná, takže ponechávání spadených stromů na cestách („přírodní proces“), devastace požárních pruseků a požárních nádrží v NP nedbalostí majitele a správce je trestná. 114/92 by měla státní organizace dodržovat. Průsek a cesta opravdu není ničení přírody. Co si dělá soukromník, je jiná věc, ale tak, aby nebyl poškozován sousední majetek, obydlí a životy. Myslím, že v Americe si přístupové cesty aspoň v blízkosti civilizace hlídají.

Řízené vypalování je dobrá věc, to vám snad nevadí. Pomohly by i kozičky, které by trávu a křoví spásaly.
Odpovědět
Pe

Petr

25.6.2024 12:27 Reaguje na Jarka O.
Pletete dvě úplně jiné věci.
A ve skutečnoti ano, i cesty jsou poškozením přírody. Cesty potřebuje jen člověk, který si může uzákonit cokoliv ho napadne, a cokoliv je mu prospěšné, bez ohledu na přírodu. Ale jak říkám, psal jsem o něčem jiné a vy to víte.
A čemu pomůže spásání vegetace? Vysychání krajiny? Přeměně na středomořský typ? Tohle máme chtít? Proč?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2024 20:59 Reaguje na Petr
Ale to se pletete. V obydlených zonách jsou americké předpisy velice přísné a vymáhané (zejména pojišťovnami).
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

20.7.2024 14:01 Reaguje na Petr
Vy to nechápete ? Strednú europu čaká stredomorský , skôr balkánsky typ flory tak či tak. Chodte sa pozrieť ako vyzerajú lesy v strednom taliansku a na balkáne. Vaši i naši lesníci sa budú musieť od tamojších lesníkov učiť.
Odpovědět
Pe

Petr

25.6.2024 12:34 Reaguje na Jarka O.
Ty kozičky jsou přesně to, o čem jsem psal - ze strachu návrhy bez rozumu, víc škody než užitku. Děkuji za názornou ukázku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.6.2024 12:54 Reaguje na Petr
Jen jsem navázala:-).
Jenže člověk je součástí přírody, tudíž má na své cestičky právo.
Spasení vyrostlé nadbytečné usychající trávy není jako 1000 koz na hektaru jižního suchého kamenitého srázu. Myslete lokálně. Asi jste nezažil hospodářství s 1-2 kozami, které občas spásly kousek meze, která by se jinak musela vypalovat. Nebo tam babičky nasekaly trochu trávy pro králíky. Přírodě blízká údržba a protipožární ochrana :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.6.2024 13:00 Reaguje na Jarka O.
Na řízené vypalování neodpoví - co dělá člověk vědomě, je špatně, přitom dnes stále častěji používané preventivní opatření. Dokola točí ty svoje nesmysly, žádný argument nebere.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.6.2024 16:06 Reaguje na Karel Zvářal
Neodpověděl. Má rád zarostlou krajinu, pár zemí jsem projela, tak přemýslím, kam ho poslat, a napadlo mě jen Česko.
Odpovědět
Pe

Petr

25.6.2024 16:16 Reaguje na Jarka O.
Protože na něco takového nemá smysl ani odpovídat. To je přece věc z úplně jiných částí světa a podmínek. Kde tady chcete co vypalovat a proč? Myslete lokálně.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.6.2024 13:23 Reaguje na Petr
Vám jde o rozlohy? Viděla jsem vypalovaná vřesoviště malých rozloh, kde hasiči hlídkovali, žďářené palmové, teakové, třtinové plochy různých velikostí, žďáření je zakázáno kvůli rizikům, ale myslím, že je to škoda. C S NPK Ca Mg, organika, dočasná změna pH, prohřátí, prosvětlení, mineralizace, likvidace škůdců, prioritní obnova či vyklíčení žádaných rostlin nebo stromů, nejsou malé přínosy pro chudou společnost bez surovin. Používá se to v celém světě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2024 15:16 Reaguje na Jarka O.
Vypálené pod dohledem, tj. kontrolované hoření, znamená jednak cvičení hasičů, aby si oživili pocity z blízkosti plamenů, ale hlavně - tam kde hořelo, už HOŘET NEBUDE, když to žhář podpálí.

Vypaluje se v rezervacích (tráva) v zimě, když je hmyz a jiné živočišstvo zazimované, tak cca polovina rozlohy se naněkolikrát pod dohledem "zpacifikuje". Pokud někdo to podpálí na jaře, zhoří část, ale na té vypálené v zimě se nestane nic vážného.
Odpovědět
PE

Petr Elias

25.6.2024 11:42
Lesní požáry tu byly už za našich pra pra pra pra pra fotrů a dědků. Takže odborníci na ekolistu by to měli považovat za echt kvalitní, ne? :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2024 12:04 Reaguje na Petr Elias
No bá, oba petři. Máte pravdu, ale pouze pro svět bez lidí. In fact, neb na tom co navrhujete není pro lidi ani místo, ani potrava, ani suroviny.
Odpovědět

Radek Čuda

25.6.2024 14:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
No nevím, je fakt, že zrovna v té Montaně není úplně narváno ... a nedivím se, třeba v zimě je tam kosa neskutečná ... ale pustá krajina vypadá fest jinak, a co se potravy nebo surovin týče, tak si mohou vesele pískat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2024 20:53 Reaguje na Radek Čuda
Nevím proč zrovna Montana. Boreální les je dle WIKI : 17 000 000 km2. 2023 shořelo při nebývale obrovských požárech asi : 130.000 km2 a to je asi 7 promile. V NP ČŠ shořelo z 70 km2 asi 17km2 To je asi 1/4 parku.
Jinak je třeba vidět požár na Sibiři či Kanadě a jinak v Česku. Jde o hustotu obyvatel. Boreální les 0,05 ob/km2, česko asi 150 ob/km2. A to jsou ty okrajové a počáteční podmínky.
Odpovědět

Radek Čuda

26.6.2024 15:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Montanu jsem uvedl, protože z tamní univerzity je autor toho výzkumu, ze kterého text článku vychází. A jak jsem psal o kousek níže, Většina oblastí USA a Kanady, tam už tuplem, je zcela jiný svět, než ČR, v tom se s vámi samozřejmě nepřu, ale u nehostinnou pustinu a svět bez lidí se opravdu nejedná.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

26.6.2024 16:54 Reaguje na Radek Čuda
pustina, no právě ... mrkněte, pane Čudo, na to video s tou revitalizací. Jde podstatně o moment, od kterého začneme Perníkovou chaloupku vyprávět!

Prostě to krávy cíleně (úmysl lidský = mléko = přežití) vypásly a v rámci "farmářských" úprav (u nás rolníci a pak JZDáci) došlo k odvodnění (u nás + hrůza z komárů a bažin), a potom do druhově změněné vegetace jednoho dne vlítla eroze a poklesem hladiny podzemní vody bylo dokonáno = dokonale vysušeno. A tohle ve výsledku lépe hoří, mimo jiné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.7.2024 09:17 Reaguje na Radek Čuda
Tak nehostinná pustina ve smyslu těchto slov to asi není. Ale není to ani zalidněná oblast aby se to dalo jakkoliv porovnávat s ČR. Opravdu se vám nezdá 380 tisíc km2 ( ČR 78 tic km2) s milionem obyvatel, kdy navíc třetina z nich žije v 6 největších městech jako úplně ale úplně jiný svět? Jinak u nás 135 lidí na km2, Montana 2,6 lidí na km2. To je snad obrovský a hlavně nesrovnatelný rozdíl.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.6.2024 04:49 Reaguje na Petr Elias
Požáry tu sice byly už za pra, pra ale ti pra co vím tak hasili. Dokonce se v minulosti vypalovala stařina. Tedy do doby než přišel pra, pra ochranář a to vypalování zakázal.
Odpovědět

Radek Čuda

25.6.2024 13:55
Hezký článek ... samozřejmě, o zcela jiném "světě", ale to na jeho zajímavosti nic neubírá. Možná naopak.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

25.6.2024 17:18
Nechci se plést mezi kozičky a argumenty, protože bych mohl skončit buď napíchnut na kozyroh nebo uplácán kšiltovkou, ale jeden z odkazů v článku má v sobě odkaz na TED talk Paula Hessburga (2017)
https://www.ted.com/talks/paul_hessburg_why_wildfires_have_gotten_worse_and_what_we_can_do_about_it?delay=3m&subtitle=en

A tam na kozičky taky došlo (5:30 jestli spěcháte)

A taky došlo na chatičky.
A taky došlo na těžební průmysl.
A taky došlo na indiány.
A taky došlo na cestičky (stavění cest a silnic).

Ale protože jsem četl kdysivá po povodni 2002 moc hezky napsanou knížku
https://press.princeton.edu/books/paperback/9780691113685/the-silver-lining

tak mi přijde zdejší článek trochu našikmo, moc černobíl, jako že amíci jsou pitomci. Cítím snahu oprostit text od pochybností, ať to vyzní úderně a jednoznačně, a tak ...

Takže hodně záleží kdo, co a z čeho vybírá a jestli jde o objektivní popis jevů někde v Montaně (se nás netýká) nebo o návod na Brdy (a dopr...)

Zkrátka čichám účelovou "osvětu" k posílení "více ohně, ten to spasí", což je typicky český způsob, zejména v tom, že se vynechá ůpár detailů“, taky to americky empatické a opakovaně zdůrazněné pochopení "my všichni musíme táhnout za jeden provaz a učit se" a potom docela mimochodem, jak bylo podtrženo výše, přeskočí se měřítka (čas a prostor) a ani se u toho nemrkne.

Ale ke knížce (mají v pražské NK): tam není tolik (nepamatuju si) o Big Burn 1910 jako v TEDtalk, ale je tam hodně o Teddy Bear, že "ani jiskřičku nenechá rozhořet". Ale pasáž (kromě požárů Seith probírá také zemětřesení, povodně, hurikány ...) je sepsaná jako katarze k pointě, protože tč. měli čerstvou zkušenost s megafire 1988 v Yosemith NP a s drásajícími titulky v přímém TV přenosu. Takže autor argumentuje: "Hej, zastavME se na chvilku, opravdu jde o katastrofu/průser? Není potřeba jít pod pokličku (k příčinám)?! Vidět z odstupu?! A pak vykládá +/- o teorii středních disturbancí, čili teoretickou ekologii na vybraných příkladech.

No, tak se tak koukám po letech po různých webech, abych si připomněl tu plochu požáru 1988 a nějak se mi ho nedaří vůbec nikde najít!
https://www.nps.gov/yose/learn/management/upload/fh_1930-2014.pdf

Ale zato nacházím Rim Fire (1,041 km2 a hořel přes 2 měsíce)... ugh a taky Ackerson Fire uf,
https://laist.com/news/kpcc-archive/rim-fire-one-of-top-10-largest-fires-in-yosemite-h

Ale taky nacházím pozitivní zkušenosti při ochraně sekvojí (nebo si snad někdo ze zdejších lesníkobijců dokáže představit selektivní MNG na Šumavě po Kyrillovi, abychom si zachránili Trojmeznský prales před militanty i kůrovcem?):
https://www.kqed.org/science/1979849/decades-of-good-fires-save-yosemites-iconic-grove-of-ancient-sequoia-trees
A spletitost (pozor, vrací se na scénu kozičky!) souvislostí je doplněna takovou malilinkatou revitalizací:
https://www.nps.gov/yose/getinvolved/ackersonmeadow.htm

Inu, je velký rozdíl mezi statistikou, beletrií a novinařinou. Když začnu vyprávět Jeníčka a Mařenku od momentu kdy lezou na střechu, tak se slušní lidé rozhořčeně shodnou, že jsou to děsný zloději a patří za mříže. Jakmile začnu hladomorem ve vesnici, že ani táta už nemá na chleba, potom stejní lidé dojdou tklivě a spravedlivě k závěru zcela opačnému, že zaplať Bůh, našli něco k snědku a střechu nad hlavou, i když to má svá rizika (ježibabu).

Proto si nerozumíme. A popichujem kozičkama a kšiltovkama a jednoznačnejma tezema s vědeckým impaktem. Prostě po česku, kdo nechči.. proti nám …
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.6.2024 13:32 Reaguje na Daniel Fiala
Povídání p. Hessburga je opravdu hezké. Líbí se mi 100 let stará fotka. Jen možná … takhle z dálky, vysvětlení řidčích lesů ve srovnání s dnešním zarostlým souvislým lesem nemusí být jen tehdejší požáry a dnešní lesní hospodaření. Mohlo za tím stát víc faktorů - spásači, o kterých píše p. Vinkler, možná stále ústup doby ledové, změna života lidí nebo zdrojů energie.Prostě po česku, zdroje jsou.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

25.6.2024 23:36
Jen teoreticky.
Když vyhoří popadané dřevo, suchá tráva, listí atd., nesnižuje se tím tvorba humusu který je potřeba pro zadržení vody a živin v půdě?
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

26.6.2024 01:13 Reaguje na Pavel Jeřábek
V době sucha je to palivo pro požáry, teprve ten do půdy dodá rychle dostupné minerály, jinak je to spíše kyselý mulč na na živiny chudé půdě, problém v NP ČS byla hlavně ta tlustá hrabanka, klimatická změna bude game changer a i u nás je krajina hodně podpožárová a bude se to muset změnit, vyčlenit plochy pro remízky, které bude potřeba řízeně vypalovat + vysázet na požáry odolné druhy stromů a keřů, obnovit tůně a mokřady, omezit těžkou techniku a lány důsledně fragmentovat + obnovit přirozené funkce krajiny zejm. zasakování vody a malý vodní cyklus, jinak jsme jasně v ryti, priorita nr. 1, všechno ostatní je podružné, i průmysl a energetika na tom budou bytostně závislé, jasné jako facka, každej vědec co se tím zabývá vám to potvrdí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.6.2024 07:07 Reaguje na Roman z Vysočiny
V NP ČS je díky propustnému pískovcovému podloží místně výrazné sucho, větší než na jiných územích republiky. Hrabanka na těch místech se tak rozkládá výrazně pomaleji než přibývá opadem ze stromů, takže její vrstvy dosáhly vysoké tloušťky.
V běžných lesích je víc vlhko, takže vrstva hrabanky tam je trvale jen pár centimetrů a v nadprůměrně vlhkých lesích, třeba lužních, není téměř vůbec.
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 08:31 Reaguje na Roman z Vysočiny
Že by hořel nějaký remízek, to se snad ještě nestalo. Myslím že bychom hlavně neměli panikařit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.6.2024 07:02
Ono ty požáry jsou takový zelený propagandistický folklór.
Ono totiž každý biotop má svou cenu, protože je v něm určitá "množina" obyvatel, která v rámci toho biotopu žije a vyvíjí se. Zvířata, ptáci, hmyz, rostliny. Ať už se jedná o bezzásahovou divočinu nebo o produkční lidmi obhospodařovaný les.
Zelená propaganda či populismus je v tom, že ty stabilní biotopy, třeba ten les obhospodařovaný člověkem nebo stabilní starý les tajga v Kanadě či podobný prales jsou pro zelené neználky strnulé a bez vývoje.
Zatímco když ten les vyhoří, tak to je najednou obrovsky dynamický biotop, mění se obrovsky rychle, ze začátku doslova po měsících, později po jednotkách roků. A to je pro neználky strašně atraktivní a tak se domnívají, že tím požárem ta příroda tam přestala být strnulá a naopak začala být hodně aktivní. A u zelených neználků platí rovnice "Čím víc aktivní příroda, tak tím to je lepší pro člověka".
Ve skutečnosti se požárem těch lesů pouze zničilo či zmizelo, zhořelo krytí aktivit přírody a zmizela shořela i spousta té aktivity. Po požáru je ta aktivita přírody objemově výrazně menší, akorát v ní není žádné krytí, veškerou aktivitu přírody zelený neználek jasně vidí. A myslí si přesný opak skutečnosti, že požárem se příroda aktivizuje.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.6.2024 07:10 Reaguje na Radim Polášek
Tak nějak - a k tomu si vymyslí zelený/vylhaný slogan: čím více bude hořet, tím méně vypálené plochy bude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.6.2024 07:33 Reaguje na Radim Polášek
Ony i ty vypálené plochy a plochy po kůrovci jsou biotop. Jen je rozdíl, zda je to půl promile nebo 50 % lesa. No promile je biodiverzita, 50% je devastace přírody k potrestání.
Odpovědět
Pe

Petr

26.6.2024 08:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Les sežraný kůrovcem považujete za devastaci, a přitom tady sám navrhujete nechat lesy v NP sežrat zvířaty, což je podobná devastace, navíc trvalá, les už tam nenaroste.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.6.2024 08:43 Reaguje na Petr
O jaké trvalé devastaci tady kecáte? Vždyť je to uplný nesmysl. Navíc, Vy asi nevíte, že příroda na přírodě nemůže udělat škodu a pokud někde nějaká škoda vzniká tak je to škoda pouze pro člověka.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.6.2024 09:22
Jen jsem si přečetl diskuzi, tak přece většina lesa v ČR je hospodářský les, tedy každých 100let se odebere téměř všechna hmota ( pro Kateřinu Bosíkovou Jacques odebírám biomasu).
Tak první předpoklady nese sebou první omyly. Ať si dělají v US co uznají za vhodné a hlavně se neopičit ... jiný kraj jiný mrav.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist