Jak ochránit národní parky před ničivými lesními požáry? Návrhy hasičů nejdou s ochranou přírody dohromady
Hasiči vědí, že riziko lesních požárů bude s ohledem na měnící se klima jen vyšší. A chtějí, aby lesy v národních parcích byly pro hasiče průjezdné hustou sítí pevných lesních cest, aby v lesích byly protipožárními průseky a aby v lesích byly na husto zdroje hasební vody.
Hoří národní park
Hasiči se ve svém návrhu novely zákona o požární prevenci obrací zejména na ministerstvo životního prostředí. Po něm chtějí, aby v lesích národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací zajistilo požární prevenci zřízením husté sítě cest a protipožární předěly tak, aby souvislý les tvořil maximálně 50 hektarů. A v lesích mají být na husto zdroje hasební vody.Současné lesní cesty mohou být pro hasiče opravdu problém. Velká cisternová stříkačka váží bez mála třicet tun. Pokud takový stroj zapadne na prvním mostku, zablokuje cestu i pro další techniku. Je jasné, že hasiči nemohou k lesnímu požáru chodit pěšky, potřebují techniku, vybavení a vodu.
Hasiči kromě únosnosti cesty požadují, aby byl i profil cesty průjezdný, jejich technika je široká a vysoká. Chtějí, aby výjezdu k hašení nezabránily třeba stromy či větve rostoucí nad cestou.
Hlavně by ale tyto hasičské cesty měly být v lesích na husto tak, aby nejvzdálenější místo porostu od ní bylo do 500 metrů. Vyjma těch částí lesa, které by se hasily leteckým hašením.
K tomu v chráněných lesích chtějí zřídit protipožární předěly. Předělem může být vodní tok či cesta, ale kde toto není, musí být předěl vytvořen formou terénní brázdy či valu. Šířka protipožárního předělu má být nejméně tři metry s tím, že podél předělu musí být udržován 30 metrový pruh, kde nebudou odumřelé stromy, větve, pokácené stromy, náletové dřeviny ani podrost. Smyslem je zamezit přeskoku požáru na další plochu.
Požárními předěly by měly být ochráněny i stavby v lese.
Další požadavek hasičů je, aby se v chráněných lesích vybudovaly zdroje požární vody o objemu 50 m3 nebo vydatností 10 litrů za sekundu, které bude přístupné hasičské technice. Požadavek hasičů je, aby tyto zdroje vody byly od sebe maximálně 3 km.
Hasiči argumentují, že tyto úpravy povedou k lepší ochraně životního prostředí, zejména kvůli předcházení vzniku požárů, které jsou zdrojem emisí zplodin. Zcela ale opominuli, že v lesích národních parků se nechává volná ruka přírodním procesům, mezi které patří jak kůrovec, tak i lesní požáry a následná přirozená obnova přírody. Zcela jasný veřejný zájem na požární prevenci lesních požárů se tak dostává do konfliktu s veřejným zájmem na ochraně cenné přírody.
Když se chrání les, létají třísky
Z prvních reakcí ochrany přírody je patrné, že požadavky hasičů na preventivní opatření v chráněných lesích by si ukously podstatný kus chráněné přírody. Ekolist.cz má k dispozici připomínky Krkonošského národního parku k předloženému návrhu hasičů, a z nich je patrné, že takto pojatá prevence lesních požárů by významným způsobem poškodila chráněnou přírodu.
Odhady Krkonošského národního parku hovoří o tom, že požadavek na předěly by se jen v tomto parku vztahoval na cca 33 tisíc hektarů chráněných lesů. Pokud by se v nich vytvořily předěly tak, jak požadují hasiči, zmizelo by skoro šest tisíc hektarů lesa. To je srovnatelné s rozlohou lesů, které zde v druhé polovině 20. století odumřely kvůli imisím.
Zároveň požadavek udržovat okolí předělu bez podrostu v pruhu v součtu širokém 63 metrů jde proti smyslu lesů v národních parcích a CHKO. Udržování předělů bez podrostu by nutilo ochranu přírody k průběžnému ničení lesního biotopu a bránění přirozené obnově holiny.
Požadavek hasičů tak naráží nejen na zákon o ochraně přírody a krajiny, ale také na unijní směrnice ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kterými se ochrana přírody v těchto oblastech řídí, jsou-li součástí Natury 2000.
Samá voda
Požadavek hasičů na zajištění zdrojů hasební vody bude na mnoha místech obtížné zajistit. Jak v Krkonoších, tak na Šumavě v posledních letech intenzivně pracují na tom, aby se voda vracela do krajiny. Do revitalizací mokřadů a rušení odvodnění porostů se dalo a stále dává mimořádné úsilí. Požadavek hasičů jde proti těmto snahám. A to jak tím, že protipožární předěly budou usnadňovat rychlý odtok vody z krajiny a odparu vody, tak požadavkem budovat nádrže s hasební vodou.
Připomínky Krkonošského národního parku upozorňují na nepodloženost některých požadavku argumenty, na to, že požadovaná opatření budou extrémně drahá, povedou k fragmentaci území, rozvratu ekosystémů a hlavně se zaměřují jen na velkoplošná zvláště chráněná území, aniž by to bylo jasně zdůvodněno.
Přečtěte si také |
Zanedbávání požárních nádrží by nás mohlo mrzet, říká hasičV připomínkách zároveň Krkonošský národní park vyjmenovává řadu preventivních opatření, která spolu s místními profesionálními i dobrovolnými hasiči realizuje. Například hasičská cvičení v obtížném terénu, při kterých jsou pracovníci parku součástí štábu velitele zásahu. Z vyhodnocení cvičení v letech 2008, 2014 a 2022 nevzešly připomínky k dostupnosti prostředí kvůli nedostatečným cestám nebo problematice ochrany přírody.
Krkonošský národní park ve svých připomínkách upozorňuje na snadno dostupné preventivní opatření požárů v jakýchkoliv lesích u nás, totiž zákaz pálení klestu, které je častým původcem lesních požárů.
Návrh hasičů na novelu zákona o požární ochraně jde do meziresortního připomínkovacího řízení. Tuto středu se má na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru konat jednání mezi hasiči a ochranou přírody, na kterém budou obě strany hledat cestu, jak zlepšit prevenci lesních požárů a přitom neničit chráněnou přírodu.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (50)
Karel Zvářal
10.6.2024 12:30Karel Zvářal
10.6.2024 12:30 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Řezáč
10.6.2024 13:19 Reaguje na Karel ZvářalNěkdy je umění všeho požár lokalizovat a zamezit šíření. Hasit ze vzduchu.
V zásadě co se ukázalo, že v ČR nejsou vhodné kapacity pro hašení požárů v méně přístupných terénech.
Požární nádrže bývali bežné, dnes jsou zchátralé či rozpadlé. Poměry vodních srážek v krajině se změnily a tak některé svojí průtočností moc velký smysl nedává, nicméně, jak píšete, pro obojživelníky by to bylo dobré. Osobně těch " nefunkčních několik znám ve svém okolí. Nevím, jestli by v letních měsících dokázali vyživit čerpadlo hasičského auta.
Karel Zvářal
10.6.2024 13:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMartin Hrubeš
10.6.2024 13:50Věřím, že se tenhle trol nestane zákonem.
Slavomil Vinkler
10.6.2024 16:22 Reaguje na Martin HrubešV roce 1999 zelené hnutí zahájilo „blokádu“ na Trojmezí, kdy poslední pralesní zbytky a komplex horského lesa podlehly kůrovci, ze kterého se mediálně stal „lékař lesa“. Tehdy vznikla zhoubná myšlenka „bezzásahovosti“. Tato myšlenka není ve prospěch zachování přírody, ale je předurčena pro likvidaci lesů obecně. Tehdy ještě zastánci bezzásahovosti tvrdili, že kůrovec nepřeletí dále než dvě stě metrů. Kůrovec se ale šíří do lesů mimo Národní park.
Připomeňme si, že v loňském roce pokácel Národní park Šumava 240 tisíc vzrostlých smrků, když v tomtéž roce nechal záměrně uschnout žírem kůrovce dalších 300 tisíc smrků. Statisíce pokácených smrků je každoročně se opakující skutečnost, kdy si Národní park ze stamilionových prodejů dřeva vylepšuje své hospodaření. Od onoho památného experimentu uschly v NP Šumava miliony stromů a další miliony napadené kůrovcem byly vytěženy. A masivní usychání a těžby se stále opakují. Zelené nevládky, kde jste?
Skutečnost, že se Národní park Šumava proměnil v standardní lesní těžařský závod není hlavní problém. Hlavním problémem Národního parku je nenapravitelná chyba progresivistické ochrany přírody, která zničila pralesní zbytky na Šumavě. Tato zelená politika zničila historii lesních pralesních fragmentů, které dělaly Šumavu nejcennějším lesním komplexem Evropy. Když vznikal Národní park Šumava, tak se v jeho lesích bylo lokalizováno 135 velkých částí původních lesů a rašelinišť. Každý takový fragment obsahoval nějaký přírodní unikát s výjimečnou částí nenahraditelného a nevyčíslitelného biotopu.
Většinou se to týkalo smrků ve stáří několika staletí. Důkazem toho byl například nález druhého nejstaršího smrku Šumavy od Plešného jezera. Jeho stáří bylo určeno na České zemědělské univerzitě v Praze na více než 559 let. Jeho růst započal již v roce 1444. Ve stejné lokalitě byl nalezen o dvacet šest let starší smrk již dříve, a to v roce 1864. Ještě na počátku devadesátých let stály na Pramenech Vltavy informační cedule, kde se Národní park chlubil se stromy tři sta let starými. Takové a možná ještě starší stromy byly nenávratně zničeny a tím přerušena kontinuita vývoje stromů s nevyčíslitelnou cenou, které nelze jednoduše obnovit za tak krátkou dobu, jako je hodnocených třicet let Národního parku.
Slavomil Vinkler
10.6.2024 17:01 Reaguje na Slavomil VinklerTakže když shoří 100 ha nebo sezere kůrovec 100 ha, je to biodiverzita. Když je to 100 tisíc ha je to trestná čin.
smějící se bestie
10.6.2024 14:49No, když je to park, tak tam musí být nějaký ten pořádek, že - průjezdné cesty, prostupné stezky, to v prvé řadě !
Radek Čuda
10.6.2024 14:56Lukas B.
10.6.2024 15:14samozřejmě balík 500m hadic a čerpadlo se dá dovézt teréňákem/traktorem a nakonec natahat "v teplejch", problematické (náročné na cesty, jejich únosnost a profil) je doprava vody. když nebudou cesty a budeme chtít hasit, potom jsou řešením nahusto nádrže které by měly v extrémním a odůvodněném případě třeba i nějaký suchovod pro dozásobení během zásahu. a 50m3 ryblíčku není tak moc, to je (nadneseně řečeno) vybagrovaná díra v zemi vyložená bazénovou folií a do ní zatažený šlauch od pramene. ale klíčové je rozhodnout se, který zajíc je ten, kterého nejvíc honíme.
ostatně, nádrže pro umělé zasněžování jsou samozřejmě ideální požární nádrže.
Břetislav Machaček
10.6.2024 17:10úprav, aby byli schopni požáry uhasit. No a teď je na ochraně přírody, zda
si vybere prevenci a hašení podle plánů hasičů a nebo požáry. Každopádně
jim hasiči naznačili, že pokud se koncepce nezmění, tak tam už asi hasit
nebudou. Pokusí se ochránit obydlí obyvatel a zbytek padne za oběť ohni.
Emise z takových požárů značně převyšují emise z vytápění dřevem a přesto
jim někteří ekologisté tleskají. Rovněž jim nevadí tuny CO2 z tlejících souší, ale CO2 uvolněný třeba z hnoje kritizují. Hasiči jsou realisté
riskující život v ekology zničených lesích, kde jim hrozí smrt pádem
hořících souší a kolaps z horka, když tam hoří tisíce tun vysoce výhřevné dřevní hmoty, která byla schopna žárem poškodit miliony let staré skály.
Je opravdu nutné riskovat smrt hasičů a poškození skal kvůli urychlené
přeměně hospodářského lesa na prales pochybné kvality? Nešlo by to po
částech a řízeně tak, aby tam nevzniklo riziko zničujícího požáru? Co
tak z části lesy vytěžit, uklidit a řízeně osadit cílovými dřevinami
bez rizika požáru, poškození skal a zalesnění nálety pochybné kvality?
Já vím, to by ale byla práce a nikoliv pouhé přihlížení přírodě, co
musí po zanedbání lidské péče sama zvládnout!
Petr
10.6.2024 17:53Prosil bych proto, abychom nezahazovali zdravý rozum jen proto, že něco je možné, ovšem tak málo pravděpodobné, že to nestojí ani za řeč. Važme si krásné přírody, neničme ji a nevymýšlejme hlouposti. Těch už jsme se navymýšleli dost.
Slavomil Vinkler
10.6.2024 19:32 Reaguje na PetrLidé založí mnoho stovek požárů za rok.
Pokud národní park sežere kůrovec, či vyhoří. Co je to nedotčená příroda a čím? Zdravým rozumem? Co je na požářišti vzácného? Ta sirka či vajgl?
Petr
10.6.2024 19:53 Reaguje na Slavomil VinklerNedělá se to nikde na světě, protože lidi tam ještě mají rozum.
Slavomil Vinkler
10.6.2024 21:58 Reaguje na PetrV civilizaci (a ta v Evropě je), se protipožární opatření dělají už nejméně od Marie Terezie. Na druhé straně všude jsou zbytky po uhlících, takže tam někdy les hořel. Že si to nepamatujete...
Petr
10.6.2024 22:08 Reaguje na Slavomil VinklerA nikde se žádná protipžární opatření nedělají, nesmyslnost je zřejmá všem.
Zbytky po uhlících? A všude? Ten kdo plácá, jste vy. Přestaňte vymýšlet nesmysly.
Vladimir Mertan
10.6.2024 22:18 Reaguje na PetrPetr
10.6.2024 22:40 Reaguje na Vladimir MertanŠkoda že neexistují nějaké statistiky, které by četnost požárů nějak vyčíslily. I když k požáru občas dojde, tak je to natolik výjimečná věc, že nemá žádný význam nějak se tím zabývat a něco řešit.
Prostě kvůli tomu, že jednou za několik set let může dojít k požáru (a na mnoha místech nehořelo ještě nikdy, nebo naposledy při žďáření lesa v raném středověku), nemá smysl cokoliv dělat. Náročnost a nákladnost jakýchkoliv protipožárních opatření tak dalece přesáhne možné riziko a pravděpodobnost požáru, že to z těch opatření udělá naprosté nesmysly a jednoznačné vítěze v souteži nerentability.
Petr
10.6.2024 22:47 Reaguje na PetrPetr
10.6.2024 23:00 Reaguje na PetrKdyž budete mít 1000 hektarů lesa, tak jednou za třeba sto, dvě stě let se může stát, že vám hektar shoří. To je bezvýznamné nic v porovnání s tím, že byste v tisíci hektarech po sto let udržoval protipožární průseky, valy a jezdil dolévat nádrže. Na tom proděláte tolik, že si to ani nedovedete představit. A přitom to bude zcela zbytečné, protože na 999 hektarech lesa hořet nebude.
Slavomil Vinkler
11.6.2024 08:07 Reaguje na Petr1 ha shoří pouze za předpokladu rychlého a úspěšného zásahu hasičů. Bez hasičů shoří jinak celý les (NPČŠ), i tisíce km2 celé léto jako v Kanadě.
Petr
11.6.2024 10:47 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
11.6.2024 11:25 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
11.6.2024 09:19 Reaguje na PetrS takovou "filozofií" můžeme hasiče rovnou zrušit, neb když se spočítají všechny náklady, bude levnější postiženým postavit nové domy.
Lukas B.
11.6.2024 09:45 Reaguje na Karel Zvářalad absurdum případem (pro ty, co nechápou) by byl požadavek zrušit požadavky na volné požární cesty a hasičáky a nonstop hasiče na lince 150 a tak vůbec, protože ročně uhoří jen pár lidí.
Karel Zvářal
11.6.2024 09:53 Reaguje na Lukas B.Petr
11.6.2024 10:53 Reaguje na Lukas B.Každému je jasné, že trvalá a plošná protipožární opatření jsou nesmysl. Proto vznikly jednotky hasičů s potřebným vybavením - protože je to prostě nesrovnatelně jednodušší a levnější. A naprosto jednoduché, takže to lze provozovat. A vzhledem k rozsahu a četnosti požárů je to dostačující.
Lukas B.
11.6.2024 12:03 Reaguje na Petrono historicky vypadaly lesy úplně jinak - dejmetomu od tereziánských dob po padesátá léta se institut volného vstupu do lesa a volného sběru klestí využíval velice velmi *) a současná situace, kdy se v lese na zemi válí cokoli co se nevyplatí odvézt**) je někde úplně jinde.
*) bába s roštím byla k potkání běžně. do konce 19. století bylo topení uhlím víceméně městská záležitost a celý venkov topil klestím. navíc chudí "kovozemědělci" tajně sekali a odváželi trávu z pasek a míchali to s čerstvě posečeným na svém záhumenku, aby kozu uživili celou zimu, majitelé lesa to většinou tiše tolerovali, pokud to nepřekračovalo rozumnou míru.
**) samozřejmě že se bioblbne a štěpkuje, ale spadané klestí se v lesích válí a nikdo jej nesbírá - snad jen v okolí kempů, vodáckých tábořišť a větších koncentrací pečbuřtů je vysbíráno.
Petr
11.6.2024 13:06 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
13.6.2024 10:48 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
11.6.2024 08:18 Reaguje na PetrMartin Hrubeš
11.6.2024 10:52 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.6.2024 15:33 Reaguje na Martin HrubešPetr
11.6.2024 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerAno, hledá se a hodnotí kdeco.
Dokažte, že zbytky uhlíků jsou všude, a že jsou to pozůstatky požárů, které byly taky všude. No nesmysl je to.
Ano, občas k nějakému požáru dojde (stejně jako občas někdo vyhraje ve sportce), hodně se toho vypálilo a vyžďářilo ve středověku při kolonizaci. Taky se v lese často pálil klest. A těch milířů, co se v minulosti vypálilo...
Slavomil Vinkler
11.6.2024 19:26 Reaguje na PetrV roce 2022 vzniklo 2 473 lesních požárů na celkové ploše cca 1 715 ha. To je trocha???
Až 96 % lesních požárů nepřesáhne plochu 1 ha a k 93 % lesních požárů není povoláno větší množství hasičů než z prvního stupně požárního poplachu. Tedy hasičů!!!
Na přelomu července a srpna 2022, v období 24. 7. – 12. 8., došlo v oblasti severních Čech ke vzniku největšího lesního požáru v novodobé historii Česka. Zasaženo bylo přibližně 1 060 ha lesa na území NP České Švýcarsko (dalších zhruba 250 ha bylo zasaženo na území přilehlého Saského Švýcarska). Významnou část požáru reprezentovalo území s výskytem kůrovcových souší. Zásadním problémem při likvidaci požáru byla nedostupnost terénu (příkré svahy a rokle) a počáteční nedostatek vody na hašení.
Břetislav Machaček
12.6.2024 10:09 Reaguje na Slavomil VinklerPodle hasičů to je plocha na které zasahovali a podle majitelů je to plocha kompletního zničení, či
pouze vyhoření hrabanky
bez zničení stromů. Leckde
je lesním požárem vyhoření
suché trávy a drobného klestu
a kmenů vzrostlých stromů se
požár ani nedotkne. NP ČŠ je
ale totální zkáza díky tomu
množství extrémně výhřevného
dřeva, od jehož žáru praskaly
skály a z hlíny se stala cihla. Prudké horké proudy z hořícího
dřeva vynášely vysoko kusy
hořícího dřeva a kůry a tak
se oheň o to rychleji šířil.
Nedaleko ode mne hořel taky
před léty les, ale vyhořela
suchá tráva, drobné klestí
a než dojeli hasiči, tak oheň
uhasil slabý déšť. Ti oheň
pouze dohasili a hlídali. No
a v novinách jsem se dočetl,
že hořelo 5 ha lesa. Ten les
jsem si prošel a z 5 ha byla
tráva spálená na 1 ha a stromy
přežily oheň téměř všechny.
Takže požár a požár je rozdíl!
Jinak souhlas, že problémem
V NP ČŠ nebylo pouze to množství
silně výhřevné dřevní hmoty, ale
i nedostupnost terénu zaviněná bezzásahem, kdy i cesty byly
obklopeny hořícími soušemi
a bylo nebezpečné se mezi nimi pohybovat i pěšky, natož tam
uvěznit a nechat shořet auto.
V krajině ČŠ nikdy nebude
dostatek hasební vody a tak
tam nelze ponechávat takové
obrovské množství výhřevné
hmoty. To je jako mít doma v
garáži sud benzínu a riskovat,
že třeba nevyzkratuje zásuvka
nad sudem. Stát se může vše, ale
bez toho sudu s benzínem shoří
izolace a nikoliv garáž, auto
a dům jako s tím sudem.
Petr
12.6.2024 15:48 Reaguje na Slavomil VinklerA ano, v celkové rozloze je počet požárů nic. A stále platí, že ve většině lesů ještě nikdy nehořelo a hořet v horizontu desítek let nebude.
Slavomil Vinkler
13.6.2024 10:18 Reaguje na PetrNemá se hasit, systém perfektně fuguje,....
Alice Palacká
16.6.2024 19:49 Reaguje na PetrAlice Palacká
16.6.2024 20:01 Reaguje na Alice Palackádalší ztráty třeba na ekosystémových službách lesů, které lehly popelem. Hrabanka na Bzenecku v létě dosahuje teploty 60stupňů celsia. Malá důslednost ve vyžadování dodržování zákazu činností, které lesům škodí, která způsobuje, že návštěvníci lesa se nechovají bezpečně je časovanou bombou dalších problémů. Statistiku lesních požárů snadno najdete v Zelené zprávě.
Jaroslav Pokorný
19.6.2024 13:09 Reaguje na Alice PalackáAlice Palacká
16.6.2024 20:11 Reaguje na PetrJaroslav Pokorný
19.6.2024 13:10 Reaguje na Alice PalackáJaroslav Pokorný
19.6.2024 12:56Vzpomínám, když v Brasilii byla mezinárodní konference o ochraně ŽP, že tamější min. ŽP prohlásil něco v tom smyslu, že když stojíme před pralesem a vidíme, jak si to tam všechno roste podle svého, tak cítíme nutnost s tím něco udělat, vnést do toho chaosu nějaký pořádek.
Dalibor Valla
26.6.2024 15:25Švýcarsku jsem tamní lesy navštívil .a Někté oblasti byly totálně zničené kůrovcem .Stálo tam množství suchých stromů.Na lesních cestách vrstva čerstvě spadaného jehličí v neobvyklém množství. Když je k dispozici tolik paliva těžko se pak hasící.