https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-ochranit-narodni-parky-pred-nicivymi-lesnimi-pozary-navrhy-hasicu-nejdou-s-ochranou-prirody-dohromady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak ochránit národní parky před ničivými lesními požáry? Návrhy hasičů nejdou s ochranou přírody dohromady

10.6.2024 12:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hasiči hasí lesní požár v Národním parku České Švýcarsko, 2022.
Hasiči hasí lesní požár v Národním parku České Švýcarsko, 2022.
Zvýšená četnost a rozsah lesních požárů kvůli většímu suchu a vyšším teplotám dělají hasičům vrásky na čele. Lesní požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 byl největší požár v novodobé historii Česka a pro hasiče to byla velká zkušenost. Na podobné rozsáhlé lesní požáry je potřeba se pořádně připravit, taková je realita. Hasiči upozorňují, že aktuální legislativa na požární prevenci moc nedbá. Kromě sucha a tepla se rizika lesních požárů zvyšují i s tím, že rozsáhlé lesy jsou pro hasiče obtížně dostupné a v lesích nejsou zdroje hasební vody. Proto hasiči přišli s legislativním návrhem, jak mít riziko lesních požárů v národních parcích opravdu pevně v rukách. Jejich představa ale vyrazila dech správcům chráněné přírody.
 
Hasiči poukazují na to, že současná legislativa řeší prevenci lesních požárů jen vágně. Chybí jim například dokumentace zdolávání požárů, jakási hasičská kuchařka, sepsaná přesně pro podmínky toho kterého lesa, toho kterého terénu. Při hašení totiž hraje roli nejen druhová skladba lesa, ale i členění lesa, dostupnost hasební vody. Zjišťovat to a vymýšlet až při požáru je pozdě.

Hasiči vědí, že riziko lesních požárů bude s ohledem na měnící se klima jen vyšší. A chtějí, aby lesy v národních parcích byly pro hasiče průjezdné hustou sítí pevných lesních cest, aby v lesích byly protipožárními průseky a aby v lesích byly na husto zdroje hasební vody.

Hoří národní park

Hasiči se ve svém návrhu novely zákona o požární prevenci obrací zejména na ministerstvo životního prostředí. Po něm chtějí, aby v lesích národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací zajistilo požární prevenci zřízením husté sítě cest a protipožární předěly tak, aby souvislý les tvořil maximálně 50 hektarů. A v lesích mají být na husto zdroje hasební vody.

Hasič na požářišti v Národním parku České Švýcarsko.
Hasič na požářišti v Národním parku České Švýcarsko.
Zdroj | HZS ČR

Současné lesní cesty mohou být pro hasiče opravdu problém. Velká cisternová stříkačka váží bez mála třicet tun. Pokud takový stroj zapadne na prvním mostku, zablokuje cestu i pro další techniku. Je jasné, že hasiči nemohou k lesnímu požáru chodit pěšky, potřebují techniku, vybavení a vodu.

Hasiči kromě únosnosti cesty požadují, aby byl i profil cesty průjezdný, jejich technika je široká a vysoká. Chtějí, aby výjezdu k hašení nezabránily třeba stromy či větve rostoucí nad cestou.

Hlavně by ale tyto hasičské cesty měly být v lesích na husto tak, aby nejvzdálenější místo porostu od ní bylo do 500 metrů. Vyjma těch částí lesa, které by se hasily leteckým hašením.

K tomu v chráněných lesích chtějí zřídit protipožární předěly. Předělem může být vodní tok či cesta, ale kde toto není, musí být předěl vytvořen formou terénní brázdy či valu. Šířka protipožárního předělu má být nejméně tři metry s tím, že podél předělu musí být udržován 30 metrový pruh, kde nebudou odumřelé stromy, větve, pokácené stromy, náletové dřeviny ani podrost. Smyslem je zamezit přeskoku požáru na další plochu.

Požárními předěly by měly být ochráněny i stavby v lese.

Další požadavek hasičů je, aby se v chráněných lesích vybudovaly zdroje požární vody o objemu 50 m3 nebo vydatností 10 litrů za sekundu, které bude přístupné hasičské technice. Požadavek hasičů je, aby tyto zdroje vody byly od sebe maximálně 3 km.

Hasiči argumentují, že tyto úpravy povedou k lepší ochraně životního prostředí, zejména kvůli předcházení vzniku požárů, které jsou zdrojem emisí zplodin. Zcela ale opominuli, že v lesích národních parků se nechává volná ruka přírodním procesům, mezi které patří jak kůrovec, tak i lesní požáry a následná přirozená obnova přírody. Zcela jasný veřejný zájem na požární prevenci lesních požárů se tak dostává do konfliktu s veřejným zájmem na ochraně cenné přírody.

Smíšený les Krkonošského národního parku.
Smíšený les Krkonošského národního parku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP

Když se chrání les, létají třísky

Z prvních reakcí ochrany přírody je patrné, že požadavky hasičů na preventivní opatření v chráněných lesích by si ukously podstatný kus chráněné přírody. Ekolist.cz má k dispozici připomínky Krkonošského národního parku k předloženému návrhu hasičů, a z nich je patrné, že takto pojatá prevence lesních požárů by významným způsobem poškodila chráněnou přírodu.

Odhady Krkonošského národního parku hovoří o tom, že požadavek na předěly by se jen v tomto parku vztahoval na cca 33 tisíc hektarů chráněných lesů. Pokud by se v nich vytvořily předěly tak, jak požadují hasiči, zmizelo by skoro šest tisíc hektarů lesa. To je srovnatelné s rozlohou lesů, které zde v druhé polovině 20. století odumřely kvůli imisím.

Zároveň požadavek udržovat okolí předělu bez podrostu v pruhu v součtu širokém 63 metrů jde proti smyslu lesů v národních parcích a CHKO. Udržování předělů bez podrostu by nutilo ochranu přírody k průběžnému ničení lesního biotopu a bránění přirozené obnově holiny.

Požadavek hasičů tak naráží nejen na zákon o ochraně přírody a krajiny, ale také na unijní směrnice ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kterými se ochrana přírody v těchto oblastech řídí, jsou-li součástí Natury 2000.

Samá voda

Požadavek hasičů na zajištění zdrojů hasební vody bude na mnoha místech obtížné zajistit. Jak v Krkonoších, tak na Šumavě v posledních letech intenzivně pracují na tom, aby se voda vracela do krajiny. Do revitalizací mokřadů a rušení odvodnění porostů se dalo a stále dává mimořádné úsilí. Požadavek hasičů jde proti těmto snahám. A to jak tím, že protipožární předěly budou usnadňovat rychlý odtok vody z krajiny a odparu vody, tak požadavkem budovat nádrže s hasební vodou.

Připomínky Krkonošského národního parku upozorňují na nepodloženost některých požadavku argumenty, na to, že požadovaná opatření budou extrémně drahá, povedou k fragmentaci území, rozvratu ekosystémů a hlavně se zaměřují jen na velkoplošná zvláště chráněná území, aniž by to bylo jasně zdůvodněno.

V připomínkách zároveň Krkonošský národní park vyjmenovává řadu preventivních opatření, která spolu s místními profesionálními i dobrovolnými hasiči realizuje. Například hasičská cvičení v obtížném terénu, při kterých jsou pracovníci parku součástí štábu velitele zásahu. Z vyhodnocení cvičení v letech 2008, 2014 a 2022 nevzešly připomínky k dostupnosti prostředí kvůli nedostatečným cestám nebo problematice ochrany přírody.

Krkonošský národní park ve svých připomínkách upozorňuje na snadno dostupné preventivní opatření požárů v jakýchkoliv lesích u nás, totiž zákaz pálení klestu, které je častým původcem lesních požárů.

Návrh hasičů na novelu zákona o požární ochraně jde do meziresortního připomínkovacího řízení. Tuto středu se má na Generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru konat jednání mezi hasiči a ochranou přírody, na kterém budou obě strany hledat cestu, jak zlepšit prevenci lesních požárů a přitom neničit chráněnou přírodu.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 12:30
Dobrý článek, podporuji iniciativu hasičů! Všechno asi splnit nepůjde, ale část ("páteřních") komunikací by měla takto fungovat. Vyjet spíše nad požár, než k němu vytahovat hadice zespoda. Nádrže by splňovaly i ekopožadavek - na jaře jako líheň obojživelníků. (viz. 3. foto níže) Větší chybou by bylo se na hašení požárů vykašlat, ač z toho by měli možná "vědci" radost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 12:30 Reaguje na Karel Zvářal
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-lihen-obojzivelniku-v-kaluzi-i-prutocne-nadrzi
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

10.6.2024 13:19 Reaguje na Karel Zvářal
některé oblasti jsou výrazně sušší. Hledat dostatek vody na hašení není leckde jednoduché, zvláště v méně přístupném terénu.
Někdy je umění všeho požár lokalizovat a zamezit šíření. Hasit ze vzduchu.
V zásadě co se ukázalo, že v ČR nejsou vhodné kapacity pro hašení požárů v méně přístupných terénech.

Požární nádrže bývali bežné, dnes jsou zchátralé či rozpadlé. Poměry vodních srážek v krajině se změnily a tak některé svojí průtočností moc velký smysl nedává, nicméně, jak píšete, pro obojživelníky by to bylo dobré. Osobně těch " nefunkčních několik znám ve svém okolí. Nevím, jestli by v letních měsících dokázali vyživit čerpadlo hasičského auta.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2024 13:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ta nádrž z fota je minimálně na 5 hasičských tater (v létě už bez pulců). Ze vzduchu je to jedině možné v kanadské divočině, bez cest a se spadlými kmeny. U nás, vzhledem k zalidnění, by se nějaké "volné šíření" mohlo krutě vymstít. Proto co nejdříve, potom i té vody není potřeba, jako když se to nechá den a noc rozhořet.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.6.2024 14:46 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
MH

Martin Hrubeš

10.6.2024 13:50
Článek přesně vystihuje problém: V národních parcích se stane prioritou požární ochrana před ochranou přírody. To, co zákon o požární ochraně chce, bude stát hromadu peněz a také pracovního času lidí, kteří mají přírodu chránit, ne tam vodit geodety, dřevorubce a stavební stroje. Až se vybudují všechny protipožární předěly a zpevněné cesty (Bůh chraň!), bude krajina z letadla vypadat jako zmuchlaná kostičkovaná látka - rozdělená hustou sítí průseků. Když bude národní park protkán hustou sítí kvalitních cest (doufám, že se to nestane!), budou lákat k projížďkám divoké motoristy a bude těžší než dnes je hlídat.
Věřím, že se tenhle trol nestane zákonem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.6.2024 15:47 Reaguje na Martin Hrubeš
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 16:22 Reaguje na Martin Hrubeš
Co to je - nesmyslná ochrana přírody pod heslem nicnedělání ukázal jak devasteční požár v NPČŠ tak zejména kůrovcová kalamita.
V roce 1999 zelené hnutí zahájilo „blokádu“ na Trojmezí, kdy poslední pralesní zbytky a komplex horského lesa podlehly kůrovci, ze kterého se mediálně stal „lékař lesa“. Tehdy vznikla zhoubná myšlenka „bezzásahovosti“. Tato myšlenka není ve prospěch zachování přírody, ale je předurčena pro likvidaci lesů obecně. Tehdy ještě zastánci bezzásahovosti tvrdili, že kůrovec nepřeletí dále než dvě stě metrů. Kůrovec se ale šíří do lesů mimo Národní park.
Připomeňme si, že v loňském roce pokácel Národní park Šumava 240 tisíc vzrostlých smrků, když v tomtéž roce nechal záměrně uschnout žírem kůrovce dalších 300 tisíc smrků. Statisíce pokácených smrků je každoročně se opakující skutečnost, kdy si Národní park ze stamilionových prodejů dřeva vylepšuje své hospodaření. Od onoho památného experimentu uschly v NP Šumava miliony stromů a další miliony napadené kůrovcem byly vytěženy. A masivní usychání a těžby se stále opakují. Zelené nevládky, kde jste?

Skutečnost, že se Národní park Šumava proměnil v standardní lesní těžařský závod není hlavní problém. Hlavním problémem Národního parku je nenapravitelná chyba progresivistické ochrany přírody, která zničila pralesní zbytky na Šumavě. Tato zelená politika zničila historii lesních pralesních fragmentů, které dělaly Šumavu nejcennějším lesním komplexem Evropy. Když vznikal Národní park Šumava, tak se v jeho lesích bylo lokalizováno 135 velkých částí původních lesů a rašelinišť. Každý takový fragment obsahoval nějaký přírodní unikát s výjimečnou částí nenahraditelného a nevyčíslitelného biotopu.

Většinou se to týkalo smrků ve stáří několika staletí. Důkazem toho byl například nález druhého nejstaršího smrku Šumavy od Plešného jezera. Jeho stáří bylo určeno na České zemědělské univerzitě v Praze na více než 559 let. Jeho růst započal již v roce 1444. Ve stejné lokalitě byl nalezen o dvacet šest let starší smrk již dříve, a to v roce 1864. Ještě na počátku devadesátých let stály na Pramenech Vltavy informační cedule, kde se Národní park chlubil se stromy tři sta let starými. Takové a možná ještě starší stromy byly nenávratně zničeny a tím přerušena kontinuita vývoje stromů s nevyčíslitelnou cenou, které nelze jednoduše obnovit za tak krátkou dobu, jako je hodnocených třicet let Národního parku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 17:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
předchozí napsal Tomáš Jirsa Neviditelný pes.

Takže když shoří 100 ha nebo sezere kůrovec 100 ha, je to biodiverzita. Když je to 100 tisíc ha je to trestná čin.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

11.6.2024 06:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
1**
Odpovědět
ss

smějící se bestie

10.6.2024 14:49
Jak ?
No, když je to park, tak tam musí být nějaký ten pořádek, že - průjezdné cesty, prostupné stezky, to v prvé řadě !
Odpovědět

Radek Čuda

10.6.2024 14:56
Věřím, že hasičům by ta opatření bezpochyby pomohla. Nicméně min klidová území NP by stejně bezpochyby poslala do kopru. To už ty NP fakt můžeme zrušit ... no, aspoň nebude třeba se hádat o to Křivoklátsko:-).
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.6.2024 15:14
nemůžeme honit všechny zajíce.
samozřejmě balík 500m hadic a čerpadlo se dá dovézt teréňákem/traktorem a nakonec natahat "v teplejch", problematické (náročné na cesty, jejich únosnost a profil) je doprava vody. když nebudou cesty a budeme chtít hasit, potom jsou řešením nahusto nádrže které by měly v extrémním a odůvodněném případě třeba i nějaký suchovod pro dozásobení během zásahu. a 50m3 ryblíčku není tak moc, to je (nadneseně řečeno) vybagrovaná díra v zemi vyložená bazénovou folií a do ní zatažený šlauch od pramene. ale klíčové je rozhodnout se, který zajíc je ten, kterého nejvíc honíme.

ostatně, nádrže pro umělé zasněžování jsou samozřejmě ideální požární nádrže.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.6.2024 17:10
Po zkušenostech s požárem v NP ČŠ hasiči oprávněně požadují většinu těchto
úprav, aby byli schopni požáry uhasit. No a teď je na ochraně přírody, zda
si vybere prevenci a hašení podle plánů hasičů a nebo požáry. Každopádně
jim hasiči naznačili, že pokud se koncepce nezmění, tak tam už asi hasit
nebudou. Pokusí se ochránit obydlí obyvatel a zbytek padne za oběť ohni.
Emise z takových požárů značně převyšují emise z vytápění dřevem a přesto
jim někteří ekologisté tleskají. Rovněž jim nevadí tuny CO2 z tlejících souší, ale CO2 uvolněný třeba z hnoje kritizují. Hasiči jsou realisté
riskující život v ekology zničených lesích, kde jim hrozí smrt pádem
hořících souší a kolaps z horka, když tam hoří tisíce tun vysoce výhřevné dřevní hmoty, která byla schopna žárem poškodit miliony let staré skály.
Je opravdu nutné riskovat smrt hasičů a poškození skal kvůli urychlené
přeměně hospodářského lesa na prales pochybné kvality? Nešlo by to po
částech a řízeně tak, aby tam nevzniklo riziko zničujícího požáru? Co
tak z části lesy vytěžit, uklidit a řízeně osadit cílovými dřevinami
bez rizika požáru, poškození skal a zalesnění nálety pochybné kvality?
Já vím, to by ale byla práce a nikoliv pouhé přihlížení přírodě, co
musí po zanedbání lidské péče sama zvládnout!
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 17:53
Rozhodně bychom neměli propadat panice a v rámci jakési paranoidní předběžné opatrnosti ničit přírodu a vytvářet nesmyslná opatření, která nejen že zničí podstatný kus toho, co mají chránit, ale budou stát obrovský balík, a bude je nutné zcela zbytečně udržovat desítky a desítky let. K požáru v nějakém lese totiž dochází snad jednou za několik set let, tudíž jsou jakákoliv protipožádní opatření jeden obrovský nesmysl. Obzvlášť v národním parku, oáze nedotčené, zdravé, a tedy vzácné přírody.
Prosil bych proto, abychom nezahazovali zdravý rozum jen proto, že něco je možné, ovšem tak málo pravděpodobné, že to nestojí ani za řeč. Važme si krásné přírody, neničme ji a nevymýšlejme hlouposti. Těch už jsme se navymýšleli dost.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 19:32 Reaguje na Petr
Plácáte. Připomínáte Chocholouška, to se stává jednou za stolet.
Lidé založí mnoho stovek požárů za rok.
Pokud národní park sežere kůrovec, či vyhoří. Co je to nedotčená příroda a čím? Zdravým rozumem? Co je na požářišti vzácného? Ta sirka či vajgl?
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 19:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Znáte nějaký les, který hořel dvakrát? Já ne. Zato znám mnoho a mnoho lesů, ve kterých nehořelo nikdy. A troufám si říct, že ani nikdy nebude. Jaká smysl tedy má v takovém lese po dlouhé desítky let udržovat destruktivní, velice nákladná a zcela zbytečná protipožární opatření? No žádný. Vykácet kus lesa a udržovat ho vykácený co kdyby tam hořelo, to je paranoia jak vyšitá a zralá na léčení.
Nedělá se to nikde na světě, protože lidi tam ještě mají rozum.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.6.2024 21:58 Reaguje na Petr
Oxymóron. No les dvakrát obvykle nehoří neb jest shořelý. Hoří až vyroste, tak nejdřív za 20 let.
V civilizaci (a ta v Evropě je), se protipožární opatření dělají už nejméně od Marie Terezie. Na druhé straně všude jsou zbytky po uhlících, takže tam někdy les hořel. Že si to nepamatujete...
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 22:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Proč vás napadlo, že by hořel shořelý les?
A nikde se žádná protipžární opatření nedělají, nesmyslnost je zřejmá všem.
Zbytky po uhlících? A všude? Ten kdo plácá, jste vy. Přestaňte vymýšlet nesmysly.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

10.6.2024 22:18 Reaguje na Petr
Podľa mňa je breza schopná horieť výborne. Ako pionierska drevina v podstate v monokultúre vyrástla na celom spálenisku a za pár rokov môže horieť znovu.
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 22:40 Reaguje na Vladimir Mertan
To nebylo o skutečném hoření, to byla jen teoretická úvaha o možné četnosti vzniku požáru na stejném místě.
Škoda že neexistují nějaké statistiky, které by četnost požárů nějak vyčíslily. I když k požáru občas dojde, tak je to natolik výjimečná věc, že nemá žádný význam nějak se tím zabývat a něco řešit.
Prostě kvůli tomu, že jednou za několik set let může dojít k požáru (a na mnoha místech nehořelo ještě nikdy, nebo naposledy při žďáření lesa v raném středověku), nemá smysl cokoliv dělat. Náročnost a nákladnost jakýchkoliv protipožárních opatření tak dalece přesáhne možné riziko a pravděpodobnost požáru, že to z těch opatření udělá naprosté nesmysly a jednoznačné vítěze v souteži nerentability.
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 22:47 Reaguje na Petr
Tisíc let celoplošně udržovat protipožární průseky, valy a cesty je prostě totální hovadina.
Odpovědět
Pe

Petr

10.6.2024 23:00 Reaguje na Petr
Nebo třeba takto:
Když budete mít 1000 hektarů lesa, tak jednou za třeba sto, dvě stě let se může stát, že vám hektar shoří. To je bezvýznamné nic v porovnání s tím, že byste v tisíci hektarech po sto let udržoval protipožární průseky, valy a jezdil dolévat nádrže. Na tom proděláte tolik, že si to ani nedovedete představit. A přitom to bude zcela zbytečné, protože na 999 hektarech lesa hořet nebude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 08:07 Reaguje na Petr
Typický bezbřehý blábol.
1 ha shoří pouze za předpokladu rychlého a úspěšného zásahu hasičů. Bez hasičů shoří jinak celý les (NPČŠ), i tisíce km2 celé léto jako v Kanadě.
Odpovědět
Pe

Petr

11.6.2024 10:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejsme v Kanadě. A velký les shořel, ano. To se stane jednou za tisíc let.
Odpovědět
Pe

Petr

11.6.2024 11:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
A trocha elementární logiky. K požárům lesa dochází každoročně. A jelikož jsou to vždy jen malé a lokální požáry, tak to znamená, že zásahy hasičů jsou opravdu rychlé a úspěšné, čili systém požárních jednotek funguje a je naprosto dostatečný. Netřeba vymýšlet a dělat rozsáhlá a trvalá opatření kvůli něčemu, k čemu dochází jednou za tisíc let. To je prostě absurdní.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.6.2024 09:19 Reaguje na Petr
V Krknoších je cca 20 obcí. Nemůžete vědět, kde ten požár bude založen - nemusí to být kdesi v Malinovém háji, ale třeba hned za prvními chalupami.

S takovou "filozofií" můžeme hasiče rovnou zrušit, neb když se spočítají všechny náklady, bude levnější postiženým postavit nové domy.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.6.2024 09:45 Reaguje na Karel Zvářal
tak nějak. to, že při většině požárů shoří pár hektarů a škody jsou řádu málo statisíců a náklady na zásah jsou řádu staticíců a tedy součet škody+cena zásahu jsou mnohem nižší než náklady na požární prevenci opravdu neznamená, že bychom měli požární prevenci šmahem zrušit.

ad absurdum případem (pro ty, co nechápou) by byl požadavek zrušit požadavky na volné požární cesty a hasičáky a nonstop hasiče na lince 150 a tak vůbec, protože ročně uhoří jen pár lidí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.6.2024 09:53 Reaguje na Lukas B.
Ta hlavní infrastruktura (cesty) funguje, jde jen o pár strategicky vybudovaných eko/nádrží (u potoka-viz. foto). Je kolem toho zbytečný rozruch, prostě s obdobími sucha a neukázněnými blbečky je třeba počítat.
Odpovědět
Pe

Petr

11.6.2024 10:53 Reaguje na Lukas B.
To je směšný příklad s lidmi. Srovnatelné by to bylo, kdybyste lidi nutil dělat nějaká osobní protipožární opatření -třeba holit si vlasy, kupovat a chodit v nehořlavém oblečení a na zádech nosit hasicí přístroj. Pak by to bylo jako ty nápady v lese. Absurdní, že?
Každému je jasné, že trvalá a plošná protipožární opatření jsou nesmysl. Proto vznikly jednotky hasičů s potřebným vybavením - protože je to prostě nesrovnatelně jednodušší a levnější. A naprosto jednoduché, takže to lze provozovat. A vzhledem k rozsahu a četnosti požárů je to dostačující.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.6.2024 12:03 Reaguje na Petr
ano, příklad ad absurdum je skutečně až do nesmyslna a být směšné bylo cílem.

ono historicky vypadaly lesy úplně jinak - dejmetomu od tereziánských dob po padesátá léta se institut volného vstupu do lesa a volného sběru klestí využíval velice velmi *) a současná situace, kdy se v lese na zemi válí cokoli co se nevyplatí odvézt**) je někde úplně jinde.

*) bába s roštím byla k potkání běžně. do konce 19. století bylo topení uhlím víceméně městská záležitost a celý venkov topil klestím. navíc chudí "kovozemědělci" tajně sekali a odváželi trávu z pasek a míchali to s čerstvě posečeným na svém záhumenku, aby kozu uživili celou zimu, majitelé lesa to většinou tiše tolerovali, pokud to nepřekračovalo rozumnou míru.

**) samozřejmě že se bioblbne a štěpkuje, ale spadané klestí se v lesích válí a nikdo jej nesbírá - snad jen v okolí kempů, vodáckých tábořišť a větších koncentrací pečbuřtů je vysbíráno.
Odpovědět
Pe

Petr

11.6.2024 13:06 Reaguje na Lukas B.
I klest a kdeco na zemi má v lese svoji důležitost a nezastupitelnou úlohu. "Čistit" les je špatné a problémové, a ani to, že by to jako třeba jednou, někdy za padesát let, mohlo víc hořet, na tom nic nemění a nijak to čitění lesa neospravedlňuje. Navíc ta hmota na zemi se postupně rozkládá a mění, takže je jí tak nějak pořád stejně - tedy nepřibývá a riziko požáru je pořád stejné. Ano, v porovnání s prázdným lesem může hořet o trochu víc, ale jak jsem psal, to není důvod ani k čistění, ani k nějakým dalším "opatřením". Sto let zcela zbytečně čistit les znamená sto let zcela zbytečně a nesmyslně ochuzovat ekosystém o jeho velkou část, živiny, biodiverzitu, vodozádržnost,...
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.6.2024 10:48 Reaguje na Petr
v tom nejsme ve při. asi se shodneme, že je fajn přistupovat jinak k standardní plantáži na prkna a jinak k jádrovým zónám národních parků a je fajn si ujasnit, co je kde priorita.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 08:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 08:18 Reaguje na Petr
Slyšel jste termín archeobotanika lesa? Pokud zkoumají vývoj lesa, proplavují lesní půdu po vrstvách a hodnotí nalezené uhlíky jak z hlediska množství, tak doby vzniku a druhu dřeva.
Odpovědět
MH

Martin Hrubeš

11.6.2024 10:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ne všechny uhlíky znamenají požár lesa. Několik staletí se v lesích pálily milíře a většina uhlíků je právě z nich. Velké požáry lesů jako byl ten v NP ČŠ jsou opravdu vzácné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 15:33 Reaguje na Martin Hrubeš
Ano, ale pozůstatek milíře se pozná docela dobře.
Odpovědět
Pe

Petr

11.6.2024 11:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
To jsou zase nápady, to je něco.
Ano, hledá se a hodnotí kdeco.
Dokažte, že zbytky uhlíků jsou všude, a že jsou to pozůstatky požárů, které byly taky všude. No nesmysl je to.
Ano, občas k nějakému požáru dojde (stejně jako občas někdo vyhraje ve sportce), hodně se toho vypálilo a vyžďářilo ve středověku při kolonizaci. Taky se v lese často pálil klest. A těch milířů, co se v minulosti vypálilo...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.6.2024 19:26 Reaguje na Petr
Výcuc ze zprávy VÚLHM.:
V roce 2022 vzniklo 2 473 lesních požárů na celkové ploše cca 1 715 ha. To je trocha???
Až 96 % lesních požárů nepřesáhne plochu 1 ha a k 93 % lesních požárů není povoláno větší množství hasičů než z prvního stupně požárního poplachu. Tedy hasičů!!!
Na přelomu července a srpna 2022, v období 24. 7. – 12. 8., došlo v oblasti severních Čech ke vzniku největšího lesního požáru v novodobé historii Česka. Zasaženo bylo přibližně 1 060 ha lesa na území NP České Švýcarsko (dalších zhruba 250 ha bylo zasaženo na území přilehlého Saského Švýcarska). Významnou část požáru reprezentovalo území s výskytem kůrovcových souší. Zásadním problémem při likvidaci požáru byla nedostupnost terénu (příkré svahy a rokle) a počáteční nedostatek vody na hašení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2024 10:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pojem lesní požár je velký!
Podle hasičů to je plocha na které zasahovali a podle majitelů je to plocha kompletního zničení, či
pouze vyhoření hrabanky
bez zničení stromů. Leckde
je lesním požárem vyhoření
suché trávy a drobného klestu
a kmenů vzrostlých stromů se
požár ani nedotkne. NP ČŠ je
ale totální zkáza díky tomu
množství extrémně výhřevného
dřeva, od jehož žáru praskaly
skály a z hlíny se stala cihla. Prudké horké proudy z hořícího
dřeva vynášely vysoko kusy
hořícího dřeva a kůry a tak
se oheň o to rychleji šířil.
Nedaleko ode mne hořel taky
před léty les, ale vyhořela
suchá tráva, drobné klestí
a než dojeli hasiči, tak oheň
uhasil slabý déšť. Ti oheň
pouze dohasili a hlídali. No
a v novinách jsem se dočetl,
že hořelo 5 ha lesa. Ten les
jsem si prošel a z 5 ha byla
tráva spálená na 1 ha a stromy
přežily oheň téměř všechny.
Takže požár a požár je rozdíl!
Jinak souhlas, že problémem
V NP ČŠ nebylo pouze to množství
silně výhřevné dřevní hmoty, ale
i nedostupnost terénu zaviněná bezzásahem, kdy i cesty byly
obklopeny hořícími soušemi
a bylo nebezpečné se mezi nimi pohybovat i pěšky, natož tam
uvěznit a nechat shořet auto.
V krajině ČŠ nikdy nebude
dostatek hasební vody a tak
tam nelze ponechávat takové
obrovské množství výhřevné
hmoty. To je jako mít doma v
garáži sud benzínu a riskovat,
že třeba nevyzkratuje zásuvka
nad sudem. Stát se může vše, ale
bez toho sudu s benzínem shoří
izolace a nikoliv garáž, auto
a dům jako s tím sudem.
Odpovědět
Pe

Petr

12.6.2024 15:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
No ano, jak už jsem psal - to, že jsou všechny požáry jen malé, které právě ukazují, že náš protipožárný systém zásahových jednotek funguje dobře a spolehlivě, takže netřeba nic vymýšlet a ničit kvůli tomu přírodu.
A ano, v celkové rozloze je počet požárů nic. A stále platí, že ve většině lesů ještě nikdy nehořelo a hořet v horizontu desítek let nebude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.6.2024 10:18 Reaguje na Petr
Vy jste ale trol!! Neustále měníte názor a argumenty.
Nemá se hasit, systém perfektně fuguje,....
Odpovědět
Pe

Petr

13.6.2024 12:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nerozumím. Můžete být konkrétní?
Odpovědět
AP

Alice Palacká

16.6.2024 19:49 Reaguje na Petr
Požár v bzeneckém lese vzplál za dosud nezjištěných příčin 24. května 2012. Jeho likvidace trvala téměř týden. Práci totiž hasičům komplikoval silný vítr, a tak se plameny v suchém porostu dlouho nedařilo uhasit. V prostoru takzvané Moravské Sahary oheň zasáhl celkem 174 hektarů borového lesa a způsobil škodu ve výši asi 30 miliónů korun. Jen 10 miliónů si vyžádal zásah hasičů. Těch se u Bzence vystřídalo více než 1500. U požáru totiž zasahovaly jednotky z celé republiky, šlo o 250 jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů a dokonce přijelo na pomoc i 10 jednotek hasičů ze Slovenska.
Odpovědět
AP

Alice Palacká

16.6.2024 20:01 Reaguje na Alice Palacká
To jenom k tomu, že požáry nestojí statisíce, ale desítky milionů jako ten na Bzenecku nebo stovky milionů jako ten v NP ČŠ. A to tam nejsou vyčísleny
další ztráty třeba na ekosystémových službách lesů, které lehly popelem. Hrabanka na Bzenecku v létě dosahuje teploty 60stupňů celsia. Malá důslednost ve vyžadování dodržování zákazu činností, které lesům škodí, která způsobuje, že návštěvníci lesa se nechovají bezpečně je časovanou bombou dalších problémů. Statistiku lesních požárů snadno najdete v Zelené zprávě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.6.2024 13:09 Reaguje na Alice Palacká
No, původně ta Moravská Sahara nebyla zalesněná silně hořlavými borovicemi, ale duby. Však se tomu území dodnes říká Dubina. Vytěžením dubů a spásáním tráva a keřů kozami, se odkryl písek a pak už tam byly schopny růst jen ty borovice. Také na Šumavě a vysoko v Krkonoších, byl původně smíšený les. Jenže my jsme teď zvyklí na pěkně srovnané smrky, takový les považujeme za "normální" a požadujeme, aby takový byl i nadále. Samovolně obnovený porost u Hřenska se nelíbí, protože to jsou přece jen "plevelné" břízy.
Odpovědět
AP

Alice Palacká

16.6.2024 20:11 Reaguje na Petr
Jak jste prosím přišel na to, že národní parky jsou nedotčená příroda. Většina chráněných území v ČR jsou lesy, a většina z nich byla předtím hospodářským lesem. To že není mnoho velkých požárů je také proto, že v hospodářských lesích se cesty udržují, průseky vytvářejí, protipožární pásy z listnáčů nebo proorávaných ploch vytvářejí... Protipožární hlídky realizují, zaměstnanci pravidelně školí, traumatologické plány obnovují..... Akorát ty náklady jdou za cenou dřeva, takže o tom asi ani nevíte.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.6.2024 13:10 Reaguje na Alice Palacká
A proto jak Petr správně píše, je zbytečné dělat další nákladná opatření, která poškodí přírodu více než občasný požár.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

19.6.2024 12:56
Připomněl jste mně už starý článek, který napsal zaměstnanec NP Šumava, týkající se Šumavy po ničivém orkánu, který vyvrátil spoustu stromů: "Občané si svými daněmi platí správu parku, mají tedy právo vidět ten park pěkný." Tento požadavek "pěknosti", estetičnosti, ovšem Matka Příroda nezná. Takže pokud ni necháme - chceme nechat - samostatně hospodařit, budeme mít prales pochybné kvality. A navíc ještě škaredý na pohled.
Vzpomínám, když v Brasilii byla mezinárodní konference o ochraně ŽP, že tamější min. ŽP prohlásil něco v tom smyslu, že když stojíme před pralesem a vidíme, jak si to tam všechno roste podle svého, tak cítíme nutnost s tím něco udělat, vnést do toho chaosu nějaký pořádek.
Odpovědět
DV

Dalibor Valla

26.6.2024 15:25
Rok před vypuknutím požáru v Českosaském
Švýcarsku jsem tamní lesy navštívil .a Někté oblasti byly totálně zničené kůrovcem .Stálo tam množství suchých stromů.Na lesních cestách vrstva čerstvě spadaného jehličí v neobvyklém množství. Když je k dispozici tolik paliva těžko se pak hasící.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist