Je potřeba počítat s tím, že lesní požáry nám v Evropě zničí víc lesů než kůrovec, říká lesník Aleš Erber

Hasič zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.

Zdroj | HZS ČR

U laické veřejnosti vnímám, že začíná brát klimatickou změnu vážně. Dřív, když jste někde řekli „klimatická změna“, tak na vás koukali jako na blázna. Klimaskeptiků bylo ve společnosti spousta, včetně samotného prezidenta Václava Klause.

A debata o lesích začala někdy v roce 2018, kdy nám lesní požáry v době velkého sucha stouply na dvojnásobek. A tehdy se také mediálně objevil kůrovec.

Aleš Erber, vědecký pracovník České zemědělské univerzity a lesní správce.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Selská revue / Asociace soukromého zemědělství

Bylo to rozhodně zlomové období. Podle výroční zprávy z roku 2016 jsme měli nejlepší stav lesů od dob Marie Terezie. A podle výroční zprávy z roku 2018 jsme měli nejhorší stav lesů od dob Marie Terezie.

Lesní požáry tu byly vždy, ale v souvislosti s klimatickou změnou, s projevy sucha začaly být intenzivnější.

V Národním parku České Švýcarsko hořelo v minulosti mnohokrát, například v roce 2007 u Havraní skály. A došlo tam k ukázkovému procesu dynamiky přírody. Na spáleniště nalétla bříza coby pionýrský dřevina. Takže jsem od samého počátku nepochyboval o dynamice obnovy přes sukcesní procesy na požářišti.

Přečtěte si také |

Pěstovat dál smrky? Proč ne, jen to musíme dělat jinak než dosud, říká lesník Aleš Erber

Takže to nebylo žádné velké drama?

Pro samotnou přírodu parku požár neznamená nic hrozného. Naopak to může být cesta, jak přeměnit les ze smrkové monokultury na něco odolnějšího.

Jenom taková perlička. V roce 2018, kdy byl kvůli velkému suchu dvojnásobný počet lesních požárů oproti předchozímu roku, jsme za Českou zemědělskou univerzitu podávali projekt, který měl mimo jiné zkoumat připravenost Česka na lesní požáry v souvislosti se suchem a kůrovcovou kalamitou. Tehdy byl projekt zamítnut s tím, že to není potřeba. Já jsem přesvědčený o tom, že kdyby se tehdy projekt realizoval a jeho výsledky zavedly do praxe, nemusel být loňský požár v Národním parku České Švýcarsko tak rozsáhlý.

Po požáru v Národním parku České Švýcarsko vznikl mezirezortní tým, kde je i moje domovská Česká zemědělská univerzita, který má to téma komplexně řešit. Srpnu by mělo být další sezení. Já jsem zastáncem toho, že nemá smysl řešit jen lesní požáry. Protože to téma je širší. Je to krajinný problém. A je potřeba v krajině a v infrastruktuře udělat taková opatření, která povedou k větší bezpečnosti krajiny jako celek.

První rostliny na požářišti v Národním parku České Švýcarsko v zimě 2022/2023.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Národní park České Švýcarsko

A co by bylo jinak při zvládání požáru v Národním parku České Švýcarsko, kdyby ten projekt proběhl?

Vědělo by se, kde jsou v rámci infrastruktury krizová místa, vědělo by se, jaká je kde dostupnost hasební vody, možná by byla lepší hasební technika, lepší monitorovací systém apod.

Například už v roce 2018 jsme věděli, že hasičská letadla v Česku nejsou až v takovém dobrém stavu.

Opatření by se na základě analýzy dalo udělat myslím dost na to, aby se podařilo tak rozsáhlému požáru předejít nebo jej výrazně zmírnit.

Není však důležité jaká všechna opatření ve finále vzejdou, ale jaká se promítnou do krajiny, do vybavení krajiny a hasičů a jak k tomu přistoupí vlastníci lesů i zemědělské půdy a stát takový.

Vrtulník zasahující při požáru v Národním parku České Švýcarsko.

Zdroj | HZS ČR

Požár v Národním parku České Švýcarsko je specifický tím, že jde o národní park, ne hospodářský les. Může si majitel hospodářského lesa z tohoto požáru vzít nějaké ponaučení?

Majitelé lesa by to měli brát jako jasný vzkaz přírody. Takhle to teď bude. Je potřeba počítat s tím, že lesní požáry nám v Evropě zničí víc lesů než kůrovec.

Lesní požáry v hospodářských lesích budou vznikat. Ale pokud budeme dobře připraveni, tak by se z nich neměly stát tak rozsáhlé požáry, kdy shoří stovky hektarů. Věřím, že jestliže se všechny doporučení aplikují v lesích i mimo něj, budou vznikat jen malé požáry, jelikož se včas identifikuji a uhasí.

A pokud nějakým lesem projde požár, pak já jsem zastáncem využití spíše přírodních procesů. Příroda se totiž opětovného zalesnění ujme rychleji a levněji než to můžu udělat já jako majitel lesa. Já bych musel nakoupit sazenice, vysadit je, chránit je oplocenkou. A sto hektarů oplocenkou neochráníte.

Přečtěte si také |

V loňském roce hořelo v lesích nejvíce za posledních deset let. Co za tím stojí?

Na co by se lesnický sektor měl připravit z pohledu klimatické změny?

V kontextu klimatické změny je potřeba přijít na to, jak předcházet extrémům a negativním dopadům na společnost. Protože to nejsou jen lesní požáry. To jsou i pády stromů u liniových staveb kvůli silným nárazovým větrům, extrémní povodně, eroze půdy, či napak extrémní horka a sucha.

Co se týče hasičů, myslím, že náš hasičský sbor je na vysoké úrovni. Přesto se musíme bavit o tom, jak jej připravit a vybavit na to, co může klimatická změna přinést za výzvy. Sdílet naše zkušenosti s jinými státy, ale i se od nich učit. Itálie, Řecko, to jsou státy, kde jsou lesní požáry denním chlebem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | thenews2.com / Depositphotos

A máme celou řadu oblastí, kde klimatická změna může mít a bude mít veliký dopad na společnost a na chod státu. Když zůstaneme u požárů, tak kouř z nedávných požárů v Kanadě významně ovlivnil chod USA.

A i my jsme kouř z Národního parku České Švýcarsko měli po velké části republiky. Vzpomínáte? V něčem je to dobře, protože společnost pak prostě vnímá, že se něco děje a že to není normální.

Jaký konkrétní opatření se dají dělat, aby se snížilo riziko požárů?

Jejich celá řada je vyjmenovat. Nejdříve bychom potřebovali v krajině identifikovat lokality, které jsou rizikové z pohledu sucha, dostupnosti požární techniky a vody, ale také z pohledu suché biomasy, věkové a druhové skladby lesů.

Problém našich lesů často je, že jsou v případě krize špatně přístupné. A to nejenom pro hasičskou techniku, ale pro Integrovaný záchranný systém jako takový.

A co je specificky pro prevenci lesních požárů klíčové, je dostupnost hasební vody. Její přístup, množství vody, množství samotných nádrží a management z pohledu rizikových území se jistě bude vyhodnocovat.

Rychlost a intenzita hašení je klíčová.

Foto | Michal Fanta / Hasičský záchranný sbor ČR

Od hasičů vím, že pro úspěšné zvládnutí začínajícího lesního požáru je rozhodující dostat se na místo požáru rychle a co nejrychleji a nejintenzivněji hasit. Aby se předešlo velkému požáru, je potřeba k ohnisku dostat velké množství techniky, lidí a vody.

Problém našich lesů je, že ne všude se dá dobře dostat s dostatkem techniky. Jsou lesy, do kterých nevede cesta. Nebo cesta či mostky nejsou v takovém stavu, aby po ní mohla jet těžká hasičská cisterna. A ne jedna, té techniky, která musí co nejrychleji nastoupit na požár, je potřeba hodně, je potřeba hodně vody.

A když ji do lesa nedostanete, protože není jak a kudy, tak les shoří.

Čili jedna z věcí, které je potřeba napravit, je cestní síť v krajině jako celek, aby bezpečně navazovala na tradiční lesní síť a tu koncepčně zkvalitnit.

Před časem jsme měli na Ekolistu článek, který upozorňoval na to, že v leckteré obci jsou požární nádrže, ale hasiči neví, v jakém jsou stavu, kolik vody, nebo bahna v nich je, jestli se k nim vůbec dostanou. To bude zřejmě součást problému?

Přečtěte si také |

Zanedbávání požárních nádrží by nás mohlo mrzet, říká hasič

Ano, součástí připravenosti musí být zmonitorování všech zdrojů hasební vody. A máte pravdu, dnes se neví, kde jsou, v jakém stavu, kolik jaké vody. To je zcela určitě slabé místo. A bude to velký úkol pro stát a obce.

A vidíte z toho, že je potřeba, aby si k tématu nesedli jen lesáci, ale lidé různých oborů. Protože nejde jen o lesy, ale o celou krajinu.

Náš rektor Petr Sklenička razí koncept „chytré krajiny“. Přesně to do toho konceptu zapadá. Krajina, která předchází rizikům klimatické změny. Požárům, pádům stromů do infrastruktury nebo liniových staveb. Je ale důležité vnímat krajinu jako celek. Nemá smysl z ní vytrhnout jeden díl, třeba lesy.

V USA se kontrolované lesní požáry používají jako součást managementových opatření ochrany přírody. Na snímku lesní technik zakládá kontrolovaný požár v borovicovém ekosystému, jehož stabilita je s požáry spojena. Mnoho původních druhů rostlin a živočichů na tomto druhu managementu závisí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Mike Meares / Eglin Air Force Base

Často se hovoří o tom, že problémem velkých lesních požárů je, že bráníme tomu, aby v lesích hořelo. V lese se naakumuluje dostatek suché biomasy, která pak místo rychlého lesního požáru, který lesem prolétne, způsobí požár, který les zničí. Nebylo by cestou nějaké řízené vypalování, třeba jako to dělají v USA?

To má řadu úskalí. Jednak v USA jsou jiné rozlohy než u nás, jiná hustota osídlení. Naše lesy jsou blízko sídel, chodí do nich spousty lidí. I lesy uprostřed národních parků jsou plné lidí. V USA věřím, že jsou lesy, kde široko daleko nikdo není.

Přečtěte si také |

Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber

Pak nám tu myslím chybí technická vybavenost. Kdybyste se pustil do řízeného vypalování, musíte mít v záloze dost techniky, abyste dokázal dostat oheň pod kontrolu.

Nemyslím si, že tohle je teď to, co bychom měli řešit. Jsou tu důležitější věci. Nejdříme zajistěme prevenci požárů v krajině a perfektní vybaveností hasičů, a pak se začněme bavit o možnosti řízeného vypalování.