Daniel Pitek: O záchraně malých srnčat a nápravě historické křivdy na myslivosti
Vyzkoušeli jsme i novou moderní technologii, která funguje skvěle. Dnes brzy ráno jsme dvěma drony s termovizí velmi rychle prozkoumali rozsáhlé plochy, kde jsme objevili sedm srnčat, dali jsme je pod označené bedny a pustili až po posečení okolní plochy. Potřebnou práci jsme udělali a nedošlo k žádné zbytečné smrti čerstvých mláďat. Takto by mělo podle mého názoru vypadat soužití myslivců a zemědělců.
U nás máme výhodu, že se v našem prostoru známe, myslím, že jsou zde rozumní lidé a v mnoha případech jsou zemědělci zároveň myslivci. To je podle mě ideální stav.
Bohužel vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) tento princip nechce pochopit a rozjelo hysterickou kampaň proti novele zákona o myslivosti, kterou předložilo ministerstvo zemědělství a minulou středu schválila vláda ČR.
Přípravy novely a velice obsáhlé diskuze ke každému paragrafu jsem se v pracovní skupině na ministerstvu účastnil a všem jednotlivým ustanovením se věnovalo dostatek času a energie. Své zástupce v pracovní skupině měli všechny hlavní subjekty, kterých se zákon o myslivosti především týká. Já jsem byl nominován Asociací soukromého zemědělství ČR. ČMMJ zastupoval Ing. Jiří Janota.
Novela má dva hlavní cíle. Posílit práva vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb a snížit neúnosné hospodářské a ekologické škody působené přemnoženou spárkatou zvěří.
Současný dlouholetý systém zájmové hobby myslivosti, který jsme zdědili z období socialismu a je prováděný většinou lidmi, kteří svoji práci a obživu mají v povoláních mimo zemědělství a lesnictví a myslivost provozují jako svůj koníček ve volném čase po práci, je neudržitelný.
Myslivost musí stát na hospodářském základě, musí být vázána na vlastnictví pozemků a musí být nedílnou součástí zemědělského a lesnického hospodaření, protože se navzájem velice silně ovlivňují.
Pro myslivce majících myslivost jako koníček pro volný čas prostor v myslivosti a honitbách jednoznačně bude, ale rozhodovat musí hospodáři, protože jen oni mají odpovědnost ze celek, za prostředí, kde se myslivost provozuje, a jen oni jsou schopni v honitbách vytvořit a udržovat ekonomickou i ekologickou rovnováhu.
Rovnováha mezi kvalitními populacemi zvěře a nezničeným životním prostředím vhodným pro život zvěře je přirozeným a důležitým zájmem vlastníků a zemědělských i lesních hospodářů.
V České republice máme cca 30 000 zemědělských subjektů, z toho je 25 855 subjektů ve velikosti do 150 hektarů. To jsou rodinné farmy hospodařící na 20 % výměry zemědělské půdy v ČR a je to 86 % zemědělců, další skupinou jsou farmy od 150 hektarů do 580 hektarů a těch je 2400 subjektů hospodařících na 19 % výměry zemědělské půdy a tvoří 8 % zemědělců.
Drtivá většina těchto zemědělců i těch, co mají přes 500 hektarů, pokud je nemají souvislé, mají velice omezený přístup k výkonu práva myslivosti a k možnosti myslivost na svých pozemcích ovlivnit.
Čeští a moravští sedláci proto žádají vládnoucí středo pravou koalici, aby jim bylo navráceno právo přístupu k výkonu myslivosti vázané na vlastnictví honebních pozemků a myslivost se stala součástí jejich hospodaření. Toto právo jim ukradli komunisté za socialismu současně s pozemky při kolektivizaci venkova.
Následně si komunisté tuto krádež pojistili v roce 1962 zvýšením minimální výměry honiteb z původních 115 hektarů na minimální výměru 500 hektarů, která platí dodnes. V Rakousku, které je nám blízké a měli jsme s ním i podobnou historii, mají minimální výměru honitby stále 115 hektarů a toto kritérium v zákoně zajišťuje vlastníkům honebních pozemků uplatnění jejich práv, přestože reálně je průměrná velikost rakouských honiteb 1 100 hektarů.
Snížení minimální výměry honiteb z 500 hektarů na 250 hektarů je proto již jakýmsi kompromisem, ale je klíčovým ustanovením novely zákona o myslivosti.
Ušli jsme velký kus cesty k nápravě komunistické křivdy a chtěl bych za to poděkovat ministrovi zemědělství Marku Výbornému, že se ke složité a emočně vyhrocené problematice myslivosti postavil čelem a ministerstvo předložilo novelu zákona v souladu s předvolebními sliby všech politických uskupení současné vládní pětikoalice a v souladu s programovým prohlášením vlády.
Chtěl bych také poděkovat vládě, že tuto novelu potvrdila a poslala do dalšího legislativního procesu do sněmovny a věřím, že nikdo z koaličních poslanců se nebude chtít zamazat odérem neochoty napravit socialistickou krádež práva k soukromému vlastnictví spáchaného komunisty na selském stavu.
Přečtěte si také |
Daniel Pitek: Ministr zemědělství Nekula a jeho myslivecký přešlapVěřím, že o nápravu komunistické křivdy se budou snažit i poslanci hnutí STAN, kteří jsou velmi silně lobováni členy ČMMJ, jejichž politickými partnery i podle jejich vlastního vyjádření v časopise Myslivost jsou KSČM, ČSSD a SPD.
Vlastnická myslivost na hospodářských základech jako součást zemědělského a lesnického hospodaření znamená kvalitní myslivost.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (46)
Antonín Zdráhala
21.6.2024 13:08 Reaguje na Petr BrokPetr Brok
22.6.2024 11:32 Reaguje na Antonín ZdráhalaRadek
23.6.2024 10:16 Reaguje na Petr BrokJarek Schindler
23.6.2024 12:58 Reaguje na Radek"Snížení minimální výměry honiteb z 500 hektarů na 250 hektarů je proto již jakýmsi kompromisem, ale je klíčovým ustanovením novely zákona o myslivosti".
Tedy, žádné přemnožení zvěře, škody, lepší plánování, lepší kontrola vykazované ulovené zvěře ale pouze a jenom menší možná výměra. Nejkrásnější na tom je , že se všichni odvolávaji na Rakousko a jejich historickách 115 ha. Vůbec je nezajímá, že sice v Rakousku mají minimální rozlohu těch 115 ha ale za tu dobu pokročili a v dnešní době mají již honitby v průměru desetkrát větší. Jen u nás je zásadní abychom se vrátili v čase na začátek minulého století. Alespoň je vidět co je pro mnohé v myslivosti tím nejdůležitějším.
Radek
23.6.2024 14:19 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
23.6.2024 14:33 Reaguje na RadekRadek
23.6.2024 14:51 Reaguje na Jarek SchindlerPetr Brok
24.6.2024 11:20 Reaguje na RadekRadek
24.6.2024 11:54 Reaguje na Petr BrokRadim Polášek
25.6.2024 20:31 Reaguje na RadekRadek
26.6.2024 11:09 Reaguje na Radim PolášekV novele to bude podle veleváženého úředníka , to si myslíte že bude lepší , pokud ano tak v čem ? za úplatu ,nebo po známostí ohodnotí vše . Z plánováním zvěře to samé ….. hlavně že bude napravená křivda , pan ministr by se měl probudit ,už blimbají na 12 .
Radek
21.6.2024 09:49DAG
21.6.2024 10:17 Reaguje na RadekDocela zajímavá je geneze argumentu, že se stala v 62hém jakási křivda.
Nikdo to nezmínil třicet let a najednou je to nejdůležitější věc na světě? Je to jen chabý protiargument tomu, že 500 ha je dán biologií a rozumnou velikostí organizační jednotky.
Naše rodina měla s komunisty neblahé zkušenosti, takže komunisty nesnáším, ale tohle je naprosto účelové. Malé honitby jsou v dnešní době, ze všech úhlů pohledu, nesmysl.
Ještě je vtipné jak pan Pitek zaobaleně říká, že těm hloupým komunistickým myslivcům mají velet chytří farmáři a majitelé půdy :)
Josef Valenta
22.6.2024 20:36 Reaguje na DAGradim buffalo tobias
22.6.2024 06:11 Reaguje na RadekRadek
22.6.2024 09:10 Reaguje na radim buffalo tobiasRadek
22.6.2024 09:49 Reaguje na radim buffalo tobiasMajka Kletečková
22.6.2024 10:47 Reaguje na RadekRadek
22.6.2024 18:46 Reaguje na Majka KletečkováRadek
21.6.2024 10:27U nás dělá největší problémy vlastník hospodařící na výměře 110ha , chová krávy ,všechny pozemky zatravněné , obnova pastvin neprobíhá . Dotace SIZIF 1 200 000 KČ . Nebylo by od věci stanovit míru poškození plodin , v jeho případě luk . Chtít navázat k půdě právo myslivosti a narovnání na dobu po které volá pan Pitek a přitom využívat benefity které poskytuje vlastníkovi co hospodaří na malé farmě , dnešní doba z veřejných peněz . Zlikvidovat tím myslivecké spolky na vesnicích , k čemu bude tahle nová křivda dobrá , posílí to mezilidské vztahy na vesnicích . Pomůže to v rozvoji myslivosti , k lepší populaci zvěře , lepším výsledkům chovu , lepším a zdravějším lesům , je někdo kdo tomu ještě věří
Radim Polášek
21.6.2024 11:22 Reaguje na RadekPastviny jsou jinak specifický biotop, já jsem je zažil ještě z doby, kdy JZD krávy páslo na pastvinách venku, neměli je po celý rok ustájené v kravíně. A když se ty pastviny udržují trochu šetrným způsobem a po mnoho let stejnoměrně, aby se ten biotop stabilizoval, tak podle mne jsou ty pastviny dost přírodní a cenný biotop. To nevadí, že na místech, kde se krávy soustředí, je kolikrát za mokra rozšlapané bláto a za sucha prach, když je to do jednotek procent pastviny, podle mne to není problém. A není to zrovna na erozně exponovaném místě pastviny.
Radek
21.6.2024 14:25 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
23.6.2024 15:05 Reaguje na RadekProto je stávající systém Honebních společenstev dost co k čemu, pozemky takových potížistů se prostě do honitby začlení, myslivci mu tam tu myslivost provádějí a pokud jim to ten člověk rovnou nesabotuje, nijak ho k provádění té myslivosti ani nepotřebují. Až na nespokojenost toho potížisty všechno prostě normálně funguje.
Co se ale týká toho konkrétního zemědělce, 110 hektarů je dost málo. Není potížista třeba proto, že se jeho podnik dlouho drží tak tak nad vodou, on je přepracovaný, protože třeba všemožnými způsoby už roky podvrací bankrot? A tak je z toho pod silným tlakem a projevuje se to takovými problémy?
Jarek Schindler
21.6.2024 18:50 Reaguje na RadekRadek
21.6.2024 19:46 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
21.6.2024 11:161- V čem se liší současný zákon o myslivosti od toho prvorepublikového ve tvorbě a využití honiteb?
2- V čem se tak liší( kromě té minimální výměry) aby vám to dával právo tvrdit, že vám toto za socialismu komunisty ukradené právo nebylo dávno vráceno?
3- Proč je v tom Rakousku, sám to tvrdíte, současná průměrná výměra honiteb 1100 ha když těch 115 ha je tak výhodných? Když tedy tvrdíte, že nejdůležitější věcí myslivosti je možnost rozhodovat o svých pozemcích a myslivosti na nich, tak proč se toho ti Rakušané vzdávají a tvoří průměrně 1100 hektarové honitby? Navíc není náhodou to průměrné hospodářství ( farma) v tom Rakousku podstatně menší než u nás?
4-Ano, spousta lidí by asi nic nenamítala a se snížením minimální výměry i souhlasila, pokud by se s tím snížila i minimální výměra jednotlivých polí a plodin na nich pěstovaných. Proč, když se tedy inspirujete Rakouskem se neinspirujete i stavem jejich zemědělské krajiny?
5- Mluvíte o posílení práv vlastníků ale kolik vlastníků nakonec na těch svých polích vlastně hospodaří? Není náhodou problém spíš v tom, že jde k zemědělské činnosti pronajmout pole ale nejde současně pronajmout i právo myslivosti protože to nejde vykonávat na jednom poli ale pouze v honitbě?
6- Tvrdíte, že : většina zemědělců i těch, co mají přes 500 hektarů, pokud je nemají souvislé, mají velice omezený přístup k výkonu práva myslivosti a k možnosti myslivost na svých pozemcích ovlivnit. Není to právě naopak a tito zemědělci mají při tvorbě honiteb a jejich využití jedno z hlavních slov?
7- Sám jste napsal: že v mnoha případech jsou u vás zemědělci zároveň myslivci. Myslíte že jinde je tomu jinak? Myslíte, že kdo ze zemědělců chce provozovat myslivost tak ji i při současném zákoně neprovozuje?
8- Proč to neřeknete rovnou, že spolupráce v rámci společenstevní honitby vám "nejde pod nos" protože tam fungují nějaké kontrolní mechanismy které by vám bránili dělat si v honitbě co chcete.
Radim Polášek
21.6.2024 11:29ty srnčata, co zachraňuje, pak v malé honitbě rychle vystřílí, protože v tak malých honitbách většina srnčí zvěře denně pendluje, mezi krytem a pastvou, z honitby do honitby. A jelikož se Pitek nedokáže domluvit s myslivci, jinak by normálně fungoval v Honebním společenstvu, vzhledem k rozloze jeho pozemků i jako nějaký funkcionář Honebního společenstva a asi i myslivců, nedomluví se ani s majitelem sousedních honiteb. A vzájemně si potom budou tu srnčí zvěř střílet, až tam velice rychle nebude nic. A budou parazitovat na velkých honitbách, protože odtamtud jim budou migrovat kusy hledající méně zazvěřený prostor
Karel Zvářal
21.6.2024 12:14A jinak jsem přesvědčen, že trend zvětšování honiteb ve světě není náhodný, kvalitní chov migrující zvěře to vyžaduje. Je-li v Rakousku průměrná honitba s rozlohou 1100 ha, kolik mají ty větší, když stále mají i pidihonitby do 115 ha? Rád bych viděl takovou statistiku, kde se jasně ukáže, že většina chápe cíle a smysl myslivosti v chovu zvěře, ne v jejím lovu. Chce to jen mít řádně nastavené kontrolní mechanismy, které jsou kvůli chybujícím lidem potřebné. Za sebe považuji optimální velikost honitby kolem 1200-1500 ha.
Radim Polášek
23.6.2024 15:27 Reaguje na Karel ZvářalOvšem to jde proti zájmové myslivosti, dneska už není možné, jako tomu bylo za komunistů, noci prosedět na posedech a v práci potom vyspávat.
Taky je hodně omezené to, co bylo dříve v zájmových organizacích běžné, pracující člověk to dělal jen trochu a teprve po odchodu do důchodu to začal dělat "na plný úvazek" Pokud byl v dobrém zdravotním stavu, tu myslivost dělal intenzívně ještě tak 10 let, do sedumdesáti, pokud měl k tomu ještě štěstí, tak i 20 let, do osumdesáti...
To je dnes taky omezeno, zvyšováním věku odchodu do důchodu a taky asi vyšším upracováním organismu...
Radek
23.6.2024 16:00 Reaguje na Radim PolášekRadek
23.6.2024 16:07 Reaguje na RadekRadim Polášek
23.6.2024 19:41 Reaguje na RadekJen na málo místech schovaných v udolích a za lesy ze za dne liduprázdno.
Jako posed myslím taky spíše to sedátko na stromě, klasické posedy na stromě, krytá plocha cca 2x2 metry s okenicemi a řádnou střechou od našich myslivců jsem viděl snad jenom v dětství u profláknutého liduprázdného místa plného liščích a jezevčích nor.
Radek
23.6.2024 22:25 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Pokorný
25.6.2024 14:01 Reaguje na Radim PolášekŽil jste vůbec za socialismu?
Radek
25.6.2024 18:24 Reaguje na Jaroslav PokornýAntonín Zdráhala
21.6.2024 13:04Martin Vlk
21.6.2024 14:49Zákon by měl být takový, aby fungoval dobře i tehdy, bude-li jí, třeba jen někde, málo.
Ale co hlavně! Zákon by měl reálný stav posouvat k tomu, aby regulace člověkem byla co nejméně potřebná. Tedy měl by sankcionovat vše, co vede k opaku.
Zákon, který nás tlačí k tomu, abychom uměle vytvářeli stav, který pak vyžaduje lidský zásah (tedy regulaci lovem) je špatný.
V celku se mi líbil postoj jednoho pána zde, který tu měl článek, že by se odlov měl řídit reálnými škodami a ne jen jakýmsi koeficientem, který se vytváří na základě domělého stavu zvěře. Domělého píši záměrně, protože to, jak se zvěř nyní počítá, to nemá s reálným stavem nic společného. Škody ale identifikovat lze poměrně snadno a navíc je to to, kvůli čemu se toto vše vlastně řeší. Nedává tedy valný smysl opírat metriku a nějaký jiný údaj, když se vlastně řeší jenom škody.
Břetislav Machaček
21.6.2024 16:57 Reaguje na Martin Vlknahlásí nadsazené počty zvěře a bude mít co střílet. Do uvolněného
prostoru přijde zvěř od sousedů-chovatelů a bude mít co střílet zas.
Tak to bude tak dlouho, dokud to sousedy nenaštve a budou se chovat
taky tak. Výsledkem bude zvěř v ZOO na kterou se budou děti chodit
dívat jako na slony. Tak nějak fungovala "sedlácká" myslivost za
1.republiky, kdy se o zvěř nikdo v době hájení nestaral, ale týden
před jeho ukončení k sobě zvěř lákali příkrmem. Ten den bylo ran
jako u Verdenu a do týdne bylo dokonáno. Něco takového provádějí
rybáři -masaři, kteří si na revír před vysazením ryb nevzpomenou,
ale v den zahájení lovu se o lovná místa poperou. Místní utřou
slzu a k vodě se pak už chodí pouze rekreovat. Pamatuji si na při
dvou mysliveckých spolků ze Slavnosti sněženek, kdy bývala černá
ještě poměrně vzácná a přeli se kus ulovený ve sporné lokalitě.
Dnes je spíše trend u černé opačný a jsem zvědav na sedláka, který
celý den dře na statku, jak nadšeně prosedí mrazivou noc na posedu.
U nás to dělá pár mladších nadšenců a ti to bez práva lovit dělat nebudou. A nebo jim statkář za ten lov ještě zaplatí, když ho bude
stát pokutovat za nesplněný plán lovu ? Takovým chytrákům bych to
přál, aby okusili vlastní medicíny vyžadovat náhradu škod za něco, co sami v kukuřici množí a co migruje za potravou. Někde škodí, někde nic a náhle i tam a v původním místě už nikoliv. Tady chlapi
plánovali na černou naháňku, ale sedlák sklidil kukuřici a tlupa
odtáhla k sousedům. Chlapi pak smutně koukali na výřad u sousedů.
David Šanc
22.6.2024 01:44Petr Pekařík
24.6.2024 17:01Jaroslav Pokorný
25.6.2024 13:51Následně si komunisté tuto krádež pojistili v roce 1962 zvýšením minimální výměry honiteb z původních 115 hektarů na minimální výměru 500 hektarů, která platí dodnes. V Rakousku, které je nám blízké a měli jsme s ním i podobnou historii, mají minimální výměru honitby stále 115 hektarů a toto kritérium v zákoně zajišťuje vlastníkům honebních pozemků uplatnění jejich práv, přestože reálně je průměrná velikost rakouských honiteb 1 100 hektarů. ...................
Předně - komunisté vlastníkům pozemků žádné právo k myslivosti neukradli. Pozemky jim - de jure - zůstaly, jen byly sdružstevněny, a dobře pamatuji, že mezi myslivci v naší vesnici byli hlavně bývalí velcí sedláci. A mimo nich, samozřejmě, i bývalí chudí lidé.
Kolik bylo zvěře v dobách I. Republiky, kdy honitby byly malé a sedláci fakticky neomezeně lovili? Kolik zvěře je v Rakousku, když je na něj tolik chvály? Kolik zvěře je třebas ve Francii? Pamatuji, že za socialismu byl devizově velice ziskový export živých zajíců i koroptví právě do Francie. A také - velice ziskový byl poplatkový lov pro zahraniční lovce, právě z těch vychvalovaných zemí - Rakouska, Francie, Itálie, i Británie, kde zvěř je fakticky jen v soukromých honitbách. Pěkně popsáno v knize Lovecký průvodce vypravuje.
V r. 95 jsem měl možnost projet kus Francie. Třebaže jsme jezdili v oblastech, které se zdály být velice vhodné pro lovnou zvěř, a ujeli jsme asi 1500 km, viděl jsem asi 3 zajíce a asi 5 bažantů.
Pravda je taková, že lidová myslivost za socialismu, díky státní podpoře, u nás zachovala vysoké stavy zvěře. To, že nyní jsou stavy, zvláště spárkaté, příliš vysoké, je zapříčiněno různými novotami, které myslivost narušují. No a také změnou způsobu života.
Radim Polášek
25.6.2024 20:25 Reaguje na Jaroslav PokornýBývalý velký sedlák, pokud chtěl být za komunistů myslivcem, se buďto musel dát přímo ke komunistům nebo aspoň tam musel být předseda základní organizace KSČ nebo předseda Národního výboru a podobně jeho kamarád, aby na něho napsal příznivý posudek.
Být myslivcem znamenalo mít flintu a mít flintu znamenalo mít zbrojní průkaz. A ten se vydával na základě příznivých referencí o tom člověku, což tehdy byly na něho napsané posudky.
Co se týká vlastnictví pozemků, je pravda, že formálně i když je dali do družstva, byly ty pozemky pořád majetkem vlastníků. To ale platilo až do prvního bankrotu družstva. Stát sanoval kolabující zemědělská družstva, která obvykle kolabovala vinou nekompetentního komunisty dosazeného vedení, vložením další státní investice. Tím se majetek družstva naředil, bez navýšení celkové hodnoty družstva a teprve těmito transakcemi došlo ke skutečnému ukradení významného podílu těch pozemků, které tím přešly na stát.
DAG
26.6.2024 08:07 Reaguje na Radim PolášekBrokovnici jste si mohl koupit na lovecký lístek a zbrojáky se nedělaly. Bývalí sedláci neměli s myslivostí problém, pokud neměli politický problém.
I za komunistů ty pole papírově patřili Vám, jen na nich jaksi hospodařili komunisti.
Radek
26.6.2024 11:10V novele to bude podle veleváženého úředníka , to si myslíte že bude lepší , pokud ano tak v čem ? za úplatu ,nebo po známostí ohodnotí vše . Z plánováním zvěře to samé ….. hlavně že bude napravená křivda , pan ministr by se měl probudit ,už blimbají na 12 .
Radek
26.6.2024 22:57Tohle je na cenu za zásluhy o přírodu pro všechny co podporují novelu zákona o myslivosti . Pan Pitek může hrát komedii pro ochránce z měst vesele dál i z panem ministrem zemědělství .