https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/daniel-pitek-jaky-je-stav-zemedelstvi-v-evrope-a-v-ceske-republice-proc-se-neucastnim-protestu-v-praze
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daniel Pitek: Jaký je stav zemědělství v Evropě a v České republice? Proč se neúčastním protestu v Praze?

19.2.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | yaakovberg@gmail.com / Depositphotos
 
Jaký je stav zemědělství v Evropě a v České republice? Proč se neúčastním dnešního protestu v Praze a jsem zásadně proti němu? Co je potřeba udělat, aby zemědělství v České republice prosperovalo, plnilo potřeby současné společnosti, oživilo venkov a dalo prostor mnohem více lidem? Zemědělství v Evropě i v České republice má docela slušnou spoustu problémů. Každá země se trochu liší, ale spojujícími prvky je vlivem klimatické krize rychlá změna přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření, zhoršení ekonomické situace podniků a naprosté přebujení administrativy a znepřehlednění celého systému dotačních podpor v absurdní byrokracii.

Problémem pro celou Evropu jsou snížené výkupní ceny komodit například pšenice a dalších obilovin, kdy cena klesla od roku 2022 z tehdejších a zároveň výjimečných až 9 000 Kč/ tuna na současných přibližně 3 500,- Kč/ tuna. U mnoha dalších komodit je to podobné a další se drží již mnoho let na setrvalé ceně. Dotační podpora je u některých položek stejná, u některých se snížila, jen v roce 2022 se v ČR podařilo v rámci redistributivních plateb dostat správně část základních dotací k menším farmám.

Příjmy se celkové snížily a naopak se zvýšily výrazným způsobem náklady na provoz farem. Výrazně zdražila nafta, energie, mzdové náklady, hnojiva, náhradní díly na stroje, nové stroje, opravárenské servisy, veterinární poplatky za služby, veterinární léky, opravy nemovitostí na statcích, vyšší daně z nemovitostí, horší podmínky pro práci na dohodu a mnoho dalšího. To je však stejné jako v jiných oborech podnikání, dnes nemá na růžích ustláno nikdo vlivem hospodářské krize vyvolané celosvětovou covidovou pandemií, ochlazením světového hospodářství a vojenských konfliktů, především rozsáhlé války na Ukrajině v naší blízkosti. My navíc od jiných oborů dostáváme platby z veřejných zdrojů vytvořených z peněz daňových poplatníků a to ne převážně na produkci, ale za služby, které provádíme v krajině. Jen ten dotační systém se stal nepřehledným a složitým, že v mnoha ohledech mu nerozumí ani úředníci státu, navzájem se jednotlivá nařízení kříží a zemědělcům znesnadňuje práci a způsobuje další vícenáklady a stres. Vrcholem bylo loňské navýšení kontrol a spuštění nefunkčního satelitního monitoringu obhospodařování zemědělských ploch, který v mnoha zemích EU, zasíláním chybných hlášení způsobil chaos a nervozitu mezi zemědělci. Přebujelá byrokratická mašinérie je také překážkou pro vznik a zvýšení počtu menších, lokálních producentů regionálních potravin.

Protesty v konkrétních zemích EU mají také ještě své specifické důvody. V Německu je to například zrušení takzvané zelené nafty, kdy zemědělci dostávají na zemědělskou prvovýrobu vratku části spotřební daně. Ve Francii je tím důvodem připravovaná smlouva o volném obchodu se zemědělskými komoditami EU s jihoamerickými státy Mercosur. V Polsku mají nejblíže k Ukrajině takže zažívají asi největší tlak levnější konkurence, ale například cena obilovin není určitě určována Ukrajinou, ale mnoha jinými faktory, například zvyšujícím se vývozem obilí z Ruské federace do oblastí, kam vyváží i Evropa. Zajímavé je, že jsem neslyšel o žádných problémech a bouřích zemědělců v Rakousku, v zemi jejíž zemědělství považuji za velmi kvalitní, funkční a pro mne inspirativní.

No a co k tomu nešťastnému Green Dealu, po jehož zrušení mnozí volají? Zrušit jej samozřejmě můžeme, ale tím nezmizí dnes již společnost existenčně ohrožující problémy v životním prostředí. Nezmizí stále rychleji postupující klimatická změna se stále a setrvale se zvyšujícími teplotami, častými obdobími sucha, povodněmi, neúrodami, vodní i větrnou erozí, degradací půd a biodiverzitou na zemědělských plochách blížící se k nule. Nic z toho nezmizí a stejně dřív nebo později budeme muset opatření k adaptaci krajiny udělat. Jen to bude obtížnější, draží a v mnoha ohledech již možná nemožné. Nerozumím tomu proč je problém mít v celospolečenském zájmu v krajině menší půdní bloky, krajinné prvky nebo neprodukční plochy v podobě úhorů do velikosti 10% celkové výměry hospodářských ploch když v současné době nevíme kam s obilím a za neprodukční plochy každý zemědělec dostane kompenzaci z veřejných prostředků.

Proč nejedu dnes protestovat traktorem do Prahy? Protože mi přijde naprosto nemístné a nepřijatelné brát si za rukojmí svých názorů 1,5 milionu obyvatel Prahy a blokovat jejich životy i třeba několik dní, jak je prezentováno agrobaronem Jandejskem a spol. Byl jsem s traktorem vyjádřit v roce 2019 svůj názor na vládu Andreje Babiše v Praze na Letné. Z celé Asociace soukromého zemědělství ČR bylo vybráno čtyřicet traktorů, které projely od Dejvic a postavily se symbolicky na předem připravené místo na Letenské pláni, kde jsme nikomu nepřekáželi. Po ukončení demonstrace jsme urychleně odjeli, abychom nikoho neomezovali. Díky složení svolavatelů se nedivím, že dnešní protest je zcela jiný, je nátlakový a je směřován do centra hlavního města ke způsobení, co největších problémů. Myslím, že nezemědělská společnost jejich dnešní akci bude vnímat většinově velmi negativně a jsem rád, že mimo Asociaci soukromého zemědělství ČR tuto akci odsoudily i ostatní zemědělské organizace.

Skupina nazývající se My zemědělci je propojena s lidmi s dezinformační scény snažících se narušit demokratické fungování naší země, je zastupovaná nedůvěryhodným odborářem Bohumírem Dufkem a agrobaronem Zdeňkem Jandejskem, který jako předseda představenstva protestuje čistě za zájmy akciové společnosti Rabbit. Jsem přesvědčen, že většina lidí v traktorech jedoucích na Prahu budou zaměstnanci větších zemědělských podniků. Sedlák z klasické rodinné farmy by protestoval proti svým zájmům. Zdenek Jandejsek jako prezident Agrární komory vždy loboval na Mze i u politiků především ČSSD, KSČM a ANO za zájmy velkých agrárních podniků a velice úspěšně. Je to dáno jejich společným pohledem na svět. Jandejsek má své kořeny v socialistických státních statcích a ač podnikatel s miliardovými obraty, tak mu zůstalo socialistické myšlení. V lednu 2022 vystupoval aktivně proti redistributivní platbě na prvních 150 hektarů, která pomohla k vyššímu příjmu 25 855 zemědělských subjektů, což je 86,92% ze všech zemědělců v ČR hospodařících na 20,90% zemědělské půdy a nijak neublížila farmám do 580 hektarů, kterých je 2041, což je dalších 8,7% a hospodaří na 19,42% zemědělské půdy. Ostatním větším farmám peníze ubyly, včetně Jandejskova Rabbitu. Těchto farem je pouze 5,01%, hospodaří na 59,68% zemědělské půdy v ČR a dlouhé roky podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací pobíraly vyšší dotace na hektar než menší podniky. U farem nad 2000 hektarů to bylo něco kolem 1900 Kč/ hektar. A snaha o zrušení redistributivní platby, ač o tom moc Jandejsek a spol nemluví je jedním z hlavních důvodů.

Dnešní protest je proti zájmům většiny českých zemědělců, většiny obyvatel naší země i proti zájmům českého státu.

A jak zlepšit situaci v českém zemědělství a na českém venkově?

Zásadní je odbourat hydru byrokracie, maximálně zjednodušit celý zemědělský legislativní a dotační systém. Ponechat redistributivní platby v současné podobě, udělat pobídky malým a začínajícím zemědělcům, zjednodušit pro ně přístup k půdě, zastropovat dotace od například 2000 hektarů výše, aby se alespoň zčásti ztratila ekonomická motivace pro velké investory skupovat střední zemědělské podniky kvůli neomezeným dotacím. A samozřejmě nerezignovat na adaptaci zemědělské krajiny na klimatickou změnu, protože zemědělství a lesnictví jsou mezi těmi velmi ohroženými obory. Lesníci už to se smrkem pomalu chápou a začali ve velké míře sázet listnaté dřeviny, což bylo ještě před deseti lety skoro nemyslitelné.

Doufám, že nás zemědělce nebudete házet všechny do jednoho pytle, protože nejsme stejní. Velká část jsou opravdoví sedláci, kteří dnes do Prahy nejedou, protože celá akce není pořádána se selským rozumem, jak je avizováno na letáku, který se povaloval v úterý na stole v hospodě Severka v Mostě.

Tak se držte a ať vás žádný jezeďák nepřejede traktorem


reklama

 
foto - Pitek Daniel
Daniel Pitek
Autor je lesník a zemědělec.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

19.2.2024 12:02
Jaký ?
Špatný především proto, že jsou sedláci, zemědělci rozděleni do několika spolků, místo aby drželi pohromadě, jako to ukazují ve Francii, Německu, Polsku i jinde v Evropě .
A vše začalo špatnými restitucemi sedláků, na rozdíl od církevních restitucí a pokračovalo mizerně vyjednanými přístupovými podmínkami do EU,
na rozdíl od Polska !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.2.2024 12:03 Reaguje na smějící se bestie
Fungující Slušovice a podobné podniky byly fuj, proto je to zemědělství nad hrobem !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 17:14 Reaguje na smějící se bestie
Polsko bych sem nemíchal, tam soukromé zemědělství fungovalo pořád, takže bylo na co navazovat. U nás nikoli.
Sedláci jsou rozděleni do více spolků zcela logicky, protože aby našli společnou řeč drobní zemědělci s agrobarony, to dost dobře nejde, to jistě uznáte.
Slušovice :-). Už si nepamatujete, jak to s nimi bylo? Mohly fungovat jen v prostředí, ve kterém existovaly. Zatímco ostatní nesměli nic, Slušovice mohly všechno. Když ale mohou všechno i ostatní, "zázrak" skončil...
Jo a u vyjednávání podmínek pro zemědělství v eu byli právě velcí zemědělci. Můžeme se ptát, jestli byli tak nekompetentní a nebo zda sledovali vlastní zištné cíle. Já bych myslel, že za b/ je správně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.2.2024 18:25 Reaguje na Jindřich Duras
I v Evropě postupně jde zemědělství do větších celků, především kvůli tomu, že to současní staří majitelé, většinou nemají zemědělskou usedlost komu předat.
Polsko je i o tom, že při protestu jsou při sobě, bez ohledu na velikost/množství ha.
Slušovice " jeli " podle Baťova systému/organizace práce - v tom byla jejich výhoda - kdo a kde se to v ČR uplatňuje a nejenom v průmyslu !
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 21:58 Reaguje na smějící se bestie
Jen ke Slušovicím:
Jenže tu výhodu jet podle Baťova systému nikdo jiný neměl, víte?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2024 13:09 Reaguje na smějící se bestie
Slušovice nebylo řešení pro všechny. Nicméně v podstatě zánik družstevního vlastnictví považuju za velkou chybu, stejně tak používat zemědělskou půdu jako investici korporacím a investičním fondům.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.2.2024 13:07 Reaguje na smějící se bestie
v Polsku pracuje v zemědělství 20% obyvatel, vztah k půdě je tam na jiné společenské úrovni i zemědělství jako takové.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.2.2024 13:11

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
DA

DAG

19.2.2024 14:55 Reaguje na pavel peregrin
A vy jste ten správný, který určuje kdo je kolaborant.
Odpovědět
AD

Alice D

19.2.2024 13:23
Souhlasím s autorem. Rozumnej chlap.
Odpovědět
Ra

Radek

19.2.2024 13:24
Je potřeba podporovat malé zemědělce co hospodaří na malých plochách pod 1 ha , co dbají na rozdělení velkých lánů . Podpora malých výrobců sýrů , bez nutnosti nerezových nesmyslů a požadavků na vybavení výroben …. Jedině tak se vrátí do země zase hnůj , organická hmota , voda bude moct do země a nebude se z ní odpařovat . Podpořit sadaře , ovoce , všechny malé farmy , prodej ze dvorku …..vrátit život na vesnici . V myslivosti se neshodneme .
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 17:15 Reaguje na Radek
Přesně tak. Jen bych šel i do podstatně větších výměr.
Odpovědět
PE

Petr Elias

19.2.2024 13:25
Tak pan Pitek má pravdu. A vřískot kolchozníků to jen dokazuje. :)


„Protože se úplně neztotožňujeme s obsahem dnešní stávky, kterou považujeme za ukradenou z našich rukou skupinami, které k nám nepatří, tak jsme se dohodli, že na Malostranské náměstí už nepůjdeme,“ vysvětlil Malý.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2024 15:59
Sosáčům dotací v této podobě, se protest proti zemědělské politice vlády,
která jim ty dotace přiklepla, samozřejmě nelíbí. Jsou svým chlebodárcům za
to vděčni a pan Pitek i za pro něho vstřícný zákon o myslivosti. Bodejž by
vládu on kritizoval, když ho vyslyšela ve všem, co požadoval. Jediné co mu
ale nedochází je to, že jednou zdroj dotací dojde a nebude co sosat. Pak
dojde na trh, který zruší ty malé tak, jako Baťa zlikvidoval malé ševce.
Ekonomiku nelze ošálit a když tak dočasně a pak stejně přijde to, co je
nevyhnutelné. Zaobalit neschopnost ekonomicky nerentabilních do řečiček
o ekologii a výpadky krýt z dotací je dočasné rovněž, protože tu nejde o
velikost farmy, ale o její efektivitu i bez dotací. Mění se vlády, mění
se zákony a taky spokojenost jednotlivých skupin zemědělců. Jednou ten,
pak ten a nakonec zvítězí pouze efektivní využití výrobních prostředků
a nikoliv zahálení nevyužité techniky a polí ponechaných ladem. Mulčované
louky, pastviny a stáje bez zvířat, pole ladem a vykácené sady? Tak to je
podle gryndýlu to dotované unijní zemědělství s dovozy potravin odjinud?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 17:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Ekonomika jistě není všechno a potřebujeme zohlednit i to, že zemědělci mají v "péči" více než polovinu naší SPOLEČNÉ krajiny. Za to se jim také my ostatní snažíme platit. Nebo ne?

A nebo jinak: Pojďme do zemědělských rozpočtů zahrnout i položky jako:
odbahňování rybníků zanesených erozním materiálem z orné půdy
Těžbu usazenin z přehradních nádrží zeminou splavenou z polí
čištění pitné vody od pesticidů
snížení retenční schopnosti půdy pro vodu, která vede k navazujícím problémům se suchem a povodněmi
snižování přirozené úrodnosti půdy poklesem organického podílu a erozí
A najednou bude ta ekonomika vypadat úplně jinak, že? Zatím tyhle externí náklady platíme bez keců my všichni a všem zemědělcům to přijde docela normální. Ale NENÍ to normální. Pokud bychom tohle vše započítali, zodpovědně hospodařící sedláci by byli rentabilnější a (průmyslovým) velkozemědělcům by najednou šly tlusté do tenkých.
Takže za mě asi tak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.2.2024 18:31 Reaguje na Jindřich Duras
Můžete mi popsat jak vypadá hospodaření "zodpovědného"
malého zemědělce sosajícího dotace na hektar větší,
než agropodnik se stejným typem hospodaření bez hnoje
a s produkcí pouze kukuřice, pšenice a řepky? Oba bez
dobytka, oba bez hnoje, oba bez pícnin, oba s erozí
půdy, ale oba s rozdílnou dotací? Já bych vázal dotaci
nikoliv na hektar půdy v jakémkoliv stavu, ale na hektar
půdy podle jejího stavu. To znamená podle stupně živin
v půdě, množství organiky, půdních organismů, stavu
eroze atd. To, že někdo je malý neznamená, že je lepší,
než ten velký. Víte já jednou zkoušel jednoho malého
zemědělce, jak počítá poměr postřiku a čisté vody v
postřikovači. Byla to při jeho vzdělání(7 tříd ZŠ) bída
a o dalších znalostech o půdě a hnojení totéž. V tom
agropodniku to spočítá vzdělaný agronom a než se začne
hnojit, tak se dělá rozbor, co tam dodat a čeho je tam
dostatek. Ten malý koupí kombinované hnojivo a neřeší
ani potřebu jednotlivých prvků a ani množství hnojiva.
Ono se uvidí a nebo vám poví, že to má v oku! Pak se
divíte, že je vytrávený potok a nebo že je zarostlý
totálně rostlinstvem. Bodejž by ne, když je pole hnojeno
"od oka". Nic proti malým odborníkům, ale jejich možnosti
jsou proti agropodnikům omezené a tudíž i dost rizikové.
Mnohde naopak hnojí mizerně a chabé rostliny nekryjí
dostatečně půdu před erozí. I oni orají napříč vrstevnicí,
protože velké stroje to ani jinak neumí a jiné se dnes
nevyplatí nakupovat a provozovat. Ty malé si neidealizuji,
protože jich pár znám a vězte, že od některých bych si
nekoupil mléko ani pšenici. Mléko od tří kravek olepených
trusem, protože selka nestíhá množství jiné práce a sedlák
popojíždějící po malých políčkách nemá čas ani zajít na
pivo. Pšenice je pouze slupka a slepice si vybraly rači
tu z agropodniku. Děti jim utíkají před dřinou do měst a stejně to jednou prodají těm velkým. Je to zoufalost i
v tom, že neumí ani podat tu žádost na dotaci a po práci
dělat účetnictví. Tady cesta opravdu nevede a nemá smysl
si namlouvat, že to zachrání vyšší dotace. No a stačí
nemoc a rodinná farma jde do kytek tak jako tak. Takového
hrdinu jsem znal, který odmítl léčbu kvůli žním, pak že
potřebuje poorat a zasít a pak už bylo na léčení pozdě.
Jeho žena a děti pole prodali, ze statku je rodinný dům
a sedlák se asi obrací v hrobě, když na jeho polích
hospodaří ti, které nenáviděl a od kterých se odtrhl
se slovy, že jim ukáže jak se má hospodařit!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.2.2024 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 22:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale já jsem snad nikde nenapsal, že "malí" zemědělci jsou nutně lepší než velcí, ne? A v principu to vidím velmi podobně, že dotace by se měly vyplácet např. podle stavu půdy, protože ten o způsobu hospodaření vypoví nejvíc.
Důvod, proč jdu do velkozemědělců je ten, že ti to jsou, kdo hospodaří na velkých erozně náchylných lánech, kde jsou rozorané údolnice atd. atd.
Ale ano, rád se opravím a na předposledním řádku by nebylo "(průmyslovým) velkozemědělcům", jak jsem napsal, ale špatně hospodařícím zemědělcům. A je to :-)!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2024 22:10 Reaguje na Jindřich Duras
1***
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.2.2024 10:00 Reaguje na Jindřich Duras
Milý pane povězte mi ještě, jak je velký erozně
náchylný lán pole. Ono to je jiné místo od místa
podle druhu půdy, reliéfu krajiny a podle vodních
a větrných podmínek. Ono i malé pole ve svahu bez dobré péče může být spláchnuto a naopak násobně velký dobře obdělaný lán to ustojí. Neidealizuji
si žádného ze zemědělců co do výměry a pouze je
posuzuji podle způsobu hospodaření a v tom se oba
shodneme. Proto mne vytáčí rozdělovat dotace podle
výměry a nebrat do úvahy hospodaření s půdou. Je
to pouze ideologický boj proti Babišovi, který je
ale jedním z mnoha velkých vlastníků, kteří jsou
trestáni s ním. Na druhé straně barikády jsou tak
i malí farmáři, kteří neprosperují pouze proto, že
to neumí a nebo ani nechtějí hospodařit správně.
Stav půdy má být hlavním kritériem pro dotační
systém a taky pestrost produkce, aby se na půdě a
v přírodě netočila pouze ta "svatá" trojice toho
ziskového zemědělství(řepka, pšenice, kukuřice)!
U těch velkých naopak dnes vidím pícninové směsky
k zaorání a více hnoje než u těch malých, kteří
zpeněží bez účtů i ten hnůj pro zahrádkáře. Já
jim ty nezdaněné peníze nezávidím, ale vadí mi
to, že ho nevracejí té půdě, které ho odebrali.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.2.2024 08:33 Reaguje na Břetislav Machaček
1***
Odpovědět
PB

Petr Brok

20.2.2024 08:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Zvýšením úrodnosti budete zařazen do vyšší bonity a budete platit vyšší daň.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.2.2024 09:35 Reaguje na Petr Brok
No a to je špatně! Je to demotivační a přesný opak
toho, co by mělo být prioritou. Navíc smůlou je,
že velká část půdy není obdělávána vlastníky a ti
nájemci z nejrůznějších důvodů na tu půdu nedbají.
Jednak to je krátkodobý nájem bez perspektivy půdu
vylepšit pro své podnikání, abych ji nevylepšil a
přišel o nájemní smlouvu. Taky tu je trend starat se o půdu vlastní na úkor té pronajaté. Lpění
vlastníků na půdě a nedostatek kapitálu nájemců
tak sklízí své plody v podobě nezájmu o kvalitu
půdy do budoucna. Budiž restituce proběhly podle
zákona, ale rozdrobily vlastnické vztahy na tak
malé výměry, že na nich nelze ani vlastnické
zájmy provádět. Jsou to třeba díly polí zcela
obklopených cizími pozemky a spoluvlastnické
poměry typu 16 dílů z 356 a jiné nesmysly. To
je pro rozhádané vlastníky překážkou nejen
prodeje, ale i nájmů a dohledu nad majetkem, když
jsou vlastníci rozeseti po celé světě. V lesích
je to totéž a pak se divíme, že někteří nereagují
na výzvu lesního správce zasáhnout proti kůrovci.
Znám dva případy jak takoví "vlastníci" přišli
o dřevní hmotu, protože když nereagovali na výzvu
zasáhnout, tak se našel někdo, kdo zasáhl, dřevo
odvezl neznámo kam a vlastníci se o tom dozvěděli
až po roce. Policie případ odložila a jim zbyl
vytěžený les neskutečně devastujícím způsobem a
starost, jak ho znovu zalesnit. Prostě lačnost po
majetku toho, kdo nejeví zájem na něm hospodařit
přinesla ztrátu a problémy. Odpovím drsně! Dobře
jim tak, když nejevili o svůj majetek zájem! A u
polí je to totéž, když se spokojí vlastníci s
pachtovným a pole fyzicky ani nikdy neviděli. Jsou ale vlastníci a měli by být za stav půdy odpovědni.
Odpovědět
PB

Petr Brok

20.2.2024 15:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Navíc stát vlastní neschopností ztrácí důvěru. Např. u nás před cca pěti lety při digitalizaci se slučovaly parcely stejných využití a tak jsem souhlasil , že dvě ostatní plochy vedle sebe se stali jednou parcelou, avšak výměra překročila jeden ha a před dvěma lety vyšel zákon, že ost. plocha větší než 1 ha nemůže být osvobozena od daně z nemovitosti. Tak jsem se pokusil změnit využití v územním plánu, ale neprošlo to přes CHKO. ( ostatní plochy vznikly za totáče)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2024 16:11 Reaguje na Petr Brok
👍.To je samozřejmě špatně a mělo by se platit za ukládání uhlíku do půdy, což by přineslo i zvýšení úrodnosti a tedy bonity.
Odpovědět
MK

Miloslav Körner

19.2.2024 16:07
Naprostý souhlas.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 17:06
Dane, děkuji, jasně, stručně a výstižně napsáno!
Odpovědět
va

vaber

19.2.2024 18:34
,, jak zlepšit situaci v českém zemědělství a na českém venkově,,
to jsou jen hezké kecy,realita je:
u nás jsou silážní jámy ,družstvo co je kdysi používalo už neexistuje ,vždy se z nich valila hnusná voda ,
nyní to někdo odkoupil, začal tam dělat zemědělské aktivity a z jam opět teče hnusná voda a potok je opět pokrytý slizem ve kterém nic nepřežije, celý areál je jeden velký rozrytý hnus, na polích hospodaření nebude jiné,
stavební úřad vydá povolení a co se děje dál ho nezajímá,
nejsou a nebudou malí zemědělci ,jen statkáři za které makají jiní , chtějí větší dotace a bojí se konkurence ,
malý zemědělec, je ekonomický nesmysl a tak si tito noví statkáři na malé zemědělce hrají, stát jim musí hodně nasypat a platí to lidé ze svých daní a dál budou plati dotace i vysoké ceny potravin ,protože ti malí nic levně nevyrobí ani když budou dotováni,
a že zachrání krajinu když budou mít menší pole, to si může myslet jen blázen,vždyť sypou na pole stejný sajrajt jako ostatní,
bývalí sedláci dostali pole zpět a téměř všichni,tedy jejich děti ,pole prodali,
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.2.2024 19:27
Pane Pitek, klobouk dolů.
Odpovědět
PZ

Petr Zacharda

19.2.2024 21:32
Pan Pitek vidí svět černobíle a je zasažen ideologií své profesní asociačni party.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

19.2.2024 21:59 Reaguje na Petr Zacharda
:-D!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

19.2.2024 22:17
Fandím zemědělcům jako je pan Daniel Pitek.
Odpovědět
PB

Petr Brok

20.2.2024 08:50
Zemědělci jsou podnikatelé a podle zákona se podniká za účelem vytváření zisku. Přeregulovaný a předotovaný systém společné zemědělské politiky v EU dělá ze zemědělců spíše státní zaměstnance, než podnikatele. Jinak se hospodaří v nížině na 1000 ha úrodné půdy a jinak na vysočině na 10 ha jalové půdy, ale z hlediska práva musí mít všichni stejné podmínky. To, co šlo již v 90. letech v Rakousku v oblasti finalizování produkce je u nás dodnes nemožné. Dotace do zemědělství jsou i jinde ve světě. Všichni se chtějí kochat krásnou krajinou podle svých představ. Zákazník chce co nejvyšší kvalitu potravin za co nejnižší cenu všude a kdykoliv k dispozici. A to vše chce někdo centrálně plánovat?
Odpovědět
Ra

Radek

21.2.2024 08:44 Reaguje na Petr Brok
https://www.youtube.com/watch?v=Uhj5DKgO3TU
Odpovědět
PB

Petr Brok

22.2.2024 09:13 Reaguje na Radek
A tam se jako vysvětluje jestli je zemědělec podnikatel, nebo zaměstnanec daňových poplatníků?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

20.2.2024 10:09
Jenom dotaz na redakci ekolistu, omlouvam se ze to vkladam sem. Proc neni otevrena diskuse k clanku https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/romana-jungwirth-brezovska-jak-jde-dohromady-ochrana-biodiverzity-a-lonska-konference-osn-ke-klimatu-cop28 je to na prani autora/autorky textu?
Pripady, kdy ekolist neotvira diskusi pod svymi clanky nejsou caste. Reklamni sdeleni resp, zpravy, ke kterym neni potreba/neni vhodne diskutovat?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2024 16:08 Reaguje na Miloš Zahradník
👍
Odpovědět
MM

Milan Milan

20.2.2024 20:45
Tvl, se mi to zdá? Jako bych slyšel slova premiéra v reakci na protest zemědělců. Ještě že nenazval organizátory ruskými šváby. A vůbec nechápu o čem má tento článek čtenáře poučit? Nechce tak nechce, líbí se mu GD tak ať za nějakou dobu nenadává.....jak prosté.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.2.2024 08:48
Problematika dotací (vč. komentářů) souvisí s naší společností a politikou.
Dotace se dávají z našich peněz, daní, i na úvěr = + drahé úroky bankám.
Nechci dotace na FV 10MWh, kdy 8MWH v létě má využití na ohřev bazénu, klimatizaci, elektroauta, jinak se FV musí odpojit, aby nepřetížila síť – takové dotace nemají smysl! Takovéto rozdávání peněz bylo za min. vlády, což současná vláda kritizuje a přitom v tom pokračuje.
Nechci dotaci na produkci kukuřice a soji.
Chci podporovat přírodu- aby zemědělci zlepšovali půdu organickým materiálem, zřizovali pásy stromů na velkých polích a bojovali proti erozi. Lesníci aby pěstovali funkční smíšené lesy. Aby se zadržovala voda a nevyschly studny – bez vody nepřežijeme. Chci podporovat výstavbu JE, hledání úložiště energie pro FV, výzkum termojaderné fúze, abychom mohli levně topit, byla levná elektřina pro průmysl, hospodářství prosperovalo. Místo toho je nyní drahá elektřina = inflace, lidé nemají peníze na dobré věci (i ekologické), hospodářství stagnuje.
Lepší než špatné dotace, zadlužování státu, splácení úroků a tím podpora bank = žádné dotace.
ODS má trvale v programu co nejmenší stát = co nejmenší výdaje státu, dotace, podpory = co nejmenší daně, aby si lidé sami rozhodli, na co peníze dají, co chtějí. Nikoli je brát a z daní je pak moudře přerozdělovat (v případě úvěru ještě k tomu platit bankám) = méně byrokracie, méně zákonů, předpisů, zákazů.
Tento program je třeba naplňovat, ne jen o něm mluvit.
EU je proti tomuto programu. Od EU je třeba se vzdalovat, nebýt papežštější než papež, nepřebírat zkostnatěle byrokraticky její předpisy, ještě je svojí úředničinou zhoršovat a zpřísňovat.
S EU ale je třeba také jednat, vyjednávat, hledat si spojence, přesvědčovat. Nesedět jen v lavici EU parlamentu a zvedat nebo nezvedat ruku a pak kroutit hlavou, jaká blbost zase byla prohlasována. Babiš byl aktivní, všude jezdil, měl přátele, jednal.
S opozicí je nutno jednat, nerozšlapávat všechny její návrhy, mluvit s ní a vyjednávat. Ať představí své programy – důchodovou reformu. Schilerová by to prý udělala lépe- ať o tom 10 hodin mluví v parlamentu. Zatím Babiš 10 h mluvil o nesmyslech.
Opozice nesmí blokovat vládu, kt. měla většinu, vláda musí vládnout a všichni jí v tom musíme pomáhat, ne jí jen házet klacky pod nohy. Mluvit o dobrých věcech ne zdržovat parlament hloupostmi.
Z dějin vidíme, jak barbaři tupě primitivně rozšlapávali protivníka, vše ničili, zapálili knihovnu. Pouze Římská říše dokázala přebírat dobré věci od nepřátel, proto byla základem naší kultury.
Z dějin vidíme, co je překročení Rubikonu, kdy nejschopnější vojevůdce Cézar napadl senát, rozbil demokracii a jeho tyranští hloupí následovníci - císařové zničili celý Řím.
Kéž bychom se z toho dokázali poučit!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist