Šest milionů antilop. Experti zdokumentovali největší migraci suchozemských savců na Zemi
26.6.2024 10:58 | JUBA
(ČTK)
Převážně se jednalo o migrující antilopy červenohnědé (známé také pod názvem voduška kob), jejichž počet vědci odhadli na pět milionů.
V roce 2007 Společnost pro ochranu divoké přírody (WCS) odhadla, že migrace v Jižním Súdánu se týká asi 1,3 milionu zvířat. Organizace Africké parky, která pro jihosúdánskou vládu spravuje národní parky Bandingilo a Boma, se poté rozhodla provést přesnější součet s pomocí dokonalejší technologie a přístupu k větší oblasti. Organizace k tomu využila dvě letadla s fotoaparáty, které byly naprogramované tak, aby každé dvě sekundy pořídily snímek. Na základě toho vzniklo 330 000 fotografií, jež následně prostudovali absolventi univerzity v jihosúdánské metropoli Jubě s pomocí softwaru na sčítání divoce žijících zvířat.
Pozorování probíhalo mezi 28. dubnem a 15. květnem loňského roku a zahrnovalo území o rozloze rovnající se téměř velikosti Řecka. Kromě antilop experti zdokumentovali i další druhy jako lvy, žirafy, buvoly a slony. U migrujících antilop se převážně jednalo o antilopy červenohnědé (známé také pod názvem voduška kob), jejichž počet vědci odhadli na pět milionů. Zaznamenány byly také další tři druhy antilop - buvolec tiang (300 000 kusů), gazela mongalla (350 000) a bahnivec severní (160 000).
Odborníci v rámci studie okroužkovali 126 živočichů 12 různých druhů, aby změřili vzdálenost, kterou během migrace urazili. Okroužkované antilopy červenohnědé zdolaly kolem 2000 kilometrů, což je podobná vzdálenost, která byla naměřena při migraci živočichů v Tanzanii a Keni. Delší cestu, 3200 kilometrů, podnikají při migraci karibu na Aljašce.
Přečtěte si také |
Safari v Keni je bezohledný masový hon na divoká zvířata a může se vymstít
Podstatně větší počet zvířat než v Jižním Súdánu, i když ne suchozemských savců, migruje v Zambii. Ze západní Afriky do zambijského národního parku Kasanka letí deset milionů kaloňů plavých, píše The Guardian.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Šimpanzi sami sebe uzdravují pomocí rostlin. Lidé díky nim mohou poznat nové léčivé byliny
Sloni na sebe volají konkrétními jmény, zjistili vědci
Globální oteplování ovlivňuje kvalitu spánku divokých zvířatOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Karel Zvářal
26.6.2024 15:39Migrace býložravců je jednak za potravou, neb na místě taková masa spase vegetaci během krátké doby - ale současně je to výborná strategie proti predátorům.
Mládě se dokáže postavit na nohy během hodiny, druhý den už může následovat matku a stádo. Zatímco predátoři (šelmy), se musí starat o vrh mláďat několik týdnů až měsíců, než jsou schopné rodiče následovat. V pořadu o sobech na severu Kanady sobi přibývají, neb vlivem oteplování mají více pastvin na severu, zatímco v lesích jsou sobi stálejší, dělají kratší potulky, takže jsou vystaveni tlaku vlka a rysa prakticky neustále. Musí proto poslední zbytky chránit v obůrkách a vlky redukují.
Příčinu tohoto rozdílu plusu a mínusu v pořadu nezmínili, přičítají to jen změně klimatu!-/ Ale podobně jako u migrujících antilop se sobi vyhnou trvalejšímu predačnímu tlaku, i když na cestě se s nějakými vlky určitě potkávají. Predátoři jsou teritoriální, kdyby stádo následovali, při setkání s konkurencí by ocházelo k vzájemným potyčkám. Takto jsou atilopy predovány minimálně v porovnání se situací, kdyby se stádo rozptýlilo na celé území a byly predovány soustavně rychleji se množícími lovci.
Odpovědět
Mládě se dokáže postavit na nohy během hodiny, druhý den už může následovat matku a stádo. Zatímco predátoři (šelmy), se musí starat o vrh mláďat několik týdnů až měsíců, než jsou schopné rodiče následovat. V pořadu o sobech na severu Kanady sobi přibývají, neb vlivem oteplování mají více pastvin na severu, zatímco v lesích jsou sobi stálejší, dělají kratší potulky, takže jsou vystaveni tlaku vlka a rysa prakticky neustále. Musí proto poslední zbytky chránit v obůrkách a vlky redukují.
Příčinu tohoto rozdílu plusu a mínusu v pořadu nezmínili, přičítají to jen změně klimatu!-/ Ale podobně jako u migrujících antilop se sobi vyhnou trvalejšímu predačnímu tlaku, i když na cestě se s nějakými vlky určitě potkávají. Predátoři jsou teritoriální, kdyby stádo následovali, při setkání s konkurencí by ocházelo k vzájemným potyčkám. Takto jsou atilopy predovány minimálně v porovnání se situací, kdyby se stádo rozptýlilo na celé území a byly predovány soustavně rychleji se množícími lovci.
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2024 15:53 Reaguje na Karel ZvářalStrategie migrací je jedna ze strategií, využívající kolísání počtu potravy k omezení konzumace. Kolísání lumíků, myší, zajíců.... znemožňuje trvalý nárůst počtu lovců. Kolísání plodnosti stromů (semenné roky) umožňuje, aby z množství semen se nějaká uchytila, neb konzumentů je málo (loni se neurodilo).
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerAno, v tzv. gradačních letech mají predátoři početné potomstvo (5-10 mláďat : sovy, lišky, lasice), zatímco v letech latence většinou sovy či dravci ani nehnízdí, nebo mají 1-2 mláďata. Ale všechny vyjmenované druhy (až na pustovku a sovici sněžnou) jsou +- stálé, takže v letech chudých na hlodavce loví ptáky, žáby aj. obratlovce, čímž způsobují velké ztráty. Poštolka v latentním roce loví skřivany, chocholouše aj. ptáky, což vede až k lokálnímu vymizení. Zatímco ve vegetaci ukrytý hlodavec (hraboš, lumík) si počká 2-3 roky, až zase se pořádně namnoží, byť i v letech latence má potravy dostatek.
Ale migrace, kromě cesty za pastvou, eliminuje významně pred. tlak. Pokud je tato poslední věta někde uvedena, napište mi, prosím, zdroj. V tomto článku jsem ji nenašel.
Odpovědět
Ale migrace, kromě cesty za pastvou, eliminuje významně pred. tlak. Pokud je tato poslední věta někde uvedena, napište mi, prosím, zdroj. V tomto článku jsem ji nenašel.
SV
Karel Zvářal
26.6.2024 17:54 Reaguje na Slavomil VinklerFilmové dokumenty o Africe, arktické oblasti aj. sleduji od mala. Určitě bych si to pamatoval, kdyby někdy zazněla. A protože se predací zabývám též dlouhodobě, dovodil jsem si tuto souvislost sám. Nicméně není vyloučeno, že ji někdo vygůglí či najde v knihách klasiků. Ale vzhledem k tomu, že ve scénářích dokumentů s ní nepracují (viz. zmíněný o sobech), mám na to svůj názor. Nejsem sice nomenklatura s třemi před a dvěma za jménem, ale něco málo o přírodě vím:-)
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2024 18:23 Reaguje na Karel ZvářalPtačí nomádi jsou známi: křivka se stěhuje za úrodou semen a hnízdí invazivně už v únoru, kalousi pustovky též doletí za gradujícími hraboši, ale další roky jsou už někde jinde. Savčí predující nomády neznám, aspoň ne mezi šelmami. A v popisovaném případě migrujících antilop by mě zajímalo, jak je tento jev pra?/starý, neb je nesmírně zajímavý (2 tis. km), přitom o něm čtu poprvé...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.6.2024 18:44 Reaguje na Karel ZvářalNěkde byl článek o kolísáním potravy a predátorů jako sinusovky s fázovým zpožděním, snad Živa nebo Vesmír, ale dost stará informace (5-10let?).
Odpovědět
Karel Zvářal
26.6.2024 18:55 Reaguje na Slavomil VinklerTo fázové zpoždění opisují jeden od druhého (citace), ale sami pořádně nevědí, co to má znamenat. Vezmu příklad z pustovek: hnízdí početně v některých gradačních letech, ale další rok - tj. s fázovým zpožděním, jsou už v tramtárii. Oni ke krmení mláďat potřebují živou (aktuální) kořist, nestačí jim tukové zásoby z loňska. No ale působí vědecky, přitom je naprosto nelogické až absurdní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
27.6.2024 06:21 Reaguje na Karel ZvářalSamo, že to neplatí zcela matematicky pro vše živé. Pustovky se stěhují za potravou, křivky taky ...
Odpovědět
su
26.6.2024 20:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1998/cislo-3/populacni-cykly-drobnych-hlodavcu.html
Odpovědět
FD
František Dvořák
28.6.2024 06:08Již jsem o tom včera psal na seznamu. Proč to nevystřílejí, vždyť jsou to přežvýkavci. Víte kolik vyprodukují metanu? No a trávu potom se vším živým potřískat a nechat na zemi hnít. Chce to jenom trochu ekologicky přemýšlet.
Odpovědět
su
FD
František Dvořák
28.6.2024 12:57 Reaguje naVždyť to taky není vtip. Kolikrát už jsem četl, jak je dobře vymlátit dobytek, neb produkuje metan.
Odpovědět
su
28.6.2024 13:18 Reaguje na František Dvořák
Divoké antilopy nejsou dobytek, to si překrucujete fakta. Vybíjet divoká zvířata kvůli metanu je tak blbá myšlenka, že je nevkusné o tom i žertovat.
Odpovědět
FD
František Dvořák
28.6.2024 14:29 Reaguje naAle, vždyť u toho dobytka je to zdůvodňováno tím, že jsou přežvýkavci. Proč by to nemělo platit u antilop.
Odpovědět
su
28.6.2024 19:44 Reaguje na František Dvořák
Jestli tohle myslíte opravdu vážně, tak pán Bůh ochraňuj divoká zvířata před lidmi jako jste VY.
Já osobně nesouhlasím s myšlenkou vybíjení dobytka kvůli metanu, ale souhlasím se snížením stavu dobytka kvůli jeho devastujícímu vlivu na životní prostředí, díky nepřirozeně vysokým koncentracím v intenzivních až průmyslových chovech. Ale pokud chcete vědět proč by to nemělo platit u antilop (a dalších divokých savců), tak je to ze tří důvodů:
1. Antilopy byly na Zemi mnohem dřív než lidský dobytek, takže rozhodně za nic nemohou. Až navýšením počtu kopytníkům o domácí dobytek se situace zhoršila.
2. Počet jedinců všech druhů antilop jde sice do milionů, ovšem jen počet jedinců tura domácího dosahuje jedné a půl miliardy. K tomu připočtěte miliardu domácích koz a domácích ovcí. A to nepočítám další druhy domestikantů.
3. Ze všech savců na naší planetě představuje celková biomasa člověka a jeho domácích zvířat 94%!!! Pouhých 6% pak připadá na savce divoké, od myši až po slony, či velryby (https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2204892120).
Jak vidno, vybitím divokých zvířat si nepomůžeme, představují jen 6% problému. A protože vybíjení lidí se tak nějak nenosí, tak pokud by se rozhodovalo, je jediným řešením, které bude mít alespoň nějaký účinek vybíjení domácího dobytka.
Víc k tomu psát nebudu, protože si myslím, že je to jasné.
Odpovědět
Já osobně nesouhlasím s myšlenkou vybíjení dobytka kvůli metanu, ale souhlasím se snížením stavu dobytka kvůli jeho devastujícímu vlivu na životní prostředí, díky nepřirozeně vysokým koncentracím v intenzivních až průmyslových chovech. Ale pokud chcete vědět proč by to nemělo platit u antilop (a dalších divokých savců), tak je to ze tří důvodů:
1. Antilopy byly na Zemi mnohem dřív než lidský dobytek, takže rozhodně za nic nemohou. Až navýšením počtu kopytníkům o domácí dobytek se situace zhoršila.
2. Počet jedinců všech druhů antilop jde sice do milionů, ovšem jen počet jedinců tura domácího dosahuje jedné a půl miliardy. K tomu připočtěte miliardu domácích koz a domácích ovcí. A to nepočítám další druhy domestikantů.
3. Ze všech savců na naší planetě představuje celková biomasa člověka a jeho domácích zvířat 94%!!! Pouhých 6% pak připadá na savce divoké, od myši až po slony, či velryby (https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2204892120).
Jak vidno, vybitím divokých zvířat si nepomůžeme, představují jen 6% problému. A protože vybíjení lidí se tak nějak nenosí, tak pokud by se rozhodovalo, je jediným řešením, které bude mít alespoň nějaký účinek vybíjení domácího dobytka.
Víc k tomu psát nebudu, protože si myslím, že je to jasné.
