https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/simpanzi-sami-sebe-uzdravuji-pomoci-rostlin.lide-diky-nim-mohou-poznat-nove-lecive-byliny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Šimpanzi sami sebe uzdravují pomocí rostlin. Lidé díky nim mohou poznat nové léčivé byliny

21.6.2024 10:58 (ČTK)
"Nemůžeme všechno, co v těchto lesích roste, otestovat, jestli to nemá léčivé vlastnosti," řekla hlavní výzkumnice, doktorka Elodie Freymannová z Oxfordské univerzity. "Tak proč neotestovat rostliny, o kterých tuto informaci máme - tedy rostliny, které vyhledávají šimpanzi?"
"Nemůžeme všechno, co v těchto lesích roste, otestovat, jestli to nemá léčivé vlastnosti," řekla hlavní výzkumnice, doktorka Elodie Freymannová z Oxfordské univerzity. "Tak proč neotestovat rostliny, o kterých tuto informaci máme - tedy rostliny, které vyhledávají šimpanzi?"
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci, napsal zpravodajský server BBC News. Vědci sledovali šimpanze, kteří vypadali zranění nebo nemocní, a zkoumal, jestli si sami ordinují léčivé rostliny.
 
Když si zraněné zvíře v lese našlo něco speciálního k jídlu, vědci odebrali vzorky dané rostliny a nechali je analyzovat. Ukázalo se, že většina testovaných rostlin má antibakteriální účinky. Vědci, kteří svá zjištění zveřejnili v odborném časopise PLOS One, si myslí, že by šimpanzi dokonce mohli pomoci při hledání nových léků.

"Nemůžeme všechno, co v těchto lesích roste, otestovat, jestli to nemá léčivé vlastnosti," řekla hlavní výzkumnice, doktorka Elodie Freymannová z Oxfordské univerzity. "Tak proč neotestovat rostliny, o kterých tuto informaci máme - tedy rostliny, které vyhledávají šimpanzi?" dodala.

Během posledních čtyř let strávila doktorka Freymannová celé měsíce sledováním dvou tlup divokých šimpanzů v ugandské rezervaci Budongo. Krom toho, že hledali šimpanze vykazující známky bolesti v podobě kulhání či nezvyklého držení těla, také s kolegy sbírali vzorky trusu a moči, které testovali na choroby a infekci. Zvláštní pozornost věnovali případům, kdy zraněný nebo nemocný šimpanz vyhledal něco, čím se obvykle nekrmí - například kůru stromu nebo slupky z ovoce.

"Všechny tyto stopy jsme sledovali, abychom zjistili, které rostliny by mohly být léčivé," dodala doktorka Freymannová. Popsala jednoho konkrétního šimpanzího samce, který měl ošklivě zraněnou ruku. "Nepoužíval ji při chůzi, kulhal," řekla.

Zatímco zbytek tlupy seděl u jídla, zraněný šimpanz kulhal kolem a hledal kapradí. "Byl to jediný šimpanz, který tyto kapradiny vyhledával a jedl," uvedla Freymannová. Vědci kapradí nasbírali a analyzovali - jednalo se o rostlinu Christella parasitica, u které se ukázalo, že má silné protizánětlivé účinky.

Celkem vědci nasbírali 17 vzorků ze 13 různých druhů rostlin a poslali je k testování doktoru Fabienu Schultzovi z Univerzity aplikovaných věd v Neubrandenburgu v Německu. Testy zjistily, že téměř 90 procent extraktů potlačuje růst bakterií a třetina má přirozené protizánětlivé vlastnosti, což znamená, že mohou snižovat bolest a podporovat hojení.

Doktorka Freymannová s potěšením konstatovala, že všichni zranění a nemocní šimpanzi, kteří byli v rámci studie sledováni, se plně zotavili. "Ten, který jedl kapradiny, během několika následujících dní začal ruku opět používat," dodala.

"Samozřejmě nemůžeme stoprocentně prokázat, že některý z těchto případů byl přímým důsledkem konzumace těchto zdrojů," řekla doktorka Freymannová BBC News. "Upozorňuje to však na léčebné znalosti, které lze získat pozorováním jiných druhů ve volné přírodě, a podtrhuje naléhavou potřebu zachovat tyto 'lesní lékárny' pro budoucí generace," dodala.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

21.6.2024 15:46
zajímavé by bylo, jak se to učí, jak si předávají informace, když neznají řeč. Asi napodobováním.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2024 21:52 Reaguje na Honza Honza
Šimpanzi řeč mají, ale mnohem jednodušší než lidé. Učí se hodně pozorováním a účastí na společném. Mají mnohem lepší paměť než lidé, stačí mu setiny sekundy, aby si zapamatoval rozmístění deseti čísel na displeji, což člověk tak rychle nedokáže. Kdybych ten test neviděl na vlastní oči, těžko bych tomu uvěřil. Ač "nižší" hominid, v ledasčem člověka překoná.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.6.2024 05:55 Reaguje na Karel Zvářal
co se týká kongitivních funkcí Homo sapiens tak pod vlivem digitalizace degenerují.
Šimpanzům jako druhu blízkému děláme spíš ostudu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist