Šimpanzi sami sebe uzdravují pomocí rostlin. Lidé díky nim mohou poznat nové léčivé byliny
"Nemůžeme všechno, co v těchto lesích roste, otestovat, jestli to nemá léčivé vlastnosti," řekla hlavní výzkumnice, doktorka Elodie Freymannová z Oxfordské univerzity. "Tak proč neotestovat rostliny, o kterých tuto informaci máme - tedy rostliny, které vyhledávají šimpanzi?" dodala.
Během posledních čtyř let strávila doktorka Freymannová celé měsíce sledováním dvou tlup divokých šimpanzů v ugandské rezervaci Budongo. Krom toho, že hledali šimpanze vykazující známky bolesti v podobě kulhání či nezvyklého držení těla, také s kolegy sbírali vzorky trusu a moči, které testovali na choroby a infekci. Zvláštní pozornost věnovali případům, kdy zraněný nebo nemocný šimpanz vyhledal něco, čím se obvykle nekrmí - například kůru stromu nebo slupky z ovoce.
"Všechny tyto stopy jsme sledovali, abychom zjistili, které rostliny by mohly být léčivé," dodala doktorka Freymannová. Popsala jednoho konkrétního šimpanzího samce, který měl ošklivě zraněnou ruku. "Nepoužíval ji při chůzi, kulhal," řekla.
Zatímco zbytek tlupy seděl u jídla, zraněný šimpanz kulhal kolem a hledal kapradí. "Byl to jediný šimpanz, který tyto kapradiny vyhledával a jedl," uvedla Freymannová. Vědci kapradí nasbírali a analyzovali - jednalo se o rostlinu Christella parasitica, u které se ukázalo, že má silné protizánětlivé účinky.
Celkem vědci nasbírali 17 vzorků ze 13 různých druhů rostlin a poslali je k testování doktoru Fabienu Schultzovi z Univerzity aplikovaných věd v Neubrandenburgu v Německu. Testy zjistily, že téměř 90 procent extraktů potlačuje růst bakterií a třetina má přirozené protizánětlivé vlastnosti, což znamená, že mohou snižovat bolest a podporovat hojení.
Doktorka Freymannová s potěšením konstatovala, že všichni zranění a nemocní šimpanzi, kteří byli v rámci studie sledováni, se plně zotavili. "Ten, který jedl kapradiny, během několika následujících dní začal ruku opět používat," dodala.
"Samozřejmě nemůžeme stoprocentně prokázat, že některý z těchto případů byl přímým důsledkem konzumace těchto zdrojů," řekla doktorka Freymannová BBC News. "Upozorňuje to však na léčebné znalosti, které lze získat pozorováním jiných druhů ve volné přírodě, a podtrhuje naléhavou potřebu zachovat tyto 'lesní lékárny' pro budoucí generace," dodala.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Honza Honza
21.6.2024 15:46Karel Zvářal
21.6.2024 21:52 Reaguje na Honza HonzaJaroslav Řezáč
22.6.2024 05:55 Reaguje na Karel ZvářalŠimpanzům jako druhu blízkému děláme spíš ostudu.