Lidí, kteří krmí ohrožené sysly v Mladé Boleslavi nevhodně, díky hlídkám ubývá

Lidí, kteří krmí kriticky ohrožené sysly obecné v Mladé Boleslavi na Radouči nevhodnou stravou, dál ubývá. Letos k tomu znovu přispívají takzvané syslí hlídky. Návštěvníkům národní přírodní památky vysvětlují, čím by měli sysly krmit a v jakém množství. V letních měsících jsou na místě, kde žije nejpočetnější kolonie syslů v Česku, čtvrtým rokem. Hlídkování je součástí záchranného pilotního projektu, na kterém od roku 2021 spolupracují dobrovolníci z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) s ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny.

"Ortodoxních krmičů, kteří sem nosili přesolené brambůrky, výrazně ubylo, toho jídla je obecně méně, dříve to byly kilogramy," poukázal na přínos unikátního projektu Petr Stýblo z ČSOP. Sysli, kterých je na Radouči kolem tisícovky, jsou dnes podle něj v mnohem lepším zdravotním stavu.

Z původní myšlenky zabránit lidem krmení syslů zcela ochránci přírody nakonec ustoupili. Nyní se starají o to, aby lidé sysly krmili málo a kvalitní potravou. K té patří například nesolená slunečnicová semínka nebo mrkev v omezeném množství.

Dvoučlenné hlídky, které tvoří studenti mladoboleslavských středních škol, jsou na místě denně od června zhruba do poloviny srpna. "Je to období, kdy jsou sysli nejvíc aktivní, kdy se páří a sbírají zásoby, aby nabrali váhu," řekla ČTK studentka mladoboleslavského gymnázia a jedna z dnešních hlídkujících Věra Bočková.

Letos v létě se při hlídání syslů vystřídá 12 studentů. Hlídka má zázemí v dřevěné budce na kraji areálu. Agentura ochrany přírody na provoz syslích hlídek ročně přispívá 200 000 korun.

Lokalita na Radouči je oblíbenou destinací například pro rodiny s dětmi. "Někdy si tady i roztáhnou deku a třeba hodinu a půl vydrží pozorovat," řekl ČTK druhý z hlídkujících Jakub Kolesár.

Například v pondělí místo navštívila zhruba stovka lidí. Hlídka zaznamenává kontakt s návštěvníky, v pondělí jich bylo téměř 40, v neděli přes 50.

V případě, že domluva nefunguje, přivolá městskou policii. "To jsme ale zatím letos nemuseli, dost se to zlepšilo," řekl Kolesár. Nejčastějším nevhodným krmením jsou podle něj piškoty, hlídka je zájemcům vyměňuje za semínka.

I přes projekt ochrany syslů v celém Česku postupně ubývá. "Dříve se všude sekalo a páslo, běžně bývali v sadech, potřebují se zahrabat a mít svoji noru," řekl Stýblo. Důvodů úbytku je podle něj ale více, například používání chemických prostředků v zemědělství.

"Jsou tady na okraji svého areálu, je to zvíře stepní, patří na Balkán a sem zasahuje už jen velmi okrajově, takže je logické, že se mu tady nedaří úplně tak dobře," doplnil Stýblo.

Sysel obecný dříve býval běžným druhem, lidé ho dokonce považovali za škůdce. Dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat a je chráněný zákonem, hrozí mu vyhynutí.

Syslů začalo ubývat v šedesátých letech minulého století. K životu potřebují nízký trávník, aby mohli včas rozeznat nepřítele. Na Radouči jich žilo v roce 2006 zhruba pět a kolonii hrozilo vyhynutí. Dnes je místo s rozlohou přes 30 hektarů jedním z mála lokalit, odkud mohou ochránci sysly přemísťovat tam, kde jich ubývá a hrozí zánik celé populace. V celém Česku dnes žije kolem 8000 syslů na zhruba 40 lokalitách.

---

reklama

---