Odpovědnost za povodňové škody u Nových Heřminov? Žádní ekoaktivisté, ale šlendrián
2.10.2024 16:02 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vizualizace protipovodňových opatření v obci Zátor.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Přehrada Nové Heřminovy
Martin Marek ve videu upozorňuje na to, že minimálně od roku 2014 jsou zpracované vizualizace protipovodňových opatření tří obcí, které leží pod plánovou přehradou. Tato opatření by měla umožnit lepší rozliv vody v krajině a bezpečný průtok povodně obcemi.
Realizace těchto opatření zdá se zůstala jen v podobě vizualizací.
Povodí Odry se hájí tím, že tato opatření mají smysl až s realizací samotné přehrady. To Martin Marek rozporuje s tím, že u menších povodní by právě taková opatření stále měla svůj smysl. A poukazuje na to, že vizualizace jsou zpracovány i pro obec, která leží nad plánovanou přehradou.
Martin Marek ve videu dále poukazuje na to, že stavbě přehrady v roce 2022 vypršela platnost posouzení dopadů na životní prostředí, tzv. EIA. Platnost dokumentu byla prodloužena až letos.
Ekologové a Výborný se shodli na urychlení protipovodňových opatření v KrnověTřetí linkou, kterou Martin Marek popisuje, je to, že i kdyby dnes měla přehrada platné stavební povolení, stavba začít nemůže. Ministerstvo dopravy a její podřízené instituce totiž nevyřídilo přeložení silnice, která prochází územím, které má být zaplaveno. Jde o povolovací proces, do kterého se nepřihlásil žádný ekologický spolek a kde lze tedy jen těžko hledat odpovědnost u ekologických aktivistů.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (62)
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
2.10.2024 18:56 Reaguje na smějící se bestiemě se líbí jedna replika z filmu Ledové Ostří " když hledáte vola, nejdříve najděte jalovou krávu".
Odpovědět
JM
Jiří Macek
3.10.2024 08:10 Reaguje na smějící se bestiePřesně tak! Máslo na hlavě mají jak státní orgány, tak i ekoaktivisté. Ti první škodí svou nečinností, ti druzí svou činností.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
3.10.2024 13:57 Reaguje na Jiří MacekTi první jsou za to ale bohužel placeni ...
Odpovědět
MK
Milan Keršláger
2.10.2024 18:38Protržený poldr přispěl k devastaci vesnic včetně Heřminov. Je to tím, že poldr se hodí na zachycení rozlivů při jarním tání a nikoliv jako ochrana proti povodním, protože u suchého poldru se těžko kontroluje prosakování hrází (což je hlavní příčina jejich destrukce vedle přelivu přes korunu).
Zároveň bych chtěl vidět čísla, ze kterých ten ekoexpert vychází :-) Tvrzení je hezká věc, ale realita je obvykle někde jinde. Navíc letos to byly mimořádně silné povodně, které by zmiňovaná "ekologičtější" opatření smetla jak dětské stavby a škody by se akorát znásobily.
Odpovědět
Zároveň bych chtěl vidět čísla, ze kterých ten ekoexpert vychází :-) Tvrzení je hezká věc, ale realita je obvykle někde jinde. Navíc letos to byly mimořádně silné povodně, které by zmiňovaná "ekologičtější" opatření smetla jak dětské stavby a škody by se akorát znásobily.
JO
Jarka O.
2.10.2024 23:30 Reaguje na Milan KeršlágerAno. Hliněné hráze, co od nich čekat. Realitu lze hledat u vodařů, zde ne.
Odpovědět
TJ
Tomáš Jelínek
3.10.2024 10:33 Reaguje na Milan KeršlágerOstatně, co se stane se suchými poldry při podobné povodni názorně ukázala situace v Polsku, kde se protrhávaly a začalo to mít dominový efekt. Takže situace nakonec byla ještě horší, protože nahromaděná voda se přidávala k té co přitékala.
Odpovědět
JD
Jan Drbušek
6.10.2024 22:49 Reaguje na Tomáš JelínekTřeba obrovský poldr Dolní Ratiboř zafungoval perfektně. nehledě na to, že se mohou protrhnout i přehrady..
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
4.10.2024 05:29 Reaguje na Milan KeršlágerPoldery se děljí za různými účely. Nebyla dokončná protovodňová opatření a nebyla provedená důsledně. Takže to hodíme na ekoteroristy, aby to nebylo na nás.
Odpovědět
PE
Petr Eko
4.10.2024 09:44 Reaguje na Milan KeršlágerZdravím, projektoval jsem malé poldry (cac 3-4 m hráze..)takže trošku do toho vidím, tak by mě zajímalo, jaký je rozdíl mezi vodou (povodní) z jarního tání a vodou z této povodně !! Nebo máte na mysli rychlost plnění nádrže?? Na to musí být hráz dimezovaná.
A nebezpečí průsaků - to máte odkud?? U velkých poldrů to musí být ošetřeno (kontrolní šachtice atd.), tak co tím jako myslíte?? Průsak nevznikne sám od sebe, to by musel hráz navrtat třeba krtek nebo hraboši, což bohužel, je problém..
Za mě malé poldry ano, v co největší míře na malých tocích, na velkých pak přehrady, které mají vícero funkcí.
Odpovědět
A nebezpečí průsaků - to máte odkud?? U velkých poldrů to musí být ošetřeno (kontrolní šachtice atd.), tak co tím jako myslíte?? Průsak nevznikne sám od sebe, to by musel hráz navrtat třeba krtek nebo hraboši, což bohužel, je problém..
Za mě malé poldry ano, v co největší míře na malých tocích, na velkých pak přehrady, které mají vícero funkcí.
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 21:38 Reaguje na Petr EkoVy nevíte jaký je rozdíl? Jaký bude asi průtok Krnovem při jarním tání? Při záplavách v roce 1997 tam byl průtok 375 m3/s. No a nyní měl průtok kulminovat na 495 m3/s.Že by u nás byla někdy taková povodeň z jarního tání? Opravdu si někdo myslí, že by ta dílčí opatření pod Novými Heřmínovy Krnovu či Opavě pomohla? V Krnově se zvedla hladina z nějakého metru ma 525 cm. Takže souhlasím s Povodím a starostou Krnova, že prioritní pro ochranu je ÚN. Ty další protipovodňové úpravy pod plánovanou nádrží jsou jen navazujícím kosmetickým prvkem.
No a pokud se někdo ptá co se dělalo, tak já se ptám proč se nedělalo. No a těžko se může něco dělat když mají projekt ÚN na stole soudy všech možných instatcí a dokola řeší podání a odvolání. Mám takový dojem, že u Ústavního soudu to skončilo někdy na konci roku 2018 nebo 2019. No a jen co úřady vydají rozhodnutí o umístění stavby ( 2023) tak se proti němu Hnutí Duha opět ihned odvolá. Samozřejmě v celém rozsahu toho rozhodnutí. Chce někdo tvrdit , že nejde o obstrukce?
Odpovědět
No a pokud se někdo ptá co se dělalo, tak já se ptám proč se nedělalo. No a těžko se může něco dělat když mají projekt ÚN na stole soudy všech možných instatcí a dokola řeší podání a odvolání. Mám takový dojem, že u Ústavního soudu to skončilo někdy na konci roku 2018 nebo 2019. No a jen co úřady vydají rozhodnutí o umístění stavby ( 2023) tak se proti němu Hnutí Duha opět ihned odvolá. Samozřejmě v celém rozsahu toho rozhodnutí. Chce někdo tvrdit , že nejde o obstrukce?
PE
Petr Eko
5.10.2024 09:32 Reaguje na Jarek SchindlerNo ono takto - při návrhu poldru se vždy vychází z Q100 (Q50 apod..) a tam není patrné, zda zde o jarní či letní či podzimní povoden. Je tam jen číslo, se kterým se musí počítat.
Ale uznávám, v posledních letech - protože NENÍ moc sněhu, jsou jarní povodně slabší a díky intenzívnějším deštům jsou silnější letní / podzimní povodně.
Souvisí to s klimatem, ještě před 30-40 lety to tak nebylo.
Jinak já jsem taky pro přehradu, zde i pro tu zamítnutou velkou variantou - jiná vhodná lokalita v povodí Opavy už zde není..
Odpovědět
Ale uznávám, v posledních letech - protože NENÍ moc sněhu, jsou jarní povodně slabší a díky intenzívnějším deštům jsou silnější letní / podzimní povodně.
Souvisí to s klimatem, ještě před 30-40 lety to tak nebylo.
Jinak já jsem taky pro přehradu, zde i pro tu zamítnutou velkou variantou - jiná vhodná lokalita v povodí Opavy už zde není..
JS
Jarek Schindler
5.10.2024 17:42 Reaguje na Petr EkoAno jiná vhodná lokalita není. Já bych ještě dodal, že nejde pouze o povodně ale budou častější i sucha a voda v přehradě je voda která rychle bez užitku neodteče když ji máme přebytek. Řekl bych, že poldry mají význam tam kde se voda rozleje bez velkého proudu. Tam kde díky malému spádu voda neunáší štěrk nedejbože větší kameny. Vše co voda v proudu unáší následně na tišině uloží a to zmenší řečiště a zmenšení profilu řečiště zákonitě zdvihne hladinu vody. U těch suchých poldrů bych nebezpečí nehledal v tom že se hráz rozmočí od spodu ale že tam voda uloží unášený materiál a následně přeteče a vytvořený proud odshora vymele tu hráz. V Troubkách (1997) došlo k rozmočení domů stavěných z vepřovice. V Jeseníkách a vlastně všude na horních tocích řeka nic nerozmočí ale utrhne a materiál posléze uloží na tom nejméně vhodném místě.
Odpovědět
PE
Petr Eko
6.10.2024 12:07 Reaguje na Jarek SchindlerZdravím, tak poslední postřeh..
Slaveniny jsou problém zásadně v korytě - když se někde zvedne dno vlivem naplavenin o 0,5-1,0 m tak je to katastrofa. A uzkém korytě to není žádná vzácnsot, bohužel..
Ovšem u poldrů toto nemůže nastat - ty mají tak velkou plochu a objem zadržené vody - NH střelím, kdyby měl objem jen 1 milion m3, tak tolik naplavenin tam nikdy nemůže za jedné povodně přibýt.. A kdyby to bylo i 10 000 m3 štěrku, což je objem jak hrom, tak retence se sníží nepatrně..
Opravdu nebezpečí vlivem splavenin u velkých poldrů nehrozí, tam máte zbytečné obavy.
A přelitá hráze - tady hrají roli návrhové parametry - pokud je hráz na Q100 a přijde jen Q110 nebo vyšší, tak je prostě hráz nízká a dojde k přelití a možné destrukci.
Problém vidím hlavně v penězích - tam kde by to chtělo ochranu na Q100 se dělá na Q50, ve městech klidne místo Q100 na Q250 .. Jenže stát - povodí - ne to nemá peníze, ty stát potřebuje na jiné věci, teřba ardmádu, že ano...
Takže doufám. že zde na Moravě a Slezsku bude zase dalších 25 let klid.
Tedka je na řadě zase Praha, aby i oni okusili to neštěstí..
Přeji pěkné dny bez povodní..
Odpovědět
Slaveniny jsou problém zásadně v korytě - když se někde zvedne dno vlivem naplavenin o 0,5-1,0 m tak je to katastrofa. A uzkém korytě to není žádná vzácnsot, bohužel..
Ovšem u poldrů toto nemůže nastat - ty mají tak velkou plochu a objem zadržené vody - NH střelím, kdyby měl objem jen 1 milion m3, tak tolik naplavenin tam nikdy nemůže za jedné povodně přibýt.. A kdyby to bylo i 10 000 m3 štěrku, což je objem jak hrom, tak retence se sníží nepatrně..
Opravdu nebezpečí vlivem splavenin u velkých poldrů nehrozí, tam máte zbytečné obavy.
A přelitá hráze - tady hrají roli návrhové parametry - pokud je hráz na Q100 a přijde jen Q110 nebo vyšší, tak je prostě hráz nízká a dojde k přelití a možné destrukci.
Problém vidím hlavně v penězích - tam kde by to chtělo ochranu na Q100 se dělá na Q50, ve městech klidne místo Q100 na Q250 .. Jenže stát - povodí - ne to nemá peníze, ty stát potřebuje na jiné věci, teřba ardmádu, že ano...
Takže doufám. že zde na Moravě a Slezsku bude zase dalších 25 let klid.
Tedka je na řadě zase Praha, aby i oni okusili to neštěstí..
Přeji pěkné dny bez povodní..
JO
DV
Daniel Vondrouš
8.10.2024 15:24 Reaguje na Jarek SchindlerSoudit se můžete až nad vydaným povolením. A to ještě pravomocně vydáno nebylo. Tudíž ani nebylo možné se soudit. Na vyřízení odvolání má úřad měsíc (v mimořádně komplikovaných případech 2-3). Tady stavebnímu úřadu trvalo 4 roky, než vůbec na žádost investora zareagoval, pak o ca dva roky překročil lhůtu pro vyřízení připomínek a teď už MMR překračuje lhůtu na vyřízení standardního odvolání o více než rok. Pokud některý účastník řízení podá žalobu, může vést k průtahu pouze v případě, když jí soud přisoudí odkladný účinek (a pozastaví rozhodování). A to soudy dělají naprosto výjimečně.
Odpovědět
PE
Petr Eko
4.10.2024 09:49 Reaguje na Milan KeršlágerJo a hlavně - KTERÝ protřený poldr byl nad Heřnínovimy !!!!!!! Jel jsem trasu Krnov - NH - Vrbno p.P. letos v srpnu a NIC TAM NEBYLO..
Takže nelžete náhodou ????
Dejte obec, katastr, tok, aby šlo Vaše tvrzení prověřit na mapách..
Odpovědět
Takže nelžete náhodou ????
Dejte obec, katastr, tok, aby šlo Vaše tvrzení prověřit na mapách..
Jakub Graňák
6.10.2024 09:39 Reaguje na Petr EkoPoldr stojí na Jelení - neprotrhnul se, splnil svoji funkci...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2024 10:13 Reaguje na Jakub GraňákNetvrdilo náhodou Hnutí Duha že povodí Odry žádný protipovodňový projekt v povodí Opavy od povodní 1997 nerealizovalo? No a nemá být tento poldr jen tím dílčím opatřením ( co se údajně podle HD nerealizovalo)a které ale nemá valný vliv na věci pod plánovanou ÚN a chrání pouze částečně Karlovice?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.10.2024 10:46 Reaguje na Jarek SchindlerCo já vím, nejsem členem ani přiznivcem jakékoli ekologické organizace. Pouze reaguji na příspěvek výše... je to poldr nad Hemínovy? - Je... tak vo co gou?
Odpovědět
PE
Petr Eko
6.10.2024 12:20 Reaguje na Jarek SchindlerAno, Jelení stojí, ale to je objem nic moc, opravdu to je jen pro formu (že se nic nedělá) nebo pro ochranu níže ležící vesnice.
Taky jsou nějaké suché poldry pod Krnovem ale to jsou pořád drobné.
Nádrž Heřmínovy to nikdy nemůže nahradit.
A strašení potržením - to je alarmismus. Normy jsou přísné, než se něco postaví tak se vše kontorluje, je tam TB Dohled atd.
Ani přelití hráze nemusí být fatální, pokud to hráz nenahlodá - počítá se s tím.
Toho bych se nebál, v tomto státu hrozí spíše jiná rizika. Zatím, než odejdou staří projektanti-praktici do důchodu a noví """VŠ""" to zprasí..
Odpovědět
Taky jsou nějaké suché poldry pod Krnovem ale to jsou pořád drobné.
Nádrž Heřmínovy to nikdy nemůže nahradit.
A strašení potržením - to je alarmismus. Normy jsou přísné, než se něco postaví tak se vše kontorluje, je tam TB Dohled atd.
Ani přelití hráze nemusí být fatální, pokud to hráz nenahlodá - počítá se s tím.
Toho bych se nebál, v tomto státu hrozí spíše jiná rizika. Zatím, než odejdou staří projektanti-praktici do důchodu a noví """VŠ""" to zprasí..
Jakub Graňák
6.10.2024 15:11 Reaguje na Petr EkoObjem téměř milion kubíků se Vám zdá málo? Takovou stavbu lze postavit téměř na všech přítocích Opavy a to dokonce mimo zastavěné území a mimo ornou půdu
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
11.10.2024 11:11 Reaguje na Petr EkoJá snad někde tvrdím, že to může nahradit ÚN NH? Já se spíš ptám jestli při současných datech o tom kolik napršelo a o kolik to zvedlo hladinu a průtok v Krnově a Opavě není ta malá varianta přehrady opravdu malá. Noma počítá se s fůrou věcí. Bohužel někdy se člověk přepočítá.
Odpovědět
KP
Karel Padevet
2.10.2024 20:13Nojo... "expert" si plete dojmy a pojmy... U "ekologů" nic nového.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
2.10.2024 23:20Video uvádí ověřitelná fakta, z nichž názorně plyne, že chybějící realizaci protipovodňových opatření má na svědomí především špatně fungující úřednický aparát a nikoliv obyvatelé obce Nové Heřminovy a nevládky.
Odpovědět
TJ
Tomáš Jelínek
3.10.2024 10:36 Reaguje na Majka KletečkováObyvatelé si v referendu odhlasovali, že přehradu nechtějí, což je pro místní samosprávu závazné, tolik k obyvatelům, kteří za nic nemohou. A těm ekologům, podané min. 4 žaloby k zastavení řízení ke stavbě přehrady. Tolik k těm ekologům.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
3.10.2024 12:39 Reaguje na Tomáš JelínekDobře, ale předpokládal bych, že to státní správa rychle vyřeší.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 21:50 Reaguje na Jaroslav PokornýStátní správa to může řešit až ve chvíli kdy se s různými podměty a následnými odvoláními vypořádají soudy. No a Ústavní soud to smetl ze stolu až někdy v roce 2019 ( Hledat přesné datum nebudu). Na to pan redaktor ve videu nějak zapomněl. Že by to opomenutí bylo pouze náhodné?
No a jen co se úřady opět rozhoupají a vydají rozhodnutí o umístění stavby tak je tu opět Duha a odvolává se proti tomu rozhodnutí a to v celém jeho rozsahu. To snad nejsou jen další obstrukce? Ještě se tím navíc v minulém roce chlubili.
Odpovědět
No a jen co se úřady opět rozhoupají a vydají rozhodnutí o umístění stavby tak je tu opět Duha a odvolává se proti tomu rozhodnutí a to v celém jeho rozsahu. To snad nejsou jen další obstrukce? Ještě se tím navíc v minulém roce chlubili.
DV
Daniel Vondrouš
8.10.2024 15:30 Reaguje na Jarek SchindlerÚstavní soud rozhodl v listopadu 2018. Ekologické organizace neměly se sporem nic společného. Šlo o ústavní stížnost obce Nové Heřminovy proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě, kterým se obec domáhala zrušení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje v části, v níž tyto zásady vymezují plochu pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy, plochy a koridory doprovodných opatření a plochu pro přeložku silnice související se stavbou vodní nádrže.
https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-ustavni-stiznost-obce-nove-herminovy
Odpovědět
https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zamitl-ustavni-stiznost-obce-nove-herminovy
JS
Jarek Schindler
11.10.2024 11:18 Reaguje na Daniel VondroušCo vím tak s Obcí Nové Heřmínovy dost těsně spolupracovaly. No a jak byla vyřešena tato věc přišla ke slovu zase stížnost na předpojatost Krnova. Mám dojem v roce 2020 nebo 2021. V tom neměla Duha náhodou také prsty? To nejde nazvat zbytečným zdržováním?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.10.2024 13:19 Reaguje na Tomáš JelínekEkologové proberou svůj další přístup ke stavbě vodního díla, podle Bláhy je pravděpodobné, že vytvoří vlastní skupinu expertů, která vyhodnotí případné jiné možnosti protipovodňových opatření. To nejsou vidle????
Viz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologove-a-vyborny-se-shodli-na-urychleni-protipovodnovych-opatreni-v-krnove
Odpovědět
Viz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologove-a-vyborny-se-shodli-na-urychleni-protipovodnovych-opatreni-v-krnove
RČ
Radek Čuda
3.10.2024 14:03 Reaguje na Tomáš JelínekPokud by stát projevil dostatek dobré vůle a případné nabídky na odkup pozemků a budov byly dostatečně velkorysé, tak by to referendum taky mohlo vypadat jinak.
Lidé si velmi často dají říci (i když vždy se najdou výjimky), ale nesmí mít pocit, že se s nimi někdo snaží vyjebat. Což je v u nás bohužel ze strany státu velmi oprávněné očekávání.
Odpovědět
Lidé si velmi často dají říci (i když vždy se najdou výjimky), ale nesmí mít pocit, že se s nimi někdo snaží vyjebat. Což je v u nás bohužel ze strany státu velmi oprávněné očekávání.
JS
Jarek Schindler
11.10.2024 11:26 Reaguje na Radek ČudaNo pokud jsem dobře četl tu studii kterou se ohání Duha a podle které mělo údajně stačit místo ÚN zvýšení průtoku v Krnově, tak jen v tom Krnově mělo být sanováno kolem 50 objektů. Ty by se snad nevykupovaly? Použiji svůj oblíbený příměr . Pokud by Krčín měl budovat svoji Třeboňskou rybniční soustavu v dnešní době tak žádnou soustavu rybníků nemáme.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.10.2024 11:59Nalejme si čistého vína. Vládě vyhovuje, že do stavby přehrady na kterou nemá peníze házejí vidle odpůrci stavby. Mají se na koho vymluvit, že nekonají. Na rekonstrukce domů po babičce se 5 miliard našlo, ale na přehradu za totéž ne a škody jsou desítky miliard i na domech za ty dotace opravených. Ty dotace domů jsou ale investice do SOUKROMÝCH kapes, kdežto stavba přehrady je investice do STÁTNÍHO majetku. ODS se nikdy v minulosti netajila cílením peněz do soukromých
majetků a chudým státem závislým na bohatých investorech diktujících
své priority. Je rok do voleb, zůstane se u slibů a bez výsledku k
lepšímu. Případná nová vláda to schytá za nové investiční dluhy a
připraví slavobránu ke stříhání pásek postavené přehrady a jiných
staveb. Ono se to cyklicky opakuje. Jeden šetří na státním majetku a sklízí slávu za dokončené projekty těch, které kritizoval za plýtvání
právě na takové investice. Druhý stavby připraví včetně investování
a ještě je terčem kritiky, že takto plýtval. Jsem rád, že u nás ve
městě se 30 let nikdo nestřídá, plánuje a koná v dlouhodobém plánu
a zodpovídá se za své plány a investice. Koná dobře a lidé nemají
potřebu pokusů měnit potah a přepřahat, jako jinde každé volební
období. Změny jsou nutné, když někdo nekoná a nebo koná špatně,
ale nenechat se nechat opít rohlíkem a uvěřit těm, co umí pouze lhát
a kritizovat. Těm lidé uvěřili před 3 roky a následky nyní vidí
a cítí na své kapse. Nezapomenu na covid, kdy pětikolka lobbovala
za 100% kompenzaci na mzdy a za ušlý zisk podnikatelů a dnes je
ochotna na mzdy pro zaměstnance dát zatopeným firmám pouze 50%. Je
vidět, že už nekopou ani za své voliče podnikatele a že kopou jen
za nadnárodní firmy a nadnárodní kapitál. Ona ani povodeň prý není
překážkou stavbě gigafaktory v D. Lutyni a na její protipovodňovou
ochranu se peníze najdou. Proč, když může stát mimo záplavové území
a ty peníze použít jinde? Ta gigafaktory "smrdí" něčím jiným, než
"starostí" o zaměstnanost na Karvinsku. Ono leckdy je zápach cítit
z kapes těch, kteří něco prosazují za státní peníze!
Odpovědět
majetků a chudým státem závislým na bohatých investorech diktujících
své priority. Je rok do voleb, zůstane se u slibů a bez výsledku k
lepšímu. Případná nová vláda to schytá za nové investiční dluhy a
připraví slavobránu ke stříhání pásek postavené přehrady a jiných
staveb. Ono se to cyklicky opakuje. Jeden šetří na státním majetku a sklízí slávu za dokončené projekty těch, které kritizoval za plýtvání
právě na takové investice. Druhý stavby připraví včetně investování
a ještě je terčem kritiky, že takto plýtval. Jsem rád, že u nás ve
městě se 30 let nikdo nestřídá, plánuje a koná v dlouhodobém plánu
a zodpovídá se za své plány a investice. Koná dobře a lidé nemají
potřebu pokusů měnit potah a přepřahat, jako jinde každé volební
období. Změny jsou nutné, když někdo nekoná a nebo koná špatně,
ale nenechat se nechat opít rohlíkem a uvěřit těm, co umí pouze lhát
a kritizovat. Těm lidé uvěřili před 3 roky a následky nyní vidí
a cítí na své kapse. Nezapomenu na covid, kdy pětikolka lobbovala
za 100% kompenzaci na mzdy a za ušlý zisk podnikatelů a dnes je
ochotna na mzdy pro zaměstnance dát zatopeným firmám pouze 50%. Je
vidět, že už nekopou ani za své voliče podnikatele a že kopou jen
za nadnárodní firmy a nadnárodní kapitál. Ona ani povodeň prý není
překážkou stavbě gigafaktory v D. Lutyni a na její protipovodňovou
ochranu se peníze najdou. Proč, když může stát mimo záplavové území
a ty peníze použít jinde? Ta gigafaktory "smrdí" něčím jiným, než
"starostí" o zaměstnanost na Karvinsku. Ono leckdy je zápach cítit
z kapes těch, kteří něco prosazují za státní peníze!
PE
Petr Eko
4.10.2024 09:50 Reaguje na Břetislav MachačekSuper postřeh, klidně v tom můžete mít pravdu.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
4.10.2024 05:25KDO ZDRŽUJE PŘEHRADU Nové Heřminovy
2009 = vláda rozhoduje o stavbě prehrady
2009 = obyvatelé obce Nové Heřminovy odmítají v referendu přehradu
prosinec 2000 = začíná EIA
2010 = probíhá EIA
2011 = probíhá EIA
únor 2012 = končí EIA
2012- chrr
2013-chrr
2014 - (Vláda Bohuslava Sobotky ruší silniční obchvat kolem Nových Heřminov)
2015 - chrr
2016 - = chrr
2017 - chrr
20.12.2017 = Povodi Odry, s.p., zasílá žádost o územní rozhodnutí...
...
A spali a spali, dobře se jim to na úřadě spalo. Dokud nepřišla povodeň. Pak nastala panika....
Odpovědět
2009 = vláda rozhoduje o stavbě prehrady
2009 = obyvatelé obce Nové Heřminovy odmítají v referendu přehradu
prosinec 2000 = začíná EIA
2010 = probíhá EIA
2011 = probíhá EIA
únor 2012 = končí EIA
2012- chrr
2013-chrr
2014 - (Vláda Bohuslava Sobotky ruší silniční obchvat kolem Nových Heřminov)
2015 - chrr
2016 - = chrr
2017 - chrr
20.12.2017 = Povodi Odry, s.p., zasílá žádost o územní rozhodnutí...
...
A spali a spali, dobře se jim to na úřadě spalo. Dokud nepřišla povodeň. Pak nastala panika....
JO
Jarka O.
4.10.2024 08:37 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič...
22.6.2023 vydáno územní rozhodnutí, odvolávají se ekoteroristé
9/2024 záplavy s mikiardovými škodami
9/2024 ekologové odmítají stähnout odvolání proti od r.1911 zamýšlené stavbě protipovodnové ochrany desetitisíců lidí, prý není potřeba...
Odpovědět
22.6.2023 vydáno územní rozhodnutí, odvolávají se ekoteroristé
9/2024 záplavy s mikiardovými škodami
9/2024 ekologové odmítají stähnout odvolání proti od r.1911 zamýšlené stavbě protipovodnové ochrany desetitisíců lidí, prý není potřeba...
PE
Petr Eko
4.10.2024 09:35 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNo pokud to referendum občanů zablokovalo, tak co se mělo dělat ??? Kritizovat umí každý, ale najít řešení už ne.
Dokud tam byl původní starosta, pak to bylo neprůchodné, ten byl absolutně proti stavbě a obec odmítala výkup svých pozmeků. A nejsou od nich vykupeny dodnes.
Čili co mělo povodí za této situace dělat?? Vyvlastnit obec - jde to ?? Pokud nemáte pozemky, nemá cenu na projektu "do šuflíku dělat".
Takže poradtem Vy chytráku !!
Odpovědět
Dokud tam byl původní starosta, pak to bylo neprůchodné, ten byl absolutně proti stavbě a obec odmítala výkup svých pozmeků. A nejsou od nich vykupeny dodnes.
Čili co mělo povodí za této situace dělat?? Vyvlastnit obec - jde to ?? Pokud nemáte pozemky, nemá cenu na projektu "do šuflíku dělat".
Takže poradtem Vy chytráku !!
JP
Jaroslav Pokorný
4.10.2024 13:35 Reaguje na Petr EkoPokud sleduji tyto akce, tak ze strany státu (úřadů) je minimální vstřícnost. Vychází to ze zákonů. Úředníci nesmějí jednat o "vstřícné" ceně. Musejí se držet tabulkových cen. Musela by rozhodnout vláda. Ale ta má svých starostí dost a Strakova akademie ohrožena není.
Odpovědět
LB
Lukas B.
4.10.2024 14:14 Reaguje na Jaroslav Pokornýi kdyby chtěl úředník jednat vstřícně a nebýt nečinným alibistou, rychle se v atmosféře protikorupční hysterie vzpamatuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.10.2024 22:13 Reaguje na Petr Hariprasad HajičNějak vám z toho seznamu vypadla doba kdy to řešily soudy. No a co ty soudy řešily? Ono se snad do soudního rozhodnutí dá něco dělat? No a slyšel jsem jak HD očkovalo před referendem místní občany. Mimo jiné údajně slibovali i právnickou pomoc. Jedním z argumentů mělo být, že s postupem času bude cena za vykoupenou nemovitost vyšší. Atd.
Odpovědět
PE
Petr Eko
5.10.2024 09:22 Reaguje na Jarek SchindlerČili pan Petr Hajič je provokatér, s úmyslem odvést pozornost od ekologických organizací.
Nic víc, nic mín..
Odpovědět
Nic víc, nic mín..
JK
Jan Kropáč
5.10.2024 10:54VŠichni tu házejí na všechny odpodvědnost. Za mě to budou vyhozené peníze. Je nutné se připravit na to, že nepomohou žádná opatřední ani nádrže, kdyby pršelo o další 2 dny délé. A to se např. v Jeseníkách stalo 1904. Proti tomu povodne 2024,1997, jsou jen slabší odvar. Bohužel člověk přírodní živly nepřemůže.
Odpovědět
Karel Zvářal
5.10.2024 11:47 Reaguje na Jan KropáčVúbec to nejsou vyhozené peníze, to může říct jen ***. S ohledem na budoucí podobné epizody by měla být fce přehrad jako ochrana před povodněmi nadřazena zásobárně pitné vody - těch máme dosti. Náklady na výstavbu budou vždy nižší, než škody na infrastruktuře v důsledku povodně, zvláště pak máme-li dnes mnohem přesnější předpovědi, tj čas manipulovat s odtokem a varovat obyvatelstvo (schovat vše z dosahu do vyšších pater či mimo záplavovou zonu).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2024 08:55 Reaguje na Jan KropáčČlověk sice přírodní živly nepřemůže ale může se z nich alespoň poučit. A co děláme? Stačí se podívat na mista poškozená povodní v roce 1997 a nyní. Přesto, že letošní povodně byly na jesenicku neporovnatelně větší, jsou škody v těch samých místech jak v roce 1997. No a už zase rovnáme koryto do toho starého. Takže příští povodeň tohoto rozsahu a jsme tam kde dnes. Jeden příklad, jak moc se po této povodni zase bude blokovat výřez břehových porostů?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.10.2024 10:40 Reaguje na Jarek SchindlerVýřez břehových porostů nikdo neblokuje ani neblokoval. Kácení břehových porostů má plně v kompetenci státní podnik Povodí Odry a AOPK (ta do těchto věcí vstupuje zcela výjimečně) - povodí pouze oznámí, že bude konat, měsíc si počká na uběhnutí lhůty pro vyjádření a začne kácet. Co se týče probírky, nebo údržby břehových porostů - tak ta probíhá pouze na ohlášku, kdy počkají 15 dnů a můžou udržovat a prořezávat dle libosti (AOPK opět vstupuje zcela výjimečně - prakticky pouze pokud jde o ZCHÚ). Do těchto typů řízení vstupují pouze dvě výše zmíněné státní organizace, obec je pouze informována, že proběhne kácení... nic víc. Tady totiž je máslo na hlavě Povodí Odry, podniku, který i přes opakované výzvy v průběhu posledních 30 let dlouhodobě nekonal, místo práce si honil triko na mediálně vděčných tématech... což pro ně zjevně není udržování a obnovování vrb "hlavatek", které v praxi opět dokázaly, že všecky ty různé gabiony a betonové zdi hravě strčí do kapsy a za neporovnatelně nižší náklady - v čemž asi tkví příčina dlouhodobé nečinnosti výše zmíněného spolku.
Mimochodem břehy zpevněné porosty dřevin odolávají vodě násobně lépe, než břehy vybetonované a vydlážděné - porovnejte škody na březích a jejich okolí např v Holčovicích a jen o pár km dále pod Albrechticemi, kde má koryto stále ještě nezregulovaný, stromy obrostlý charakter - byť údržba břehových porostů zde byla dlouhodobě zanedbávána... nemluvě pak o tom, že biotě žijící v řece obrostlé stromy, které tvoří přirozený kryt nejen svými korunami, ale i do řeky zasahujícím kořenovým systémem se daří mnohonásobně lépe, než ve vybetonovaném korytě se zregulovaným dnem s konstantní výškou hladiny po celé délce a šířce toku - to je totiž ten pravý prostřený stůl pro všecky ty volavky...
Tím netvrdím, že je nutno všechny stromy kolem vody seřezat na hlavu, nebo úplně vykácet - na řadě míst jsou to jediné stromy široko daleko a řada taxonů viz dub dokážou velmi dobře odolávat i bez řezu. Jen si dovoluji upozornit na fakt, že stát v této věci neustále fňuká, jak je v klinči nějakých eko-organizací a přitom nedělá ani to, co může bez jakýchkoli překážek
Odpovědět
Mimochodem břehy zpevněné porosty dřevin odolávají vodě násobně lépe, než břehy vybetonované a vydlážděné - porovnejte škody na březích a jejich okolí např v Holčovicích a jen o pár km dále pod Albrechticemi, kde má koryto stále ještě nezregulovaný, stromy obrostlý charakter - byť údržba břehových porostů zde byla dlouhodobě zanedbávána... nemluvě pak o tom, že biotě žijící v řece obrostlé stromy, které tvoří přirozený kryt nejen svými korunami, ale i do řeky zasahujícím kořenovým systémem se daří mnohonásobně lépe, než ve vybetonovaném korytě se zregulovaným dnem s konstantní výškou hladiny po celé délce a šířce toku - to je totiž ten pravý prostřený stůl pro všecky ty volavky...
Tím netvrdím, že je nutno všechny stromy kolem vody seřezat na hlavu, nebo úplně vykácet - na řadě míst jsou to jediné stromy široko daleko a řada taxonů viz dub dokážou velmi dobře odolávat i bez řezu. Jen si dovoluji upozornit na fakt, že stát v této věci neustále fňuká, jak je v klinči nějakých eko-organizací a přitom nedělá ani to, co může bez jakýchkoli překážek
BM
Břetislav Machaček
6.10.2024 12:04 Reaguje na Jakub GraňákOn ten velký strom na břehu řeky se může po skácení do koryta bobrem, či po podemletí stát překážkou a když se opře o most, tak jeho zkázou. Já jsem zastánce stejně jako u cest,
tak i u řek pro keřové souvislé porosty snadněji
udržovatelné a nezajímavé i pro bobry. Před
návratem bobrů tuto funkci dobře plnily i vrby
vyrostlé z vrbových rohoží, jimiž se zpevňovaly
břehy spolu s dubovými kotvícími kůly. Ono i
břehový zához lomovým kamenem udrží břeh tam,
kde ho neudrží kořeny stromů lépe. Přitom ty
kořeny keřů a lomové kamení je vhodným úkrytem
pro plůdek ryb a raků. Opět se ale ukázalo, že schází možnost regulace řeky na rozdíl třeba
od Moravice. Ta možnost regulace měla a taky
se ty její přehrady dávno zaplatily už pouhou
absencí škod, jaké napáchala řeka bez přehrady.
Další chybou je absence prevence jakou je
čištění koryta od nánosů, kdy klesá kubatura
koryta a voda se tak vylévá o mnoho více a
dříve, než u toků zahloubených a vyčištěných
od spadlých stromů do koryta toku. Každá
překážka v toku odklání proud ke břehu, který
vymílá a tím zanáší koryto a své okolí zanese
nánosy kamení, písku a bahna. Překážky musí
být jen ty stabilní, hlídané a nikoliv živelné.
U nás v Bohumíně plavali Odrou velikáni o
průměru metr a více a kde se zastavili, tak
z břehu schází stovky kubíků okolní půdy. Je
to možná žádoucí ve ZCELA PŘÍRODNÍ KRAJINĚ,
ale nikoliv v okolí obcí a měst, kde pak proud
obtékající zátaras ze stromů a naplavenin
vymele nejenom břeh, ale i ochranný val. Po
povodni se tak tok Odry v Bohumíně místy
rozšířil erozí o několik metrů a je plytší
nánosem z erodovaných břehů. To je pro ty
volavky pravý ráj, když je řeka plytká a
o mnoho širší, než před povodní. Jinak jako
rybáři jsme nesměli z toku odstraňovat padlé
stromy a varoval jsem tu o tom už v minulosti,
že je povodeň zvedne, ohrozí s nimi mosty a
nebo z nich vytvoří zátarasy zvyšující místy hladinu až tak, že se řeka přelije i přes hráze.
Tytéž zkušenosti má správa povodí, že podle
ochranářů je padlý strom v korytě řeky tabu
a musí tam zůstat. A už je to tady znovu.
Mimochodem a co drenáže? Z mého pozemku s funkčními drenážemi odteklo "jezero" za dva
dny a z pozemků bez drenáží je museli hasiči
čerpat týden. A přitom tam kdysi byly, ale
nějací chytrolíni vymysleli, že je zbytečné
je udržovat, když už hrozí pouze sucho a už
povodeň nikdy nebude.
Odpovědět
tak i u řek pro keřové souvislé porosty snadněji
udržovatelné a nezajímavé i pro bobry. Před
návratem bobrů tuto funkci dobře plnily i vrby
vyrostlé z vrbových rohoží, jimiž se zpevňovaly
břehy spolu s dubovými kotvícími kůly. Ono i
břehový zához lomovým kamenem udrží břeh tam,
kde ho neudrží kořeny stromů lépe. Přitom ty
kořeny keřů a lomové kamení je vhodným úkrytem
pro plůdek ryb a raků. Opět se ale ukázalo, že schází možnost regulace řeky na rozdíl třeba
od Moravice. Ta možnost regulace měla a taky
se ty její přehrady dávno zaplatily už pouhou
absencí škod, jaké napáchala řeka bez přehrady.
Další chybou je absence prevence jakou je
čištění koryta od nánosů, kdy klesá kubatura
koryta a voda se tak vylévá o mnoho více a
dříve, než u toků zahloubených a vyčištěných
od spadlých stromů do koryta toku. Každá
překážka v toku odklání proud ke břehu, který
vymílá a tím zanáší koryto a své okolí zanese
nánosy kamení, písku a bahna. Překážky musí
být jen ty stabilní, hlídané a nikoliv živelné.
U nás v Bohumíně plavali Odrou velikáni o
průměru metr a více a kde se zastavili, tak
z břehu schází stovky kubíků okolní půdy. Je
to možná žádoucí ve ZCELA PŘÍRODNÍ KRAJINĚ,
ale nikoliv v okolí obcí a měst, kde pak proud
obtékající zátaras ze stromů a naplavenin
vymele nejenom břeh, ale i ochranný val. Po
povodni se tak tok Odry v Bohumíně místy
rozšířil erozí o několik metrů a je plytší
nánosem z erodovaných břehů. To je pro ty
volavky pravý ráj, když je řeka plytká a
o mnoho širší, než před povodní. Jinak jako
rybáři jsme nesměli z toku odstraňovat padlé
stromy a varoval jsem tu o tom už v minulosti,
že je povodeň zvedne, ohrozí s nimi mosty a
nebo z nich vytvoří zátarasy zvyšující místy hladinu až tak, že se řeka přelije i přes hráze.
Tytéž zkušenosti má správa povodí, že podle
ochranářů je padlý strom v korytě řeky tabu
a musí tam zůstat. A už je to tady znovu.
Mimochodem a co drenáže? Z mého pozemku s funkčními drenážemi odteklo "jezero" za dva
dny a z pozemků bez drenáží je museli hasiči
čerpat týden. A přitom tam kdysi byly, ale
nějací chytrolíni vymysleli, že je zbytečné
je udržovat, když už hrozí pouze sucho a už
povodeň nikdy nebude.
Jakub Graňák
6.10.2024 12:24 Reaguje na Břetislav MachačekVyražte do Holčovic, máte to za rohem... jak jste si neráčil všimnout, absenci údržby břehových porostů kritizuji... takže zase jen odvádíte pozornost od smyslu mého sdělení.
U nás bez drenáží voda odtekla za den, ještě rychleji... japato? - protože nemůžete aplikovat metody z roviny s vysokou hladinou spodní vody do pahorkatin... to už jsem vám tu vysvětloval milionkrát, v terénu s "jakoukoli" svažitostí drenáže urychlením odtoku zvyšují ničivou sílu vody
Odpovědět
U nás bez drenáží voda odtekla za den, ještě rychleji... japato? - protože nemůžete aplikovat metody z roviny s vysokou hladinou spodní vody do pahorkatin... to už jsem vám tu vysvětloval milionkrát, v terénu s "jakoukoli" svažitostí drenáže urychlením odtoku zvyšují ničivou sílu vody
JS
Jarek Schindler
7.10.2024 02:39 Reaguje na Jakub GraňákTak podle vás" Výřez břehových porostů nikdo neblokuje ani neblokoval". Jen namátkou DOTAZ :Jak zabránit kácení břehových porostů?
V Blansku se kácí stromy v břehovém porostu kolem Svitavy od vlakové zastávky Blansko - město směrem ke sportovnímu areálu. Podle inspekce životního prostředí a okresního úřadu v Blansku je všechno v pořádku. Mně se ale zdá, že se tyto zdravé stromy kácí úplně zbytečně. Co lze proti tomu udělat?
Odpověď poradna Veronica: .....Pokud máte i přesto dojem, že kácení v uvedené lokalitě je nevhodné a je třeba jej pozastavit či omezit, bude zřejmě nezbytné sehnat si pro to odborné argumenty. Jedním z důvodů, pro které může být kácení pozastaveno nebo i zakázáno je výskyt zvláště chráněných druhů organismů, zejména z kategorie kriticky nebo silně ohrožený. Dalším důvodem může být skutečnost, že způsob prováděné těžby může ohrozit stabilitu břehů či způsobit erozi, pak by bylo možno těžbu omezit".
Lidem se prostě nezamlouvá kácení a tak se hledá důvod proč nekácet. No a pokud to udělá škody tak to máslo na hlavě nemá ten co něco blokoval, že? No a když už mě tu zahrnujete zákony a vyhláškami tak vám něco přidám.
"Zvláštní režimy ochrany dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Významný krajinný prvek (VKP)
V zákoně je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Přímo v zákoně jsou vyjmenované vodní toky, rybníky a údolní nivy. Jejich součástí mohou být soliterní stromy nebo skupiny stromů a stromořadí. Dále zákon definuje VKP registrované orgánem ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností) . Patří sem například remízy, aleje nebo břehové porosty. Všechny VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody."
A věstník MŽP: Údržbu břehových porostů při správě vodních toků zajišťuje správce vodního toku tak,
aby zůstaly zachovány funkce břehových porostů, a aby se tyto nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni [§ 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001. Atd. Trochu si to odporuje, že?
No a například v PR Niva Branné ( stal se z toho lom či skládka šterkopísku)se díky bobrům vyskytovalo takových stromů dost velké množství. Část stromů se podílela na tom uložení štěrkopísku, druhá část ucpala po proudu vše co ucpat mohla a podle mě byla jednou z příčin dost velké škody mezi Ostružnou a Hanušovicemi. Řekl bych, že vlak na Jeseník tam dlouho nepojede.
Odpovědět
V Blansku se kácí stromy v břehovém porostu kolem Svitavy od vlakové zastávky Blansko - město směrem ke sportovnímu areálu. Podle inspekce životního prostředí a okresního úřadu v Blansku je všechno v pořádku. Mně se ale zdá, že se tyto zdravé stromy kácí úplně zbytečně. Co lze proti tomu udělat?
Odpověď poradna Veronica: .....Pokud máte i přesto dojem, že kácení v uvedené lokalitě je nevhodné a je třeba jej pozastavit či omezit, bude zřejmě nezbytné sehnat si pro to odborné argumenty. Jedním z důvodů, pro které může být kácení pozastaveno nebo i zakázáno je výskyt zvláště chráněných druhů organismů, zejména z kategorie kriticky nebo silně ohrožený. Dalším důvodem může být skutečnost, že způsob prováděné těžby může ohrozit stabilitu břehů či způsobit erozi, pak by bylo možno těžbu omezit".
Lidem se prostě nezamlouvá kácení a tak se hledá důvod proč nekácet. No a pokud to udělá škody tak to máslo na hlavě nemá ten co něco blokoval, že? No a když už mě tu zahrnujete zákony a vyhláškami tak vám něco přidám.
"Zvláštní režimy ochrany dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Významný krajinný prvek (VKP)
V zákoně je definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Přímo v zákoně jsou vyjmenované vodní toky, rybníky a údolní nivy. Jejich součástí mohou být soliterní stromy nebo skupiny stromů a stromořadí. Dále zákon definuje VKP registrované orgánem ochrany přírody (obecní úřad s rozšířenou působností) . Patří sem například remízy, aleje nebo břehové porosty. Všechny VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody."
A věstník MŽP: Údržbu břehových porostů při správě vodních toků zajišťuje správce vodního toku tak,
aby zůstaly zachovány funkce břehových porostů, a aby se tyto nestaly překážkou znemožňující plynulý odtok vody při povodni [§ 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001. Atd. Trochu si to odporuje, že?
No a například v PR Niva Branné ( stal se z toho lom či skládka šterkopísku)se díky bobrům vyskytovalo takových stromů dost velké množství. Část stromů se podílela na tom uložení štěrkopísku, druhá část ucpala po proudu vše co ucpat mohla a podle mě byla jednou z příčin dost velké škody mezi Ostružnou a Hanušovicemi. Řekl bych, že vlak na Jeseník tam dlouho nepojede.
Jakub Graňák
7.10.2024 14:14 Reaguje na Jarek SchindlerOdvádíte pozornost, a zákony zahrnujete vy mně, já nezmínil jediný, pouze popsal praxi, která je jak výše uvádím... jde o řízení mezi dvěma státními institucemi, které nemůže ani v nejsložitějších situacích trvat víc, jak pár měsíců... na to existují termíny.
Nicméně "komplikovaností řízení" s pevně danými lhůtami a právním chaosem těžko obhájíte dekády nečinnosti státu a státních podniků a institucí.
Odpovědět
Nicméně "komplikovaností řízení" s pevně danými lhůtami a právním chaosem těžko obhájíte dekády nečinnosti státu a státních podniků a institucí.
JS
Jarek Schindler
7.10.2024 23:14 Reaguje na Jakub GraňákVám se zdá návod ekoporadny Veronica jak pozastavit a zkomplikovat pomalu cokoliv ( nemusí jit jen o břehové porosty) jako odvádění pozornosti? O jaké dekády trvající nečinnosti státu teď mluvíte?
Odpovědět
Jakub Graňák
8.10.2024 06:14 Reaguje na Jarek SchindlerAno... zdá, protože nejsou účastníkem řízení, tím jsou (už potřetí) pouze státní podnik povodí a AOPK. Dál to nemíním rozmazávat, svoje jsem vyřkl
Odpovědět
PD
Petr Dubský
6.10.2024 18:48Pane Petře Eko a další, podle informace v Bruntálském deníku měl být na Kobylím potoce vybudován suchý poldr Jelení, který měl zvýšit ochranu Nových Heřmínov, Karlovic a Široké Nivy. Jestli jsou informace v médiích pravdivé, všechny tři obce patří mezi docela dost postižené. Jak dopadl onen vzorový, Dle Hnutí Duha Jeseník suchý poldr. A měl bych ještě jeden dotaz, který souvisí s nespolehlivostí našich médií. Ostravu na soutoku měla chránit protipovodňová hráz. Jednou prý přetekla, protože povodí nepočítalo s tak silnou povodní, podle jiných praskla kvůli skrytým dutinám, další tvrdí, že se rozmočila, na Novinkách jsem viděl obrázek prý ze soutoku Opavy a Odry, kde voda teče přes chybějící vršek na několika desítkách metrů, jiní tvrdí, že si hráz sedla a nikdo si toho nevšiml (Rožmberk byl údajně naplněn až rok po postavení, aby si hráz sedla, jinde jsem četl, že hráz bude vyztužena železem (naši předkové valy vyztužovali dřevem a my jen tak nahrneme zeminu a myslíme, že odolá obrovskému tlaku vody? Připomínám, že byly zaplaveny minimálně vyšší desítky domů, které se nepodaří do zimy opravit tak, aby v nich mohli lidé žít a nevšiml jsem si (spolu s Opavou a Krnovem a dalšími místy půjde nejspíš o tisíce lidí) a viníkem je stát, protože povodí Odry neřídí kraje. Stát to nezajímá, nezajímá to vládní, ani opoziční strany ani českou televizi, jak se dnes ukázalo v OVM.A ani Policii ČR, protože kdyby kterákoliv z informací byla pravdívá má být minimálně ředitel povodí ve vazbě, pro podezření z trestného činu obecné ohrožení. Jen si dovolím připomenout, že opět se musím odvolat na tisk, povodí poškozené hráze obnovilo na původních místech, jen je zesílilo (tedy k okovům přidalo koule) přičemž mělo dojít k rozšíření koryta (na Bělé jsou podle paní ministryně Černochové mosty dlouhé dvacet metrů, což je směšné. Ano, srážky byly v této oblasti mimořádně, ale naši předkové po velkých povodních v Praze v roce 1845 vyprojektovali Negreliho viadukt tak, že odolal povodni v roce 2002. Ano, škodám se vyhnout nešlo, zejména na některých menších tocích, ale ty největší způsobila nadutost pána tvorstvo. A zřejmě i neodbornost a je špatné to zakrývat tím, že to hodíme na globální oteplování. I teď to vypadá, že se nepoučíme a vše opravíme na původních místech. Takže při příští povodni tu opět budou miliardové škody. A další zbytečně mrtví.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.10.2024 20:49 Reaguje na Petr DubskýAle no tak pane Dubský. Nesmíte věřit všemu co se napíše a hlavně, nesmíte věřit Hnutí Duha. Jestli to nevíte tak ten suchý poldr Jelení je dávno vybudovaný. Ono není zas takový problém si to najít, že. Má objem 865 000 m³. No a určitě velkou vodu do jeho naplnění pozdržel. Ale je to stejné jako všechny ty další, Duhou navrhované úpravy. Je to nedostatečné.
Jinak jestli to nevíte tak srovnávat protipovodňové hráze či suché poldry s Rožmberkem může pouze id..t. Ani jedno ( protipovodňová hráz) ani druhé ( suchý poldr) se nenapouštějí. "Napouští" je až povodeň.
No a kde chcete opravovat poškozené hráze když ne v místě jejich poškození?
A co je směšné na dvacet metrů dlouhých mostech na Bělé?
Jinak ano, pokud by stála nádrž Nové Heřmínovy nemusely být škody tak velké . Mě osobně vadí, že se nakonec jako nějaký kompromis přistoupilo k té menší variantě. Nezjistíme náhodou po pár letech, že není tak úplně dostatečná?
Odpovědět
Jinak jestli to nevíte tak srovnávat protipovodňové hráze či suché poldry s Rožmberkem může pouze id..t. Ani jedno ( protipovodňová hráz) ani druhé ( suchý poldr) se nenapouštějí. "Napouští" je až povodeň.
No a kde chcete opravovat poškozené hráze když ne v místě jejich poškození?
A co je směšné na dvacet metrů dlouhých mostech na Bělé?
Jinak ano, pokud by stála nádrž Nové Heřmínovy nemusely být škody tak velké . Mě osobně vadí, že se nakonec jako nějaký kompromis přistoupilo k té menší variantě. Nezjistíme náhodou po pár letech, že není tak úplně dostatečná?
BM
Břetislav Machaček
7.10.2024 11:04 Reaguje na Jarek SchindlerOsobně si myslím, že kompromis stavby menší přehrady je
chyba, která se časem vymstí. My měli do roku 1997 u
nás na místním potoce poldr poloviční a po povodni byl
zvýšen na dvojnásobek a ani to letos nestačilo a šla
voda přelivem. Jinak nárazové zatížení suché hráze je
riziko, zda odolá tak, jako hráz nasycená vodou a těsně
před dalším záchytem přívalových srážek vypuštěná.
Viděl jsem kdysi v TV pořad o sycení hrází rybníků
a poldrů s laboratorními zkouškami jednotlivých
materiálů. Totéž platí i pro protipovodňové valy na
které se používá mnohdy kde co. V minulosti to byl
často materiál vybagrovaný z koryta řeky a ten si
řeka ráda zase bere zpět pro jeho sypkost, absenci
jílu a jiných vodě odolnějších materiálů, než písek
a štěrk. Na Ostravsku je "univerzálním" materiálem
na vlnité dálnice a vodou zničené hráze důlní odpad
(haldovina). Ta je ještě horší, než štěrk a písek,
protože je nesoudržná a lehká(lépe plave). Na hráz
našeho poldru byla použita stavební suť s jílovým
jádrem a opláštěním jílovitou půdou. Zatím drží i
díky kořenům stromů na straně hráze odvrácené návodní
straně. Ta je pouze zatravněná, ale ji nehrozí vymílání
proudem. Hráze kolem řek ale potřebují jiné zpevnění,
než pouze kosený trávník a to minimálně souvislý
keřový koberec a nebo kamenné záhozy z lomového kamene.
V Ostravě na to doplatila hlíněná hráz porostlá pouze
travou na kterou tangenciálně působil proud vody z
přítoku a vymlel v ní trhlinu. V takových místech má
být odolný povrch hráze a nikoliv pouze travní drn.
Myslím si, že po třetí povodni za 27 let už tu není
místo pro nějaké kompromisy a rady Duhy a spol. Ti
ať si hrají na malých tocích a velké řeky ať nechají
v kompetenci odborníků, kteří to jinde vymysleli tak,
že se dalo povodeň eliminovat( Moravice s přehradami).
Osobně by mne zajímalo, jak dopadl opěvovaný projekt
Zdoňov, protože jedinou informaci jsem slyšel za povodní
o evakuaci vesnice a hrozbě protržení hráze rybníka,
který byl BLESKOVĚ naplněn vodou z nových tůní, které
zadržely tak leda kulové ho...!
Odpovědět
chyba, která se časem vymstí. My měli do roku 1997 u
nás na místním potoce poldr poloviční a po povodni byl
zvýšen na dvojnásobek a ani to letos nestačilo a šla
voda přelivem. Jinak nárazové zatížení suché hráze je
riziko, zda odolá tak, jako hráz nasycená vodou a těsně
před dalším záchytem přívalových srážek vypuštěná.
Viděl jsem kdysi v TV pořad o sycení hrází rybníků
a poldrů s laboratorními zkouškami jednotlivých
materiálů. Totéž platí i pro protipovodňové valy na
které se používá mnohdy kde co. V minulosti to byl
často materiál vybagrovaný z koryta řeky a ten si
řeka ráda zase bere zpět pro jeho sypkost, absenci
jílu a jiných vodě odolnějších materiálů, než písek
a štěrk. Na Ostravsku je "univerzálním" materiálem
na vlnité dálnice a vodou zničené hráze důlní odpad
(haldovina). Ta je ještě horší, než štěrk a písek,
protože je nesoudržná a lehká(lépe plave). Na hráz
našeho poldru byla použita stavební suť s jílovým
jádrem a opláštěním jílovitou půdou. Zatím drží i
díky kořenům stromů na straně hráze odvrácené návodní
straně. Ta je pouze zatravněná, ale ji nehrozí vymílání
proudem. Hráze kolem řek ale potřebují jiné zpevnění,
než pouze kosený trávník a to minimálně souvislý
keřový koberec a nebo kamenné záhozy z lomového kamene.
V Ostravě na to doplatila hlíněná hráz porostlá pouze
travou na kterou tangenciálně působil proud vody z
přítoku a vymlel v ní trhlinu. V takových místech má
být odolný povrch hráze a nikoliv pouze travní drn.
Myslím si, že po třetí povodni za 27 let už tu není
místo pro nějaké kompromisy a rady Duhy a spol. Ti
ať si hrají na malých tocích a velké řeky ať nechají
v kompetenci odborníků, kteří to jinde vymysleli tak,
že se dalo povodeň eliminovat( Moravice s přehradami).
Osobně by mne zajímalo, jak dopadl opěvovaný projekt
Zdoňov, protože jedinou informaci jsem slyšel za povodní
o evakuaci vesnice a hrozbě protržení hráze rybníka,
který byl BLESKOVĚ naplněn vodou z nových tůní, které
zadržely tak leda kulové ho...!
JO
Jarka O.
7.10.2024 11:55 Reaguje na Břetislav MachačekMoc hezky jste to popsal. Také si myslím, že menší přehrada je chybou. Zahlédla jsem diskuzi p. Výborného s Bláhou, který zničil lesní produkci, a nyní zacílil na vodu. Duha kazí pověst ochrany životního prostředí člověka. Bláha tvrdil nesmysly o pomalé stavbě a zničení přírody přehradou. Jako by ted nebyla zničená povodní. Zpevnění hráze poldru kořeny stromů trvá desetiletí, s bobrem v blízkosti ještě déle. Poldr na více než 100letou vodu je ztráta místa, skot by se na půdě znečištěné bahnem stejně nemohl napást, a myslím, že ničitelům leží v žaludku hlavně energetické využití přehrady. Vypadá to, jakoby vadilo, aby Česká republika měla vlastní levné bezemisní stabilní zdroje energie. Přitom SM teď levné energie moc potřebuje a budou chybět.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
7.10.2024 20:35 Reaguje na Jarka O.U poldrů je chybné, že jsou prezentovány jako levnější varianta, ale vzhledem k jejich NE-
využití jsou dokonce méně výhodné, než přehrada
s vodní elektrárnou, s možností dotovat řeku
vodou a využívat ji k rekreaci a chovu ryb.
Navíc z ní do podzemí zasakuje voda trvale
a pod poldr pouze pár dnů. Poldr se nehodí
k zemědělskému hospodaření, protože sklizeň
je v něm nejistá. Pozemek se musí vykoupit
stejně, jako pod přehradou a cena hráze je
závislá na kubatuře poldru, či nádrže. Ono
lze postavit i levnou plytkou přehradu,
jako stejně plytký poldr, ale když už jsem
vykoupil pozemek, tak ho je nutno maximálně
využít a ne aby byl pouze kvůli povodním.
Navíc v době hnízdění a rozmnožování je
poldr pastí pro tyto tvory, kteří netuší,
že hnízdí a žijí v záplavovém pásmu. No
a využití jako pastvina? Když bude tráva
utopená několik dnů, tak vyhnije, bude
zanesena bahnem a kdejakým naplaveným
odpadem. Voda přinese na pastvinu klestí,
lidské odpadky a taky kmeny stromů. Vše
se musí co nejdříve odstranit, včetně
náletových dřevin, které se rády uchytí
v naneseném bahně a půdě. U nás je suchý
poldr v zalesněné strži, kterou potok
protéká a byli by z ní nadšeni příznivci
pralesů. Na lesní hospodaření tam LČR
rezignovaly a umožňují tam pouze samovýrobu
palivového dříví z padlých stromů po každém zaplavení. Některé se "utopí", jiné vyvrátí
a nebo umírají stářím. Tokem dál nepokračují
a buď tam zetlí a nebo je zájemci vytěží.
Neumím si představit jiné využití poldru,
než toto a postavit ho na zemědělské půdě
bez dalšího užitku je luxus. To přehrada
na sebe může částečně vydělávat. Navíc lze
její okolí velmi finančně zhodnotit pro
výstavbu chat a jiných rekreačních objektů.
Já žít v místě určeném k postavení přehrady,
tak chci náhradou pozemek na jejím břehu ke
stavbě domu, či chaty. Z nepojistitelného domu
v záplavovém pásmu tak budu mít dům mimo
záplavy a navíc na lukrativním pozemku u
přehrady. Znám pána z Roudna u přehrady
Slezská Harta, který své kdysi levné louky
u přehrady zhodnotil dvacetinásobně a ten
na tu přehradu nedá dopustit! Za ty peníze
si postavil zcela nový dům a ten starý ještě
výhodně prodal rekreantům. Pro něho se stala
přehrada zlatým dolem, protože nejenom
zbohatl, ale získal navíc práci ve službách
navázaných na rekreaci u přehrady. Možná to
jemu a jemu podobným někdo závidí a nechce,
aby zhodnotili své pozemky a měli dál ty
starosti, co přijde s další povodní. Já těm
lidem říkám škodolibí potížisté mající radost
z utrpení lidí a nejraději by chtěli, že to
vzdají a údolí se vylidní jako v pravěku.
Všimněte si, že někteří píšou, že se nesmí
už ani domy v údolích obnovovat a totéž dělají
pojišťovny, které by nejraději pojišťovaly jen
to, čemu žádné škody nehrozí. Jejich kdysi
drahé pozemky jsou nyní doslova bezcenné a to
pouze díky potížistům, pojišťovnám a státu,
který už 27 let pouze žvaní a nekoná.
Odpovědět
využití jsou dokonce méně výhodné, než přehrada
s vodní elektrárnou, s možností dotovat řeku
vodou a využívat ji k rekreaci a chovu ryb.
Navíc z ní do podzemí zasakuje voda trvale
a pod poldr pouze pár dnů. Poldr se nehodí
k zemědělskému hospodaření, protože sklizeň
je v něm nejistá. Pozemek se musí vykoupit
stejně, jako pod přehradou a cena hráze je
závislá na kubatuře poldru, či nádrže. Ono
lze postavit i levnou plytkou přehradu,
jako stejně plytký poldr, ale když už jsem
vykoupil pozemek, tak ho je nutno maximálně
využít a ne aby byl pouze kvůli povodním.
Navíc v době hnízdění a rozmnožování je
poldr pastí pro tyto tvory, kteří netuší,
že hnízdí a žijí v záplavovém pásmu. No
a využití jako pastvina? Když bude tráva
utopená několik dnů, tak vyhnije, bude
zanesena bahnem a kdejakým naplaveným
odpadem. Voda přinese na pastvinu klestí,
lidské odpadky a taky kmeny stromů. Vše
se musí co nejdříve odstranit, včetně
náletových dřevin, které se rády uchytí
v naneseném bahně a půdě. U nás je suchý
poldr v zalesněné strži, kterou potok
protéká a byli by z ní nadšeni příznivci
pralesů. Na lesní hospodaření tam LČR
rezignovaly a umožňují tam pouze samovýrobu
palivového dříví z padlých stromů po každém zaplavení. Některé se "utopí", jiné vyvrátí
a nebo umírají stářím. Tokem dál nepokračují
a buď tam zetlí a nebo je zájemci vytěží.
Neumím si představit jiné využití poldru,
než toto a postavit ho na zemědělské půdě
bez dalšího užitku je luxus. To přehrada
na sebe může částečně vydělávat. Navíc lze
její okolí velmi finančně zhodnotit pro
výstavbu chat a jiných rekreačních objektů.
Já žít v místě určeném k postavení přehrady,
tak chci náhradou pozemek na jejím břehu ke
stavbě domu, či chaty. Z nepojistitelného domu
v záplavovém pásmu tak budu mít dům mimo
záplavy a navíc na lukrativním pozemku u
přehrady. Znám pána z Roudna u přehrady
Slezská Harta, který své kdysi levné louky
u přehrady zhodnotil dvacetinásobně a ten
na tu přehradu nedá dopustit! Za ty peníze
si postavil zcela nový dům a ten starý ještě
výhodně prodal rekreantům. Pro něho se stala
přehrada zlatým dolem, protože nejenom
zbohatl, ale získal navíc práci ve službách
navázaných na rekreaci u přehrady. Možná to
jemu a jemu podobným někdo závidí a nechce,
aby zhodnotili své pozemky a měli dál ty
starosti, co přijde s další povodní. Já těm
lidem říkám škodolibí potížisté mající radost
z utrpení lidí a nejraději by chtěli, že to
vzdají a údolí se vylidní jako v pravěku.
Všimněte si, že někteří píšou, že se nesmí
už ani domy v údolích obnovovat a totéž dělají
pojišťovny, které by nejraději pojišťovaly jen
to, čemu žádné škody nehrozí. Jejich kdysi
drahé pozemky jsou nyní doslova bezcenné a to
pouze díky potížistům, pojišťovnám a státu,
který už 27 let pouze žvaní a nekoná.
PD
Petr Dubský
7.10.2024 19:03pane Schindlere, já o hrázi rybníka Rožmberk psal s ohledem na to, že si podle zmínky v médiích "sedla" protipovodňová hráz v Ostravě. Protože jsem omezeně gramotný, přečetl jsem si jak funguje suchý poldr a protože jste odborník mám drobný dotaz, přítok při povodni násobně převyšuje odtok takže se poldr plní, až se, v horším případě přeplní. A co pak, Má Jelení boční bezpečnostní přeliv jako Rožmberk nebo se vlna žene Kobylím potokem a ničí, jak to takové vlny dělávají. Jinak je rozhodně dobré, že poldr vydržel. A co je směšného na dvacetimetrovém mostě přes Bělou. Myslel jsem, že to je jasné, jeho naprosto nedostatečná délka. Babičku jsem trávil u babičky v obci Jarošov nad Nežárkou a přes dva potoky, jejichž spojením se Nežárka rodí, jsou podstatně delší, než ten přes Bělou, takže nechápu, jak se někdo může divit, že to mosty nevydržely a pokud je nepostaví delší, tak půjde jen o vyhozené peníze. Ale peníze je jediné, čeho má ČR zjevně nadbytek. Stačí toto vysvětlení?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2024 00:14 Reaguje na Petr DubskýNo a já vám odpověděl, že suchý poldr není rybník aby se napouštěl jinak než povodní. Ono to třeba v připadě toho poldru Jelení ani nejde. Odborník nejsem ale stupidity které si můžete sám přečíst vám snad přetlumočit zvládnu. Pokud přítok převyšuje odtok plní se suchý poldr do té doby než přeteče. Odtok je do té doby stabilní. No a k tomu aby mohl bezpečně přetéct má bezpečnostní přeliv který je navržen na stoletou vodu. Dále má odpadní štolu dlouhou 45,5 m o průřezu 3×4 m. Neškodný průtok potoka byl určen na 4,41 m3/s a stoletá voda je 33,5 m3/s. Jinak nejste v třeboňské pánvi ale v horách kde jsou většinou uzká udolí s dost výrazným spádem potoků . Kudy bysta asi tu vodu z nějakého bočního přepadu chtěl vést?
No a most vede většinou z jedné strany řeky na druhou. Z jednoho břehu na druhý. Bělá taky není hned od začátku tak široká. On není přes Bělou jen jeden most a jsou i mosty podstatně delší než těch vašich 20 metrů.
No a když už jste se přiznal, že jste trávil babičku tak prosím ještě vysvětlete proč jste ji netrávil sám někde v soukromí ale bral ji k druhé babičce do Jarošova. Potřeboval jste spolupachatele? To se snad babičkám nedělá.
Odpovědět
No a most vede většinou z jedné strany řeky na druhou. Z jednoho břehu na druhý. Bělá taky není hned od začátku tak široká. On není přes Bělou jen jeden most a jsou i mosty podstatně delší než těch vašich 20 metrů.
No a když už jste se přiznal, že jste trávil babičku tak prosím ještě vysvětlete proč jste ji netrávil sám někde v soukromí ale bral ji k druhé babičce do Jarošova. Potřeboval jste spolupachatele? To se snad babičkám nedělá.
PD
Petr Dubský
7.10.2024 20:08jak jsem zdůraznil, jsem pologramotný, takže jsem babičku samozřejmě netrávil, ale byl jsem u ní o prázdninách. V okolí Jarošovo napršelo asi 70 mm, tedy mnohem méně než na Morově (ale stejně asi devitina ročních srážek) takže i díky tomu se pánové Kuba a Svoboda mohli chlubit, jak skvěle zvládli povodně. A i Plzeňsko bylo, což jako rodil Pražák oceňuji, srážkově velmi tolerantní(v Plzni jsem zažil rok 2002 a bylo to fakt hustý a vzhledem k tomu, že na Plzeňsku spoléhají asi na modlení a ne na protipovodňovou ochranu, může to tam být, i když samozřejmě doufám, že nebude, průšvih). Ovšem na Moravě a v Čechách bývají velké deště a tím i povodně v jiných letech. Ach jo, zase jsem ukecanej. Takže klidnou noc všem.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2024 00:22 Reaguje na Petr DubskýAha, no teď to už nezamluvíte a z trávení babičky se nevyvlíknete. Jinak na Pomezí ( to jsou ty stále zavřené jeskyně) mělo napršet ve dnech 13 a 14.9. 544 mm .
Odpovědět
PD
Petr Dubský
8.10.2024 17:31Pane Schindler, velmi Vám závidím, že se nikdy nepřepíšete. Ten dvacetimetrový most povodně nezvládl, jakou šanci má zvládnout další, pravděpodobně silnější. Pokud jde o hráz, udivilo mne, že si nikdo nevšiml toho, že má protipovodňová hráz místy sníženou výšku. pokud jde o srážku, uvedl jsem je a jasně napsal, že se pánové Kuba a Svoboda chlubit, že zvládli povodně. A nezapomínat, že povodně v Čechách tu mohou být třeba již příští rok. A podobně silné, jako ty na Moravě. Toť vysvětlení, na které prosím nereagujte. Děkuji.
Odpovědět
