Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok
12.7.2024 01:44
(ČTK)
Ilustrační foto
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Organizace proto kritizují ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za odložení termínu pro splnění protierozních podmínek. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý v reakci ČTK řekl, že s ohledem na letošní počasí a častý výskyt přívalových dešťů nelze počet erozních událostí srovnávat s předchozími roky. Ochranu půdy před erozí bere podle něj úřad velmi vážně a od roku 2017 přeřadil 5454 hektarů zemědělské půdy do přísnějšího režimu hospodaření.
Eroze, tedy smývání půdy, způsobuje podle ekologů škody za miliardy korun. Extrémní teploty a srážky budou pro české zemědělce podle organizací stále větší hrozbou, považují proto za nezbytné zavést v krajině i v hospodaření s půdou zásadní změny. Snížit výskyt půdní eroze měla například nařízení společné evropské zemědělské politiky. Zemědělci měli omezit pěstování některých plodin a hospodařit šetrněji, jinak by se jim zkrátili dotace. Farmáři si ale stěžovali na složitost a rozsah změn, také ministerstvo zemědělství odložilo termín splnění podmínek o rok na červenec 2025.
"Za nezvládnutí přípravy a odložení účinnější protierozní ochrany již pykáme v podobě letošních erozních událostí," uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy bylo nejvíce erozních událostí v roce 2020, a to 424. Letos jich už za půl roku byly skoro tři stovky.
Ekologické organizace kritizují také, že ministerstvo předložilo návrh na oslabení takzvané celofaremní ekoplatby, ze které dostávají zemědělci peníze po dodržení postupů prospěšných pro životní prostředí a klima.
"Oslabit podmínky ekoplateb, které nám mohou pomoci adaptovat se na dopady klimatické změny, by bylo opravdu velmi nešťastné. Ministr Výborný musí zachovat motivaci pro tvorbu ploch pro přírodu v celofaremní ekoplatbě," řekl Rexa. "Zároveň musí více podpořit tvorbu dalších stabilních krajinných prvků, jako jsou například protierozní meze," doplnil.
Bílý za ministerstvo sdělil, že nové krajinné prvky podpoří. Úřad plánuje na jejich vznik vytvořit zvláštní platbu a ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí spustí na podzim letošního roku také novou dotaci na zakládání krajinných prvků. Mezi zemědělce rozdělí půl miliardy korun.
Povinnost vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti zrušila už dříve Evropská komise. Chtěla zemědělcům snížit zátěž související s kontrolami a poskytnout jim větší flexibilitu při plnění podmínek. Dříve museli zemědělci do takzvaných neprodukčních ploch vyčlenit osm procent půdy pro získání ekoplatby, letos se požadavek sníží na pět procent, pokud chtějí získat dotaci. Hnutí Duha s dalšími organizacemi ale upozorňuje, že po červnovém jednání monitorovacího výboru byl předložen kompromisní návrh, který zachoval alespoň vyčlenění dvou procent ploch pro přírodu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Zemědělci dostanou více času na přípravu protierozních opatření
Přísnější pravidla proti erozi zemědělské půdy začnou platit až příští rok
Farmáři mohou čerpat dotace na sázení stromů na zemědělské půděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.7.2024 06:40retence a protierozní opatření jsou pro některé uživatele pořád nepříliš přijatelnou možností.
Přívalových dešťů přibylo, stejně jako bouřek. Půdy které leží ladem není. mnoho. Zemědělci často střídají akorát plodiny ale klidové období obnově půdní biologie se zanedbává. Čili jednpoduše snaží se vytřískat z půdy maximum a tak leckde je vyčerpaná.
Odpovědět
Přívalových dešťů přibylo, stejně jako bouřek. Půdy které leží ladem není. mnoho. Zemědělci často střídají akorát plodiny ale klidové období obnově půdní biologie se zanedbává. Čili jednpoduše snaží se vytřískat z půdy maximum a tak leckde je vyčerpaná.
pp
pavel peregrin
12.7.2024 07:44 Reaguje na Jaroslav ŘezáčÚhorování bylo již v tereziánské době nahrazeno metodou střídání plodin a zařazením víceletek. Metoda úhoru je dávno překonaná a pouze osel by se k ní chtěl vracet.
Odpovědět
Pe
Petr
12.7.2024 18:02 Reaguje na pavel peregrinA je překonaná postupy lepšími pro půdu, nebo lepšími pro produkci a zisky z půdy?
Když vidím současnou zemědělskou půdu, tak nemám dojem, že se půda zlepšuje. Přijde mi stále horší. Tak co jsme tedy překonali?
Odpovědět
Když vidím současnou zemědělskou půdu, tak nemám dojem, že se půda zlepšuje. Přijde mi stále horší. Tak co jsme tedy překonali?
pp
pavel peregrin
12.7.2024 21:16 Reaguje na PetrTo, že se nedá v současných ekonomických podmínkách dodržet pevný osevní postup neznamená, že by úhorování bylo lepší. Není. Pokud by klasický osevní postup dodržet šel, je lepší z hlediska ekonomického i zlepšení půdních podmínek.
Proč ale moc dodržovat nejde, je na delší psaní.
Odpovědět
Proč ale moc dodržovat nejde, je na delší psaní.
Karel Zvářal
12.7.2024 21:39 Reaguje na pavel peregrinUrčitě si vzpomenete, že z mé strany požadavek na úhory nikdy nevzešel - považuji je za přežité. Je to plýtvání půdou, úrodnost jde vylepšit užitnými plodinami (bobovité, pícniny). Úhory měly význam ve svou dobu, kdy se věřilo, že půdu vylepší. Ano, ona si částečně odpočine a to množství žížal při orbě vytváří dojem, že půda "ožila". Jen by mě zajímalo, zda byl dodržován (trojpolní systém) strikně, nebo se hospodář občas odhodlal využít půdu účelněji.
Odpovědět
Pe
Petr
13.7.2024 01:54 Reaguje na pavel peregrinDěkuji. Nepřímo jste mi potvrdil, že co je překonané, nemusí být ani horší, ani lepší, jen jsme vymysleli jak nově dosáhnout vyšší produktivity a zisku. To je jediný důvod změn i příčina postupné devastace prostředí.
Snad bude jednou překonaná i naše metoda zisku za každou cenu.
Odpovědět
Snad bude jednou překonaná i naše metoda zisku za každou cenu.
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 09:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJedním z opatřením a změn, které středověk vystřídal novověk a přestaly mimo jiné hladomory, bylo zavedení osevních postupů. Volání po zavedení úhorového hospodářství, jeho vychvalování, není jen Vaše úchylka. Je to obecný názor lidí s představou, že obchodní řetězec chybějící potraviny doveze odkudsi a možná i levněji.
Odpovědět
FD
František Dvořák
12.7.2024 09:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVážený p. Řezáči. Neuvedl jste, jak dlouho podle Vás asi trvá období klidu k obnově půdní biologie. Ta obnova byla perfektní, pokud se plodiny v určitém osmihonném pořádku na poli střídaly, ale rozhodující bylo, provádět každoroční údržbu půdy. Mám k Vám ještě jednu otázku. Trenýrky si perete, nebo je jen tak, třeba na měsíc, pohodíte do klidu, aby se jim vrátil původní stav a pak je na sebe oblečete?
Odpovědět
Pe
Petr
12.7.2024 18:12 Reaguje na František DvořákZkusme lepší příklad. Třeba vás. Co vy děláte k obnově své biologie, funkčnosti, sil a produktivity? Střídáte několik druhů práce a činností, aby vaše fyzická aktivita nebyla pořád stejná? Po pár týdnech byste zkolaboval na naprosté vyčerpání. Místo toho si pravidelně dopřáváte po fyzické aktivitě i odpočinek, a dokonce každý den třetinu času neaktivně a zcela pasivně prospíte. Pročpak asi?
Odpovědět
FD
František Dvořák
12.7.2024 18:42 Reaguje na PetrTo snad není možný. ane, to dělají i všechny rostliny, ať kulturní nebo nekulturní. Ve dne asimilují, v noci rostou. Co se týče půdy, tak měla rozhodně větší biologický potenciál, obrovskou schopnost jímat vodu a možná i něco jiného než půda, kterou jsme vyňali z přírody k našemu hospodaření, kterou neobděláváme. Na toto přišli již naši dávní předci, tento způsob dělali i předci před kolonizací a dělali ho i komunisti, i když nepopírám, že se mnohdy mohli chovat jinak. Ale to platí i o našich předcích. Na tomto úseku dnešní zapálení svazáci zmrvili co se dalo.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
15.7.2024 16:36 Reaguje na František DvořákNevím, koho myslíte těmi zapálenými svazáky? Jestli průmyslové zemědělce, kteří plynule navázali na ničení půdy z totáče, máte určitě+ pravdu.
Odpovědět
FD
František Dvořák
16.7.2024 12:24 Reaguje na Jindřich DurasZa ty svazáky považuji ty nadšence, kteří horovali o vymlácení dobytka a neobdělávání půdy po r. 1989. To se sice povedlo, ale půda je těžce zdevastovaná, neschopná udržet vodu. A života na polích v konci totality bylo taky víc než dneska. Jenom Vám napovím, nesnažte se mě přesvědčit, že oplocené pastviny jsou nějakou ekologií. Je to totálně zdevastovaná holá pláň, kdyby někdo otevřel vrata, bylo by vidět, jak by dobytek z tý pláně radostně utíkal.
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
15.7.2024 12:23 Reaguje na Jaroslav Řezáčto vaše "vytřískat z půdy maximum "mě již pěkně štve.
zemědědělec se snaží jako každý podnikatel optimalizovat své vstupy- náklady, a maximalizovat své tržby, za účelem zvyšování produktivity...a to je špatně? Nejsme náhodou v tržním prostředí?
Odpovědět
zemědědělec se snaží jako každý podnikatel optimalizovat své vstupy- náklady, a maximalizovat své tržby, za účelem zvyšování produktivity...a to je špatně? Nejsme náhodou v tržním prostředí?
JD
Jindřich Duras
15.7.2024 16:39 Reaguje na Alouš PekelníkNo, potíž je, když přitom zničí půdu, která tím ztrácí i schopnost zadržovat vodu, jak tomu na většině našeho území už je. Je to ztráta retence vyšších desítek až malých stovek litrů na 1 m čtvereční. Kdo s něčím hospodaří, má za to i zodpovědnost, ne? Ať už pracuje se strojem nebo s půdou, rybníkem. Akorát, že stroj rozbije pouze sobě a svým zaměstnancům, ale půdu nám všem a na hodně dlouho. Chápete ten rozdíl?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2024 06:53Plodiny na biopaliva a bioplyn bičují a devastují půdu.
A jako záchyt splachu je nejlepší travní porost, nikoli stromy a les.
Měla by se dotovat zejména údržba půdy, tedy zvyšování zadržování vody a vsakovací schopnost.
A taky vhodná údržba protierozních travních pásů tj. kosení po částech a jejich květnatost.
A pro zvyšování obsahu uhlíku v půdě dotovat množství skotu a vyrábět biouhel.
Odpovědět
A jako záchyt splachu je nejlepší travní porost, nikoli stromy a les.
Měla by se dotovat zejména údržba půdy, tedy zvyšování zadržování vody a vsakovací schopnost.
A taky vhodná údržba protierozních travních pásů tj. kosení po částech a jejich květnatost.
A pro zvyšování obsahu uhlíku v půdě dotovat množství skotu a vyrábět biouhel.
JŘ
Jaroslav Řezáč
12.7.2024 07:05 Reaguje na Slavomil Vinklerdotovat neco, co zvyšuje bonitu polí je přínosem zemědělce. Problém je, že mnoho zemědělců se snaží vytřískat z každýho kousku dokud vše nezničí, tedy nezlikviduje biologiskou hodnotu půdy, které kvůli vodní erozi degraduje v bonitě.
Tedy dotovat "technické" zhodnocení není dlouhodobě není možný natož udržitelný. Zemědělec sám musí vidět přínosy biopásů na kvalitu půdy a rozmanitost.
To, že si tan biopás nechá zaplevelit si pak nemusí stěžovAT NA TO, ŽE MU ZARŮSTÁ POLE.
Ono totiž součástí není jen to co si rozoře ale i ta "mez" vedle.
Odpovědět
Tedy dotovat "technické" zhodnocení není dlouhodobě není možný natož udržitelný. Zemědělec sám musí vidět přínosy biopásů na kvalitu půdy a rozmanitost.
To, že si tan biopás nechá zaplevelit si pak nemusí stěžovAT NA TO, ŽE MU ZARŮSTÁ POLE.
Ono totiž součástí není jen to co si rozoře ale i ta "mez" vedle.
pp
pavel peregrin
12.7.2024 07:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPopište mi, jak si nenecháte zaplevelit biopás.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
12.7.2024 08:28 Reaguje na pavel peregrinA nemyslel to pan Řezáč tak, že i o biopásy se má zemědělec starat?
Odpovědět
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 09:10 Reaguje na Michal UhrovičProsím pěkně a co máte na mysli, že se má o ně starat? Nic jiného, než že je poseče, mě nenapadá. Ještě je samozřejmě může na začátku osít. No dobrá, a co dál?
PS. Pan Řezáč mluví pěkně, angažovaně, odborné termíny používá, ale pole nemá a neživí ho. Nevěřím tomu tedy.
Odpovědět
PS. Pan Řezáč mluví pěkně, angažovaně, odborné termíny používá, ale pole nemá a neživí ho. Nevěřím tomu tedy.
MU
Michal Uhrovič
12.7.2024 09:16 Reaguje na Josef KuchtíčekZa pana Řezáče mluvit nehodlám. Jen jsem to nějak pochopil, tak jsem to uvedl.
Starat tak, aby tam rostlo to, co chce zemědělec, třeba...
Třeba nám to pan Řezáč vysvětlí.
Já taky nehospodařím, takže jen popisuji to, jak to chápu jak z kontextu. Nic víc.
Odpovědět
Starat tak, aby tam rostlo to, co chce zemědělec, třeba...
Třeba nám to pan Řezáč vysvětlí.
Já taky nehospodařím, takže jen popisuji to, jak to chápu jak z kontextu. Nic víc.
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 10:06 Reaguje na Michal UhrovičJá se Vás nechci dotknout, vím, že Vaše příspěvky mívají na diskusi hlavu a patu, ale tady mě to fakt zaujalo.
Vrátil jsem se ráno z ranní řekněme procházky a prošel se cca 0,5 km po zeleném pásu mezi poli. Místní agronom to vyřešil tak, že zasel jílek. Kromě něj, tam je společenství rmen/heřmánek a pcháč oset. Vše vzorně sečené. Vyplašil jsem hejno špačků cca 200 ks, cca 20 vrabců a jednoho holuba doupňáka.
No dobrý, je možný, že tam přiletí nějaký zatoulaný škřivan, až ty pcháče dozrají, (20 cm vysoké) tak tam párkrát posvačí stehlíci. Ale co s tím? Dle mého rozšíření diverzity se nekoná a nevím co by měli dělat, aby to nastalo. A fakt si nedovedu představit něco rozumného. Kdyby místo jílku, vysadily třeba nějakou směs pro včely, kolik bude stát osivo, kdo to bude platit, kdo bude osivo produkovat, no nedovedu si to prakticky představit. Tož tak, pěkný den.
Odpovědět
Vrátil jsem se ráno z ranní řekněme procházky a prošel se cca 0,5 km po zeleném pásu mezi poli. Místní agronom to vyřešil tak, že zasel jílek. Kromě něj, tam je společenství rmen/heřmánek a pcháč oset. Vše vzorně sečené. Vyplašil jsem hejno špačků cca 200 ks, cca 20 vrabců a jednoho holuba doupňáka.
No dobrý, je možný, že tam přiletí nějaký zatoulaný škřivan, až ty pcháče dozrají, (20 cm vysoké) tak tam párkrát posvačí stehlíci. Ale co s tím? Dle mého rozšíření diverzity se nekoná a nevím co by měli dělat, aby to nastalo. A fakt si nedovedu představit něco rozumného. Kdyby místo jílku, vysadily třeba nějakou směs pro včely, kolik bude stát osivo, kdo to bude platit, kdo bude osivo produkovat, no nedovedu si to prakticky představit. Tož tak, pěkný den.
Karel Zvářal
12.7.2024 10:50 Reaguje na Josef KuchtíčekSuper logika!-) Jeden pás má pro diverzitu asi takový význam, jako desetikoruna do kasičky či jeden betonový truhlík v asfaltové poušti.
Kolonizace začíná pozvolna, nemůžete hned očekávat výčet všech polních druhů. Musí to být DLOUHOLETÝ a CELOPLOŠNÝ projekt, aby měl viditelný přínos pro eko/biologii agrocenóz.
Odpovědět
Kolonizace začíná pozvolna, nemůžete hned očekávat výčet všech polních druhů. Musí to být DLOUHOLETÝ a CELOPLOŠNÝ projekt, aby měl viditelný přínos pro eko/biologii agrocenóz.
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 12:03 Reaguje na Karel ZvářalAby bylo jasno, mě se biopásy líbí, ale vybral jsem dnešní pozorování a zkušenost. Nemá smysl pro tuto diskusi vypisovat všechna pozorování, (nebo doplnit to o botanickou a entomologickou část), bo nejsou moc jiná.
Opravdu by mě zajímala smysluplná agrotechnika a ne propagandistické plky a kecy.
Větší diverzitu vidím na trvalých mezích, trvalých rozhraní porostů.
A mám tip, zkuste si projít "území nikoho" při budování dálnice D55, nemáte to od domu tak daleko. To je takový dočasný biopás bez údržby mezi poli....
Odpovědět
Opravdu by mě zajímala smysluplná agrotechnika a ne propagandistické plky a kecy.
Větší diverzitu vidím na trvalých mezích, trvalých rozhraní porostů.
A mám tip, zkuste si projít "území nikoho" při budování dálnice D55, nemáte to od domu tak daleko. To je takový dočasný biopás bez údržby mezi poli....
JK
Karel Zvářal
12.7.2024 12:58 Reaguje na Josef KuchtíčekZjevně jste tu novej se svými "plky a kecy", neb otázku mezí/ biopásů zde řešíme leta, a to vždy ve spojení s protierozními účinky. Spojit potřebné s užitečným - to je to, oč tu běží! Níže uvedený příklad budiž ukázkou, že nic není nemožné, stačí jen chtít. A s těmi náspy jste mě ("slepýše"-) opravdu pobavil...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2011/Duben---2011/Vyznam-keru-v-biopasech
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 13:51 Reaguje na Karel ZvářalProsím vás, co mi to tu posíláte a podsouváte?! To co v uvedených vašich článcích popisujete, se stavem půdy, přírody, s tím nemám nejmenší problém. Naopak nemyslím si, že problémy s agronomikou a zootechnikou je tak jednoduché svést na znalosti/neznalosti zemědělského stavu, a že stačí, aby jedinec „prozřel“ a začal „po novu konat“. Ale to jsme hodně, hodně daleko od tématu.
Ptám se, omlouvám se možná nepřímo, na AGROTECHNIKU DOČASNÝCH PLOCH mezi poli, aby měla pro ochranu přírody smysl, a ne aby byla např.zdrojem plevelů (mají v přírodě taky smysl, ale je jich dost). To není odmítání biopásů, ale přemýšlení jak tuto příležitost uchopit a využít právě pro větší diverzitu. Ale protože nejsou trvalé, tak tam není čas na nějaký další přirozený vývoj. Jste schopný a debaty? Víte nebo nevíte? Klidně pošlete kdokoliv jenom odkaz. A trošku tvrději. Plky a sebeoslavné dojímámí, „kterak jsem byl malý ornitolog“ fakt nemusím.
Odpovědět
Ptám se, omlouvám se možná nepřímo, na AGROTECHNIKU DOČASNÝCH PLOCH mezi poli, aby měla pro ochranu přírody smysl, a ne aby byla např.zdrojem plevelů (mají v přírodě taky smysl, ale je jich dost). To není odmítání biopásů, ale přemýšlení jak tuto příležitost uchopit a využít právě pro větší diverzitu. Ale protože nejsou trvalé, tak tam není čas na nějaký další přirozený vývoj. Jste schopný a debaty? Víte nebo nevíte? Klidně pošlete kdokoliv jenom odkaz. A trošku tvrději. Plky a sebeoslavné dojímámí, „kterak jsem byl malý ornitolog“ fakt nemusím.
Jakub Graňák
12.7.2024 14:32 Reaguje na Josef KuchtíčekMáte pravdu, trvalé krajinné prvky mají skutečný smysl - biopásy, úhory... jsou jen typické tuzemské obezličky aby to vypadalo, že se jako něco dělá... a po sezóně všechno co tam naleze skončí rozšrotované napadrť mulčovačem. Toť moje svědectví jakožto amatérského entomologa, který v rámci své profese ročně obejde pěkných pár tisíc ha polních kultur
Odpovědět
Karel Zvářal
12.7.2024 14:38 Reaguje na Josef KuchtíčekPtát se umí (do nekonečna) každý blb. Nastínil jsem několik možností, jak zmenšit erozi a mít tam současně louku (za oplůtkem nové výsadby i s plevely). Ta místa jsou i na biopásech obhospodařovaných člověkem - popsáno v článku (pan Matoušek). Uvádím PŘÍKLADY, že to jde. Universální systém u mě nehledejte, na to jsou jiní, mnohem lépe placení. Na řev, že u toho či onoho, je to naprosto vyloučeno, jsem zvyklý. A na kibice také.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.7.2024 14:38 Reaguje na Josef KuchtíčekJá vám to vysvětlím. Biopásy jsou z hlediska rozmanitosti skvělá věc, bohužel když se řekne A, musí se dodat také to B a svým způsobem jste na to přišel sám. To B, to čertovo kopýtko tkví v tom, že pokud se někdo zaváže k biopásům, NESMÍ! svévélně biopás posekat, než po určitém období. Jak přesně je dlouhé nevím, protože já biopásy z tohoto důvodu odmítám a nejen z toho. Biopás je totiž zdrojem zaplevelení a pcháč je skutečně pro pole "podara", nehledě k sveřepům a ostatnímu.
Tudíž my střídáme v osevním postupu 10 plodin a z mého pohledu je to mnohem důležitější, jak ty biopásy.
Odpovědět
Tudíž my střídáme v osevním postupu 10 plodin a z mého pohledu je to mnohem důležitější, jak ty biopásy.
JK
Josef Kuchtíček
12.7.2024 14:56 Reaguje na pavel peregrinAno, ano, díky za reakci, chtěl jsem se zeptat, někoho z praxe, jestli není lepší než biopás svévolně sečený s plevely, tak není lepší nasít třeba nějakou pícninu, technickou plodinu, která po dobu své vegetace by umožnila např. skřivanům, nebo čejkám vyvést přirozeně mladé. A jestli s konkrétní plodinou nemá někdo zkušenost. Rozumím tomu?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.7.2024 15:00 Reaguje na Josef KuchtíčekNa ty biopásy se dočkáte i protichůdného názoru k mému. To nikomu nevyčítám, já vycházím pouze z reálné zemědělské praxe.
Když už biopás, tak skutečně tam, kde půdní podmínky jsou natolik nedobré, že je v podstatě jedno, jestli se zaplevelí a v tom případě ten biopás beru na milost.
Víceletky ano, jenže i ty musíte posekat v určitém období. V tom je asi trochu problém.
Odpovědět
Když už biopás, tak skutečně tam, kde půdní podmínky jsou natolik nedobré, že je v podstatě jedno, jestli se zaplevelí a v tom případě ten biopás beru na milost.
Víceletky ano, jenže i ty musíte posekat v určitém období. V tom je asi trochu problém.
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2024 18:48 Reaguje na pavel peregrinkosený starý biopás moc neplevelí. Ani ten pýr či pcháč oset moc kosené louky nerad.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.7.2024 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerJenže vtip je v tom, že pro biopás musíte použít přesně vyjmenované plodiny a těmi plevel proroste. A jak jsem psal- nemůžete si ho sekat libovolně, ale musíte ho ponechat po přesně stanovenou dobu netknutý. A v tom je problém, protože plevel stačí uzrát a vysemenit.
Odpovědět
Karel Zvářal
12.7.2024 22:08 Reaguje na pavel peregrinNevím, no... Přijde mi, že na menší zaplevelení se dnes snad umírá... (obrovská dráma!-)
Koukněte do let.map na ten odkaz. Před pár lety vytvořené biopásy s keři, nikdo trávu neseče, přesto mají vysoké výnosy (vyhlášené černozemě). Vypadá to tak, že systém (vytváření a údržby biopásů) je 1.) silně zbyrokratizovaný 2.) ještě silněji praktiky dramatizovaný= odmítaný. Vysvětlení pro to mám, a doufám, že průměrný čtenář na to dojde též.
Odpovědět
Koukněte do let.map na ten odkaz. Před pár lety vytvořené biopásy s keři, nikdo trávu neseče, přesto mají vysoké výnosy (vyhlášené černozemě). Vypadá to tak, že systém (vytváření a údržby biopásů) je 1.) silně zbyrokratizovaný 2.) ještě silněji praktiky dramatizovaný= odmítaný. Vysvětlení pro to mám, a doufám, že průměrný čtenář na to dojde též.
pp
pavel peregrin
13.7.2024 12:55 Reaguje na Karel ZvářalJak jsem psal, nic proti biopásům, ale spíš tedy trvalým a nikoli ob rok opětovně zakládaným. Ta místa se najdou, jistě, zvláště málo úrodná. Ale zaplevelení zvláště trávovitým plevelem začíná být celorepublikový problém a lze řešit bohužel pouze herbicidně.
Odpovědět
Karel Zvářal
13.7.2024 17:11 Reaguje na pavel peregrinJeště jednou jsem zkouknul ten pořad, a jen mohu zopakovat, že v péči o krajinu fandím menším farmám. Rodiny P. a P., i ten soused Zeno P. (2000 ha, biokvalita, 12% úhor!) mají moje sympatie. Byť ti větší mají větší výrobní potenciál, ale ty menší zkrátka kvůli ekologii potřebujeme.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.7.2024 18:28 Reaguje na Karel ZvářalNa druhou stranu ti velcí v rozhodující míře produkují hnůj, díky zachování ŽV a tudíž pro půdu dělají víc i v návaznosti na víceleté pícniny. On takový jetel či vojtěška na poli hravě přebije jakýkoliv úhor.
Ale upřímně, tohle bude věčné téma. Nezáleží na velikosti, záleží na skladbě plodin a celkovém přístupu.
Odpovědět
Ale upřímně, tohle bude věčné téma. Nezáleží na velikosti, záleží na skladbě plodin a celkovém přístupu.
BM
Břetislav Machaček
13.7.2024 19:07 Reaguje na pavel peregrinBiopásy u nás bývaly už za 1.republiky na polích vlastněných hrabětem Larischem. Bývaly to méně
úrodná pole a okraje polí u lesů. Byla to spíše
myslivecká políčka pro
zvěř, kde plodiny byly
až do jara jako potrava
pro zvěř. Tehdy herbicidy nebyly a o zaplevelení
se neobávali. Jeden rok "biopás" , druhý rok pícniny intenzivně kosené a nebo kukuřice, která
mnohé plevely udusila.
Já jsem spíše právě pro
takové biopásy na kraji
pole, které tam stejně moc nerodí. Jinak větší zastoupení pícnin, byť pouze k zaorání, by bylo
lepší, než třeba trvalé zatravnění jílkem bez
dalšího využití.
Odpovědět
úrodná pole a okraje polí u lesů. Byla to spíše
myslivecká políčka pro
zvěř, kde plodiny byly
až do jara jako potrava
pro zvěř. Tehdy herbicidy nebyly a o zaplevelení
se neobávali. Jeden rok "biopás" , druhý rok pícniny intenzivně kosené a nebo kukuřice, která
mnohé plevely udusila.
Já jsem spíše právě pro
takové biopásy na kraji
pole, které tam stejně moc nerodí. Jinak větší zastoupení pícnin, byť pouze k zaorání, by bylo
lepší, než třeba trvalé zatravnění jílkem bez
dalšího využití.
pp
pavel peregrin
13.7.2024 19:54 Reaguje na Břetislav MachačekAno, o tom jsem psal a souhlasím.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
15.7.2024 16:44 Reaguje na Josef KuchtíčekMám za to, že jeden biopás či jiné opatření skokem přírodu do krajiny nevrátí. Ty populace ptáků, hmyzu a rostlin se musí nejprve nějak vzpamatovat. Z nuly se koroptve a spol prostě nevyloupnou jak známe od kouzelníků :-). Prostě ten návrat bude zase dlouho trvat. A pokud naše opatření budou jen na oko a polovičatá, dlouho nic pěkného neuvidíme. Nebude to ale chyba "ekologistů", ale špatné realizace.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.7.2024 09:20 Reaguje na Michal UhrovičOno je Zemědělec a zemědělec...ti, kteří mají čas stávkovat a ti, co zkrátka se snaží nějak vyjít. odkaz na pořad, jak tito lidé také uvažují...
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bilance-zemedelci-zazivaji-spatny-rok-ale-jejich-lobby-je-uspesna-349987
Odpovědět
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bilance-zemedelci-zazivaji-spatny-rok-ale-jejich-lobby-je-uspesna-349987
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.7.2024 09:18 Reaguje na pavel peregrinhttps://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bilance-zemedelci-zazivaji-spatny-rok-ale-jejich-lobby-je-uspesna-349987
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.7.2024 08:36 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá jsem pro biopásy všemi deseti, ale stát musí vytvořit
podmínky, aby byly stejně výhodné jako pole s biomasou pro
energetiku. Stačila by polovina peněz na biopásy, které se
vrážejí do podpory bioplynek a je tu ráj na zemi nejen pro
hmyz a zvířata, ale i pro lidi. Bohužel dotovaná bioplynka
vydělává a biopás je ztrátový a tím to pane je. Prostě za bioplynky se lobbuje, ale o biopásech se pouze kecá.
Odpovědět
podmínky, aby byly stejně výhodné jako pole s biomasou pro
energetiku. Stačila by polovina peněz na biopásy, které se
vrážejí do podpory bioplynek a je tu ráj na zemi nejen pro
hmyz a zvířata, ale i pro lidi. Bohužel dotovaná bioplynka
vydělává a biopás je ztrátový a tím to pane je. Prostě za bioplynky se lobbuje, ale o biopásech se pouze kecá.
ss
SV
Slavomil Vinkler
12.7.2024 14:22 Reaguje na Břetislav MachačekNo ba. Souhlasím pane Macháčku.
Odpovědět
JD
JŠ
Jan Škrdla
12.7.2024 23:09 Reaguje na Slavomil VinklerTo, že travní porost zachycuje splachy lépe než les, jste zjistil kde?
Pokud máte travní porost ve svahu, tak přes něj při přívalu přeletí. Pokud chcete zadržovat vodu, ideální je příkop nebo průleh po vrstevnici nebo hrázky v údolnici.
Odpovědět
Pokud máte travní porost ve svahu, tak přes něj při přívalu přeletí. Pokud chcete zadržovat vodu, ideální je příkop nebo průleh po vrstevnici nebo hrázky v údolnici.
Karel Zvářal
12.7.2024 23:27 Reaguje na Jan ŠkrdlaKde? V praxi:-) Mohl jsem dát jen odkaz z Ekolistu, ale přejímají to i praktici, tak asi na to něco bude. Jinak s fotkami je to níže. Vážený pane, travní kartáč je nejlepší záchyt ornice/hlíny na světě! Jak to, že to nevíte?!-) Koukněte na tu obří rýhu v lese a porovnejte s rozlivem v zatravněné nivě.
https://www.asz.cz/clanek/7526/karel-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi/
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
https://www.asz.cz/clanek/7526/karel-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi/
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
JŠ
Jan Škrdla
13.7.2024 23:13 Reaguje na Karel ZvářalPokud je podle vás travní kartáč nejlepší záchyt ornice, porost se stromy, musí být zákonitě lepší (pokud máte kromě bylinného patra stromové, popř. i keřové).
K těm dvěma fotkám, velkou roli tam hraje reliéf terénu. Kdyby v té údolní nivě byl lužní les, záchyt ornice by byl stejný. Jinak příčina té eroze byla jinde, v poli nad porostem.
Odpovědět
K těm dvěma fotkám, velkou roli tam hraje reliéf terénu. Kdyby v té údolní nivě byl lužní les, záchyt ornice by byl stejný. Jinak příčina té eroze byla jinde, v poli nad porostem.
Karel Zvářal
14.7.2024 08:30 Reaguje na Jan ŠkrdlaProjděte se někdy po silném dešti po spodní části (celoplošné) louky, lesa, pole s řepkou a kuku pláně. Podíl půdních částic/humusu v čůrcích vody bude růst podle pořadí sledovaných ploch.
Les většinou nemá bylinné patro, a pokud ano, je velmi řídké, nevýznamné. Opakuji: louka je nedoceněný ekologický prvek.
Odpovědět
Les většinou nemá bylinné patro, a pokud ano, je velmi řídké, nevýznamné. Opakuji: louka je nedoceněný ekologický prvek.
JŠ
Jan Škrdla
14.7.2024 22:42 Reaguje na Karel ZvářalZrovna lužní les má docela husté bylinné patro.
Louka a les je z hlediska eroze někde úplně jinde než řepka (která je na tom podobně jako ozimy) a úplně jinde než kukuřice.
Jinak les nebo extenzivně pěstovaný sad je také ekologicky cenný prvek.
Odpovědět
Louka a les je z hlediska eroze někde úplně jinde než řepka (která je na tom podobně jako ozimy) a úplně jinde než kukuřice.
Jinak les nebo extenzivně pěstovaný sad je také ekologicky cenný prvek.
Karel Zvářal
15.7.2024 11:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaLužní les zachytává/al sedimenty, jak se usazují např. na dnech rybníků a přehrad - tam stačí prostá gravitace. Louka je téměř stopro bez eroze, les podle dřevin a sklonu terénu.
Odpovědět
