Roklanská chata v nepřístupné části NP Šumava se nebude bourat Aktualizováno

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Radek David / Wikimeda Commons

Proti uvažované demolici chaty, na kterou měl park demoliční výměr, se zvedl odpor části veřejnosti, nelíbilo se to turistům ani některým politikům. Chata je v území, které je kvůli ochraně přírody nepřístupné a lidé k ní nemohou dojít. Není památkově chráněná.

"Shodli jsme se, že nebudeme bourat, já ji nechci bourat, zároveň je asi neudržitelné nechat ji v současné podobě," připustil ministr. Zkoumání, které před rokem zadal, podle něj prokázalo, že chatu nechala postavit správa lesů a používala ji jako dům pro lesníky. Nikdy ji nevlastnil ani nespravoval Klub českých turistů.

Nejdetailnější ze tří zpracovaných posudků uvedl, že chata má mnoho nepůvodních prvků, zejména v dřevěných částech. "Nicméně, byť by to znamenalo velký zásah a velkou výměnu, stavebně se zachránit dá," uvedl ministr. Připomněl, že jakékoliv práce jsou vzhledem ke klidovému území limitovány obdobím od začátku srpna do konce října, takže i případná konzervace, pokud by se podařilo rekordně rychle vypracovat projekt a získat stavební povolení, by mohla začít nejdříve příští rok v srpnu. Hladík předpokládá, že se to podaří spíše až v srpnu 2026.

"Čas je neúprosný, jsou tam drsné přírodní podmínky a každý měsíc, kdy do toho prší nebo sněží, je pro dřevěné i zděné prvky špatný," řekl ředitel parku Pavel Hubený, který musí nyní zadat vypracování projektu na konzervaci. Podle odhadů se dá zachránit tak 20 procent dřevěných prvků, zděné části jsou v zachovatelném stavu z 80 procent, uvedl. "Projektant to ale může vidět jinak," uvedl Hubený. Chata není podle ministra v tak špatném stavu, že by v nejbližší době hrozilo její zřícení.

Projekt ukáže, jak bude nejvhodnější zakonzervování udělat. "Je více variant. Jedna je, že bychom zakonzervování provedli přímo na místě, druhá, že by se zakonzervování dřevěných částí provedlo mimo místo a pak by se někam uložily a čekali bychom, než se rozhodne, jak a kde se použijí," řekl Hubený.

Hladík chce nechat rozhodnutí o konečném osudu chaty na vzdálenější dobu, možná za deset či 20 let. Podle něj je možné, že se časem přírodní poměry v území změní, chráněný biotop se posílí a bude případně možné území výhledově v omezeném režimu zpřístupnit. Pak by se mohli lidé dostat i k chatě. Rozhodně to ale není otázka několika let, spíše několika pětiletí, dodal ministr.

Hubený dodal, že bude třeba zjistit, zda je pro veřejnost podstatná stavba nebo chata na daném místě. Pokud by se ukázalo, že klíčová je pro lidi samotná stavba, mohly by se její dochované konzervované prvky použít do nějaké repliky, do infocentra či jiného přístupného místa i mimo původní lokalitu.