https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelsky-svaz-v-cesku-je-kvuli-suchu-nedostatek-sena-stoji-vice-nez-loni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle svazu je v ČR kvůli suchu málo sena. Jeho nedostatek v ČR nehrozí, reagovalo ministerstvo

17.8.2024 20:32 | PRAHA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V Česku je kvůli dlouhotrvajícímu suchu nedostatek sena, zemědělcům dochází zásoby a seno tak musí dokupovat. Za balík ale oproti loňskému roku zaplatí až o 1000 korun více. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl Zemědělský svaz ČR. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že sklizeň pícnin na orné půdě klesá od roku 2020, loni zemědělci posekali meziročně o 6,7 procenta tun pícnin méně. Svaz očekává snížení i v letošním roce. Pokud bude nedostatek přetrvávat, může to vést k problémům s výživou a snižování počtu zvířat, tvrdí. Podle ministerstva zemědělství (MZe) ale nedostatek sena v Česku nehrozí. Uvedlo, že podle jeho informací je kondice travních porostů a pícnin dobrá.
 
"Nedostatek vede k tomu, že někteří zemědělci jsou nuceni seno dokupovat, aby zajistili dostatečné zásoby krmiva pro svá zvířata," uvedli zástupci svazu. Letos v srpnu podle údajů svazu vyjde balík sena na 1500 až 2000 korun, loni stál 1000 až 1300 korun.

Zemědělci ještě zásoby sena podle svazu mají, pokud jim ale dojdou, budou muset dokupovat i na zahraničním trhu. "Seno je zatím možné sehnat na českém trhu, ale jeho ceny jsou vysoké a dostupnost omezená. Kvůli nedostatku na domácím trhu je však pravděpodobné, že farmáři budou muset seno nakupovat i ze zahraničí, zejména z Německa nebo Rakouska, kde jsou však ceny ještě vyšší," uvedl svaz.

Travních porostů podle zemědělců letos už více nebude. "První seč byla nadprůměrná, kvalita místy horší, vzhledem k vydatným a častým dešťům nestačili někteří dobře usušit. S druhou sečí se zatím nepočítá, tráva vlivem dlouhodobého sucha a vysokých teplot zaschla," řekla za svaz Martina Boková.

Ředitel pro strategii Verdi fondu farem Tomáš Trávníček očekává opačný vývoj v produkci sena, pícnin se podle něj sklidí dostatek. Zároveň ale doplnil, že pokud budou přetrvávat vysoké teploty, negativně to ovlivní výživové hodnoty sena.

"Přestože pastviny mohou nabídnout dočasné řešení, nejsou plnohodnotnou náhradou sena, což může vést k problémům s výživou a snížením produkce. Během krize mohou být zemědělci nuceni přistoupit k nouzovým opatřením, včetně snižování počtu zvířat," doplnil svaz.

Agrární komora vyhodnotila první letošní senoseč jako průměrnou, stejně jako cenu za balík sena. "Zaznamenali jsme však značné rozdíly i v rámci okresů, na kvalitu sena má velký vliv stav vody v půdě," uvedla její mluvčí Barbora Pánková.

"Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice trvalých travních porostů a pícnin byla dobrá a ani současné údaje prozatím nenaznačují celoplošné zásadní ohrožení produkce," uvedlo tiskové oddělení MZe. Úřad nicméně přiznal, že lokálně může být druhá nebo třetí senoseč v ČR nižší. "Ale tato situace se nevymyká jiným rokům a s tím zemědělci při svém podnikání musejí počítat," doplnil.

Podle ČSÚ dosáhla loni plocha pícnin na orné půdě 464 595 hektarů a výnos činil 9,3 tuny na hektar, meziročně se výnos snížil o šest procent. Sklizeň pícnin postupně klesá od roku 2020. Svaz očekává, že trend bude pokračovat i v letošním roce, především kvůli suchu. Trávníček tvrdí, že snižování souvisí s poklesem živočišné výroby, shodne se na tom i s Pánkovou.

Například počet skotu podle dat Českomoravské společnosti chovatelů letos v červnu klesl oproti minulému roku z 1,47 milionu na 1,45 milionu. Meziročně méně je také ovcí nebo koz, více bylo letos v květnu naopak prasat, a to zhruba o 50.000.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.8.2024 20:51
Prší a je teplo, druhá sklizeň vypadá nadějně. Nestahujme gaťky před Brodem.
Odpovědět
Anyr

Anyr

17.8.2024 22:52
U nás byla první seč zhruba tak, jak píšou v článku.
To, co jsme letos sušili jako první sena, byla už normální stařina. Přerostlé až hanba. :D Fakt nebylo kdy sušit, pršelo minimálně obden a sklízelo se to suché tak tak, protože už se zase hnal déšť.
Otava... taky fakt. Moc s ní tady nepočítám. I díky tomu - ale nejen díky tomu - jak pozdě jsme letos se seny začali.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.8.2024 08:13
No jak kde, kolem Brna je poměrně dlouho sucho. 1. seč schla dobře, ale nová netoste.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.8.2024 09:12
Kecy.Po loukách se válejí opuštěné balíky sena,dnes kompostu v plastových sítích...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.8.2024 11:45 Reaguje na Emil Bernardy
Vedle kamarádova lesa a zahrady více jak rok ležely balíky "sena"
z jílku v celoplastových svinutých balících. Ani po roce si je
vlastník neodvezl a na moji radu se majitele kamarád zeptal, zda
si může pár balíků přivlastnit. Majitel mu je daroval a ještě mu
při úklidu zbytku balíků ty balíky uložil nakládačem do lesa.
Kamarád pak koupil sadbu hlívy, do balíků ji naočkoval a díry
zase zalepil. Po prorostení mycelinem nadělal v obalech díry
a do práce nosil kamarádům tašky hlívy. Za dva roky zbyla v
obalech doslova rašelina a tu zase daroval mi za dobrou radu
co s balíky. Letos už má zase slíbených pět balíků, neboť
alespoň u nás mají "sena" mizerné kvality dostatek. Naopak pro
koně tu jeden známý marně shání kvalitní seno a tvrdí, že ten
blivajz by jim nikdy nedal. Kupuje vždy pouze vzorek a po
zkrmení kupuje teprve zbytek. On totiž koně skutečně miluje
a krmivo jim dává pouze to nejkvalitnější.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.8.2024 07:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Celoplastové balíky se používají na výrobu senáže, nikoli sena - zase jenom potvrzujete, že netušíte o čem kvákáte
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.8.2024 11:25 Reaguje na Jakub Graňák
Z jedné louky a z jednoho sečení byly na tom místě
balíky dvojí a víte proč? Údajně porucha svinovače
a jiný způsob balení. Po čase zjistili, že se tím
nedá krmit a tak to nechali ležet na okraji. Ze
spodu byly balících vykousány díry od myší a uvnitř
hnízda myší. To, že jsem použil slovo seno přece neznamená, že nevím, že zaplastováním se dělá senáž,
ale ta by měla mít jinou kvalitu, aby ji nenechali
přírodě napospas. Prostě se to nehodilo na krmení
a ani nastýlání. Ale fajn. Po dlouhé době jste si
zase kopnul a dušička se tetelí blahem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.8.2024 14:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Kecáte nesmysly...balit seno do plastu vždycky znamená, že to špatně zfermentuje, zplesniví a samozřejmě to dopadne blbě poněvadž seno nemá dostatečnou vlhkost (to ovšem lidé z praxe vědí - což vzhledem k tomu, že žádnou praxi nemáte nemůžete tušit). Dušička by se mi tetelila blahem, kdyby jste se konečně uráčil nepindat do věcí kterým rozumíte jak koza jadernému strojírenství
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

20.8.2024 06:24 Reaguje na Jakub Graňák
Příteli.Takto diskutujte s diletantem,který neumí seno,či senáž a ne s p.Macháčkem.
Horší styl,než pouhá nezdvořilost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.8.2024 07:11 Reaguje na Emil Bernardy
Příteli... až tady budete od toho diletanta roky poslouchat urážky, tak budete zpívat jinou písničku.
My jsme dodávali seno do hřebčína ve Světlé hoře, zatímco výše zmíněný zahříval židli na celnici... tak kdo tomu rozumí líp?
Znáte rčení: "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá"? - tak vězte, že jste svědkem toho, jak se machačkovi z lesa ozývá... Příteli
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2024 11:14 Reaguje na Jakub Graňák
Jaképak urážky? Zkritizoval jsem
vás za házení balíků slámy do meliorací, ale to je konstatování,
že vás nic neopravňuje poškozovat
cizí majetek. To udělá pouze lump.
Čímpak vás urážím, na rozdíl od vás mne nazývat jako nyní diletantem a příjmení uvádět malým písmenem, což je neúcta k člověku jako takovému.
A že jsem kritizoval "zlatokopy", kteří obsadili majetky Sudeťáků a hrají si na místní a spravedlivé, tak za tím si stojím.
Mí příbuzní osídlili pohraničí taky,
ale žili po nějakou dobu s Němci
společně a dodnes se rodiny stýkají
na rozdíl od těch, kteří si lehli do
jejich peřin a vyhnali je v zimě
bydlet do chléva. Mí příbuzní tam
nijak nezbohatli a nedostali k domu
desítky hektarů, kterými dnes druzí disponují. Ti byli těmi "zlatokopy",
kteří využili situace a stali se
ze dne na den místní honorací, za
kterou se považují dodnes.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.8.2024 15:13 Reaguje na Břetislav Machaček
Jaképak urážky se ptáte: sudetský zlatokop, prznitel děveček, kulak, nedouk, blb, ekomagor... jak jinak to chápat, než jako urážky. Hlavně nezapomeňte zmínit jak na mně něco víte, ale koule na to říct co nemáte - jako správná bolševická krysa.
O tom, kolikrát už jsem vás přistihl při lži se nebudu rozšiřovat - z toho pramení ta neúcta- těžko si vážit notorického lháře
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

20.8.2024 16:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Mimochodem, o faktu, že ten balík jsem do odvodňovacího hřadu (o žádnou melioraci nešlo - leda tu v bolševickém slova smyslu) hodil společně s majitelem pozemku jsem tu už psal - tak proč lžete jak nějaká bolševická filcka? Nehodí se do krámu, že? Vrátil jsem půl hektaru mokřadu tam, kde o třicet let dřív byl padesátihektarový - jsem lump. O tom jestli je však větší lump někdo kdo vrátil půl ha přírodě, nebo ten kdo obhajuje likvidaci desetinásobně většího krajinného prvku, kolektivizaci a celou řadu bolševických zločinů, které přivedly na hunt miliony lidí z čistě ideologických pohnutek, ať si udělá úsudek každý sám.
Vy jste rozporoval i fakt že bolševici odvodňovali podhorské a horské oblasti (s pseudoargumentem: "proč by to dělali?" - přesně proto, proč je vy hájíte - protože poměřujete svět skrz vlastní nenažraný bachor) - přesně o to jde v "casus balík". Tak doufám, že jste si pořádně přečetl článek o rekultivaci bolševikama vysušených horských pramenišť na šumavě, co tu onehdá byl, nedouku...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.8.2024 09:27 Reaguje na Jakub Graňák
Ty mokřady vysušovali už lidé
dávno před bolševikem, který v
tom jen pokračoval a daleko více při tom osídlení, které tam bylo. Pro chudé lidi byl si
mokřad často jedinou finančně
dostupnou půdou, kterou si oni
mohli dovolit. V mém okolí tomu bylo taky tak, když hraběcí
pozemky kupovali mí předci na
stavbu domu, pole, louku atd.
Ty vysušili meliorací a byla
to jediná možnost, jak se tam
dostat k pozemkům. Dnes je
lehké to těm lidem vytýkat,
když na hektaru díky chemii,
technice a šlechtění vyroste 3x více, ale tehdy šlo výnosy
navýšit pouze větší výměrou
pozemku na úkor těch mokřadů
a vyklučených lesů. Prostě to
jinak neuměli a pokud nechtěli
hladovět, tak to tak dělali.
Pokud vám nedochází, proč se ty
mokřady vysušovaly , tak nevím
co jste studoval. Copak vás to
neučili, že s nárůstem obyvatel
bylo nutno navyšovat výměru orné půdy, luk a pastvin? To
byl důvod vysušování mokřadů
i po válce, kdy byly potraviny
na příděl a bylo nutno lidi
nakrmit a obléci. Proto byly
dobré i kyselé louky vytvořené
z mokřadů na kterých se pásly
ovce na vlnu a krávy na kůži
na boty. Oni to nedělali za
účelem ničit přírodu, ale za
účelem nasytit a obléci národ.
To je dnes minulostí a tak si
může společnost dovolit zase
leccos znovu zamokřit, ale to
mělo být s rozumem. Jinak já
osobně pochybuji, že vlastník souhlasil s tím balíkem slámy jak píšete, protože cena půdy pole a mokřadu je nebe a dudy.
Leda, že mu na penězích vůbec
nezáleží, protože ho živí něco
jiného a nebo lehce nabyl, tak
taky lehce pozbyl. Každopádně
já zahradu a dům nebudu vracet
přírodě jako bažinu a většina lidí vlastnících pole nebudou
souhlasit z jeho znehodnocením na mokřad pro případný prodej.
Jó a taky si všimněte, že vás
na rozdíl od vás neurážím ani
nyní. Styďte se!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

21.8.2024 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Zase jenom snůška lží a překrucování faktů: tuzemské zemědělství dosáhlo předválečné úrovně produkce 25 let po válce, protože 40 % HDP polykaly náklady na armádu a represivní složky, zatímco v zemědělství makali důchodci ožebračení měnovou reformou. Na západ od nás to stihli do 10 let po válce.
Svoje předky si nabouchejte do špic, neustále celé roky opakuju, že mi jde o vysoušení podhorských a horských oblastí. Už jenom to, že neustále v souvslosti s podhorskými a horskými oblastmi mluvíte o "melioracích", když nešlo o nic jiného něž vysoušení, opět ukazuje, že nemáte nejmenší tušení, co ten termín znamená. Z kopce dolů totiž meliorace nefunguje - tou trubkou voda do kopce nenateče - to ví už děti prvního stupně ZŠ - tak neračte zpochybňovat moje vzdělání, když sám neznáte elementární přírodní zákony. Výše zmíněné odvodňování, jak u nás nebo na Šumavě bylo realizováno v 70 a 80 letech - to už jsme tu měli přece rozvinutý socialistický blahobyt, nebo snad ne?
Vlastník byl přímo u toho, protože na tom nebi a dudách poku..vil několikrát pluh a nevěděl co s tím, tak má plochu aspoň na GAEC, mimochodem jen asi tři čtyři roky na to byl celý ten mokřad zahrnut do asi šestikilometrového biokoridoru z důvodu nerentability polního hospodaření a byl rozšířen na cca 30 ha - tentkrát už s úředním posvěcením.
Urážel jste a stále urážíte mně celé roky i teď, když už vám musím po milionté vysvětlovat to samé... aneb, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, neboli... sklízíte, co jste zasel
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.8.2024 10:54 Reaguje na Jakub Graňák
Já mohu za to, že daný zemědělec zabalil seno
do plastu a to pak nebylo ke zkrmení? Já pouze
popisuji, co se tam stalo a jak ten blivajz
kamarád použil. Myslíte si, že nevím jak se
dělá senáž, či siláž a jaká má být vlhkost
a zralost vstupních pícnin? Víte já se o to zajímám a ptám odborníků, když to nevím.
Nechápu, proč máte snahu někoho špinit, že to
neví, když profesně dělal něco jiného. Víte
kolik amatérů v různých oborech toho ví více
než "odborníci", kteří zamrzli po promoci
a nehodlají se učit něco nového? U vás je
to pouze posedlost moji osobou, která vám
naznačila to, co nechcete, aby bylo známo.
Už jsem vám opakovaně řekl, že já klepy
nešířím, ale pouze upozorňuji, že mohou
leckoho dohnat. Opakuji, že budu mlčet i
když mne budete provokovat sebevíc.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.8.2024 11:31
Pokud někdo nazývá senem i ty balíky zatuchlé stařiny, tak budiž, ale já
dnes skutečné seno vídávám pouze u nás malochovatelů. To voní jako čaj
z bylinek , je světlounko zelené a při zkrmování se po něm jen zapráší. Doba, kdy se seno při sušení opakovaně obracelo a uklízelo do sušáků před deštěm je iluzí. No a samozřejmě je rozdíl mezi senem z louky a senem z
pícnin jako jetel a vojtěška. Každopádně když vidím ty žlutohnědé zatuchlé balíky ze suchého jílku, tak to za hodnotné seno nepovažuji. Sklizeň sena
je loterie, kdy opravdu záleží na počasí, ale od toho je někdo hospodář,
aby našel ke sklizni správný čas. Problémem jsou velké výměry na málo
lidí a techniky, kdy se prostě správný termín nedá dodržet. Méně někdy
znamená hlavně kvalitu, kterou nedoženete množstvím nekvality. Krmit
balastní hmotou je pouhé zatěžování zvířat při trávení potravy mizerné
nutriční hodnoty krmiva.
Odpovědět
Anyr

Anyr

18.8.2024 18:04 Reaguje na Břetislav Machaček
To je pravda. U velkochovatelů/zemědělců jsem hezké seno snad ještě neviděl.
Hezké, šedomodrozelené seno, krásně vonící a plné bylin, to je prostě krása a nádhera. :) Jak píšeš - takové seno se musí kopit, obracet, starat se o tu "výrobu". Je to pracné. Ovšem ale krásná a voňavá práce, když tedy není zrovna 35°C ve stínu. :D
Obecně jsem odkoukal, že čím víc je seno žluté, tím je horší.
A to, jak o něj pečují někteří hospodáři, jak jim hnije, jak ho nedbale skladují... chudáci zvířata. :/
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.8.2024 18:59
Pánové. Seno se dnes v podstatě nepoužívá a když už, tak pouze jako složka pro telata nebo v malochovech. Seno je dnes hitem pro koně a také do spaloven. Pro hovězí dobytek je základem senáž a siláž, doplněná o různé doplňky.
Neříkám, zda je to správné či nikoliv, ale je to fakt.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist