Klimatická změna dopadá více na ženy než na muže

Migrace matek s dětmi, méně času na vzdělávání či horší obživa jsou některé z důsledků klimatických změn, které dopadají podle humanitární organizace CARE ČR více na ženy než muže. Vychází z dat a zkušeností, které sbírala poslední tři roky na svých mezinárodních projektech. Její nová kampaň s názvem Klimatická změna diskriminuje se soustřeďuje na genderové aspekty a ukazuje na zhoršování nerovností mezi pohlavími. Tvrzení, že klimatické změny víc diskriminují ženy, potvrdil ČTK také ředitel Amnesty International ČR Pavel Grubner. "Podíváme-li se na změnu klimatu z intersekcionální perspektivy, můžeme vidět, že ženy jsou postiženy nepřiměřeně. Například kvůli jejich úloze v zemědělství, což je odvětví velmi závislé na klimatu a počasí, velkému podílu neplacené práce v podobě péče o děti nebo kvůli nárůstu globálních konfliktů zvyšujících riziko genderově podmíněného násilí. Zvýšení teplot má vliv i na těhotné matky, protože ovlivňuje schopnost jejich těla regulovat tělesnou teplotu," uvedl Grubner.

Ženy a dívky jsou podle Grubnera často omezeny na role a zaměstnání, které je činí více závislými na přírodních zdrojích. Protože se potýkají s překážkami v přístupu k finančním nebo technickým zdrojům nebo jim je upíráno vlastnictví půdy, mají menší možnosti přizpůsobit se změně klimatu. Znamená to, že se výrazně častěji stávají oběťmi dopadů katastrof spojených s klimatickou změnou, protože mají menší možnosti se bránit a je pro ně obtížnější se ze vzniklých škod vzpamatovat.

"Naši kolegové vidí přímo na místech, kde působí, jak extrémní počasí zhoršuje kulturně danou diskriminaci žen a dívek. Příběhy a data, která jsme poslední tři roky sbírali, dojem z praxe jen potvrdily," uvedla Katarína Král z CARE Česká republika. Například v Somálsku musí kvůli suchu chodit dívky až sedm hodin denně pro vodu, místo aby seděly ve školních lavicích.

Organizace CARE ČR upozorňuje na několik způsobů diskriminace. S důsledky klimatických změn roste násilí na ženách. Předčasné opuštění školní docházky zvyšuje u dívek riziko dětského sňatku, obřízky nebo domácímu násilí. Horší možnost obživy podle CARE ČR dopadá více na ženy, neboť v Africe produkují ženy přibližně 70 procent všech potravin, a proto mají nepříznivé dopady změny klimatu dopad na jejich výnosy. Klimatické vysidlování kvůli extrémnímu suchu je rovněž více riskantní pro ženy.

Jako problematické vyzdvihuje organizace také nerovné zastoupení při jednáních o klimatu. Průměrné zastoupení žen v globálních orgánech, které se věnují tematice klimatu, se pohybuje kolem 33 procent. Posledním způsobem diskriminace je nevhodně volená strategie navrhovaných řešení, která nezohledňuje pohlaví.

Ve své kampani chce však CARE ČR upozornit, že ženy mohou být hybateli změn, které pomohou společnosti se změnám klimatu přizpůsobit. Cílem kampaně je to, aby ženy nebyly vnímány pouze jako oběti, ale také jako součást řešení.

---

reklama

---