Sesuv a tsunami v grónském fjordu způsobily seismický signál patrný po celém světě

Před rokem, 16. září 2023, seismometry po celém světě zaznamenaly neobvyklý signál. Lišil se od typických zemětřesení. Šlo o monotónní kmitání s jedinečnou dominantní frekvencí. Jak odhalil mezinárodní tým vědců, vedený výzkumníky z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), jeho zdrojem byl jediný fjord na východě Grónska. O svých poznatcích nyní vědci informovali v časopise Science. „V září 2023 jsme objevili signál, který bylo možné detekovat po celém světě,“ popisuje Thomas Forbriger z Geofyzikálního institutu KIT. „Signál byl úplně jiný než ten, který známe ze zemětřesení. Bylo to kmitání s jedinou dominantní frekvencí, jako monotónní hukot, který velmi pomalu slábnul.“

Citlivé vědecké přístroje, takzvané seismometry, lze použít k záznamu vibrací šířících se po Zemi. Přístroje obvykle měří seismické vlny vzniklé při zemětřeseních, ale dokážou zaznamenat i pohyb obrovských mas vody nebo půdy na povrchu Země.

Na nalezení hlavní příčiny tohoto jevu se podílelo 68 výzkumníků z různých oborů ze 40 institucí v 15 zemích. Kombinovali data ze seismometru a infrazvuku, terénní měření, pozemní a satelitní snímky, simulace vln tsunami i fotografie poskytnuté dánskou armádou.

„Díky této spolupráci napříč obory a jedinečné kombinaci místních pozorování v terénu a globálních dat jsme byli schopni vysledovat mimořádnou sekvenci událostí,“ pokračuje Forbriger.

Na začátku byl masivní sesuv hornin do fjordu způsobeným zřícením vrcholu 1200 m vysoké hory. Sesuv vytvořil tzv. seiche, vlnu vody v uzavřené či částečně uzavřené vodní ploše. Vědci tento jev připodobňují například ke šplouchání vody tam a zpět, když vstoupíme do vany na jednom konci a rozhýbeme vodní hladinu. Byly to právě vibrace této vlny, které bylo možné měřit po celé zeměkouli.

„Objem padajícího materiálu byl obrovský – více než 25 milionů metrů krychlových,“ říká Kristian Svennevig z Geological Survey of Denmark and Greenland (GEUS), který výzkum koordinoval.

Padající masa vytlačila z fjordu obrovské množství vody, která způsobilo doslova „megatsunami“ s počáteční výškou 200 metrů. Vlny způsobené událostí, která sama o sobě trvala jen několik minut, se pak v úzkém fjordu pohybovaly sem a tam po dalších několik dnů.

Pohyby této obrovské masy vody vyvolaly seismické vlny, které bylo možné detekovat až na Antarktidě vzdálené téměř 20 000 kilometrů. Na nejbližších měřicích stanicích je bylo možné zaznamenat ještě o devět dní později.

Výpočty výzkumníků odhalily, že se voda pohybovala ve fjordu tam a zpět s periodou asi 90 sekund, což odpovídá periodě oscilace pozorovaných seismických vln. „Zdá se, že schopnost takové oscilace je výjimečnou vlastností Dicksonova fjordu. Oscilace seiche o takové frekvenci a s tak pomalým odezníváním, nebyly dosud v odborné literatuře zaznamenány,“ podotýká Rudolf Widmer-Schnidrig ze Stuttgartské univerzity.

Podle studie byla tsunami jedna z nejvyšších v novodobé historii. Mimo fjord poškodily vlny vysoké až čtyři metry výzkumnou základnu na 70 kilometrů vzdáleném ostrově Ella a zničily kulturní a archeologické památky napříč systémem fjordů.

Vědci se také zabývali tím, jak k tomuto masivnímu sesuvu hornin, prvnímu, který byl pozorován v severovýchodní části Grónska, došlo. Satelitní snímky ukázaly, že ledovec na úpatí hory v posledních desetiletích značně prořídl.

Událost tak přisuzují změnám klimatu. Navíc na ní lze dobře ilustrovat vzájemnou provázanost změn klimatu s kryosférou a destabilizací ledovcového ledu, hydrosférou a pohyby vodních mas i litosférou a změnami na zemské kůře.

Vědci plánují v Dicksonově fjordu instalovat seismické přístroje, aby této oblasti lépe porozuměli. „Měli jsme štěstí, že při této události nebyl nikdo zraněn. Ale naše studie ukazuje, že vzhledem ke zrychlující se změně klimatu bude důležitější než kdy jindy monitorovat i regiony, které byly dříve považovány za stabilní," uzavírá Svennevig.

---

reklama

---