https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-plzenskem-kraji-funguje-unikatni-projekt-zdrava-krajina
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Plzeňském kraji funguje unikátní projekt Zdravá krajina

21.12.2024 06:16 | PRAHA (Ekolist.cz)
Obnova historické cesty s výsadbou u Chudenic na Klatovsku. Fotografie z roku 2023.
Obnova historické cesty s výsadbou u Chudenic na Klatovsku. Fotografie z roku 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Zvoneček
Již od roku 2022 se Plzeňský kraj intenzivně věnuje projektu Zdravá krajina. Jeho cílem je připravit krajinu na budoucnost a klimatické změny, které nás čekají. Proč je to potřeba? Měnící se klima, ztráta přirozeně fungující říční krajiny, omezená schopnost krajiny zadržet vodu, ztráta heterogenity a biodiverzity, eroze a degradace zemědělské půdy. To jsou pro nás aktuální problémy, na které je potřeba reagovat. Proto se Plzeňský kraj rozhodl prostřednictvím projektu Zdravá krajina řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu.
 
Vedení kraje na celostátní ani jiné úrovni nenalezlo dostatečně funkční řešení, které by bralo krajinu jako jeden propojený celek a dívalo se na ni komplexně, s vizí do budoucích desetiletí. Krajina je v rámci projektu vnímána jako jedno prostředí, které je propojeno říční sítí a její jednotlivé složky spolu prostřednictvím této sítě „komunikují“. Například pokud chceme řešit eutrofizaci vodní nádrže v údolí, nikdy se nám to nepodaří, pokud nedáme do pořádku celé dílčí povodí nad nádrží. Jenže takový komplexní pohled je problematický jak pro jednotlivé obce, tak i hospodařící subjekty v území (zemědělce, lesníky, rybáře, atd.), protože každý z nich hájí svůj dílčí zájem. Kraj si však jako přiměřeně velká samosprávní jednotka takto velkorysý pohled dovolit může.

Jaká je historie Zdravé krajiny? Na jejím počátku stála komplexní studie – Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině (RESAO). V ní bylo pomocí analýzy vytipováno prvních 20 oblastí, kterými se nyní kraj zabývá podrobněji. Tyto tzv. prioritní oblasti kopírují drobná hydrologická povodí IV. řádu a velikostně se pohybují přibližně od 7 km² do 40 km². Postupně se v nich zpracovávají detailní krajinné studie. Výsledkem studií je návrh konkrétních opatření. Ta budou pomáhat v krajině při adaptaci na klimatickou změnu přesně tam, kde je to potřeba. Na jaře 2024 byly dokončené první dvě studie, a to na Dobřansku v povodí Radbuzy a Klatovsku v povodí Úhlavy. V dalších dvou oblastech se intenzivně pracuje a kompletní studie budou hotové v lednu 2025. Jedná se o povodí Zlatého potoka na Přešticku a povodí říčky Chuchly západně od Holýšova. Na tyto studie je čerpána finanční podpora v rámci Národního plánu obnovy, Next Generation EU.

Obnova mokřadu u Stvolen na severním Plzeňsku – farma U Hrušků. Fotografie z roku 2024.
Obnova mokřadu u Stvolen na severním Plzeňsku – farma U Hrušků. Fotografie z roku 2024.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | František Zvoneček

Škarohlídi by mohli namítnout, že se jedná o další drahé dokumenty „do šuplíku“. Záměr Plzeňského kraje je ale přesně opačný. Realizaci navržených opatření kraj dál aktivně prosazuje. Dělá to pomocí komunikace s místními obyvateli i obcemi už v průběhu zpracování studií i po jejich dokončení. Zájemcům o realizaci opatření pak nabízí poradenství a pomoc například s vyřízením dotací. Během první poloviny příštího roku jsou tak očekávána první skutečně vybudovaná opatření v krajině.

Zdravá krajina, to ale nejsou jen studie. Kromě nich se Plzeňský kraj začal zabývat také značkou Partner Zdravé krajiny. V rámci ní se mohou do péče o krajinu zapojit soukromé subjekty, například formou finančního příspěvku na realizaci opatření nebo výkup pozemků vhodných pro vytvoření chráněných území. Z tohoto zdroje je možno čerpat finance třeba na ta adaptační opatření, která nemohou být podpořena od AOPK a jiných větších zdrojů.

Biocentrum poblíž Kláštera u Nepomuka, jižní Plzeňsko. Fotografie z roku 2023.
Biocentrum poblíž Kláštera u Nepomuka, jižní Plzeňsko. Fotografie z roku 2023.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vít Lukáš

Z dalších aktivit, které se pojí se Zdravou krajinou, můžeme jmenovat například osvětu. Proběhlo několik přednášek na Západočeské univerzitě nebo Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech, zapojila se také mateřská škola v jedné z prioritních oblastí. Pracovníci Zdravé krajiny se zúčastňují konferencí a dalších akcí, kde předávají dále své zkušenosti. Jako vlastní příklad dobré praxe využívají přírodní rezervaci Janovský mokřad. Plzeňský kraj zde vykoupil pozemky od soukromého zemědělce. Ten je plánoval odvodnit a pěstovat na nich kukuřici. Z pohledu retence vody ale bylo území velmi významné, protože díky činnosti bobra evropského zde docházelo k přirozenému rozlivu a zadržování povrchové vody. V části území, které bylo vyhlášeno jako rezervace, jsou nyní zřízeny pastevní areály pro velké kopytníky a zároveň tu byl ponechán prostor pro klidné hnízdění vodního ptactva.

Na projektu Zdravá krajina se mimo jiné spolupracuje s odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny, Povodí Vltavy, Státního pozemkového úřadu a dalšími subjekty. Informace o průběžném dění kolem projektu jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách www.zdravakrajinapk.cz a sociálních sítích Facebook a Instagram.


reklama

 
Další informace |
foto - Slavíková Jana
Jana Slavíková
Autorka je pracovnice odboru životního prostředí Plzeňského kraje.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.12.2024 07:39
Historická cesta -
co by cyklostezka bohatě stačí, že !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2024 08:18 Reaguje na smějící se bestie
Hlavně nezpevňovat a asfalt už nůbec ne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.12.2024 09:16
stabilizovat krajinu ve svých přírodně, biologicky blízkých opatřeních je vždy dobré. Ona ta krajina nám to pak vrátí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.12.2024 13:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale krajina nám nic nevrátí. Krajině je člověk šumafuk. Je třeba aby člověk pro své potřeby a přínosy krajinu stabilizoval.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2024 09:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale ta činnost je pracná a nákladná.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.12.2024 12:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
Neškodilo by pokročit od dost arogantního přístupu: nejdřív Velký JÁ a pak nějaká krajina či příroda, které je třeba zastabilizovat, aby nám mohly sloužit až do roztrhání těla. Nakonec, příroda je jen mechanismus, o který my víme, jak se nejlíp postarat, protože sám by to (už) neuměl.
Tenhle přístup (kořistnická mentalita) nás dovedl, kde jsme teď a určitě není východiskem pro udržitelnou existenci lidí.
Zkusil bych určitě víc pokory. O Přírodě víme prd a setrvale ničíme prakticky všechno, takže přicházíme (my všichni) o stabilitu svého jediného životazáchovného systému. S prvními důsledky se už potkáváme, ale pořád málo na to, aby se nám v zabedněných hlavách konečně rozbřesklo. Jak říkal můj známý: Blbí mají to školné holt dražší.
Jestli si nezačneme Přírody vážit, myslím tím opravdu, ne jen kecy na výplach úst, nikdy nic úspěšně nevyřešíme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.12.2024 19:34 Reaguje na Jindřich Duras
Já netvrdím, že si příroda nemáme vážit. Ale musíme jí ovlivňovat k našemu prospěchu. Tím nemyslím ekonomickému, nýbrž biodiverzitnímu a i duchovnímu. Ale věřit na vděčnost přírody je slušně řečeno pošetilost. Vy jste pouze otrodoxní věřící na Gaiu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.12.2024 11:34 Reaguje na Jindřich Duras
Ocituji jiného pána: Je to už mnoho let, dávno za socialismu, když jsem četl knihu od jednoho odborníka, VŠ pedagoga, mimochodem začal se splavováním divokých řek na raftech, když tehdy napsal k nové vyhlášce zakazující vstup do lesů z důvodů nebezpečí požárů - od ohňů a cigaret.
Jak psal, bude-li se občanům zakazovat vstup do lesů, ztratí ti občané o lesy zájem, nebude je zajímat, co se v nich a s nimi děje. Docela pochopitelné.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

26.12.2024 21:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vděčnost krajiny je samosebou nadsázka, která říká, že nám péče o ni přinese také řadu benefitů, přičemž se nemyslí jen ty ekonomické.
Vstup do lesů mělo smysl zakazovat v kritických obdobích, myslím. Dlouhodobě s tím nikdo nepočítal. Každopádně nápor lidí do lesů je docela slušný, ne :-)?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

22.12.2024 12:13
Projekt, o kterém ve článku je, docela dobře znám. Užitečné je už to, že vůbec vznikl, že se dala dohromady velká skupina spolupracujících lidí, že se o věcech diskutuje, že jsou výstupy pro starosty i širokou veřejnost. Výsledky už jsou a na přípravě dalších řada šikovných lidí stále pracuje.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist