http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-skalka-stezka-korunami-stromu-krkonose-je-jako-metro
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Michal Skalka: Stezka korunami stromů Krkonoše je jako metro

25.7.2017
Lidé na Stezce na chvíli zpomalí a zpozorní. Pro Správu má takové místo cenu zlata.
Lidé na Stezce na chvíli zpomalí a zpozorní. Pro Správu má takové místo cenu zlata.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Správa Krkonošského národního parku popudila některé ortodoxní příznivce Krkonoš tím, že podporuje nedávno otevřenou Stezku korunami stromů Krkonoše. Tím prý zohavila klidný kout Krkonoš, přitáhla nové návštěvníky a zničila kus lesa.
 

I když je Stezka stavbou monumentální, tak prakticky není vidět. Musíte vědět, kam se koukat, abyste ji ze silnice aspoň zahlédli. Pouze vrcholová plošina věže ční nad vrcholky okolních stromů. To se odráží v několika recenzích nespokojenců, kteří hudrají, že z věže není výhled do dálav. Není. Celá stavba se jmenuje Stezka korunami stromů, nikoli Rozhledna na Hoffmankách. Stezka nekonkuruje rozhledně Panorama, která stojí na vrcholu Černé hory jen pár kilometrů od Stezky.




Tématem Stezky je „pěkný“ les v okolí Stezky.
Tématem Stezky je „pěkný“ les v okolí Stezky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Skalka / KRNAP

Ač na projektu spolupracovala Správa KRNAP a Stezka se vine opravdu pěkným lesem, tak není na území národního parku. Stojí asi 100 metrů od jeho hranic. Lhal bych, kdybych tvrdil, že se při stavbě Stezky nekácelo. Proto, aby se do lesa vešla visutá lávka dlouhá přes 500 metrů a věž 45 metrů vysoká s vnějším průměrem 40 metrů, padlo asi 30 stromů. Investor by byl sám proti sobě, kdyby vymýtil co se dá. Pak by to nebyla Stezka korunami stromů, ale Stezka na pasece (ale zase by nemusela být tak vysoká ;-)

Správa KRNAP si mimo jiné slibuje od Stezky to, že stáhne návštěvníky z národního parku na místo, kde neudělají tolik škody a bude mít příležitost jim něco říct. Janské Lázně jsou dobře připravené na návaly turistů, protože v zimě jsou oblíbeným lyžařským střediskem.

Do Krkonoš ročně přijede 2 až 3 milionu lidí. Většina z nich netuší, že Správa KRNAP dělá i jiné věci, než že zkoumá kytičky. Takovou masu lze jen těžko nějak oslovit. Nikde v Krkonoších není místo, kudy by většina z nich prošla a zastavila se. Správa tak má šanci jim něco říci.

Tedy, takové místo tady nebylo. Už je. Stezkou korunami stromů Krkonoše prošlo za první týden 27 000 lidí. Do konce roku se očekává 200 000, tedy zhruba 10 % návštěvníků Krkonoš. Bez výjimky všichni projdou Stezkou, a vestibulem budovy s výstupem, restaurací, toaletkami a suvenýry. V tomto směru Stezka připomíná zastávku Muzeum pražského metra. Tedy místo, kudy projde denně většina Pražáků. Na rozdíl od metra, na Stezce nejsou návštěvníci tolik zpruzení a nespěchají pryč. Ti na Stezce ale na chvíli zpomalí a zpozorní. Pro Správu má takové místo cenu zlata.

Téma půdy není zrovna přitažlivé pro nebiology, částečně proto, že půda je tak trochu lidským tématům vzdálená.
Téma půdy není zrovna přitažlivé pro nebiology, částečně proto, že půda je tak trochu lidským tématům vzdálená.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Skalka / KRNAP

Schizofrenie interpretace

Investor už v samém počátku požádal Správu KRNAP o partnerství. Jednak Správa může být jakýmsi atributem kvality projektu a také Stezka by neměla být jen atrakcí, ale měla by návštěvníkům také něco sdělit. Investor, byť má zkušenosti z podobného projektu na Lipně, není úplně kovaný v interpretaci lesa. Správa zkušenosti má a velmi ráda dá.

Zadání investora bylo však schizofrenní: „Ať je to něco zajímavého, ale ať se u toho lidi nezastavují“. Chápu, skupina návštěvníků u nějaké hry o lese nebo obsáhlejší informační tabule přímo na Stezce tuto ucpe a ostatní návštěvníky naštve. Ale jak tedy splnit zadání? Pravděpodobně je jen jedna možnost – rozdrobit informace na malinké kousíčky a rozházet je po Stezce tak, aby návštěvník se zastavil jen na pár vteřin. To by ho taky nemuselo otrávit čtením obsáhlého textu na tradičních cedulích, které známe z většiny naučných stezek. Tedy, pokud by ji četl.

Tématem Stezky je „pěkný“ les v okolí Stezky. Provedení musí být pro obyčejné lidi, kteří nepoznají smrk od jedle, a do lesa chodí jenom na houby. Informační tabulky jsou nenápadné, nepřetahují se s okolním „pěkným“ lesem o pozornost návštěvníka. Je to skleněná destička 13 x 30 cm s černobílým obrázkem, otázkou a odpovědí. Dvě věty, nic víc. Protože někteří opravdu nerozeznají od sebe druhy stromů, cedulky doplňují jednoduchá kukátka zacílená na popisovaný objekt. Je to hravé.

Skutečnou lahůdkou bylo vymýšlení podzemní expozice o půdě. Ta, asi jako jediná v Evropě, je opravdu pod zemí. Podle investora se v ní návštěvníci mají zdržet nejdéle 7 minut. Jinak se to bude ucpávat. To je hodně krátká doba; ale ukazuje se, že návštěvníci jsou ochotni obětovat tuto dobu „nějakému povídání o hlíně“.

Podzemní expozice má dvě roviny – emoční a informační. Emoční rovině nikdo neuteče, cesta na věž a k východu vede přímo expozicí. V ní, stejně jako v půdě, je tma. Ze stropu visí skutečné kořeny stromů, uprostřed expozice je hromada místní horniny a ozývá se chroustání a šelestění tisíců maličkatých nožiček. Prostě asi tak nějak to vypadá v půdě.

Vřetenovka je tak trochu zvíře, které jakoby popsal Jára Cimrman (to není pravda, popsal ji v roce 1967 zoolog jménem Brabenec).
Vřetenovka je tak trochu zvíře, které jakoby popsal Jára Cimrman (to není pravda, popsal ji v roce 1967 zoolog jménem Brabenec).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Skalka / KRNAP

Druhá rovina je informační. Na 18 černých panelech je opět po jednoduché otázce, odpovědi a obrázku. Na posledním panelu není žádný text. Je tam jen obrázek, který by měl návštěvníka provokovat k přemýšlení. Odpověď si najde každý sám.

Téma půdy není zrovna přitažlivé pro nebiology, částečně proto, že půda je tak trochu lidským tématům vzdálená. Proto bylo nutné půdu v expozici polidštit. Na obrázku musí být něco, co lidé dobře znají – lžička, kýbl nebo kolo od traktoru. Pokud něco známého nešlo nacpat do obrázku, muselo se to objevit v textu. Třeba poznámka: „Vy jste taky živina“ nebo „Z vás by taky traktor všechno vytlačil“.

Původně jsem navrhl panelů 30, ale testy ukázaly, že za 14 povolených vteřin na panel si návštěvník stěží přečte text, natož aby mu porozuměl, prohlédl si obrázek a užil si ho. Víc vteřin se zase do 7 minut na 30 panelů nevejde. Tak jsem amputoval téměř polovinu panelů a modlili se, aby sdělení bylo ještě pochopitelné.

Jednoduchá studie naznačuje, že lidi tabule čtou. Někteří mi dokonce nadávali, že je tam informací málo. Jsem za to rád, horší by bylo, kdyby jich bylo moc nebo nebyly zajímavé. Co si ale z interpretace návštěvníci pamatují, ještě nevím. Určitě si to ale zjistím.

Vřetenovka utajená – kultovní živočich, kterého nikdo neviděl

Proč je symbolem Stezky v Krkonoších něco tak pro normální lidi neakčního, jako je malý šnek vřetenovka utajená krkonošská (Cochlodina dubiosa corcontica)? Stezka korunami stromů Lipno má jako své kultovní zvíře lišáka Foxe. V Krkonoších by se nabízela sojka, jako společnice Krakonoše. To je ale nuda. Vřetenovka je tak trochu zvíře, které jakoby popsal Jára Cimrman (to není pravda, popsal ji v roce 1967 zoolog jménem Brabenec).



Naprostá většina lidí na světě o vřetenovce nikdy neslyšela. Přesto má tento maličký plž úžasný příběh: největší populace nejen v Krkonoších, ale na celém světě je asi 2 km od Stezky; nikdy ho nikdo neviděl po stromě lézt dolů, vždy jen nahoru. A dokáže kopulovat až 24 hodin bez přestávky … Pozorný návštěvník může najít na Stezce pět modelů vřetenovky v nadživotní velikosti. Nepozorný návštěvník o dva velké modely zakopne před pokladnou.

Wszystko w porządku, rozumiem pięknie.
Wszystko w porządku, rozumiem pięknie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Skalka / KRNAP

Jazyková diskriminace?

Na závěr jedna vychytávka. Všechny texty na Stezce jsou v češtině a angličtině. Na Stezku ale jezdí hodně Poláků, občas i nějací Němci. Dávat čtyři jazykové mutace byť krátkých textů na infotabule je nesmysl. Mnoho písmenek lidi od čtení spolehlivě odradí. Na pokladně Stezky cizojazyčně mluvící návštěvník dostane lístek s QR kódem a pokynem v polštině a němčině. Přečtením QR kódu si zájemce stáhne do chytrého telefonu 20 MB aplikace. Bezplatná Wi-Fi je po celé Stezce. Zaostří-li takto vybavený mobil na český text nebo obrázek, automaticky a velmi rychle se mu na displeji objeví překlad do polštiny nebo angličtiny. Funguje to skvěle. Výhledově tuto vychytávku rozšíříme o další jazykové mutace a přeložíme i jiné informační cedule v Krkonoších. Je jich 250.

foto - Skalka MichalMichal Skalka
Autor je vedoucí pracoviště ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist