Držet tropické země v chudobě není řešení, říká tropický biolog Novotný
Potřebují rozvojové země ekonomický růst, aby mohly začít chránit přírodu?
Myslím si, že je naprosto klíčové, aby všechny tropické populace zbohatly. Dojde tím ke zlepšení jejich životních podmínek a povede to ke zpomalení populačního růstu. Přitom stačí, aby si lidé v těchto zemích přilepšili o pár tisíc dolarů na osobu na rok a plodnost klesne z šesti dětí na dvě až tři.
Neprotiřečí si to? Bohatější lidé budou znečišťovat přírodu stejně nebo spíš více jako hodně chudých lidí.
To ano, ale nejde pracovat s tím, že tropické populace budou chudé navždy. Je lépe problém vyřešit rychle, i když to bude bolestné. Znamená to populační růst přirozeně zastavit a žít s více zničenou přírodou, která se nebude nadále zhoršovat. Uvidíme, jestli se tropům podaří zbohatnout dostatečně rychle, aby se zastavil populační růst, ale aby se nezruinovala planeta.
Když se bavíme o populačním růstu, jak se díváte na problematiku přelidnění?
Velká část současných a budoucích problémů se vztahuje k velikosti lidské populace. Na druhou stranu populační dynamice vlastního druhu vůbec nerozumíme. Na konci 60. let minulého století byl roční nárůst populace 2.5 % a tehdy to vypadalo, že se řítíme do záhuby. Kromě Číny s tím nikdo nic neudělal, přesto se problém za posledních padesát let začal řešit sám od sebe. Růst populace se snížil na něco přes 1 %. Podle předpovědí populace dosáhne vrcholu na konci století, nejspíš zhruba 12 miliard lidí. Nicméně tyto odhady zahaluje mlha nejistoty.
Jak by tedy rozvojové země měly zbohatnout?
To je otázka, kterou se snaží zodpovědět různé ekonomické školy. Podle mě zemím prospívá volný trh a kapitalistická soutěž. Nesouhlasím s evropskou politikou zemědělských dotací, která vydržuje luxusně žijící farmáře a tím omezuje možnost tropickým farmářům prodávat jejich produkty u nás. Připadá mně, že některé zelené módní vlny jsou škodlivé, jako například podpora lokálního zemědělství a odmítání tropického ovoce.
A proč?
Pokud totiž budeme důslední a odřízneme tropické farmáře od našich trhů, protože budeme kupovat pouze lokálně, bude je to držet v chudobě, poroste jejich populace a nakonec to povede k úplnému zničení tamní přírody. Je nutné si uvědomit, že ochrana přírody je priorita střední třídy a pokud v tropech žádná nebude, tak se nikam nedostaneme.
No dobře, ale doprava tropického ovoce přece znečišťuje více než převoz ovoce u nás.
Lodní doprava znamená pro přírodu minimální zátěž. Mnohem škodlivější je poslední kousek cesty, kdy si pro kilo banánů jedete do supermarketu autem. Vzhledem k tomu, že mým cílem je celosvětová ochrana biologické diverzity, nikoliv pouze té české, tak budu raději podporovat zemědělce z rovníku než našeho bio zemědělce. Zemědělci, kteří v Evropě bio způsobem vypěstují pět mrkví za velkého úsilí, aby je draze prodali, možná přispějí ke zdravější krajině, ale nijak nepomáhají řešit globální biodiverzitu.
Není problémem také to, že naše pole jsou zabraná řepkou používanou na biopaliva?
Biopaliva jsou skutečně problematická. Náhodou se trefila do existujících ekonomických zájmů a politických priorit, které ale nemají co do činění s ochranou přírody. Za prvé mají zanedbatelný efekt na redukci CO2 a za druhé ničí biodiverzitu, protože plochy na biopaliva konkurují tropickým pralesům. Energetická efektivita produkce tropických plodin na biopaliva je sice čtyřikrát až pětkrát větší než u řepky u nás, ale řepka ke kácení pralesů nevede.
Jak by se podle vás měla využívat zemědělská půda v Evropě?
V současné době probíhá v zemědělství velká debata. Jedni podporují intenzivní obhospodaření malé plochy i za cenu pesticidů, GMO a hnojení, což přinese vyšší výnosy, i když bez nálepky bio, a zbude místo pro divokou přírodu. Druzí chtějí produkovat všechno bio za cenu snížených výnosů, což ovšem vede k záběru velkých ploch. GMO jsou podle mě jediná šance, jak pokračovat v zelené revoluci a uživit populaci, která na konci století dosáhne 12 miliard, a zároveň udržet plochy pro divočinu.
Proč tedy pěstujeme plodiny, které pálíme, místo abychom jimi živili podvyživenou populaci?
Ochránci klimatu přišli náhle s návrhem na biopaliva, jenž měl skvělé politické možnosti. V Evropě není jasné, co dělat se zemědělci, neboť ve volném globálním obchodu s potravinami se neuživí. Proto jim EU platí dotace za to, že nedělají nic. Když se najednou naskytla možnost využít pole pro biopaliva, bylo to skvělé řešení: teď bylo možné zapsat si politické body za to, že bojujeme proti oteplování.
Fascinuje mě, jak se pozornost lidí ubírá jen ke změně klimatu a ignoruje jiné ekologické problémy.
Klima je dostatečně neuchopitelné, aby každý mohl argumentovat, jak potřebuje. To nahrává jak skeptikům, tak velké části ekologů, kteří bohužel z globálního oteplování udělali problém všech problémů. Zatímco v osmdesátých letech se řešila hlavně ochrana biodiverzity a přirozených stanovišť, nyní je v popředí klima. Společnost se nevyvíjí vždy racionálně, i ve vědě panují různé módy a davové psychózy.
Jak se ke změně klimatu stavíte vy?
Myslím si, že k oteplování dochází, nicméně nevím, jak závažné důsledky bude mít. Znám generaci starších ekologů, kteří se obávali zcela opačného trendu, a to doby ledové. Někteří z nich se během svého života stihli bát globálního ochlazení a oteplení. Význam globálního oteplování je v porovnání se ztrátou biodiverzity silně přeháněn. Stalo se z něj orákulum, ve kterém každý vidí a je schopen si vědecky namodelovat přesně to, co chce.
Jak se z toho můžeme dostat ven?
Ochránci přírody by měli prosazovat realistická a pragmatická řešení, nikoliv dělat z ochrany přírody kvazi náboženství. Mnohá environmentální hnutí se však spíše podobají náboženským hnutím. Mají vlastní nezpochybnitelné kánony, očekávají apokalypsu, vyžadují askezi a vyžívají se v šíření své víry a dirigování lidí v tom, co mají dělat. Do praktické ochrany přírody se hodí spíše technokratičtí biologové než lidé, co v biologii vidí ideologii a myslí si, že žijí v objetí Matky přírody.
Máte pravdu, že apokalyptické vize jsou mnohým ochráncům blízké a vyžadují od lidí překopat celý způsob jejich života.
Volba životního stylu by se neměla schovávat za ochranářskou ideologii. Mnozí lidé přešli do zeleného hnutí po diskreditaci marxismu a využívají teď globální oteplování jako argument pro boj proti kapitalismu. Současný systém vede údajně ke katastrofě, takže je třeba převrátit společnost a vybudovat novou, lepší.
Myslíte, že kapitalismus je největší nepřítel a jedině jeho odstraněním se vše zachrání?
To si rozhodně nemyslím. Jsou to právě kapitalistické země, které nejlépe chrání přírodu. Nelíbí se mi, že ochranáři brojící proti kapitalismu nenabízejí nějakou alternativu. Podle mě je rozumné snažit se dosáhnout maxima v systému, který existuje.
Mohou být řešením sociální podniky, které kombinují zisk a prospěch?
Líbí se mi americký model, kde máte dravou bezohlednou firmu, která natříská kvanta peněz, a pak je věnuje na ty správné účely. Například Bill Gates a jeho nadace měla v tropech obrovský dopad na pokles úmrtí, zejména dětí, na malárii. Když si představím, že místo takového podniku bychom měli deset tisíc družstevních zahrad a jiných podniků, z nichž můžeme mít sice dobrý pocit, ale jejich práce nikam nevede, tak v tom nevidím velký smysl. U nás v Česku lidé štědře přispívají na charitu, ale firmy jsou angažovány mnohem méně a často do nesmyslných aktivit typu sportu. To je ta sociální díra, kterou je potřeba zalátat.
Co třeba korporace jako ExxonMobil, která těží ropu, a pak dá peníze na dobrý účel?
ExxonMobil sice těží škodlivou ropu, ale nedělá to pro sebe, aby ji pak sám někde zlomyslně pálil. My všichni ropu využíváme. Jaká je alternativa? Buď ropu, na které jsme závislí, nikdo nevytěží, nebo ji vytěží někdo jiný, a pak je třeba se ptát, zda to dělá z hlediska ochrany přírody lépe nebo hůř než ExxonMobil. Pokud zapomeneme na to, že Exxon těží ropu, tak je to jinak environmentálně velmi zodpovědná organizace. Málokterý zelený kritik nadnárodních firem v nějaké z nich skutečně pracoval. Také mám jakožto vědec obecně problém kritizovat globalizaci, když z ní věda a tedy i já zcela mimořádně těžím.
Jak vnímáte spolupráci s korporacemi?
Buď spolupracujete s velkými hráči, kteří vás sice můžou zadupat do země, ale zase naopak pokud se s nimi něco povede, může to mít mimořádný dopad. Anebo děláte nekontroverzní projekty, který ale velký význam nemají. Zrovna ExxonMobil se od katastrofy svého tankeru na Aljašce velmi zlepšil, jejich vrty na Papui-Nové Guinei jsou obklopené výborně chráněným tropickým lesem a ještě přinášejí zemi slušné peníze. Myslím si, že je dětinské říkat: „My s těmito organizacemi nespolupracujeme, protože to jsou naši nepřátelé.“ Člověk se sice může cítit zásadově, ale to je tak všechno. Na druhé straně si musí dát pozor, aby se nestal zelenou zástěrkou pro pochybné projekty.
Jaká část společensky zodpovědných projektů je dobře míněná a kolik je greenwashing?
Do jisté míry je jedno, jak jsou projekty míněny, pro ochranu přírody je důležité, jaký mají výsledek. Proto bych se zde v psychologii tolik nepitval. Nejčastěji je to kombinace vnějšího tlaku a přesvědčení.
reklama
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise
Další články autora |
Je mnohem snazší svádět vinu na ostatní, než jít sám něco dělat, říká šéfka Roots & Shoots Tara Golshanová
Zajímá mě hmyz. Mrtvé tělo neřeším, říká jediná česká forenzní entomoložka
Planeta Česko. Skvělý dokument o krásné příroděOnline diskuse
Všechny komentáře (35)
Tomáš Kohlmayer
18.12.2017 08:47Lukas B.
19.12.2017 10:33 Reaguje na Tomáš KohlmayerKatka Linke
18.12.2017 17:36Petr Dvořák
20.12.2017 20:37 Reaguje na Katka LinkeV každém případě poznámka, že největším problémem je a bude růst populace, který nutně způsobuje zvyšování tlaku na ekosystémy, je důležitá a těžko oddiskutovatelná. Dalo by se polemizovat, jestli rozvojové země mohou zbohatnout jen a pouze na zemědělské produkci, což je jistá slabina v té úvaze proti lokalizaci zemědělství předestrěné v rozhovoru.
Mimochodem, když vám jde tak o tu porodnost, tak co vám brání jít do Afriky a ty kondomy rozdávat.
Rozkolísání podnebí lidskou činností jsou pro vás bláboly??? Chcete snad popírat vliv zabetonované nebo i odlesněné krajiny na místní podnebí? Nevíte, jaký je rozdíl v létě mezi vydlážděným náměstím a např. zarostlým parkem? A proč mnozí dávají třeba stromořadím přednost před rozpálenou dlažbou? Dle vás jsou asi fanatici popírající vaši jedinečnost. Víte, čím se třeba zabývá fyzika? Nebo to jsou taky bláboly? Nevím, proč bych měl chodit někam rozdávat kondomy. Stačí, když náš stát přestane do těch oblastí posílat naše daně na výkrm a konečně tak částečně přestane vytvářet pro nás všechny problémy do budoucna. Jenže to by pak socilání inženýři přišli o zdroje lehkoživů.
Fakta jsou jasná, bohaté společnosti omezují porodnost, bohaté společnosti a moderní ekonomika devastují životní prostředí méně než ty primitivní. Primitivní lovci dokázali zdevastovat celý kontinetn, to je zřejmě fakt, který jste si ani nenamáhal zjistit.
Každopádně platí, že to že jste si v hysterickém záchvatu poplival monitor nic nemění na mnou uvedených faktech.
https://www.novinky.cz/koktejl/458882-ortodoxni-zidovka-porodila-uz-20-potomka-svetovy-rekord-vsak-neprekona.html
Jan Škrdla
18.12.2017 22:47A takové pěstování sóji v jižní Americe pomůže tak akorát zemědělským korporacím a vede k dalšímu odlesňování. Dle mého je to jeden z důsledků volného trhu.
sv - můžete specifikovat pojem moderní zemědělství. Pokud máte na mysli průmyslové zemědělství, tak jak jej známe (ohromné lány, absence krajinné zeleně, pěstování několika málo komerčních plodin, používání minerálních hnojiv místo organických, nadměrná chemizace, aj.) tak vám budu oponovat - důsledky jsou známé (dopad na biodiverzitu, eroze, vliv na kvalitu povrchových a podpovrchových vod, vliv na rekreační potenciál krajiny, ..).
Tím ale neobhajuji způsob hospodaření v tropech (subtropech), který uvádíte v poslední větě.
Řešením je rozumné krajinné plánování - výsledkem by pak byla zemědělská krajina zahrnující plochy pro konvenční zemědělství, alternativní zemědělství (biozemědělství, agrolesnictví) a protierozní a ekologická opatření (větrolamy, meze, remízky, břehové porosty, mokřady, aj.)
Pěstování sóji pomůže především domácím kravám, leda byste je zase chtěl krmit masokostní močkou z Bangladéše, s rizikem že se nakazí BSE.
Jan Škrdla
19.12.2017 22:17 Reaguje naChtěl by jste bydlet ve vesnici obklopené rozlehlými lány s minimálním zastoupením krajinné zeleně, nebo raději tam, kde se střídají různě velká pole, louky, sady, aleje kolem cest, remízky a vodní plochy?
Co jste myslel těmi technologickými postupy? - střídání plodin (osevní postupy), protierozní ochranu půdy nebo něco jiného?
Ohledně škodlivosti biopaliv se shodneme, ale kdo to způsobil na tom ne - z hlediska této diskuze je zbytečné o tom polemizovat.
K sóji: dle mého názoru domácím kravám více pomůže sója vypěstována domácími zemědělci - v našich je to možné (nemusí se kvůli ní kácet deštné lesy ani ji vozit přes půl planety).
Co říkáte např. na tohle:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-kaceni-amazonskych-destnych-pralesu-muze-i-v-cesku-oblibena-soja
Jinak od roku 2003 je u nás zakázané používat masokostní moučku jako krmivo (souvisí to s BSE). Pokud byste ji přidával do krmiva, tak kromě riskování nákazy byste porušil i zákon o krmivech.
Vy asi máte zásadní problém s pochopením psaného textu. Jinak by Vám asi stěží uniklo diskutované téma, tedy to, že s tzv. biozemědělstvím budete potřebovat výrazně více obdělávané půdy a na "remízky a mokřady" vám místo nezbyde. Ty si budete moci dovolit pouze potud, pokud jinde dosáhnete dostatečného výnosu pomocí moderních zemědělských metod například GMO. Nemluvě o tom, že jste nepochopil co je obsahem článku, tedy to, že s hraním si na "bio" afričané, amazonští indiáni, nebo obyvatelé Indonésie a Malajsie, nikdy nezbohatnou, a tedy nikdy neopustí tradiční zemědělské metody, založené na pastvě tisíců kusů málo produktivního dlouhorohého dobytka, na vypalování pralesa a savany či lovu orangutanů.
Shodovat se není na čem, fakta jsou jasná, tzv. biopaliva, bioplynového stanice a další podobné zrůdnosti jsou dílem zelených.
Tou poslední větou jste objevil Ameriku. Chápání ironie je asi něco co jde zcela mimo vás. Mimochodem, taky bych dal přednost tomu, abys se ona geneticky modifikovaná sója, která se jinak dováží z Argentiny pěstovala u nás. To by ovšem něco takového muselo být legální. Což není, a to díky tomu, že zelení fanatičtí zločinci vedli a vedou hysterickou kampaň proti GMO, a populističtí a diletantští politici jim ve jménu vlastního pohodlí všechny tyto pavědecké nesmysly odkývali.
Petr Dvořák
21.12.2017 21:44 Reaguje naJan Škrdla
20.12.2017 21:44 Reaguje naAbych to uvedl na pravou míru tak:
1. Nikdy jsem netvrdil ani netvrdím, že má pole vyšší ekologickou hodnotu než les! To jste si chybným výkladem odvodil vy!
2. Stejně tak jsem netvrdil, že veškerá plocha, dokonce ani většina plochy zemědělské půdy by se měla obdělávat v režimu biozemědělství. Viděl bych to jako doplněk.
3. Jinak nejsem pro, zakazovat GMO z důvodu, že se jedná o GMO. Ale než se něco nového zavede, mělo by se to podrobit řádné analýze rizik. Zejména jestli nemůže dojít k volnému šíření do krajiny nebo ke křížení s ne-GMO odrůdami nebo jinými rostlinami (známe případ afrikanizovaných včel - sice nejsou GMO, ale něčemu podobnému je potřeba se vyvarovat).
4. Co se týká Afriky, tak do jisté míry máte pravdu, ale v Amazonii padá odlesňování na vrub Evropským kolonialistům (indiáni měli v porovnání s tím, co se děje teď, minimální dopad).
5. K té ironii – rozumím sice legraci, ale u vás je někdy obtížné poznat, jestli to píšete, ještě myslíte vážně.
Možná si i přes to vaše monotónní drnčení ještě vzpomenete, že vy jste reagoval na mně a já jsem psal vždy pouze to, že moderní zemědělské postupy umožní uvolnit část půdy přírodnímu vývoji. Ergo jediného chybného výkladu jste se tady dopustil vy.
Ad GMO) Podobnou výmluvu (o nutnosti testování) používají zelení fanatici celého světa neustále celé roky. GMO se pěstuje a konzumuje (o nekonečných testech nemluvě) už 30 let. Negativní dopady nebyly zjištěny veškeré žádné. Radiační mutanti se pěstují a konzumují už 50 let a opět nebyly zjištěny žádné negativní důsledky. Pro zelené fanatiky je to stále málo a zřejmě dávají přednost tomu devastovat životní prostředí biopalivy a trávit lidi bioklíčky nakaženými e-coli a přivést evropské zemědělství ke krachu. Vy tady tvrdíte, že sója by se měla pěstovat doma, když vás upozorním, že jsem pro všemi deseti, jen by bylo s ohledem na konkurenceschopnost nutno pěstovat gmo sóju, tak se začne kroutit a něco blábolit o testování. Tak co vlastně chcete? Existují jen dvě varianty, buď si EU bude hrát na bio, bude se horem dolem dotovat, a většinu klíčových produktů budeme muset dovést, tedy pokud nechceme v EU vykácet všechny lesy a ještě hladovět nebo bude EU zemědělství založené na moderních technologiích. Žádná jiná cesta neexistuje.
Vy zas vůbec netušíte o čem je řeč, že? Amazonskému pralesu trvá obnova velmi krátce, to co vykáceli kolonialisté od 16. do 19. století je už dávno znovu zarostlé. Já píši o současných indiánech, jejichž obživa je založena právě na tom, že pro svá pole vypalují prales, a pokaždé když se vyčerpá půda na takovém políčku, tak to udělají znova. Pojem "žďáření" vám asi nic neříká. Tím výrazně přispívají k likvidaci amazonského pralesa.
To se na mě nezlobte, ale pokud v návrhu nahradit dováženou GMO sóju masokostní moučkou nepoznáte ironii, tak byste měl něco vážně udělat se svou čtenářskou gramotností.
Jan Škrdla
21.12.2017 22:28 Reaguje naJan Škrdla
26.12.2017 11:51 Reaguje na2. ten kdo tady nejvíce recykluje vyvrácené pověry jste zase vy.
3. abych vás jen nehaněl - dobře to shrnul Martin Jasan (21.12) - v něčem máte pravdu, ale ne ve všem. To je zásadní věc.
Martin Jasan
21.12.2017 23:52 Reaguje na1) Dá se s vámi souhlasit, že s GMO zatím nejsou žádné vážné zdravotní problémy. Ani z mého laického pohledu GMO není "totální zlo".
U GMO je vždy potřeba posuzovat každou novou variantu zvlášť - tedy argument GMO, je tady již 30 let a je to vpohodě je trochu moc sebejisté a zkratkovité.
2) GMO má do určité míry podíl na zvýšení produktivity, ale ta se zvyšuje i zvyšovala i před GMO:
https://www.agry.purdue.edu/ext/corn/news/timeless/yieldtrends.html
A právě díky moderním technologiím, které se používají i v EU. Tedy Moderní = GMO nemusí být pravda.
3) To že (do určité míry) vyší výnos má za následek automaticky nižší plochu není tak jednoduché. Protože zvýšení výnosu má za následek snížení nákladů a tím i ceny plodiny, a v důsledku to vede ke zvýšení spotřeby (např. to umožňuje to, že se GMO soyou krmí dobytek).
Ekonomika je prostě komplexní systém.
4) GMO plodiny ale určitě neznamenají lepší životní prostředí při jejich pěstování (za tím účelem ani nejsou vyvíjeny). Jsou vyvýjeny za účelem zisku (například odolnost proti glykofosfátům firmy Monsanto).
5) Méně postřiků a hnojiv (což je myšlenka bio produkce) má za následek větší druhovou rozmanitost v bezprostředním okolí takového pole a další přiznivé např. sociální vlivy. Naopak má samozřejmě o něco nižší výnos. Tedy ani toto rozhodně není černobílé.
Je otázkou, zda je potravin nedostatek nebo je nedostatek způsoben špatnou distribucí (laicky řečeno někde se plýtvá a někde na ně nemají). Osobně si myslím, že jsme v EU dost bohatí na to, aby jsme mohli jíst kvalitní potraviny a neohlížet se jen na cenu.
6) Váš názor, že Amazonský prales padá za oběť ždáření indiánů je (dle mne) absolutní nesmysl.
a) Jednak už z logiky věci - protože pokud myslíte indiány původní, tak ti tu žili dříve kdy Amazonský prales takovým tempem nemizel.
b) Na svědomí (dle nalezených zdrojů) to má z velké části (70 %) pěstování soyi. To nemají na svědomí domorodí indiáni, ale místní zemědělci (kolonizátoři). Nicméně, z povahy pěstování soyi na tom nebohatnou zemědělci, ale profitují na tom bohatí vlastníci půdy, dopravci, nadnárodní obchodníci.
http://www.riosvivos.org.br/arquivos/152448016.pdf (mimochodem je zde komplexně shrnuta problematika pěstování soyi)
V současné době se údajně v Brazílii pěstuje 96 % soyi GMO modifikované. Tedy zavedení GMO rozhodně není řešením proti odlesňování.
http://www.soybeansandcorn.com/news/Dec14_16-93_4-of-the-Three-Major-Crops-in-Brazil-are-GMO-Varieties
Tedy závěrem. V něčem máte určitě pravdu, v hodně věcí je však komplexnějších než se vám na první pohled zdá. Tedy bych brzdil trochu vaši suverenitu.
ad1) Jiným slovy, není to totální zlo, ale jen zlo, přestože o GMO nevíte nic.
ad2)To rovnítko jste tam dal vy, nikoli já. Přesto je jasné, že další zvyšování výnosu (a tedy snižování plochy nutné pro orbu) si vyžádá další nové cesty rozvoje. Tou nejefektivnější jsou momentálně GMO.
ad3) Tohle můžete vysvětlit zeleným, kteří prosadili zákaz klasických žárovek. V Evropě každopádně vedla modernizace zemědělství k výraznému rozlohy obdělávání půdy.
ad4) Pro info, lidé se od počátku neolitu zabývají zemědělství nikoli kvůli zvelebování okolí ale kvůli tomu, aby se uživili. Nepopiratelným faktem je, že když srovnáme primitivní metody a průmyslové zemědělství včetně GMO tak ty druhé umožnily výrazně omezit vliv zemědělství na životní prostředí.
ad 5) To, že tzv. biozemědělství znamená méně postřiků je holý nesmysl. Stříká se i v bio ovšem místo relativně bezpečných látek se používá chemie 19. století, např. roztoky zelené a modré skalice (tedy prudké jedy). Dále biozemědělství znamená podstatně více ošetřování plodin mechanickou cestou, a tedy více spálené nafty, větší eroze, případně je půda více ubita a o nějakém druhové rozmanitosti si můžete nechat jen zdát.
Ad) špatná distribuce. Jinými slovy vadí vám dovoz soji přes oceán ale jste pro to vozit potraviny do Afriky. Je to dvojí metr nebo nedostatek logiky. Každopádně je to směšné, nevyplýtvané potraviny v Evropě či USA hladové černoušky nezachrání. Ty zachrání jen jejich vlastní moderní a produktivní ekonomika.
ad6) Tak si o tom nesmyslu něco přečtěte: https://www.thoughtco.com/slash-and-burn-agriculture-p2-1435798
http://www.rainforestsaver.org/what-slash-and-burn-farming
Pro info, díky moderní medicíně nepřibývá pouze černoušků v Africe ale rovněž indiánů v Amazonii.
A jak už jsem zde psal několikrát, byl bych všemi deseti aby se sója mohla pěstovat i u nás a nedovážet se pouze se severní a jižní Ameriky. To by ovšem v EU museli zelení museli přijít k rozumu a přestat s hysterickou anti GMO kampaní, aby něco takového bylo u v EU legální.
Jan Škrdla
22.12.2017 21:02 Reaguje na1. jedním ze zásadních problémů průmyslového zemědělství je eroze půdy - jak se tomu stavíte?
2. dalším problémem je nadměrná chemizace (umělá hnojiva, pesticidy) a s tím spojený pokles biodiverzity a zhoršení jakosti povrchových a podpovrchových vod. Jaký je váš názor?
3. stále jste mi neodpověděl, zda byste chtěl žít v intenzivně obdělávané krajině?
ad 2) Takže podle vás používání prudkých jedů (modré a zelené skalice), které zelení považují za bioherbicidy, místo glyfosátu, vyřeší tzv. chemizaci?
ad 3) Nikoli, to pouze vy jste stále neodpověděl na to, zda máte ve jménu tzv. biozemědělství v úmyslu vykácet všechny lesy, které vznikly na bývalých polích po té co výrazně vzrostly hektarové výnosy po zavedené průmyslových hnojiv, chemie a zemědělské techniky.
Petr Dvořák
26.12.2017 10:32 Reaguje naŽe moderní zemědělství vedlo k značnému poškození a erozi půd nejen v ČR je FAKT. Viz např. jižní morava..
Špatné praktiky v subsaharské africe na tom nic nemění. To je také fakt.
Jan Škrdla
27.12.2017 17:59 Reaguje naJinak doporučuji:
http://mapy.vumop.cz/
to co mi u vás chybí, je alespoň zmínka o protierozní ochraně půdy.
2. nejsem zastáncem chemie, ale beru ji jako nutné zlo. Jinak víte jaký je rozdíl mezi lékem a jedem?
3. znovu opakuji: netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že mám v úmyslu vykácet lesy pro potřebu zemědělství. Vzhledem k tomu jak je nastaven zákon o lesích (295/95), popř. zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92) to ani není možné. Pokud to ovšem nebyl pokus o špatný vtip z vaší strany.
Jinan tím, kdo brání návratu krajinné zeleně jsou právě intenzivně hospodařící zemědělci (mám na mysli velkodružtva obdělávající často i tisíce hektraů půdy).
Naštěstí i kolchozníci se občas slitují a nabídnou občas pár hektarů podmáčené půdy k realizaci mokřadu, ale to jen zlomek z toho co by bylo potřeba.
.jpg){kind=link}