Motýli v pražských rezervacích jsou ohroženi méně než motýli v rezervacích v zemědělské krajině. K tomuto závěru dospěli odborníci z pražské Přírodovědecké fakulty UK, Přírodovědecké fakulty JČU a Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. "Motýlů ale výrazně ubylo i v Praze a rozhodně nemají vyhráno. Je bezpodmínečně nutné na bývalých pastvinách a skalnatých stráních vymýtit porosty nepůvodních a náletových dřevin. Vyčištěné plochy pak v žádném případě znovu nezalesňovat," řekl Ekolistu Tomáš Kadlec, hlavní autor studie, která vyjde tento pátek v časopise Landscape and Urban Planning. "Jinak budou motýli vymírat dál."

Čeští zákazníci mohou stále častěji najít v regálech supermarketů vajíčka od nosnic, které svůj život nestrávily namačkány v klecích. V celé České republice nabízí na trh vajíčka v bio kvalitě pouze dvě společnosti - farma Abatis, sídlící v obci Zvole u Prahy, a farma Pavla Kýra z Heroltic.

Českými lesy otřásá spor. Jeho jádrem je otázka, kolik v nich může žít zvěře, aby nebyly soustavně poškozovány. Myslivci by jí chtěli mít v lesích co nejvíc. Lesníci, přírodovědci a aktivisté ale tvrdí, že přemnožená zvěř okusuje stromky a znemožňuje obnovu lesa od smrkových monokultur ke smíšeným porostům. Je zvěř opravdu přemnožená a ničí neúměrně lesy?

Na počátku 90. let minulého století vznikl zákon, který má chránit zvířata proti týrání, jež jim způsobují lidé. Od loňského dubna prochází sněmovnou jeho novela, která má tuto normu sladit s legislativou Evropské unie. Jenže podle některých poslanců i podle některých nevládních organizací by nakonec mohl omlazený zákon chránit zvířata míň, než tomu bylo dřív.

"Normální příroda je velmi dynamická a spousta zvířat funguje tak, že stopuje okamžité děje, které se v ní odehrávají. Naše ochrana přírody je naproti tomu statická - my si vymyslíme nějaké stanoviště a v takovém stavu ho chceme udržet. Velmi častým jevem pak je, že máme chráněné území, ale populace, kvůli které jsme území začali chránit, žije těsně vedle nebo na jeho hranici," říká v rozhovoru Martin Konvička z Entomologického ústavu AV ČR, který se podrobně věnuje motýlům České republiky. Nemluví přitom jen o nich, ale vůbec o problémech české ochrany přírody. A nebojí se formulovat jasně: "Řeknu to ještě jednou a naprosto vážně: agronvironmentální a lesoenvironmentální dotace jsou skandální průšvih, který povede k padání hlav. Ony totiž dávají striktní pravidla, co má který farmář nebo zemědělský nebo lesnický podnik kdy udělat. Tato pravidla ale platí pro celou střední Evropu, což je pravý opak toho, co příroda potřebuje - ona nepotřebuje zestejnit, ale zrůznit!"

Před nedávnem zasáhla epidemie ptačí chřipky ve východních Čechách několik velkochovů drůbeže. Kvůli obavě z dalšího šíření nemoci byly vybity desítky tisíc chovaných ptáků. Zkouškou prošly i stovky hasičů a vojáků, kteří museli drůbež zabíjet. Kromě zájmu o zdraví lidí a ekonomické škody chovatelů je na místě i otázka, zda při likvidaci chovů nedochází k týrání zvířat.

Na tiskové konferenci, kterou pořádala Česká lesnická společnost, byl včera představen návrh Národního lesnického programu II. Jde o strategický dokument, podle kterého by se - pokud jej schválí vláda - mělo řídit hospodaření v českých lesích do roku 2013. Ačkoli přítomní členové pracovní skupiny vyjadřovali ohledně konečné verze návrhu dokumentu relativní spokojenost, přece jen se ke konci atmosféra v sále poněkud zahušťovala a někteří řečníci pojali svá vystoupení docela emotivně. V přístupu k lesnímu hospodářství se dá najít celá řada sporných bodů, zejména téma "přezvěření" či možné omezování vstupu do lesů.

Původně divoké kočky začaly žít s lidmi asi před 10 000 lety na Blízkém východě. Cítily se tak bezpečněji před svými nepřáteli, hyenami a většími kočkovitými šelmami, a také nalezly dostatek kořisti - hlodavce v lidských obydlích a sýpkách.

Ve Švýcarsku byl poprvé po dvou letech spatřen medvěd hnědý. Několik lidí oznámilo, že minulou neděli odpoledne spatřili šelmu na hranicích národního parku ve východním Švýcarsku. Zvíře prý prchalo pryč okamžitě, jak lidi zaznamenalo, napsal server Swissinfo.

Vědci potvrdili, co majitelé zvířat dávno vědí: každé zvíře má svou vlastní povahu. Odborníci prozkoumali více než 60 různých druhů, od primátů přes hlodavce až k rybám či hmyzu, a zdokumentovali individuální vlastnosti jako agresivitu či plachost, napsal deník Independent.