Lucie Kubesa: Nechci, aby Praha byla poslední

Hlavní město je spolu s Ústeckým krajem na pomyslném chvostu žebříčku mezi kraji v třídění odpadů. Debaty o povinném zálohování nápojových obalů vyvolávají hodně emocí, protože ministr Hladík a jeho příznivci používají argumenty, které jsou nepravdivé. Místo nastavování pravidel pro hospodaření s odpady v České republice, které musíme mít s koncem skládkování v roce 2035 vyřešené, se snaží přihrát kšeft se surovinou nápojářům, a jinak nic. K publikovanému textu Evy Tylové si dovolím jednu poznámku. Stačí si pročíst diskusi pod článkem, a musí být každému jasné, že v České republice není tři čtvrtiny obyvatelstva nakloněno zálohování. Navzdory odkazům, kde všude funguje. O tom v jak brutálním střetu zájmů Eva Tylová je, ponechám rozhodnutí na vedení města a předsedovi Dozorčí rady Pražské služby a.s., protože autorka textu je členkou dozorčí rady městské firmy, a neměla by poškozovat její zájmy. Což podle mého názoru zveřejněným textem činí. Jsem už alergická na slova o „odpadářské lobby“, která by měla něco válcovat. Proto jsme se rozjeli do Ostravy, do města, kde pracuje „mercedes“ mezi třídičkami, povídat si s odborníky o tom, jak funguje systém hospodaření s odpady u nich. Mimo surovin k recyklaci, tedy petek a plechovek od nápojů, fólií, a papíru, se tu mění směsný komunální odpad na palivo pro hranickou cementárnu, a na skládku se tak dostává jen opravdu nevyužitelný odpad. Ministru Hladíkovi se v televizní debatě nelíbilo, že se v Ostravě z odpadu stává „tuhé alternativní palivo“, ale neřekl, čím by chtěl nahradit uhlí, které by jinak bylo nutné vytěžit a dopravit. Víme, jak to je s útlumem uhlí v Evropě.

Firma OZO je stoprocentně vlastněná městem. Jak jsem se dozvěděla, kdyby Hladíkova novela prošla a začala platit, firma se s tím samozřejmě vyrovná. Jen přestanou fungovat nastavená ekonomická pravidla, za kterých třídičku Ostrava pořídila, což se promítne do zvýšených nákladů na svoz směsného odpadu, bude potřeba odstavit část linky, která třídila PET podle barev a část, která třídila hliníkové plechovky. Což samozřejmě také povede k propouštění zaměstnanců, ne snadno umístitelných na pracovním trhu.

Environmentální politika od svého vzniku stála na třech nohách, vytkla si za cíl plnit ekologické úkoly za přijatelných ekonomických nákladů, ale bez důsledků na sociální dopady. Do toho vzorce vůbec nepatří průzkumy veřejného mínění a jejich výsledky. Zvláště pak, pokud jsou využívány manipulativní otázky, které výsledek průzkumu zkreslují. Zastánci Hladíkovy novely operují s číslem, které měla získat agentura IPSOS. Průzkumníci došli k tomu, že si 76 % obyvatel ČR přeje povinné zálohování. Při návštěvě poslaneckého klubu ODS ve sněmovně použili při jednání ministr Hladík a vrchní ředitel z MŽP Surý průzkum stejné agentury, ve kterém se objevilo, že 75,6 % voličů ODS by chtělo, aby byly petky a plechovky zálohované. To je zaokrouhlené také 76 %. Průzkumníci se ohání tím, že vyslechli 525 lidí, kteří se vydávali za voliče ODS, a při tom klidně mohli hodit do volební urny volební lístek komunistů. Že ministr a ministerstvo čachruje s průzkumy, toho jsou média plná, a proto znovu připomenu, že na průzkumech environmentální politika nemůže stát.

Už mě trochu unavuje číst a poslouchat agitky, ze kterých kouká lobbing ve prospěch nápojářů, protože mi to bere čas na další témata dotýkající se gesce našeho výboru. Podívejme se pravdě do očí! Obce v ČR průměrně třídí v míře cca 40-47 %. Do roku 2035 se musí dle zákona dostat na 70 %. Intenzifikace třídícího systému v obcích tedy proběhne zcela nezávisle zálohování tak jako tak. A touto intenzifikací bude dosaženo cílů i pro definované skupiny obalů. Podobně to vnímá řada dalších států v EU, například Belgie. Kde se nezálohuje. A já doufám, Praha opustí poslední místo s nějakými 30% vytřídění. Právě díky tomu, že se zlepší systém třídění.

Dovolím si připomenout laskavému čtenáři, že v minulém funkčním období bylo v krajích šest Pirátů odpovědných za životní prostředí. Ani jeden z nich nebyl povinnému zálohování nakloněn, a přece všichni trvali na tom, že je třeba zvyšovat podíl třídění a recyklace odpadů. Vycházeli z místních podmínek. Jen v Praze jsou Piráti, ministr Hladík, a nápojáři, pro povinné zálohování nápojových obalů, navzdory tomu, že existuje stejné množství průzkumů proti zálohování, proti těm, kterými se ohání Hladík a spol. Kvůli nesmyslné novele ztrácíme čas, který mohl být věnován nastavování komplexnímu systému hospodaření s odpady.

Co se stane při zavedení povinného zálohování? Ráda stojím po bok odborníků, kteří říkají, že si poradí se vším, ale lidi to bude stát více peněz! Jsem ráda, že se k odporu proti zálohování mezi senátory přidal další, děkuji panu senátorovi Lumíru Aschenbrennerovi, že Petru Hladíkovi a nápojářům nezapadá do jejich průzkumů. Stejně jako další členové senátorského klubu ODS a TOP09 pod vedením Zdeňka Nytry. Jsem ráda, že Hladíkův kolega ve vládě, ministr Lukáš Vlček podporuje cestu řešit odpady pomocí třídiček, které jsou mnohem efektivnější, než Hladíkův model vyzobnout dvě nejlukrativnější komodity z odpadu a se zbytkem ať si obce a města poradí. K moderním třídičkám upínají zrak i další města. Ovšem s ohledem na to, že ministr Hladík dokázal vytvořit tak nepřehledné právní prostředí, raději přípravy k jejich instalacím utlumeny. V Pardubicích, v Olomouci, v Benešově, ale i jinde.

---

reklama

---