Matěj Pomahač: Zemědělské dotace – místo biodiverzity pouze podpora levné produkce
18.12.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
Vláda Petra Fialy při svém nástupu prohlásila, že bude pracovat na tom, aby desetina zemědělské půdy do roku 2030 aktivně chránila opylovače a biodiverzitu – měly vznikat meze, větrolamy a úhory.
Kroky ministra Marka Výborného však vedou zcela opačným směrem a ve skutečnosti kabinet podporu druhové rozmanitosti na polích vrací o celé desetiletí dozadu.
Česká krajina tak přijde o desítky tisíc hektarů zelených a nektarodárných úhorů, které vznikly teprve loni – a kdyby je bylo ministerstvo dokázalo dobře nastavit, mohly by místo zbytečné byrokracie pomoci zemědělcům efektivizovat jejich produkci a přitom zvrátit úbytek biodiverzity, krajinu zprostupnit, ozdravit půdu a bojovat s erozí.
Jde o dohodu primárně politickou, nikoli odbornou – i proto vzal ministr životního prostředí Petr Hladík „zpátečku“ a už netrvá na navyšování ploch na polích vyčleněnými pro přírodu. Vláda tak v ekologizaci zemědělství totálně selhala.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
A hlavně jde o facku do tváře všem zemědělcům, kteří se novým pravidlům přizpůsobili a v posledních letech měnili tvary polí, přizpůsobovali osevní plány, vyčleňovali z produkčních ploch obtížně obdělávatelné části polí, zakládali biopasy a hledali cesty, jak podporu přírody sladit s vlastním hospodařením. Neustálé změny pravidel nevedou k progresivnímu a udržitelnějšímu zemědělství, ale jen a pouze k frustraci.
Změny nebudou výhodné ani pro zemědělce, protože se na ně chystá obří vlna byrokratických nařízení ve vztahu k eliminaci eroze (o tom někdy příště).
Především však hrozí riziko, že nám prostředky na zemědělské dotace, které měly pomoci naší krajině, a namísto toho jen podporují zastaralý model levné, exportní a produkční ekonomiky, EU brzy zarazí.
Přikládám pár fotek, co umí udělat rozšířené biopásy (omezení zamokřených míst na polích, kde osení špatně vzchází, traktory se topí a výnos nebývá nic moc, kvetoucí louka pro přírodu a jako bonus zadržování vymývaných hnojiv a pesticidů z polí) a odkaz na pěkný letní článek z jednoho zemědělského podniku hospodařícího u Prahy, který se nebojí jít dál i bez dotací.
reklama
Matěj PomahačAutor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Přijde mi, že tady někdo nerozumí či nechce rozumět. Stokrát jsem řekl, nic proti biopásům v zamokřených či neúrodných místech. To pan Pomahač asi objevuje Ameriku. Ale nechat si vědomě kur..t úrodné pole, to ani omylem.
Je vidět, že bude potřeba podstatně větší bída, neúrody napříč kontinentem, aby si konečně začali lidé půdy vážit. A vážit si půdy neznamená v žádném případě provádět s ní neověřené, nekriticky přejímané postupy ze zemí, kde půdní a klimatické podmínky jsou na hony vzdálené od našich.
A o půdě budou rozhodovat pouze ti, kdo na ní hospodaří a hlavně Z NÍ PLATÍ!! Nikdo jiný do toho nebude žvanit a kecy o tom, že jsme snad povinni starat se o prostředí jsou jen kecy, nic víc. Vy všichni, kteří takto blábolíte, si uvědomte, že zemědělci udržují rozhodnou část naší krajiny a pokud by tomu tak nebylo, viděli byste tu džungli, která by se zde vytvořila během dvou tří let. Ale mnohým pomatencům by to určitě vyhovovalo.
A není problém hospodařit bez dotací, které skutečně slouží, od začítku, pouze k sociálnímu smíru s veřejností a levnějším potravinám. Stačí začít vyplácet za komodity skutečnou cenu, jakou mají, a dotace můžou jít k čertu i s tisíci nepotřebných úředníků a nám se uleví.
Odpovědět
Je pravda, že zemědělci udržují podstatnou část krajiny. Ale v té krajině žijeme všichni, takže o ní nemůžou rozhodovat jen zemědělci.
Odpovědět
Tak si ty hektary kup a dělej si tam co chceš. Já jsem si svou ornou půdu koupil jako investici a chci z ní dostávat pacht a v žádném případě mi nebude nějaký nevlastník do toho kecat.
Odpovědět
Tak kdyz ten co mi ten pacht dava musi dat kvuli nejakymu oslovi 4% vymery do klidu atp. tak mi pak samozrejme mi plati o 4% min pachtu... az me bude 65 let a vic tak tady ty zmrdy pujdu resit...a libit se jim to nebude...
Odpovědět
To je jistě smutné, ale zase nemůže být všude jen kukuřice aby vydělala na pacht, ty 4% mají svoje důvody.
Odpovědět
Mimochodem, na polích je celkem dost míst, kde se nevyplatí něco pěstovat, takže při troše snahy by 4 % plochy nemusely snížit produkci o 4 %.
Odpovědět
Souhlasím s vámi. A jako vlastník jistě víte, že vydělat na pachtovné při současných cenách komodit není vůbec žádná legrace a ekonomická situace většiny podniků, tedy těch, které řádně platí daně, vedou podvojné účetnictví a neprodávají načerno ze dvora, což je běžná praxe malých zemědělců, není vůbec lehká. Dnes dotace ve velké většině nepokryje ani ten pacht.
Odpovědět
Pane JH, odjakživa platilo- pán poroučí, pán platí. O zemědělské půdě musí rozhodovat pouze a jen ti, které živí.
Odpovědět
A ten pán má být zemědělec, který bere dotace za to, že obdělává cizí půdu? Ale když vynechám plané filozofování, zemědělská krajina by měla plnit řadu funkcí, které potřebujeme všichni, třeba filtrace vody, udržování biodiverzity a nakonec i údržba úrodnosti půdy. Je otázka, jestli to současné zemědělství dokáže naplnit a proto se vymýšlejí všechna ta opatření.
Odpovědět
C.v. "experta na moderní zemědelství":
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mat%C4%9Bj_Pomaha%C4%8D
Ešte aj agitátori kolektivizácie mali k pôde bližšie...
Odpovědět
Tolik hysterie pro nic. V plánu jsou nové dotační tituly z přímých plateb na zakládání a údržbu krajinných prvků, čekají nás drastická opatření na omezení eroze, přijde další povinnost v péči o zamořené plochy (neboli "ochrana ploch bohatých na uhlík") na orné půdě i TTP a pan Pomahač omdlévá z toho, že povinně budeme dělat méně úhorů? Úředníci nepráskají s nižší frekvencí, jen o něco málo zkrátili bič na zemědělce. A co se týká úhorů, když za ně zaplatíte, budou i úhory. Jenže stát za další půdu ladem nezaplatí, protože ta je povinná v rámci přímých plateb, do kterých stát nedává ani korunu. Přímé platby jdou z kasy EU a mají pevně stanovený balík, který se zvýšením požadavků nezvyšuje. Na ponechání výrobního prostředku bez využití musíte mít peníze, vážený.
Odpovědět
Při troše kompromisu -
by šlo zajisté oboje, že !
Odpovědět
Copak o to, 10% je zbytečně moc. Ono by stačily tak 3%, ale po většinou trvalé. No ale kvalitně obhospodařované mizaikovou sečí, sběrem biomasy, třeba i místy řízeně vypálené. Tj. taková náhrada dřívějších mezí, které byly drobnochovateli vypásané, sečené, občas i vypalované. Ale to je ohromné množství drobné, víceméně ruční nákladné práce, kterou by měli hradit všichni, tj. dotace.
Odpovědět
Konečně jste se osmělil a začal mluvit o pomoci pro biodiverzitu v jejím původním domově. Teď se ještě osmělte tak, jak se osmělujete v lese - a přidejte vaše mamuty, zubry a koně, trochu to rozjezděte tankem, rozstřílejte a nadělejte koleje. Absurdní? Proč by mělo? V lese vám to přijde správné, a přitom tam to nepatří. Patří to sem. Tohle je ten pravý prostor pro vámi navrhovaný návrat k ověřeným způsobům hospodaření předků.
Odpovědět
|
|