Matěj Pomahač: Šikmý kostel vs plechové haly aneb tenkrát v Karviné

A tak jsem se podíval do rodného města své ženy, do Karviné (nikdy neříkejte „Karviný“). Zajímala mne chystaná průmyslová zóna, která má stát v bezprostřední blízkosti kostela sv. Petra z Alcantry, dnes známého jako „Šikmý kostel“.
Vystupuji z autobusu na zastávce „Karviná, doly, rozcestí Barbora“. Vedle rondelu (kruhového objezdu) přebíhám čtyřproudou silnici a vstupuji na zamýšlené staveniště.
Tedy nejdříve si klestím si cestu sto metrů širokým a přes půl kilometru dlouhým lesem se vzrostlými stromy, za nimiž se nachází 20ha pole po kukuřici. Půda je těžká, jílovitohlinitá, má pěknou strukturu.
Překvapuje mne, že největší evropský průmyslový developer nazývá svůj projekt „Panattoni Smart Park Karviná“ a hovoří o stavbě „330 tisíc metrů čtverečních průmyslových hal na brownfieldu po těžbě uhlí“. Ve skutečnosti mají haly stát na poli a lese, zatímco samotný bývalý důl Barbora se nachází až jižně od plánovaného areálu. Majitelem pozemků je pak miliardář Zdeněk Bakala.
Krajinu odvodňuje na západ Doubravská stružka a na východ, k vysídlené Staré Karviné a šikmému kostelu, Karvinský potok. Místu, které dnes žije díky historickým románům Karin Lednické a aktivitě občanských spolků opatrujících historickou paměť.
Hornická industriální krajina je památkou průmyslové revoluce 19. století, která vznikla za zakládání malých dílen a továrniček. Stojí u zrození moderní Evropy. Lidé tvrdě pracovali, zdokonalovali a vynalézali, a koncentrovali se kolem míst se zdroji energie. Hutě a továrny vznikaly prakticky kdekoli. Poblíž šachty vyrostla hornická kolonie, což byla prostá pracovní čtvrť se spoustou dětí, ale i se zahrádkami a chlévy.
Jak píše v Krajinách domova Václav Cílek, „Lidé se zde znali, obvykle si pomáhali mnohem více než dnes, protože my se spoléháme na peníze, zatímco chudí lidé jeden na druhého“.
Přečtěte si také |

Výsledkem byla nepřehledná průmyslová krajina s mnoha centry, kde zaměstnavatelé stavěli nemocnice a divadla, a kde se horníci skládali na Dělnické domy, v nichž pak plánovali stávky.
Dnes o zachování krajiny Šikmého kostela bojují místní spolky a památkáři. Vládnoucí politici stále nepochopili, že správnější než zakládání obřích průmyslových zón náchylných k výkyvům globální ekonomiky je citlivá revitalizace brownfieldů (okres Karviná jich má 30, včetně velkého areálu Kovony ve městě) pro další průmyslové využití a kvalifikovanou práci - protože ekologicky a sociálně udržitelnou cestou nejsou obří haly, ale návrat ke skutečným kořenům průmyslové revoluce.
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Jiří Vavřík
11.2.2025 07:54Břetislav Machaček
11.2.2025 09:54a nebo hlušinou zasypané propadliny nedaleko Šikmého kostela. Ano je
to památka devastace krajiny, která doplatila na průmyslový rozvoj
celé republiky dodávkami kvalitního koksovatelného uhlí pro hutě a
jiné oblasti průmyslu. Já osobně považuji průmyslovou zónu na už tak
zničeném místě za vhodnější, než zničit další ornou půdu u D. Lutyně.
Navíc Karviná se rapidně vylidňuje a může brzo nabídnout mnoho bytů
pro budoucí pracovníky v průmyslové zóně a bez dojíždění v místě
bydliště. Do D. Lutyně by už museli dojíždět a navíc je nutná nějaká
ochrana gigafaktory před zaplavením při povodních, které v areálu
Barbory nehrozí. Navíc areál disponuje železniční vlečkou, dobrým
napojením na dálniční síť a energetickými zdroji z teplárny Karviná.
Ten Šikmý kostel tak může být mementem jak dopadá vše, co slouží
lidem k rozvoji a jak umíme těmi halami "recyklovat" to, co už je
zničeno a neničit nic nového. Oplakávat dnes už zaniklé havířské
osady může pouze ten, kdo v tak "romantických" osadách nežil. Z
nich se většina lidí ráda stěhovala do moderních bytů v Karviné,
protože ty barabizny neměly koupelny, WC bylo na hnoji a v domcích
se tísnily i tři generace havířů. Tito lidé si na ty domky sice
nostalgicky vzpomenou, ale nevraceli by se do nich i kdyby tam
zůstaly. Ona to totiž nebyla žádná romantika, když zedřený havíř
ještě hospodařil na záhumenku a po práci se tak leda ošplouchal
v lavoru. Ještě dnes jsou v okolí Karviné a Ostravy bývalé
havířské kolonie z pozdější doby, kdy se stavěly Finské domky
a ač to už byl pokrok, tak to taky nebylo nic ideálního. Já
osobně podporuji výstavbu průmyslové zóny vždy podle potřebné
velikosti pro danou firmu, ale pouze na brownfieldech a nikoliv,
pokud to bude pouze na jeho části a k tomu zaberou pole a lesy.
To, že to patří Bakalovi je mi už dnes ukradené, protože po
privatizacích a restitucích vše někomu patří a tomu se prodej
vyplatí. U D. Lutyně je z 80% majitelem stát, ale ten prozatím
buď rozdává a nebo žádá za pozemky směšné částky, aby nalákal
investory. Proč tak úředníci činí tuším, ale pochybuji o tom,
že tak činí nezištně. Takže ať se soukromý investor dohodne s
vlastníkem p. Bakalou a ať se do toho nemontuje stát, jehož
úředníci přijdou o možnost rozhodovat o prodeji státní půdy,
kterou nabízejí u D, Lutyně. A hlavně se ptejme místních, co
si přeje většina a nikoliv pár spisovatelů, památkářů a nebo
nepřejících. V D.Lutyni a okolí to lidé řekli zcela jasně a
jsem zvědav na vládu, jak so představuje demokracii ona, když
nebude brát zřetel na místní referendum a protlačí stavbu přes
odpor obyvatel, ochránců přírody, zemědělců hospodařících na
těch polích a lesáků na lesních plochách určených k vykácení.

Jaroslav Řezáč
11.2.2025 10:25 Reaguje na Břetislav MachačekVáš příspěvek je zvláštní. Postavíte proti sobě dvě zdi a pak mezi nimi lavírujete...
Jaroslav Řezáč
11.2.2025 10:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLadislav Pícha
11.2.2025 11:31 Reaguje na Břetislav MachačekPominu, že jen hlupák utrácí víc než je nutné (na zbytečně velkou halu). Důležitější je, že průmyslová výroba se mění MNOHEM rychleji, než je životnost stavby.
Takže jedním z úkolů je, aby hala byla co možná univerzální: měla co možná nejmíň sloupů, nutno je domyslet možnosti pro dopravu polotovarů a výrobků (zhruba: únosnost podlahy a existence jeřábové haly), kanálky pro kabely, nějaké snadno zbouratelné a jinde vybudovatelné zázemí (odpočívárnu s WC a kuchyňkou), kancelář pro šéfa). Vlastně nic co by se nedělalo odjakživa.
Protože myšlenka recyklace - v případě hal přechod na jinou výrobu včetně změny nájemce/majitele - ve skutečnosti vůbec není nová. Počítám, že i ten lovec mamutů, když se mu zlomil pazourkový oštěp, tak nepořizoval nový, ale hrot poctivě našel a přidělal k novému ratišti nebo jak se příslušný klacek jmenuje.
Břetislav Machaček
11.2.2025 16:21 Reaguje na Ladislav Píchapozemek nebudu dělit na malé a počkám na velkého investora.
Těm malým nabídnu ty menší pozemky po bývalých továrnách.
Pokud totiž rozdělím velký pozemek na několik malých pro malé firmy, tak pak nemám té velké co nabídnout. Ono ten
pozemek na bývalé Barboře je soukromý a zřejmě nebude pro
Samsung tak levný, jako státní u D. Lutyně a navíc tam
bude muset vzhledem k poddolování stavět jinak, než na té
panenské půdě u D. Lutyně. Samsung chce stavět haly do
plochy a nikoliv na patra a na to stačí ta poddolovaná půda
a základové desky kvůli pohybům půdy. Stavět na pevném
podloží lehké haly do plochy je plýtvání půdou , kterou
asi stát nabízí za pakatel.