Matěj Pomahač: Šikmý kostel vs plechové haly aneb tenkrát v Karviné

Článek píšící pravdu o této části Karviné, kostel a důl Barbora s rybníkem byla skoro jedna rovina, spolu s hřbitovem naproti a tramvajovou tratí co kdysi jela do Karviné z Ostravy. Stará Karviná až na Fryštát skoro neexistuje a dáme tomu ránu poslední, sklady, či montážní haly. Co takhle pomoci tomu co v V Karviné zůstalo a mělo či má tradici? Ne šachty - to bylo.

Rád bych se funkcionáře strany Zelených zeptal, zda je lépe obětovat panenskou půdu v záplavovém pásmu Olše u Dolní Lutyně na gigafaktory
a nebo hlušinou zasypané propadliny nedaleko Šikmého kostela. Ano je
to památka devastace krajiny, která doplatila na průmyslový rozvoj
celé republiky dodávkami kvalitního koksovatelného uhlí pro hutě a
jiné oblasti průmyslu. Já osobně považuji průmyslovou zónu na už tak
zničeném místě za vhodnější, než zničit další ornou půdu u D. Lutyně.
Navíc Karviná se rapidně vylidňuje a může brzo nabídnout mnoho bytů
pro budoucí pracovníky v průmyslové zóně a bez dojíždění v místě
bydliště. Do D. Lutyně by už museli dojíždět a navíc je nutná nějaká
ochrana gigafaktory před zaplavením při povodních, které v areálu
Barbory nehrozí. Navíc areál disponuje železniční vlečkou, dobrým
napojením na dálniční síť a energetickými zdroji z teplárny Karviná.
Ten Šikmý kostel tak může být mementem jak dopadá vše, co slouží
lidem k rozvoji a jak umíme těmi halami "recyklovat" to, co už je
zničeno a neničit nic nového. Oplakávat dnes už zaniklé havířské
osady může pouze ten, kdo v tak "romantických" osadách nežil. Z
nich se většina lidí ráda stěhovala do moderních bytů v Karviné,
protože ty barabizny neměly koupelny, WC bylo na hnoji a v domcích
se tísnily i tři generace havířů. Tito lidé si na ty domky sice
nostalgicky vzpomenou, ale nevraceli by se do nich i kdyby tam
zůstaly. Ona to totiž nebyla žádná romantika, když zedřený havíř
ještě hospodařil na záhumenku a po práci se tak leda ošplouchal
v lavoru. Ještě dnes jsou v okolí Karviné a Ostravy bývalé
havířské kolonie z pozdější doby, kdy se stavěly Finské domky
a ač to už byl pokrok, tak to taky nebylo nic ideálního. Já
osobně podporuji výstavbu průmyslové zóny vždy podle potřebné
velikosti pro danou firmu, ale pouze na brownfieldech a nikoliv,
pokud to bude pouze na jeho části a k tomu zaberou pole a lesy.
To, že to patří Bakalovi je mi už dnes ukradené, protože po
privatizacích a restitucích vše někomu patří a tomu se prodej
vyplatí. U D. Lutyně je z 80% majitelem stát, ale ten prozatím
buď rozdává a nebo žádá za pozemky směšné částky, aby nalákal
investory. Proč tak úředníci činí tuším, ale pochybuji o tom,
že tak činí nezištně. Takže ať se soukromý investor dohodne s
vlastníkem p. Bakalou a ať se do toho nemontuje stát, jehož
úředníci přijdou o možnost rozhodovat o prodeji státní půdy,
kterou nabízejí u D, Lutyně. A hlavně se ptejme místních, co
si přeje většina a nikoliv pár spisovatelů, památkářů a nebo
nepřejících. V D.Lutyni a okolí to lidé řekli zcela jasně a
jsem zvědav na vládu, jak so představuje demokracii ona, když
nebude brát zřetel na místní referendum a protlačí stavbu přes
odpor obyvatel, ochránců přírody, zemědělců hospodařících na
těch polích a lesáků na lesních plochách určených k vykácení.

1* Vítejte v Absurdistánu!

to už ty boudy můžeme rovnou vystavět u památníku v Lidicích...

Váš příspěvek je zvláštní. Postavíte proti sobě dvě zdi a pak mezi nimi lavírujete...

montovnou ať se nazývá jakkoliv, ještě nikdo nezbohatl. Takže si to tak nějak idealizujete.

Čistě stavařsky ad haly velikosti pro danou firmu.
Pominu, že jen hlupák utrácí víc než je nutné (na zbytečně velkou halu). Důležitější je, že průmyslová výroba se mění MNOHEM rychleji, než je životnost stavby.
Takže jedním z úkolů je, aby hala byla co možná univerzální: měla co možná nejmíň sloupů, nutno je domyslet možnosti pro dopravu polotovarů a výrobků (zhruba: únosnost podlahy a existence jeřábové haly), kanálky pro kabely, nějaké snadno zbouratelné a jinde vybudovatelné zázemí (odpočívárnu s WC a kuchyňkou), kancelář pro šéfa). Vlastně nic co by se nedělalo odjakživa.
Protože myšlenka recyklace - v případě hal přechod na jinou výrobu včetně změny nájemce/majitele - ve skutečnosti vůbec není nová. Počítám, že i ten lovec mamutů, když se mu zlomil pazourkový oštěp, tak nepořizoval nový, ale hrot poctivě našel a přidělal k novému ratišti nebo jak se příslušný klacek jmenuje.

U bodu A o velikosti pozemku jsem to myslel tak, že velký
pozemek nebudu dělit na malé a počkám na velkého investora.
Těm malým nabídnu ty menší pozemky po bývalých továrnách.
Pokud totiž rozdělím velký pozemek na několik malých pro malé firmy, tak pak nemám té velké co nabídnout. Ono ten
pozemek na bývalé Barboře je soukromý a zřejmě nebude pro
Samsung tak levný, jako státní u D. Lutyně a navíc tam
bude muset vzhledem k poddolování stavět jinak, než na té
panenské půdě u D. Lutyně. Samsung chce stavět haly do
plochy a nikoliv na patra a na to stačí ta poddolovaná půda
a základové desky kvůli pohybům půdy. Stavět na pevném
podloží lehké haly do plochy je plýtvání půdou , kterou
asi stát nabízí za pakatel.