https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/mirek-topolanek-deset-prikladu-dekarbonizace-ceskych-teplaren
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mirek Topolánek: Deset příkladů dekarbonizace českých tepláren

6.10.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Za poslední tři roky se s uhlím rozloučilo deset tepláren, které zásobují teplem a teplou vodou přes 110 tisíc domácností a stovky dalších odběratelů. Celkově tyto teplárny nahradí při výrobě tepla přes půl milionu tun uhlí biomasou, zemním plynem, teplem z dopadu a dalšími energetickými zdroji. Díky náhradě uhlí nízkoemisními palivy se emise oxidu uhličitého sníží o více než 600 tisíc tun ročně.
 
V první etapě v letech 2022 až 2024 ukončilo nebo radikálně snížilo spalování uhlí na úroveň jednotek procent deset tepláren. Konkrétně se jedná o teplárny v Plané nad Lužnicí, Táboře, ve Strakonicích, ve Dvoře Králové, Uherském Hradišti, Přerově, Frýdku-Místku, Kolíně, v Ostravě Přívoze a Teplárnu ČSA u Karviné.

Dohromady tyto teplárny dodávají ročně 5 milionů gigajoulů tepla a zásobují teplem pro vytápění a ohřev vody přes 110 tisíc domácností. Polovinu tepla z těchto tepláren odebírají školní, kulturní, sportovní, zdravotnická, obchodní a administrativní zařízení, průmyslové podniky a živnosti napojené na soustavy zásobování teplem. Celkové investice do náhrady uhlí ve výše uvedených teplárnách přesáhly 6 miliard Kč.

Biomasa, zemní plyn, odpadní teplo, teplo z odpadů a další zdroje v těchto teplárnách nahradí za rok přes půl milionu tun uhlí, což přispěje ke snížení emisí oxidu uhličitého téměř o 600 tisíc tun ročně. Bonusem přechodu z uhlí na jiná ekologičtější paliva je také výrazné snížení plateb za emisní povolenky, případně se jich teplárny úplně zbaví. To společně s podporou potřebných investic z Modernizačního fondu a dalších zdrojů pomáhá udržet příznivé ceny dodávaného tepla.

První etapa odchodu od uhlí v menších teplárnách je téměř dokončena. Velké teplárny v krajských městech na náhradě uhlí intenzivně pracují. Tyto projekty budou postupně uváděny do provozu v letech 2027 až 2030.

Teplárenství už udělalo první významný krok k odchodu od uhlí, který plánuje dokončit do roku 2030. Potřebné investice do náhrady uhlí v teplárnách podle aktualizovaných odhadů převýší částku 200 miliard korun. Zásadním zdrojem jejich financování je Modernizační fond, kam plyne část prostředků z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, které teplárny nakupují.

Příklady dekarbonizace deseti tepláren

C-Energy Planá: Teplárna v Plané provedla kompletní rekonstrukci uhelných kotlů K5 a K6 na 100% spalování odpadní dřevní biomasy. V roce 2023 došlo v teplárnách v Plané a v Táboře k ukončení spalování uhlí a ke snížení produkce emisí CO2 o 90 %. Uhelný zdroj v Táboře bude nahrazen novým plynovým kotlem a k doplnění palivového mixu se počítá s výstavbou v ZEVO v areálu v Plané.

Teplárna Strakonice: Od roku 2019 dokázali ve Strakonicích u dvou kotlů výrazně navyšovat podíl biomasy až na 98 % a omezit provoz třetího uhelného kotle, který byl naposledy v provozu v roce 2022. Zatímco v roce 2014 byla produkce CO2 přes 151 tisíc tun, letos se počítá maximálně s 10 tisíci tunami.

Teplárna Dvůr Králové nad Labem (ČEZ): V rámci dekarbonizace byly odstaveny dva staré uhelné kotle. Vedle nich teplárna disponuje dvěma menšími kotli na plyn. Jako náhrada za odstavené uhelné kotle byly postaveny dva nové. Jeden kotel spaluje rovněž zemní plyn a druhý kotel spaluje dřevní a lesní štěpku.

CTZ Uherské Hradiště (ENETIQA): Odchod od uhlí proběhl v teplárně Mařatice přechodem na spalování zemního plynu. Původně byla vybrána kombinace se zařízením na energetické využití odpadu (ZEVO) a výstavbou dvou kogeneračních jednotek. Nově se zvažuje místo ZEVO využití velkých tepelných čerpadel.

Teplárna Přerov (Veolia Energie ČR): Uhlí v Přerově vystřídal kotel na zemní plyn a nový multipalivový parní kotel, který dokáže spalovat biomasu a ročně až 100 tisíc tun tuhých alternativních paliv (TAP). To je vytříděná část komunálního odpadu, kterou už nelze dále materiálově využít.

Teplárna Frýdek-Místek (Veolia Energie ČR): Teplárna od letošního června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů výhradně bez využití uhlí. Aktuálně využívá palivový mix biomasy a zemního plynu, v provozu je biokotel a dva plynové kotle.

Elektrárna Kolín (Veolia Energie Kolín): Uhelný kotel byl přebudován na spalování čisté biomasy. Druhý uhelný kotel ukončil provoz a u kotle na zemní plyn se navýšilo jeho využití.

Teplárna Přívoz v Ostravě (Veolia Energie ČR): Teplárna skončila s uhlím v roce 2023 a byla mezi prvními zdroji vytápěnými ekologicky. Nyní spaluje zemní plyn a koksárenský plyn ze sousední koksovny. Do ostravské soustavy zásobování teplem dodává Teplárna Přívoz ročně kolem 1 milionu GJ tepla.

Teplárna Československé armády (Veolia Energie ČR): Letos v květnu bylo odstaveno všech 5 uhelných kotlů, které zásobovaly teplem Karvinou a blízký Havířov. Nahradilo je 5 nových plynových kotlů v Teplárně Karviná.


reklama

 
foto - Topolánek Mirek
Mirek Topolánek
Autor je předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (66)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PB

Petr Blažek

6.10.2024 08:28
Toto není většinou žádná dekarbonizace, to je pouze přechod na nová fosilní paliva. V případě plynu nejde o žádnou ekologizaci, ale pouze o cenu emisních povolenek. V případě biomasy je to většinou ekologický zločin. Výjimkou je spalování odpadů. A úplně mi tam chybí využití kogeneračních jednotek, kdy se vyrábí elektřina a teplo dohromady, čímž se zvyšuje energetická účinnost i přes 90%.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.10.2024 08:56 Reaguje na Petr Blažek
ono když si to povíme, tak dekarbonizace podle toho co píšete není ani vodík, který obsahuje ve struktuře pár molekul uhlíku.
Domnívám se, že v kontextu doby i tato řešení jsou "přechodová".
Kogenerace by měla smysl i na MMR.
Některá města zrušila CZT a rozhodla se vytvořit lokalitách ( decentralizace CZT), tedy podstatně snížilo tepelné ztráty na trasách, přisunutím výroby tepla blíže ke spotřebiteli.

Dekarbonizace výroby tepla má smysl ale s biomasou bych to nepřeháněl, ona ta biomasa by měla také zůstávat v lesích a na polích.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2024 09:07 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Městské třídirny/spalovny/teplárny jsou vám málo decentralizace? Co je decentralizovanější- domácí topeniště? S biomasou obecně souhlas.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.10.2024 09:19 Reaguje na Jarka O.
Plán revitalizace....tak jsme to ralizovali...
K umístění nově navrhovaných 20 blokových kotelen budou využity některé stávající výměníkové stanice, částečně také budou využity stávající sekundární rozvody. Blokové kotelny budou na plynových kotlích vyrábět teplo pro dodávku do bytových domů a dalších připojených objektů. Předložený projekt detailně zpracovává jednotlivé kotelny včetně údajů o teplotě dodávané vody, spotřebě zemního plynu, příkonu v zimním i letním období nebo formě údržby.

Celkové údaje za každou kotelnu pak shrnují množství vyrobeného tepla, jeho množství dodané do sítě, spotřebu zemního plynu i množství vyprodukovaných emisí oxidů dusíku. Investiční náklady na vybudování každého jednotlivého zdroje jsou samozřejmou součástí každé kotelny.
Kogenerace je samozřejmostí.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

6.10.2024 09:33 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Vodík vyráběný pomocí nízkoemisních zdrojů se tomu blíží. Stejně tak by fungovala i jiná syntetická paliva vyráběná na bázi uhlovodíků. Nejdůležitějším faktorem je jejich skladovatelnost.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2024 10:39 Reaguje na Petr Blažek
Vodík vyráběný pomocé nízkoemisních zdrojů je cca 5x dražší než klasický vodík.
Odpovědět
EN

Emil Novák

6.10.2024 11:30 Reaguje na Petr Blažek
Teplárny jsou už z principu kogenerační jednotky, kde se vyrábí elektřina a teplo dohromady. Jinak máte pravdu, žádné uvedené zdroje nejsou nízkoemisní, jediná opravdová dekarbonizace CZT proběhla v Českých Budějovicích dokončením horkovodu z Temelína, což zrovna v článku hledám marně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.10.2024 08:21 Reaguje na Emil Novák
Plyn a biomasa jsou považovány za nízkoemisní, to byste ve svých oblíbených tabulkách určitě našel. Biomasa jede na oběhový uhlík a ne fosilní, takže je prakticky čistá.
Dřevní odpad z lesů se do půdy nevrací nikdy, rozpadne se - shnije a emituje do atmosféry to samé, jako když je spálena.
Odpovědět
EN

Emil Novák

8.10.2024 08:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, to rozhodně nejsou, Hanzle. Už si zase vymýšlíte: https://en.wikipedia.org/wiki/Low-carbon_electricity
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.10.2024 14:00 Reaguje na Petr Blažek
1*
!
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2024 08:31
V Belgii, Dánsku a Holandsku se provozují dělené popelnice na třídění skla, kovů, plastů, papíru, zbytků potravin, a ostatního spalitelného před každým domkem a na sídlištích. Sběrné dvory a vratné lahve také ......, třídit se dá donekonečna. V např. Holandsku lidi chtějí návrat k "norskému" systému. Co je to za tajemný systém??? 1 popelnice před domem + základní vytřídění skla atp., centrální třídění, ZEVO a spalovna/ teplárna.
Směsný odpad je levné palivo bez daní, které obsahuje spalitelné složky. Jinak se při spálení musí přimísit víc plynu, uhlí, papírů nebo štěpky. Výroba tepla je výborný způsob používání druhotné suroviny, který ušetří těžbu, skládkovací prostory v přírodě a omezí lobbing z drahé dotované "cirkulární ekonomiky".
Ekologie se dá dělat s málem, bez tepelných čerpadel a dotací vyžírkům ze všech koutů světa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 08:47 Reaguje na Jarka O.
Spalovat přetříděný odpad v ZEVO je velmi užitečné proti skládkování. Zato spalování jakékoli biomasy je zločin proti přírodě, tedy půdě a podpora povodní nízkou jímací schopností.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

6.10.2024 08:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zločin je především produkce odpadů...a fakt, že lidé jako Vy, tady píšou propagandu pro Křetínského...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 08:55 Reaguje na Pavel Karel
Plkáte a trolíte bez důkazů. Křetínský má ZEVO?
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2024 09:04 Reaguje na Pavel Karel
Křetínskej ať platí daně doma, podpoří obnovu SM a VE Heřminovy, a pak si může dělat, co chce..
Odpovědět
DV

DV

7.10.2024 23:18 Reaguje na Jarka O.
A proč by měla Lužicka elektrarenska akciová společnost se sídlem v Cottbus platit daně v CR, vy slipko??? V tom případě by EU měla nařídit, aby CEZ platil v Německu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.10.2024 15:50 Reaguje na DV
Nesmyslný a danění neznalý příspěvek z vaší strany, pane třešňovský.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.10.2024 08:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
ono se sníží významně množství odpadu když se spálí ale zároveň vznikne další odpad strusky.
Jsou sice dobré filtry ale co je absolutní hodnotou vypouštění do atmosféry?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 09:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bezodpadové hospodářství neexistuje. Myslíte, že skládkování je lepší? Že shnije bezezbytku?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.10.2024 14:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
a jsme zse u skladování odpadů? toho odpadu,které jsou vyrobeny jako obaly. Je to jen dohadování o tom, jak si vysvětlit životní cyklus obalů a kompetenčních sporů, tedy spíš to, že pro politiky je velice pohodlné výrobu obalů hodit na občany, kteří nemají žádnou možnost chování výroby obalů ovlivnit. TÍM SI POLITICI UTŘOU RUCE O SPOTŘEBITELE A ŠPÍNA PRODUKCE MŮŽE DONEKONEČNA RŮST.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

6.10.2024 08:48 Reaguje na Jarka O.
A k čemu to teplo bude od března do října?! Nebo Vy v těchto měsících neprodukujete komunální a jiný odpad? Jestli odpovíte na výrobu elektřiny, tak tam zase budete mít diky FVE brzy velký převis nabídky nad poptávkou...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 08:57 Reaguje na Pavel Karel
Vy jste odborník na teplárny? Vy nevíte, že asi 30% tepla je celoroční na TUV? Vy jste ... a nekoupete se?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

6.10.2024 09:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
NEČTETE (NECHCETE) - NEVÍTE
"Investiční společnost J&T je známá právě schopností propojit svoje zájmy s veřejným sektorem a politiky, se kterými umí úzce spolupracovat. Díky těmto schopnostem dokázal své impérium vybudovat i Daniel Křetínský. EPH oficiálně vznikla v roce 2009, kdy tehdy jako neznámá firma dokázala udělat dohodu s největší českou energetickou společností, polostátním koncernem ČEZ. Právě český energetický gigant pomohl tehdy neznámému Křetínskému nakoupit pro EPH uhelné doly a elektrárny německého Mibragu a elektrárnu Opatovice v České republice.

Transakce, na které ČEZ prodělal miliony, byla pro EPH startovní čárou pro podnikání v energetice. Zajímavostí je, že tehdejším českým premiérem byl Mirek Topolánek, který po odchodu z politiky začal pro EPH pracovat. Dalším důležitým okamžikem pro rozvoj EPH byl rok 2013, kdy tato firma dokázala uzavřít dohodu se Slovenskou vládou na koupi polovičního podílu ve firmě SPP – Slovenský plynárenský priemysel. Díky této dohodě získalo EPH manažerskou kontrolu nad firmou EUSTREAM, která se stará o transport plynu z Ruska do Evropy cestou přes Ukrajinu a Slovensko. Slovenskému státu zůstala kontrola nad tou částí byznysu SPP, která dlouhodobě prodělává."
Zdroj: https://cz.boell.org/cs/2022/12/09/kretinskeho-eph-rozvraci-klima-ohrozuje-tim-budoucnost-evropy-i-sveta
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 13:07 Reaguje na Pavel Karel
No a kde jsou ZEVO??? A kde je nutnost provozovat ZEVO celoročně na teplou vodu??? Plácáte o něčem úplně jiném.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

6.10.2024 19:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nerad se opakuji, ale NEČTETE tudíž H*VN* víte...
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obec-ceperka-se-chce-dal-branit-proti-stavbe-spalovny-komunalniho-odpadu
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.10.2024 08:42 Reaguje na Pavel Karel
A kde je ten Křetínský? Čeperka je jen NIMBY a poňoukaná eko.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.10.2024 09:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
PŘESTAŇTE UŽ TADY PROSÍM TROLLIT
https://denikreferendum.cz/clanek/31492-kretinskeho-elektrarna-chce-novou-spalovnu-podle-expertu-neni-potreba
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.10.2024 10:05 Reaguje na Pavel Karel
Podle "expertů" Deníku Referendum, ve skutečnosti však podle ekologických aktivistů z Hnutí Duha a Arnika...
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.10.2024 11:07 Reaguje na Emil Novák
DALŠÍ ADEPT SE OZVAL -
PRO ADEPTA Č.1 BYL PRIMÁRNĚ URČEN ODSTAVEC Č.2
"Elektrárna Opatovice, která spadá pod holding EPH Daniela Křetínského, oživuje spolu s některými městy a obcemi Pardubického a Královéhradeckého kraje plán produkce energie ze spalování odpadů."
PROTOŽE GRAFOMANI S NEZNALOSTÍ ZÁKLADNÍCH FAKTŮ MILUJÍ PSANÍ DO DISKUZÍ:-)
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.10.2024 11:07 Reaguje na Emil Novák
DALŠÍ ADEPT SE OZVAL -
PRO ADEPTA Č.1 BYL PRIMÁRNĚ URČEN ODSTAVEC Č.2
"Elektrárna Opatovice, která spadá pod holding EPH Daniela Křetínského, oživuje spolu s některými městy a obcemi Pardubického a Královéhradeckého kraje plán produkce energie ze spalování odpadů."
PROTOŽE GRAFOMANI S NEZNALOSTÍ ZÁKLADNÍCH FAKTŮ MILUJÍ PSANÍ DO DISKUZÍ:-)
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.10.2024 11:11 Reaguje na Pavel Karel
A on snad někdo tvrdil, že neoživuje, "GRAFOMANE S NEZNALOSTÍ ZÁKLADNÍCH FAKTŮ"?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

11.10.2024 16:11 Reaguje na Emil Novák
NAUČ SE ČÍST, TROLLE...
Odpovědět
EN

Emil Novák

11.10.2024 17:22 Reaguje na Pavel Karel
Netykáme si, naučte se číst sám, trolle.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2024 09:02 Reaguje na Pavel Karel
V létě málo odpadu. Všechny skládky druhotnèho paliva nezmizí a topnou sezónu mám někdy od září do června, podle roku. Můžete vytápet bazény, domovy důchodců, nemocnice. Nejsem proti třídění, jen proti drahým zbytečným změnám, které přináší i víc byrokracie a dotací. Nadbytek ftv je již teď, projevuje se tím, že odběr solární elektriky není garantovaný.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

6.10.2024 08:46
Mluvčí Daniela Křetínského a zelený mozek, možná stejný myslitel jako ten na Hradě promluvil...a to mu to ještě někdo sepsal, protože tito lidé významově nerozpoznají bojlery od brojlerů.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.10.2024 09:21
Jediný smyslplný zemědělský program a péče o krajinu je povolit výraznější sukcesi, většinu zhutněných otrávených polí bez organiky podléhajících erozi aj. nežádoucích skutečností zalesnit. K tomu patří i rozčleňování polí mezemi, remízky- je to návrat k přirozenější pestřejší krajině více zachytávající vodu. Nejsou to přesušené pampy podle p. Vinklera, lány obilí na stepní oblasti Ukrajiny, pampy v Argentině, Brazílii, step v Mongolsku - i ty se při progredujícím oteplování a vysušování budou muset rozčleňovat lesíky (což se i děje), omezovat na nich býložravce.
Tato krajina s větším zalesněním umožňuje přiměřenou zemědělskou činnost bez dotací- hospodaření jen tam a takovým způsobem, aby to bylo efektivní. Zároveň poskytuje dřevo.
Spalování málo hodnotného dřeva není žádný zločin proti přírodě, je to právě podpora výše uvedeného programu. Myslet si že vše - obnovu přírody, zemědělství budeme jen dotovat, že celý stát přežije jen na dotacích, celé obyvatelstvo pro záchranu přírody musí zchudnout, musí se podřídit, že je to nutnost, jinak všichni i spolu s přírodou nepřežijeme, je stejně tak fašistická teorie jako o nadřazené rase, která jediná má právo vládnout na zemi. Odklon od demokracie a příklon k nařizování, k diktatuře je zhouba společnosti, vždy v minulosti vedla ke kolapsu.
Spalování dřeva je uhlíkově neutrální, podporuje zalesnění, přechod na absolutně čistou energetiku je stejný nesmysl jako perpetuum mobile.
Každá metoda má a i v daleké zářné budoucnosti bude mít své nežádoucí účinky. JE jaderný odpad na stotisíc let, FV těžbu surovin, odpady, vodík výbuchy, problémy se skladováním, distribucí atd atd.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 09:28 Reaguje na Honza Honza
Celkem souhlasím, až na to, že spalování čehokoli, co může zúrodnit půdu, včetně dřeva, je zločin proti přírodě i lidem.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.10.2024 12:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je úplně pravda, zbytky ze zemědělství by se měly zaorat. Neplatí to o dřevu pěstovaném na mezích a remízcích
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2024 13:09 Reaguje na Honza Honza
Ale i todle by se mělo v případě potřeby vykácet, proměnit v dřevěné uhlí a zaorat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.10.2024 13:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Třebo jo (částečně!), třeba máte pravdu, je to stejné jako ponechání mrtvého dřeva na zemi. Ale z něčeho žít musíte, z něčeho musíte platit i jiné ekolog. projekty, země musí dávat taky hospodářský příjem, jinak to bude jako v NP: dejte peníze, my máme teorii o nezasahování.
Pěstování lesa prostě prospívá přírodě, přináší zisk, z kterého můžete sanovat i jiné ekologické projekty (např. diverzifikaci).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.10.2024 07:12 Reaguje na Honza Honza
V zásadě pravda, ale ponechání dřeva na zemi není lepší než jeho karbonizace. Dřevo za několik desítek let zmizí, ale uhlík je pohřben skoro navěky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.10.2024 07:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejen zvyšování kvality půdy, ale i velmi levná metoda záchytu uhlíku. Kmeny zpracovat, odpad karbonizovat. Stejně tak postupovat s odpady z polí, které se nepřemění na mrvu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2024 10:51 Reaguje na Honza Honza
A vy byste vzal do ruky pilu motorovku a šel na ty meze a remízky to dřevo těžit pro teplárny? A dopravovat někde k silnici, kde ho naloží a vezmou nadrtit na štěpku? Ono to totiž z takových kousků pozemků, často nepřístupných mechanizací, jinak než prakticky ručně nepůjde.
Kolik byste asi byl schopen za směnu, 8 hodin práce schopen toho dřeva vytěžit a za kolik by se takové, podotýkám živé nevysušené dřevo mohlo účtovat. Když i kdybyste za to dostával minimální mzdu, byste musel to dřevo vytěžené Vámi za hodin práce zatížit jenom za svou mzdu bez dalších nákaldů cenou tak aspoň 15 stovek?¨Vytěžil byste v křoví a drobném vrbovém, topolovéma podobném porostu menších 5 - 10 let starých stromků za směnu aspoň půl kubíku dřeva? Nekvalitní mokré palivové dřevo jenom s mzdovými náklady na těžbu 3000 za kubík?
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.10.2024 19:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spalování dřevní hmoty po splnění primární funkce a následném spadu popílku do krajiny taky zúrodňuje, páč popel obsahuje řadu cenných prvků. A mimochodem tlející dřevní a organické hmoty je již teď v přírodě přebytek. Spíš si myslím že pro její rychlejší rozklad je v půdě nedostatek dusíku, což se v minulosti doplňovalo rozlivem močůvky, kejdy, hnoje...ale to by někdo musel chápat proces rozkladu organické hmoty.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.10.2024 08:43 Reaguje na Milan Milan
Popel není důležitý, důležitý je organický a anorganický uhlík, neb zlepšuje strukturu a zadržuje vodu!!!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2024 12:17 Reaguje na Honza Honza
Prosím vás, teoretiku, vraťte se nohama na zem a nevykládejte, že krajina s větším zalesněním umožňuje zemědělskou činnost bez dotací. je vidět, že o hospodaření nevíte nic. Tak neplácejte nesmysly.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.10.2024 12:42 Reaguje na pavel peregrin
Hlavně, že vy antiteoretiku všechno víte! Nepřekrucujte to, co říkám! Agrozemědělství poskytuje jiný příjem než samotné zemědělství - z výroby dřeva, které lze zpeněžit. Z hospodaření na půdě tak máme příjem a to i z oblastí, které zemědělsky jsou sporné a živí se z prakticky jen dotací. Nikdo nezpochybňuje to, že v úrodných oblastech by nemohlo existovat normální zemědělství, že se lidi nemohou živit (přiživit) produkcí sýrů, chovem koz a ovcí. Ale prosím pokud možno bez dotací, tak aby byli konkurenceschopní s Ukrajinou, Argentinou a dokonce i Polskem. Zvládnou to?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2024 18:10 Reaguje na Honza Honza
Doufám že si nemyslíte, že Polsko hospodaří bez dotací? A Argentina, to je úplně o něčem jiném a v podstatě i Ukrajina. Máte vůbec představu, jak je tady u nás zemědělství sešněrováno celou řadou naprosto zbytečných příkazů, nařízení? Agrozemědělství pak je jen výstřelek módní vlny, ale pro praktické využití minoritní.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

7.10.2024 10:42 Reaguje na pavel peregrin
Souhlasím s Vámi
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2024 10:52 Reaguje na pavel peregrin
Je to tak.
Odpovědět
JM

Jan Matěna

6.10.2024 10:44
Biomasa přestala jako zdroj energie stačit už před 200 lety. Zachránilo nás tehdy uhlí. Žádná biomasa navíc tedy není a nebude. Pokud ji spálí v teplárnách, nebudou ji moci spálit jinde. Biomasa pěstovaná na poli je zločin, hospodaření na polích je posledních 50 let těžce uhlíkově deficitní a přináší to s sebou erozi a sucho. Problém sám o sobě i bez biomasy. Dovážený zemní plyn na tom bude s CO2 pomalu stejně jako doma těžené uhlí.
Takže suma sumarum, prachy v prachu, výsledek k ničemu, ale v Bruselu se radují.
Odpovědět
JZ

John Z

6.10.2024 11:14
To opravdu není žádná dekarbonizace, pořád jde o spalování uhlíku a nahradit uhlí, kterého máme na stovky let, plynem který se musí dovážet a dojde za dvě desetiletí, je ekonomicky nepromyšlené.
Odpovědět
DV

DV

7.10.2024 23:23 Reaguje na John Z
V které johnoidni Zeťová prdeli máte uhlí na stovky ket????
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2024 17:46
Problém teplárenství je docela někde jinde. Problémem je, že zateplením
poklesly rapidně nároky na teplo, ale potrubí zůstalo kapacitně stejné.
Je to jako doma nahradit uhelný kotel kotlem plynovým a ponechat potrubí topení a radiátory s obrovským množstvím vody. Topení je jako teplárenské potrubí i mimo obytné místnosti a ztráty tepla jsou tam, kde není nutno
nic ohřívat. Sebelepší izolace potrubí nezajistí nulové ztráty a k těm
se lze přiblížit pouze decentralizací zdrojů topení. Nejmenší ztráty má
topení s kotlem a rozvody tepla pouze v obytné části budovy a už rozvod
sklepy a nebo po celém městě je ztráta, kterou zaplati spotřebitel. Čím
více ubývá spotřebitelů tepla a tepla po zateplení z teplárny, tak se ty ztráty rozpočítávají mezi méně odběratelů a cena narůstá. O rekonstrukci rozvodů tepla se příliš nemluví, protože se čeká na "velký třesk", když
už nebude tento systém udržitelný pro zbytek odběratelů. Kdo uteče od
teplárenství k decentralizovanému zdroji vyhraje a kdo ne, tak prodělá.
Přechod na drahá fosilní paliva(zemní a koksárenský plyn) pouze zdražuje
teplo a biomasou nelze nahradit stávající uhelné kotelny. Brzo začne
biomasa na trhu chybět a bude tak stále dražší. Pamětníci si pamatují
cenu peletek před pár roky a nyní a je to pouze díky zvýšené poptávce,
protože náklady na jejich výrobu se zvedly o pár procent a nikoliv o
desítky jako nyní. Problémem biomasy je ale i v její dopravě, která
naroste až trojnásobně podle její výhřevnosti a podle dopravní
vzdálenosti od zdrojů. Její skladování má svá úskalí při samovznícení
a taková vlhká štěpka se velmi lehce vznítí už v metrové vrstvě. Je
takový výstřel do tmy, kde se dá něco trefit pouze náhodou a vyhraje
pouze ten, kdo bude mít zdroje levného paliva a prohrají ti ostatní.
Zatím celý Titanik( byty napojené na teplárny) zpívá a tančí, ale loď
se už nezadržitelně potápí a nezachrání ji ani plyn a biomasa. Zachrání
je pouze extrémně levné palivo(například odpad kde budou inkasovat za
jeho likvidaci) a nebo přechod na decentralizaci co dům, to zdroj tepla.
To už leckde bylo a zbytečně zrušilo, protože na přechodnou dobu bylo
teplo z centrálních tepláren výhodné. Myslím, že leckde toho už litují.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

7.10.2024 10:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Sice rozvleklé ale podle mě výstižné
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2024 11:19 Reaguje na Jaroslav Bobr
Na tyto stránky chodí i laici a jim je dobré vše vysvětlit
polopaticky a v souvislostech, protože heslům a zkratkám
příliš nerozumí. Mohou tak leccos špatně pochopit. Proto
popisuji vše dopodrobna, aby se nikdo nemusel doptávat na
něco, co jsem náležitě nevysvětlil. Je to bohužel zvyk z
praxe, kde jsem musel některým lidem něco vysvětlovat v
souvislostech a uvádět dokonce praktické případy pro lepší
pochopení problémů. Pokud jsem ale diskutoval s odborníky,
tak jsem to vynechal. Tak se nezlobte, že vše vysvětluji
i pro laiky mnohdy stydící se zeptat a problém pochopit
chybně. Mám totiž zpětnou vazbu u dvou kamarádů, kteří
o mnohých tématech z Ekolistu se mnou diskutují a jsou
rádi za to moje obsáhlé podrobné vysvětlování, na rozdíl
od těch, kteří šetří slovy jako by diskutovali pouze se
samými odborníky v daném oboru.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2024 08:46 Reaguje na Břetislav Machaček
V podobném duchu probíhají rozhovory v tv, kdy obyčejní lidé tomu nerozumí. Vrchol všeho byl u covidu, kdy to bylo jak u zkoušky z "mikračky"... bez hnutí brvou: "tak už tam nebude" (ten virus) - takže potom se nemohou divit antivaxerům, že v tom cítili podvod. Blbě/ "tajemně" vysvětlit je horší, než neříct nic.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.10.2024 11:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Je problémem, že teplárny nejsou v českých nebo státních rukou, myslíte? Jako prodej pitné vody...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.10.2024 10:11 Reaguje na Jarka O.
A proč by měly? Za komára bylo vše státní a vzpomínáte si, jak to dopadlo?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.10.2024 11:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak dokud šlo o uhlí, dávaly smysl velké centrální teplárny s dlouhými rozvody tepla. Protože jedině jejich velké kotle dokázaly ekonomicky spalovat energetické uhlí, které je kolikrát defakto kamení nebo obecně hlušina smíchaná s 15 - 40 % kvalitního uhlí, jaké se prodává pro malé domácí kotle v domcích. Nebo dokázaly kvalitně odlučovat síru, které mohlo být v energetickém uhlí mnohem víc než bylo povolené pro uhlí nan vytápění, protože velké energetické kotle nebyl problém opatřit účinným odsířením. a nakonec i odprášením. Plus to, že se uhlí muselo do velkých kotlů optimálně připravit, pomlít a smíchat na optimální směs různé druhy energetického uhlí atd. Malé uhelné kotle v míste spotřeby to nedokázaly zajistit.
U plynu je to jinak. Plyn má stále stejnou stálou kvalitu, ať už pro velké nebo malé spotřebiče a jeho spalování neprodukuje pevné složky, až snad na trošičku prachu s nasávaným vzduchem. Menší plynové kotle tak mají téměř stejnou účinnost jako velké, vyžadují na obsluhu mnohem méně lidí anebo se rovnou dají z velké části automatizovat. Takže se snadno dají budovat malé plynové teplárny v místech spotřeby.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2024 11:07 Reaguje na Radim Polášek
Děkuji za doplnění, že přechodem od uhlí na plyn pozbývají
velké teplárny se ztrátovými rozvody tepla svůj význam. Já
proto prosazuji jako jejich palivo směsný odpad, který je
stejně jako to uhlí možno při spalování zbavit škodlivých
látek pouze ve velkém, kdy se ty drahé technologie vyplatí.
No a zbytek bez této možnosti nahradit místními zdroji
tepla klidně i pro každý dům, či byt samostatně, protože
se to vyplatí více, než plýtvání teplem v rozvodech. Nyní
opět uvedu příklad plynofikace staršího rekonstruovaného
domu mého kamaráda, který nešel cestou centrálního kotle,
ale cestou individuálních topidel v každém pokoji zvlášť.
Obdobu bývalých WAFek mu topenář nainstaloval do 5 pokojů
a chodby za dva dny bez potřeby komínu a rozvodů vody a
otopných vodních těles. Má po bytě pouze rozvody plynu a elektřiny pro plynová topidla s přívodem vzduchu z venku
a vývodem spalin rovnou přes zeď. Každý pokoj tak má svůj
zdroj tepla s různou teplotou a celkové náklady byly o mnoho
menší, než jeden centrální kotel, jeho komín a rozvody vody
s radiátory. Podlahové topení zavrhl kvůli typu podlah
a je plně spokojený s těmi plynovými přímotopy zahraniční
výroby. Decentralizoval tak topení až na úroveň pokojů a
snížil ztráty na minimum. Navíc má i jeden krb s rozvody
teplého vzduchu do tří z pokojů pro přechodná období a k
likvidaci vlastního dříví ze zahrady. Jeho spotřeba plynu
je v porovnání s ostatními s klasickými teplovodními kotli
velmi nízká a náklady na instalaci byly při porovnání s
kotlem, komínem a radiátory velmi nízké. Údržba takřka
nulová a udávána životnost je vysoká. Začínat dnes znovu,
tak jdu jeho cestou a doporučuji to i jiným. Pokud jedno z
topidel selže, tak topí stále ty zbývající, ale pokud vám
selže centrální kotel, tak mrznete. No a pokud by selhala
dodávka plynu, tak krb a dřevník plný dřeva to jistí. Já
šel kdysi cestou duplicity kotle na tuhá paliva s kotlem
plynovým a zálohou pomocí teplovzdušného krbu. Toto jsem
střídal dle potřeby až do letošního zákazu starého kotle,
který spaloval původně koks, nebo uhelné kaly a dalších
dvacet let kusové dřevo. Má dnes 50! let a nebýt zakázán,
tak mohl sloužit i nadále. Po koksu šel z komína pouze
teplý vzduch a po suchém dřevě pouze vůně spalovaného
dřeva. Upozorňuji čistého suchého dřeva a ne nějakých
zbytků dřevotřísky a starého nábytku na což neustále
upozorňují závistivci, kterým vadí to, že někdo topí
pouze za to, že si to odpracuje v lese a na dvoře při
přípravě paliva.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2024 19:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Problém je v tom, že ve spoustě velkých kotlů na uhlí se nedá spalovat odpad. Kotle na uhlí jsou buďto rovnou fluidní práškové neboli uhlí se před spalováním mele na drobno nebo se aspoň uhlí drtí. A taky se před vstupem do kotle míchají různé druhy uhlí na optimální směs.
To právě u odpadu jednoduše a levně nejde ho podrtit na malé kusy.
Podávací zařízení do kotle na odpad i nějaké vnitřní uspořádání kotle musí být uzpůsobeno tomu spalování poměrně velkých kusů. Taky co se týká popele, je u spalování odpadu takové uspořádání vnitřku kotle, že se popel kvůli zachycení těžkých kovů odstraňuje v roztaveném slitém stavu a nakonec vyjde jako nějaká škvára. U kotlů spalující uhlí se naopak občas popel odstraňuje v neroztaveném stavu.
Nejsem na ty věci odborník, ale řekl bych, že aby se teplárny a elektrárny předělaly z uhlí na odpady, bude obvykle nutné jejich staré kotly zlikvidovat a postavit tam úplně nové.
A vzhledem k podstatně širšímu spektru škodlivin odcházejících při topení odpady do spalin bude třeba vybudovat podstatně větší a dokonalejší odlučovací systém než měly kotle na uhlí.
Ty Wafky je zase v individuálním vytápění extrém, ony mají zase poněkud nižší tepelnou účinnost než třeba plynový kotel a zejména kondenzční plynový kotel. Takže by bylo zajímavé porovnat, třeba i při zohlednění vnitřních teplot v pokojích, náklady na vytápění třeba proti klasickému kondenzačnímu kotli.
Nicméně mně se takové individuální vytápění proti centrálnímu vytápění kotlem a teplovodními rozvody docla líbí, protože teplovodní rozvody a plynový kotel dnes kvůli bruselským regulacím vyžadují dost pravidelných kontrol a jsou tam všelijaká omezení, které otravují a prodražují provoz.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.10.2024 09:39
Typický článek kovaného teplárníka. Hlavní starost jak za dotace vyměnit kotle, ale o tom, že by se napojené domy měly primárně pořádně zateplit, aby se tepla spotřebovalo mnohem méně, o tom ani slovo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2024 11:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejen kotle, ale oni neinvestují už ani do obnovy rozvodů na ty s
menší kapacitou a ztrátami, které naúčtují zákazníkům. Vidím to
v praxi, když nasněží a nad horkovodem se místo sněhu zelená tráva.
Znám pána, který horkovod vedený nad zemí přes jeho zahradu
obestavěl fóliákem a pěstuje v něm levně zeleninu i v mrazech.
To vytápění nedostatečnou izolaci využil na deseti metrech, ale
kilometry potrubí vytápějí zbytečně své okolí. Dokonce bezdomovci
přišli na to, že je lépe obestavět potrubí stanem, než mrznout
někde jinde. Stačí jim k tomu levné plastové celty, odpadní
polystyrén ze staveb a mají z kondezačních ventilů i teplou
vodu na mytí. Loni v takovém stanu měli trenýrkovou teplotu
a nemusejí mít ani dva svetry Pekarové.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.10.2024 17:11 Reaguje na Jiří Svoboda
No pokud vidím kol a kol, tak většina domů (paneláků) je zateplena. Snad jen "vyloučené lokality" ne.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.10.2024 12:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
To vidíte dobře. Je tam nalepeno typicky 6 cm polystyrénu. Naštěstí to jsou domy, které se ještě vyplatí pořádně zateplit. Horší je to s domy zateplenými třeba 15 cm polystyrénu, tam je návratnost dalšího zateplení mizerná. Právě takové domy si teplárny hýčkají, protože jim zajistí ještě pro ně přijatelný dlouhodobý odbyt tepla.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist