Petr Svoboda: Nový stavební zákon: budou se spolky vyjadřovat, nebo soudit?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Uvedená otázka je palčivá zejména pro současnou mladou generaci, jejíž převážná většina v éře extrémních cen bytů už nebude mít reálnou šanci pořídit si vlastní bydlení a bude odsouzena žít v nájmu.

Poslanecká sněmovna má nyní na stole tři varianty, jak uvedenou otázku vyřešit. Tyto varianty výborně vysvětlila Hana Müllerová ve svém článku „O co přesně jde v nynějším sporu o účast veřejnosti?“ v Ekolistu (14.3.2023).

Přečtěte si také |

Hana Müllerová: O co přesně jde v nynějším sporu o účast veřejnosti?

Stručně řečeno, buď se veřejnosti uvedené právo zcela odebere a veřejnost již nebude mít vůbec možnost účastnit se správních řízení o stavebních záměrech dotýkajících se přírody a krajiny (s výjimkou velkých záměrů podléhajících procesu EIA a dále záměrů v chráněných územích, která ovšem představují jen přibližně 20 % rozlohy ČR).

Nebo se jí toto právo přizná v omezeném, „přistřiženém“ rozsahu tak, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, tzn. že se veřejnost bude moci ve správních řízeních vyjadřovat jen ke dvěma dílčím otázkám ochrany přírody, a sice ke kácení dřevin rostoucích mimo les a k povolování výjimek ze zákazů týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů, jako je ještěrka, čmelák nebo třeba páchník hnědý (a ke všemu ostatnímu bude moci mlčet).

Anebo se jí toto právo přizná v plném (původním) rozsahu, v němž ho měla v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny zaručeno do roku 2018, tzn. že bude mít právo vyjadřovat se ke všem otázkách ochrany přírody a krajiny, včetně ochrany krajinného rázu a významných krajinných prvků, jakou jsou lesy, vodní toky či mokřady.

Tyto tři varianty jsou důsledkem lavírování lidoveckého vedení Ministerstva životního prostředí (MŽP) v posledním roce. V červenci 2022 připravilo MŽP návrh novely, který zahrnoval i obnovení plného (původního) rozsahu účastenství veřejnosti v § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Poté, v říjnu 2022 někdo z politického vedení MŽP tuto úpravu z návrhu zákona vypustil a vládě doporučil schválit návrh zákona bez účastenství veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona (což také vláda schválila).

A letos na jaře MŽP, byť formálně v rámci poslaneckého výboru, připravilo svůj vlastní (de facto „vládní“) pozměňovací návrh, který má zavést výše popsané „přistřižené“ účastenství spolků, omezené na možnost vyjadřovat se jen ke kácení mimo les a k povolování výjimek týkajících se chráněných druhů.

Pokud vám to připadá jako v Kocourkově, nejste sami.

Model „přistřiženého“ účastenství veřejnosti je problematický právě z toho důvodu, že má umožnit spolkům účastenství jen v případech, kdy kvůli povolované stavbě bude nutné kácet dřeviny rostoucí mimo les anebo povolit výjimku ze zákazů týkajících se chráněných druhů rostlin nebo živočichů. V jiných případech nikoli.

Takže pokud bude k povolované stavbě nutné kácet (skutečný) les kvůli sjezdovce, vybetonovat louku nebo potoční nivu kvůli parkovišti, popřípadě zprznit krajinný ráz výstavbou satelitu nebo skladovací haly, veřejnost se nebude moci vyjadřovat. Veřejnost tak bude zákonem nucena uplatňovat v řízení o povolení stavby formálně námitky jen k ochraně ještěrky, čmeláka či páchníka hnědého, ačkoli jí materiálně půjde o ochranu lesa, potoční nivy či krajiny. A stát, resp. MŽP a vláda svým pozměňovacím návrhem bude do této formální hry vlastně veřejnost nutit.

Ale co naplat. Ať už naše politická reprezentace, stále více ovládaná developerskými korporacemi a jejich podnikatelskými svazy, schválí model „přistřiženého“ účastenství veřejnosti, či nikoli, budoucí role spolků v souvislosti s povolováním staveb dotýkajících se přírody a krajiny se zdá být jinde.

Ústavní soud i Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodily, že zavedené ekologické spolky, sdružující občany žijící v místě povolovaného stavebního záměru, mají právo napadnout žalobou výsledné povolení stavby, i když předtím nebyly účastníky povolovacího správního řízení před stavebním úřadem.

Postačí, pokud spolek smysluplně tvrdí, že jeho členové mohou být povolením stavby zkrácení na svém ústavně zaručeném právu na příznivé životní prostředí a pokud výsledné stavební povolení narušuje kvalitu přírody či životního prostředí v místě, kde členové spolku žijí.

Návod na žaloby „neúčastníků“ správního řízení dal ekologickým spolkům sám Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/17: „Kdyby se … cítily spolky …, kterým právní úprava nepřiznává účastenství v některých správních řízeních, dotčeny na svých právech a svobodách rozhodnutím správního orgánu (typicky rozhodnutím o umístění stavby či povolení stavby), mohou se v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny obrátit na správní soud. Přezkum správních rozhodnutí správním soudem není vyloučen, přičemž procesní (žalobní) legitimace je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 odst. 1 s. ř. s. založena již na prostém tvrzení o zkrácení na svých právech správním rozhodnutím, a to ať už přímo či v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Podmínkou pro procesní legitimaci k podání žaloby podle § 65 odst. 1 s. ř. s. tedy není účastenství ve správním řízení.“

Takže nechme nyní naše zákonodárce rokovat o budoucím rozsahu práva veřejnosti na účastenství v povolovacích stavebních řízeních. A připravme se na budoucí model obhajoby práva veřejnosti na příznivé životní prostředí, který pozvolna začíná fungovat v praxi správních soudů. Je to model žalob spolků-neúčastníků proti pravomocným stavebním povolením.

Přečtěte si také |

Petr Svoboda: Zákon o ochraně přírody a krajiny po 30 letech: zmlácený mrzák v ringu se stavební lobby

Je možné, že je to model, který nakonec bude vyhovovat všem. Stavebníci budou mít rychle stavební povolení. Úřady se zbaví „obstrukcí“. A ekologické spolky ušetří zbytečný čas i úsilí marnými námitkami a odvoláními u správních úřadů a dostanou na základě správní žaloby možnost, aby stěžejní námitky nezákonnosti stavebního povolení posoudil rovnou nezávislý a nestranný soud. Výhodou žalob spolků-neúčastníků je i to, že v žalobě může spolek napadat všechny otázky přírody a krajiny.