https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/romana-sonkova-velkochov-chobotnic-se-musi-zastavit-v-zarodku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Romana Šonková: Velkochov chobotnic se musí zastavit v zárodku

14.4.2024
Na ilustračním snímku chobotnice velká.
Na ilustračním snímku chobotnice velká.
Nevládní organizace Compassion in World Farming, Eurogroup for Animals a AnimaNaturalis vyzývají společnost vyrábějící mořské plody Nueva Pescanova, aby zrušila plány na vybudování celosvětově první farmy chobotnic ve Španělsku. Její zpráva o dopadech na životním prostředí byla nedostatečná a odhaluje pokrytectví jejího tvrzení o udržitelnosti. Nové dokumenty dosvědčují, že kromě ignorování obav z týrání zvířat společnost ve zprávě nezohlednila ani významné hrozby, které by farma představovala pro volně žijící živočichy, životní prostředí a veřejné zdraví.
 
Organizátoři kampaně za zastavení velkochovu chobotnic naléhají na společnost Nueva Pescanova, aby projekt okamžitě ukončila, protože kromě krutosti vůči chobotnicím je farma v rozporu se svými vlastními prohlášeními o udržitelnosti. Mezi obavy patří to, že farma by mohla ohrozit delfíny a želvy v okolí, a to, že odpad vypouštěný z farmy by mohl přispět ke znečištění místních vod a emisím CO2. Vláda Kanárských ostrovů považuje pravděpodobnost těchto dopadů za „značně vysokou“.

Společnost na svých internetových stránkách uvádí, že se zavazuje k „zachování biologické rozmanitosti“, „ochraně ekosystému“ a „podpoře oběhového hospodářství“. Přesto její vlastní environmentální zprávu, týkající se plánované farmy chobotnic v přístavu Las Palmas na ostrově Gran Canaria, vláda Kanárských ostrovů považuje za nedostatečnou kvůli obavám, že by farma mohla:

      • Ohrožovat hlukem a znečištěním vody místní volně žijící živočichy, včetně chráněných kytovců (delfínů a sviňuch) a zranitelných mořských želv v blízké chráněné mořské oblasti (MPA).
      • Představovat riziko pro veřejné zdraví z důvodu používání mořské vody, která není dostatečně kvalitní, aby mohla být použita k výrobě potravin pro lidi.
      • Způsobovat znečištění včetně emisí CO2, šířit zápach a vypouštět odpad, který by mohl významně přispět k již tak silně znečištěným přístavním vodám.
      • Ohrozit chráněný druh řasy Cystoseira, která se vyskytuje v okolí.
      • Zahrnovat vysoce neudržitelné postupy, jako je používání krmiva z volně žijících ryb a vysoká spotřeba energie.

Právnička Maria Angeles López Laxová jménem týmu právních expertů Legal Natura, kteří dokumenty zkoumali, uvedla: „Zpráva o životním prostředí společnosti Nueva Pescanova byla nedostatečná a chyběly v ní základní informace, které by vládě umožnily posoudit dopad farmy na životní prostředí a veřejné zdraví. Před udělením povolení je na společnosti, aby prokázala, že farma nebude mít dopad na chráněné druhy živočichů nebo neohrozí veřejné zdraví, avšak společnost se nezabývala ani těmi nejzákladnějšími riziky.“

Chobotnice jsou jedineční, inteligentní a přirozeně samotářští tvorové, kteří se nehodí do stísněných podmínek, jež jsou typické pro průmyslové velkochovy. To by u nich zvýšilo agresivitu a v konečném důsledku by mohlo vést ke kanibalismu. Chobotnice jsou také masožravé, což znamená, že v zajetí musí být krmeny volně žijícími rybami. To je neudržitelná praxe, která by zvýšila tlak na již tak nadměrně využívané rybí populace.

Mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) vydala v roce 2021 zprávu Velkochovy chobotnic: Recept na katastrofu, v níž odhaluje vědecké důkazy o tom, že chov chobotnic by byl krutý a škodlivý pro životní prostředí. Před rokem vydaly organizace CIWF a Eurogroup for Animals publikaci Odhaleno: Děsivá realita velkochovu chobotnic, společnou reakci na plány společnosti Nueva Pescanova chovat ročně přibližně milion těchto inteligentních a jedinečných živočichů v podvodním velkochovu.

Na Světový den chobotnic (8. října) loňského roku napsalo 75 nevládních organizací, odborníků a osobností veřejného života pod vedením organizací CIWF a Eurogroup for Animals vládě Kanárských ostrovů dopis, v němž ji vyzvali, aby tyto plány zamítla. Tisíce příznivců se rovněž zapojily do akce a vyzvaly místního prezidenta, aby velkochov chobotnic zastavil.

Dr. Elena Lara, mořská bioložka, výzkumná pracovnice CIWF a autorka zprávy CIWF, uvedla: „Nejenže by farma s chobotnicemi způsobila krutost vůči těmto přirozeně samotářským a inteligentním zvířatům a byla by neudržitelná z hlediska životního prostředí, ale je také pokrytecké, že společnost Nueva Pescanova prosazuje plány, které jsou v rozporu s jejími vlastními prohlášeními o udržitelnosti.“

Keri Tietgeová, pracovnice pro politiku v oblasti vodních živočichů, Eurogroup for Animals, řekla: „Je neospravedlnitelné zavádět tento nový typ průmyslového velkochovu v době, kdy klimatologové vyzývají k naléhavé změně našich potravinových systémů a k úpravě stravy tak, aby byla udržitelnější. Zasloužíme si něco lepšího než pokračující devastaci životního prostředí kvůli plnění kapes velkých firem a tato neuvěřitelná zvířata si zaslouží něco lepšího než život plný utrpení v uzavřených prostorách.“

Cristina Ibáñezová, koordinátorka kampaně AnimaNaturalis, řekla: „Naše společnost by měla být na cestě k empatičtějšímu a soucitnějšímu zacházení se zvířaty. Pokud bude tato odchylka, navzdory odmítavému postoji vědecké obce a velké části společnosti, pokračovat, budeme čelit vážnému narušení těchto hodnot.“

Nevládní organizace vyzývají své příznivce, aby prostřednictvím sociálních sítí a online stížností žádali společnost Nueva Pescanova k okamžitému zastavení plánů na výstavbu velkochovu chobotnic.


reklama

 
foto - Šonková Romana
Romana Šonková
Autorka je českou zástupkyní organizace Compassion in World Farming.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

14.4.2024 07:16
nemusíme chodit tak daleko....stačí se podívat na Jihočeské rybníky a jejich zejména kapří osádku apod. v lokalitách, zda je udržitelná a častém příkrmu, který v těch rybnících zetlí. Zda nedochází ke změně biologického prostředí pro všechny ostatní živočichy ve vodě žijící.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.4.2024 07:24
Obojí je pravda. Moře jsou přetěžována rybolovem, neb se horuje pro zdravé ryby, pomocc od akvakultury šíří nemoci např. lososů a co dělají kapříny s přírodou u nás, vidíme zde taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2024 08:04
Chobotnice mi asociuje těch 20 tis. nadbytečných v Botswaně, což bych viděl jako smysluplnější udržitelný chov. Vytvořit pořadník, tipuji, že poptávka bude větší než malá. Ekonomice by to pomohlo. A zbytku fajnšmekrů nabídnout hmyz, tam by asi problém s podmínkami chovu být neměl.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

14.4.2024 08:10 Reaguje na Karel Zvářal
P.S. Potomci lovců mamutů by s tím neměli mít problém, např. Austrálie vyváží klokaní maso a nikdo se kvůli tomu nebouří.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.4.2024 12:34
...odpad vypouštěný z farmy by mohl přispět ke znečištění místních vod a emisím CO2
Tímto žádám, aby ekoparaziti okamžitě přestali vypouštět svoje emise CO2
Odpovědět
RV

Richard Vacek

14.4.2024 17:09
Nám je do toho úplně stejně, jako cizincům do našeho vánočního kapra. A nebo velikonoční pomlázky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.4.2024 17:47 Reaguje na Richard Vacek
ono vykládat něco někomu ve střední Evropě, kde spotřeba chobotnic je takřka roven nule, jak se na druhé straně Evropy mají špatně asi nemusí dojít svému pochopení, ale to proč jsem psal k těm rybníkům, osádce a příkrmu kaprů bylo hlavně proto, že každý dokáže najít své " chobotnice" u sebe doma. Neb měli bychom si nejdříve uklidit vlastní práh.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.4.2024 19:05 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Nedokáži posoudit jak moc by byl škodlivý umělý chov chobotnic. Jsem však přesvědčen, že ať dodají jakýkoliv posudek o vlivu na životní prostředí, bude to vždy špatně. Vždy´t chtějí zavřít do klecí tak zajímavého a inteligentního tvora a to se musí za každou cenu zarazit. Tam kde konzumují chobotnice je jíst nepřestanou. Jen se bude "drancovat" to moře. A naše rybníky? Tak ty tu byly k chovu ryb od nepamněti. Najednou ten chov vadí.
Celkem nedávno byla diskuze ohledně stížnosti nějaké paní na vypuštěný a znovu nenapuštěný rybník. Chudáčci žáby a ptáci a bůh ví co ještě. Jen těch rádoby "eko rad" jak to zavařit majiteli či co s ním udělat a kam si jít stěžovat, byly desítky. Nikoho jaksi nenapadlo, že letnění rybníků je součástí péče o něj a že vypuštěný rybník může pomoci zase jiným druhům atd. Prostě a jasně dnešní "homo ekologistic" by si měl spíš dávat pozor aby po tom zametání u nás vůbec něco zbylo. Jaksi , stále častěji se vylévá vanička i s dítětem.
Odpovědět

Radek Čuda

15.4.2024 11:54 Reaguje na Jarek Schindler
Jedna věc je chov chobotnic, kdy je prostě potřeba asi uznat, že když se může průmyslově chovat k snědku kde co, tak se pohoršovat právě nad chobotnicemi je poněkud pokrytecké.

Druhá věc je ale ta, že možná společnost dopady toho velkochovu poněkud nalakovala na růžovo a Kanárům se nelze divit, že si nejsou tak úplně ochtotny se nechat srát na hlavu. Myslí, že jim overturismus poslední dobou doplněný o migranty z Afriky ke štěstí celkem stačí.

Ale k tomu se těžko vyjadřovat, bo nevím jak ostatní dikutující, ale o chovu chobotnic vím poněkud prd a ani na těch Kanárech zas tak často nejsem (přesněji řečeno zatím vůbec:-).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.4.2024 11:59 Reaguje na Jarek Schindler
to není nic proti rybám, ale proti tomu, jak se na rybnících hospodaří.Ono když tu osádku rybníků tvoří jen kapři, tak je to dost špatně. Kapr je všežravec a tak zlikviduje všechno. Proto aby rybnikáři měli dobré zisky přikrmují a to tam v té vodě zetlí. Tam, kde jsou takový "kapři" průzračnost vody je nulová.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

15.4.2024 12:04 Reaguje na Jaroslav Řezáč
rozklad příkrmu v těch rybnících přispívá k tvorbě sinic a to uvolňováním fosforu. Ty rybníky jsou biologicky mrtvé.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.4.2024 08:01 Reaguje na Jaroslav Řezáč
...a ty rybníky jsou Vaše, že Vás tolik trápí co tam majitelé chovají a jak kalnou nebo průzračnou vodu mají? Postavil jste někdy rybník?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

19.4.2024 08:19 Reaguje na Dalibor Motl
jsou také moje. Jsou součástí krajiny a my jsme také součástí krajiny.
Vlastnická práva jsou v zásadě nesmysl vymyšlený lidmi.
Bych se chtěl zeptat, když tak píšete?
VY SI TEN RYBNÍK VEZMETE S SEBOU DO PENÁLU, ŽE HORUJETE ZA MAJETKY?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.4.2024 12:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Doba kdy vše patřilo údajně všem , jen o tom rozhodovali nejkovanější soudruzi je snad již minulostí.
No a do penálu si samozřejmě nikdo nic nevezme. V tom jsme si všichni rovni. Jen se za života clověk nemusí dívat jak mu do všeho kecají kovaní soudruzi. Nyní to asi budou zelení ekosoudruzi.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 10:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Kde se ten fosfor v těch rybnících asi bere?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 10:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Na pár výlovech jsem byl a nikde nebyli vylovenou rybou jen kapři. To tedy zákonitě mluví o tom, že osádku rybníků netvoří jen kapr. Dřív byl český kapr pojem. Dnes se mluví jen o ziscích rybníkářů. Celý tento "novodobý enviro kolotoč" je prostě špatný. Tedy hlavně je založen na špatných hodnotách.
Odpovědět
TP

Tomáš Pilík

15.4.2024 13:00 Reaguje na Jarek Schindler
V podstatě souhlas, s jednou výjimkou - rybníky tady máme k chovu ryb už stovky let, to je pravda, ale chov ryb v dřívějších dobách a dnes je propastný rozdíl. Dnešní chov kaprů lze naprosto bez problémů přirovnat ke smrkové monokultuře se stromy stejného stáří nebo k 50 ha lánu kukuřice.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2024 13:17 Reaguje na Tomáš Pilík
Tak černě bych to neviděl, ač dlouho jsem si myslel něco podobného. V posledních letech kromě kapra vyloví i štiky, candáty, sumce, úhoře aj. druhy ryb. Asi se to liší rybník od rybíka, proto všechny hospodáře bych do jednoho pytle neházel.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 10:22 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jak je to s candátem ( neřekl bych že je mezi běžnou osádkou rybníků)ale s určitostí se dá tvrdit, že zrovna úhoř nebude mezi lovenými rybami. Možná sem tam pár omylem. Osobně bych přidal druhy jako amur, tolstolobik, lín a z dravců vámi jmenovaného sumce a štiku.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

15.4.2024 14:10 Reaguje na Tomáš Pilík
Takže. dříve se kapři chovali naprosto stejně a pro přírodu asi hůře a nyní k tomu ostatnímu - lány s kukuřicí jsou zde především díky ekoteroristické lobby, protože poměrně snadno regulovatelným tzv. obnovitelným zdrojem jsou BPS a v těch se vyrábí elektřina z kukuřičné siláže a k té monokultuře rak opět stačí přemýšlet smrk je stavební a průmyslové dřevo a to velmi důležité a vytvoří na 1 ha lesa nejvíce potřebné biomasy v podobě dřeva ve kterém tedy uloží i nejvíce nynějšího třídního nepřítele CO2. Prostě smrk je potřeba a z toho důvodu u nás začal být vysazován už za doby Marie Terezie a mimochodem zalesnění u nás v nynější době je větší než za této moudré panovnice. Jinak proti chovu chobotnic snad nikdo nic nemůže mít, protože jinak se budou lovit v moři a to tak dlouho až se všechny sní a za další pokud se chovají prasata a to jsou inteligentní zvířata, tak proč tedy ne i chobotnice.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2024 22:09 Reaguje na Tomáš Pilík
Nevím jak jinde, ale pro mnoho jihočeských rybníků to platí. Mezi chovem ryb v dřívějších dobách a dnes je propastný rozdíl. To přirovnání současného převažujícího průmyslového chovu kaprů v rybnících ke smrkovým nebo kukuřičným plantážím naprosto sedne. Česko je přitom největším vývozcem živých kaprů v EU (https://www.czso.cz/documents/184744683/0/czpresidencyinfographiccz.pdf).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 11:10 Reaguje na Majka Kletečková
No a proč by nemohla být ČR největším vývozcem kaprů? Je to snad na závadu? Nebyl snad pojem český kapr znám ve světě dávno před tím než se vůbec zrodil "ochranář dnešního typu" ?No a hlavně, v čem je ten propastný rozdíl v chovu ryb proti minulosti? Můžete to upřesnit?
Rybník prostě jako "samočistící jednotka" uskladňuje vše co do něj v rámci jeho povodí nateče. Tedy i komunální odpadní vody a erodovaný materiál z orné půdy.
Samozřejmě pro ochranáře, ti nikdy nepřiznají svůj negatívní podíl na čemkoliv. Je jednodušší to svést na rybníkáře.
Co si to ti rybníkáři dovolují chtít v rybníce ryby. Vždyť o tom co se bude s rybníkem dít by měl rozhodovat pouze " uvědomnělý ochranář".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 11:22 Reaguje na Tomáš Pilík
Jo rybníky tu máme stovky let. Je otázkou kolik se jich je za poslední roky zlikvidovalo. I ty smrkové monokultůry nejsou výmyslem posledních let ale rostou tu posledních několik set let. Jen o 50 ha kukuřice jsem v minulosti nikde neslyšel a ani nečetl. To jen k tomu přirovnávání.
No a myslíte že kdyby měl Krčín budovat ty rybníky dnes tak máme nějakou jihočeskou rybniční soustavu?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

16.4.2024 08:07 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně. Letnění rybníka najednou lidem vadí. Jak potom snížit obsah živin a rybník ozdravit? Co organismy vázané na obnažená dna? Moje zásada je, že dříve než si začnu stěžovat a podepisovat petice bych tématu měl alespoň v základu porozumět a nastudovat si dostupné informace. Ono podepsat petici nebo stěžovat si na sociálních sítích je tak snadné...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

18.4.2024 11:12 Reaguje na Dalibor Motl
Dřív se rybniční bahno používalo jako hnojivo. Dnes, mám ten dojem, je to nebezpečný odpad.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist