Obce a města se ptají, co bude s místní Agendou 21. Nástroj udržitelného rozvoje jim ministerstvo vypnulo
Je velmi pravděpodobné, že jste o místní Agendě 21 dosud neslyšeli. Nebo slyšeli, ale pojem se vám nenaplňuje konkrétním obsahem. To není chyba na vaší straně, je to dáno tím, že název není nijak intuitivní. A ne každá obec jej používá.
Ve zkratce, místní Agenda 21 je pro obce a města nástroj, jak zavést strategické řízení a plánování, jak do rozhodování o osudu obce zapojit veřejnost a hlavně jak směřovat obec k udržitelnému rozvoji. Tak, aby to bylo měřitelné a ověřitelné.
Místní Agenda 21 je pro obce nástroj dobrovolný a v době největší slávy jej využívalo na 120 obcí, dnes jich je asi 40. Čili, hodnoceno počtem zapojených obcí, žádná hitparáda, a někomu může dávat smysl, že v době škrtů ministerstvo sáhlo i sem.
Viděno optikou kvality života a přínosu pro obce se šetří na špatném místě. V posledku jde o několik nízkých milionů na cca čtyři stálé úvazky a na externí hodnotitele ročně.
Ministerstvo sice jasně neřeklo, že místní Agendu 21 ruší, ale způsob restartu, kdy obce rok nemají od státu podporu a nevědí, co bude, kdy není na stole ani žádný návrh, jak místní Agendu 21 ministerstvo plánuje restartovat, dává tušit, že se samovolný konec Místní agendy 21 prostě vyčeká, nebo že se nová podoba spustí v době, kdy už obce ztratí zájem. Mezi zasvěcenými lidmi panuje silná obava, že to s Místní agendou nemusí dopadnout dobře.
Kulatý stůl, svolaný nezávislým senátorem Markem Hilšerem, měl po roce od vypnutí ministerské podpory pojmenovat situaci, v jaké se místní Agenda 21 nyní nachází a kam směřuje.
Pozici ministerstva přišel vysvětlit ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů Tomáš Kažmierski. Podle ministerstva by byl dosavadní model místní Agendy 21 finančně neudržitelný, zejména pokud by počet zapojených obcí narostl. Ministerstvo aktuálně nemá finanční ani lidské zdroje pro audity. Jak ale z výpovědí zástupců obcí vyplývá, zrovna externí audity jsou v Místní agendě 21 tím, co nástroji dává jeho velkou přidanou hodnotu.
Podle ministerstva místní Agenda 21 dospěla do stavu, kdy je nutný restart. Na něm se prý již pracuje, vznikl expertní tým, kde je kromě zástupců ministerstva životního prostředí i zástupce ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí, zástupce Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, Svazu měst a obcí, ale i sociolog Ivan Gabal nebo bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Ministerstvo se tedy pustilo do revize místní Agendy 21, ale jak připustil Tomáš Kažmierski, ani po roce není k dispozici žádný materiál, který by se dal ukázat odborné veřejnosti k připomínkování.
Nicméně několik ministerských myšlenek restartu u kulatého stolu zaznělo. Jednak by se celý nástroj měl přejmenovat, protože Místní agenda 21 není intuitivní termín. Jednak by se celý nástroj měl napojit na unijní Taxonomii a ESG. Inspiraci by nová verze místní Agendy 21 mohla hledat i v Cílech udržitelného rozvoje, které vyhlásilo OSN.
Ministerstvo také uvažuje, že by zapojení do budoucí podoby místní Agendy 21 mohlo pro obce být plusový bod v dotačních titulech.
Lenka Heuerová z konzultační společnosti pro oblast ESG Fair Venture, která se kulatého stolu také účastnila, doporučila myšlenku napojení ESG opustit, leda by ministerstvo chtělo obcím ukázat, jak se uvařit v pekelném kotli. Ani Taxonomie podle ní není pro potřeby obcí a měst to pravé ořechové. Zejména pokud motivací ministerstva je místní Agendu 21 zjednodušit a zpřehlednit.
Co bylo u kulatého stolu pozoruhodné, jak se na místní Agendu 21 dívali zástupci měst a obcí, které ji kdysi vzaly vážně, někdy i proti vůli svých řadových úředníků nástroj zavedly a řízení města podle principů udržitelného rozvoje používají.
Podle výpovědí, které u kulatého stolu zazněly například od starosty Velkého Meziříčí Alexandrose Kaminarase, bývalé starostky Mníšku pod Brdy Magdaleny Davis, podle zmíněného radního z Prahy 14 Jana Lišky, radního Prahy 10 Milana Maršálka či vedoucí odboru strategického rozvoje města Ostravy Jany Klečkové, ale i zástupců konzultačních firem, akademiků či městských tajemníků je místní Agenda 21 veskrze užitečný nástroj.
Určitě by potřeboval zbavit nedostatků. Například nástroj myslí hlavně na obce a města, ale městské části či městské obvody mají trochu jinou pozici. Městské části či městské obvody potřebují do reportů data, která má v gesci jejich magistrát a která nemusí být snadné získat. Města a obce by uvítaly zjednodušení administrativy.
Všechny jejich věcné a kritické připomínky se ale jevily jako věci, které by se měly řešit aktualizací pravidel za pochodu a které nejsou důvodem pro vypnutí systému a následné zavedení systému zcela nového.
Co místní Agenda 21 městům dává, že za ní bojují? Volení zástupci poukazují na to, že místní Agenda 21 leckde vydrží i přes kotrmelce, které na radnici co čtyři roky mohou proběhnout kvůli volbám. Pokud město opravdu přijme principy Místní agendy 21 vážně a fungování úřadu se podle nich nastaví, stane se z Místní agendy 21 přirozený přístup, jakási červená nit, která spojuje úředníky, volené zástupce a veřejnost. A i po povolební výměně politiků může obec dál pokračovat v trajektorii udržitelného rozvoje.
Politici si také pochvalovali místní Agendu 21 jako nástroj, který v obcích zavádí strategické plánování a řízení, přináší provázanost strategických dokumentů mezi sebou a s udržitelným rozvojem jako ústřední myšlenkou.
Zmiňovali i participaci, tedy zapojení občanů do rozhodování. Není to u nás běžný přístup, je pro vedení měst nepohodlný a zdlouhavý. Zástupci měst s místní Agendou 21 ale participaci uznávají jako přínosnou. Protože jak chcete řídit obec, když se nezeptáte lidí, co vlastně chtějí a potřebují?
Jako další nedocenitelný benefit místní Agendy 21 zmiňují externí audity svých vlastních hodnotících zpráv. Pravidelný vnitřní reporting naplňování Místní agendy 21 a jeho důsledná oponentura od externích auditorů přináší cennou zpětnou vazbu, která obcím pomáhá odhalit slepé skvrny či ukázat, kde se inspirovat a kudy se vydat dál.
Zástupci měst zmiňovali, že kromě metodického vedení jim nyní právě chybí externí hodnotitelé. Pro letošek se ministerstvo rozhodlo ušetřit cca 1,4 milionu a externí audity stoplo s tím, že místní Agendu 21 je nejdřív nutné reformovat.
Přečtěte si také |
Škrty v rezortu životního prostředí: zřejmě končí národní ekoznačka. CENIA přijde o třetinu zaměstnancůNa tom, že by bylo dobré místní Agendu 21 aktualizovat, panovala u kulatého stolu veskrze shoda. Poslední její revize se udála v roce 2017. Ale také panovala shoda na tom, že nástroj jako takový je funkční a není nutné jej stopnout a budovat nový nástroj na zelené louce. Spíš by na místě byla analýza toho, co se přežilo a úprava parametrů Místní agendy 21 za chodu.
Zástupci ministerstva si vyslechli žádosti starostů, radních a dalších odborníků, že je důležité zachovat strategický rámec, strategické plánování a externí oponentury.
Klíčovou proměnou teď bude čas. Místní agenda 21 na obcích a městech pojede nějakou dobu díky setrvačnosti a díky srdcařům. Jak ale také zaznělo, pokud místní Agenda 21 zanikne či se její restart nepovede, bude to pro města a obce nenahraditelná ztráta. Jiný takto komplexní nástroj udržitelného rozvoje měst a obcí totiž není.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Halina Holá
13.9.2024 06:32Michael Pondělíček
17.9.2024 13:00Jaroslav Řezáč
19.9.2024 14:07 Reaguje na Michael PondělíčekOno ve své podstatě zásadní bylo budování občanské společnosti a zvýšit zájem lidí o místo kde žije.
Celý systém měl mít strukturu úřadu. Tedy vytváření komunit a někde to fungovalo lépe někde hůře. Obecně to bylo spíš pro " okresní" města, kde je dostatek lidí, které to může oslovit a struktura úřadu.
Většina měst má však komise odborné a někde zkrátka nemají co projednávat...zkrátka na MA21 potřebujete mít ty "správné" lidi. Jinak to je mimo.
MA21 vyžaduje hodně organizace a spousty politiků jsou rádi, že jim do těch "kšeftíků" nikdo nekecá.