https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/esej-za-arnem-naessem-aneb-vzpominka-na-cloveka-ktery-chybi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Za Arnem Naessem aneb Vzpomínka na člověka, který chybí

28.5.2009 15:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zelené hnutí, tedy přinejmenším v České republice, ztratilo v poslední dekádě mnoho ze své mladické nerozvážnosti, ale také nemálo ze svého kdysi pevného a nekompromisního postoje. Dokázalo vybojovat mnoho důležitých malých bitev, ale rozostřil se a ztratil na hodnotě cíl, kvůli kterému se ve všech svedených bitvách bojovalo. Použijeme-li terminologii Andrewa Dobsona – z ekologistů usilujících o zásadní proměnu společnosti se stali environmentalisté-úředníci po milimetrech zlepšující parametry principiálně neudržitelného systému. Zdá se, že nastal pravý čas připomenout život a myšlenky nedávno zesnulého člověka, který dal zeleným idejím nejenom promyšlenou filosofickou hloubku, ale i potřebnou dávku argumentované radikality. Zakladatele hlubinné ekologie, filosofa a velmi neortodoxního mystika Arna Naesse. Ohlédnutí začněme u otázky, kým byl a kým nebyl Arne Naess.
 

Arne N
Arne N
Foto: Vindheim /Wikimedia Commons

Kritik pronikavého vhledu

Ačkoliv je Arne Naess právem považován za zakladatele hlubinné ekologie, nepatří k lidem, kteří svůj život strávili budováním filosofického systému. Na rozdíl od Barucha Spinozy, Immanuela Kanta, Charlese Darwina či Karla Marxe Naess nikdy nenapsal dílo podávající originální a ucelenou myšlenkovou konstrukci. V tomto smyslu není ani myslitelem-systematikem ani myslitelem-zakladatelem. Jeho přínos filosofii, vědě i ekologismu spočívá jinde. Ve schopnosti přesně pochopit myšlenkové konstrukce jiných autorů a následně je podrobit pronikavé a zároveň nepředpojaté kritice. Když se ve 30. letech minulého století Arne Naess seznámil s novopozitivistickými filosofy Vídeňského kruhu, nevytvořil svoji verzi novopozitivistické filosofie, ale brilantním způsobem ukázal přínosy i meze tohoto pohledu na svět. Když poznal nábožensko-filosofické postoje Mahátma Gándhího, nevytvořil svůj naessovsko-gándhíovský koncept, ale přesně popsal hodnoty, na kterých Gándhího systém stojí. Zakladatelský text hlubinné ekologie, článek „The Shallow and the Deep, Long-Range Ecology Movements: A Summary“, je v první řadě vynikající ukázkou kritického srovnání dvou přístupů k ochraně přírody a využití kritiky cizích textů k představení vlastní koncepce je typické i pro další hlubinně-ekologické Naessovy studie. Arne Naess v tomto smyslu ideu hlubinné ekologie nestvořil, ale spíš pouze lépe zformuloval už existující ideje a hodnotová přesvědčení jiných zelených a také náboženských myslitelů a aktivistů.

Laskavý inspirátor

Stejně jako nebyl myslitelem-zakladatelem, nebyl Arne Naess ani rozeným vůdcem, ačkoliv ho jako vůdčí postavu hlubinné ekologie a zeleného hnutí vůbec uznává mnoho příznivců. K odmítnutí role společenského vůdce radikálního environmentalismu přivedly Arna Naesse dvě omezení. Za prvé: Naess nikdy nebyl rodilým bojovným řečníkem-disputátorem. Jak sám píše: „nebyl bych dobrým vůdcem?… protože nedokážu správně přesvědčovat a motivovat ostatní?… příliš přemýšlím o silné stránce argumentů svých oponentů a málo o silných bodech mého vlastního přesvědčení“. A za druhé: Už od dětství měl Arne Naess silnou potřebu s ostatními lidmi nesdíleného jádra vlastní osobnosti. Nejenže ke svému životu potřeboval nutně samotu, ale princip samotářství navíc instaloval do každého ze svých vztahů k druhým lidem. A být radikálně nespolečenským společenským vůdcem je jednoduše řečeno nereálné.

Jak je však možné, že se tento samotář „vymykající se normám normality“ stal inspirátorem a vůdčí ideovou postavou radikálního ekologismu? Protože svoji osobní uzavřenost i excentrický životní styl kombinoval s mimořádnou dávkou odpovědnosti za vše živé, s laskavým a tolerantním přístupem k lidem, se sebeironií i schopností nezištné pomoci. Když například nacističtí okupanti chystali v Norsku deportaci studentů z univerzity v Oslu, neváhal jinak uzavřený a samotářský Naess riskovat život varováním co největšího počtu studentů v době, kdy do samotné razie zbývaly pouze minuty. Neznám příliš mnoho příkladů tak statečné a zároveň nezištné pomoci. A neznám ani mnoho lidí, kteří by na agresivní osobní útoky byli schopni reagovat naessovsky laskavou větou: „Jistě, můžete mít pravdu, ale proč si spolu nejdříve nevypijeme kávu?“ a zároveň naessovsky neústupným: „Ovšem život těch rostlin a zvířat tam musím chránit, i když Vám tím způsobím nepříjemnosti.“ Navíc se Arne Naess uměl výjimečným způsobem smát sám sobě i svým podivnostem. Není aktem čiré sebeironie, když se vědec Arne Naess pozorující chování krys jednoho dne rozhodne místo pozorování krys pozorovat pozorovatele, kteří pozorují krysy? Nebo když se akademicky vzdělaný filosof Arne Naess místo komentáře komentářů k tématu filosofický koncept pravdy rozhodne připravit rozsáhlý výzkum na téma – co si o pravdě myslí neprofesionální filosofové a obyčejní lidé?

Naessova laskavost spojená s neústupností ve věcech, které považoval za důležité, a zároveň kombinovaná s vtipným odstupem od sebe sama je možná ještě přitažlivější než chladná rozumářská vypočítavost většiny současných profesionálních vůdců.

Osobnost na rozhraní

Dostáváme se k vlastnímu obsahu Naessem pře-formulovaných myšlenek. A i tento poslední bod je poznamenán jistým naessovským paradoxem. Ačkoliv totiž Arne Naess koncem 30. let definitivně odmítnul velkou část evropské kultury a soustředil se na studium jejích nejvýznamnějších kritiků – Petera Wessela Zapffa, Martina Heideggera či Mahátma Gándhího, nebyl zároveň schopen opustit tu nejdůležitější hodnotu, kterou západní kultura přinesla světu –ocenění názorové plurality a pestrosti. Takže Naessem znovu zformulovaný koncept hlubinné ekologie, ačkoliv vychází z fundamentalisticky-náboženských myšlenek Mahátmá Gándhího, otevírá evropskému myšlení dveře svojí otevřeností a explicitní výzvou ke kritice a k tvorbě vlastních, konkurenčních konceptů. Arne Naess není v tomto smyslu ani racionalistickým myslitelem ani příkrým iracionalistou, ani hlídačem evropské filosofické tradice ani slepým obdivovatelem náboženského fundamentalismu východního typu. Je osobností stojící na rozhraní dvou neslučitelných světů a zároveň člověkem, který se ke své částečné myšlenkové rozpolcenosti nebojí přiznat.

Poté, co jsme si stručně odpověděli na otázku, kým byl a nebyl Arne Naess, můžeme se posunout k otázce další: Co přinesl Arne Naess zelenému hnutí a co může říci dnešním českým environmentalistům (umírněným zeleným) a ekologistům (radikálním zeleným)?

Přečteme-li si Naessovy hlubinně ekologické texty a porovnáme-li je s texty jeho bezprostředních předchůdců (například Rachel Carson), není příliš obtížné určit jeho pozitivní přínos zelenému hnutí. Naess především jako jeden z prvních identifikoval rozdíl mezi reformním (mělkým) environmentalismem, který nezpochybňuje vývoj moderní společnosti jako takový, a radikálním (hlubokým) ekologismem, který se snaží o zásadní společenské změny. Navíc dokázal argumenty mluvící pro radikální postoje formulovat jasně, a přitom alespoň zčásti nedogmaticky. Je pravda, že ti hlubinní ekologové, kteří přišli po Naessovi, jeho nedogmatičnost, laskavou vstřícnost a ocenění názorové pestrosti většinou nesdíleli, ovšem sám Naess se ani jedné z uvedených hodnot nikdy nezřekl. Obvinit jej můžeme z tolerance k některým zeleným misantropům, ovšem nikdy ne z vlastní zelené misantropie.

Ačkoliv jsem sám s mnohými Naessovými myšlenkami dlouho kriticky zápasil, musím přiznat, že jeho výzva zelenému hnutí je dnes v České republice nesmírně aktuální. Pokusme se ji reprodukovat ve čtyřech stručných bodech: 1. Nejdřív ze všeho si ujasněte, zda současnou společnost považujete za udržitelnou, či nikoliv. 2. Jestliže podle Vás udržitelná není, nesnažte se jít cestou mocenských kompromisů. Ty Vám totiž kromě drobného zlepšení situace přinesou i moc, která postupně převáží vše, za co jste bojovali. 3. Nebojte se stát si za svými, na první pohled nereálnými požadavky. Vždy ale ostatním vysvětlujte, proč děláte to, co děláte. 4. Nebojte se sami sobě čas od času zasmát. Nestyďte se, že máte i v časech pro přírodu zlých ze sebe i světa radost. Vzpomínáte, kdy si naposledy politici ze Strany zelených ze sebe samých a své politiky udělali legraci? Kdy Hnutí Duha zablokovalo ministerstvo průmyslu a obchodu? Nevzpomínáte? Pak vězte, že myšlenek Arna Naesse je v České republice stále málo a je to velká škoda.

Hlubinná ekologie

Hlubinnou ekologii Arna Naesse charakterizují především čtyři následující tvrzení:

A. Dualistické rozdělení světa na já a okolní svět neodpovídá realitě. S využitím zvláštní poznávací metody můžeme tento dualismus překonat a spatřit skutečnost, ve které hranice mezi vlastní osobou a okolním světem mizí. Zrušení hranice oddělující individuální já od ostatních vrstev skutečnosti vede k ochraně přírody jako části vlastního širokého Já a k uznání principiální rovnosti všeho živého.

B. Poznávací metoda, která nás může dovést k pochopení jednoty našeho individuálního já a okolního světa, se nazývá ztotožnění (identifikace). Ztotožnění je a-racionální proces, který za pomoci vcítění se do existence jiných bytostí, ekosystémů či vyšších celků umožňuje dosáhnout pocitu sjednocení individuálního já s širším sociálním Já, ještě širším ekologickým Já a nakonec nejobsáhlejším metafyzickým Já. Aby mohl jedinec dosáhnout ztotožnění, musí racionální složku své osobnosti zahrnout do, či podřídit, své schopnosti emocionálního vnímání světa. Jakmile dokážeme poznávat svět pomocí vcítění, začneme vnímat i ty skutečnosti, které jsou klasickým poznávacím procesům skryté – „srdce lesa“, „život řeky“ a další.

C. Přestože proces vcítění se a ztotožnění umožňuje poznání objektivních entit, které nejsou přístupné rozumu, sám o sobě je subjektivní, a proto ne­existuje jediná hlubinná ekologie, ale tolik hlubinných ekologií, kolik existuje hlubinných ekologů. Každý má právo i povinnost vytvořit si vlastní formu hlubinné ekologie a vlastní cestu k jednotě se světem. Pestrost a různost jsou základním znakem hlubinně ekologického přístupu ke světu.

D. Přijmeme-li body A.-C., přijímáme zároveň život, ve kterém nám žádná živá bytost neslouží pouze jako prostředek; život, ve kterém je ceněna spíš hloubka a bohatá zkušenost než intenzita a rozptýlení; život, který ostatní živé tvory i ekosystémy spíš brání, než ničí.

Vybraná díla Arna Naesse:

Od roku 2005 jsou zájemcům o myšlenkový svět Arna Naesse přístupné vynikající desetisvazkové vybrané spisy tohoto autora. Texty týkající se hlubinné ekologie jsou soustředěny v desátém svazku. Viz Naess, Arne: The Selected Works of Arne Naess I. – X. Dortrecht, Springer 2005. ISBN 10-4020-3727-9.

Pokud není možné výše uvedené dílo získat, doporučuji četbu následujících knih a článků:

Naess, Arne: Sebeuskutečnění: ekologický přístup k bytí ve světě. In: Myslet jako hora: Shromáždění všech bytostí. Prešov, Abies 1993. ISBN 80-88699-01-0.

Naess, Arne: Ecology, Community and Lifestyle: Outline of an Ecosophy. Cambridge, Syndicate of Press of the University of Cambridge 1989. ISBN 0-521-34873-0. Česky: Ekologie, pospolitost a životní styl. Prešov, Abies 1996. ISBN 80-88699-09-6.

Naess, Arne: The Shellow and the Deep, Long-Range Ecology Movements: A Summary. In: Deep Ecology for the 21st Century: Reading on the Philosophy and the Praktice of New environmentalism. Boston, 1995, s. 151–155. ISBN 1-570-62049-0.

Naess, Arne: Is It Painful to Think? Conversations with Arne Naess. London, University of Minnesota Press 1993. ISBN 0-8166-2151-9.

Naess, Arne: Deepness of Questions and the Deep Ecology Movement. In Deep Ecology for the 21st Century: Reading on the Philosophy and the Practice of New Environmentalism. Boston, 1995, s. 204–212. ISBN 1-570-62049-0.

A dál například:

Naess, Arne: Heidegger, Postmodern Theory and Deep Ecology. In The Trumpeter, 1997, roč. 14, č. 4. ISSN 0832-6193.

Naess, Arne: Deep Ecology in the Line of Fire. The Trumpeter, 1995, roč. 12, č. 3. ISSN 0832-6193.

Naess, Arne: Mountains and Mythology. The Trumpeter, 1995, roč. 12, č. 4. ISSN 0832-6193.


reklama

 
Bohuslav Binka
Autor přednáší na katedře humanitní environmentalistiky FSS MU v Brně.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist