https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/nejlepsi-koupani-bylo-ve-vltave.prazske-plovarny-v-dobe-sve-slavy-predbehly-evropu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejlepší koupání bylo ve Vltavě. Pražské plovárny v době své slávy předběhly Evropu

6.8.2022 06:06 | PRAHA (campuj.online)
Žluté lázně, Modré lázně, „Mejzlíkárna.“ Podolí oplývalo plovárnami, u Výtoně nebo v Braníku byly navíc další.
Žluté lázně, Modré lázně, „Mejzlíkárna.“ Podolí oplývalo plovárnami, u Výtoně nebo v Braníku byly navíc další.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AHMP
Parné dny dřív Pražané trávili hlavně na jednom místě – u řeky. Vltava jako přirozený ochlazovací koridor funguje dodnes, na to, že se v ní dá plavat, jsme ale téměř zapomněli. Dřív přitom její břehy lemovala spousta plováren. Proč se od koupání ve Vltavě upustilo, a jaká pravidla dřív svazovala rekreování u vody? A čím pražská koupaliště vynikala nad ostatními v Evropě?
 

První plavci? Vojáci

Fotografie z roku kolem 1900 zachycuje plovoucí Vojenskou plovárnu.
Fotografie z roku kolem 1900 zachycuje plovoucí Vojenskou plovárnu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AHMP
Plovoucí mola kolem bazénů na řece, s kabinkami, šatnami a často také se zázemím na břehu, kde se milovníci vody mohli opalovat nebo si zajít do restaurace. Bazény pro neplavce a děti měly dna z prken, ty pro zdatnější volně splývaly s řekou. Tak vypadala tradiční pražská plovárna, kterou pamatuje ještě kdekdo.

Původně však bylo osvěžení ve Vltavě rezervováno pouze vojákům a jejich rodinám. Vojenská plovárna vznikla v roce 1809 jako první ve střední Evropě – Praha díky ní předběhla Vídeň, kde říční koupaliště postavili o 3 roky později, i Berlín, kde plovárnu otevřeli v roce 1817. Na Františku ji založil Ernst von Pfuel, který v Praze sloužil jako setník u jednoho z pěších pluků. Plovárnu tvořila plovoucí vorová konstrukce, bohužel ji ale několikrát strhly povodně. Později se přemístila pod Letnou, na místo u dnešní Strakovy akademie. Civilistům se otevřela roku 1817.

Občanská a Vojenská plovárna na snímku z roku 1880.
Občanská a Vojenská plovárna na snímku z roku 1880.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AHMP

Obyvatelům se plavání ve Vltavě zalíbilo tolik, že vytvořili občanskou iniciativu a prosadili si vznik nového koupaliště hned vedle. Občanská plovárna se otevřela v roce 1840 na místě, kde stojí neoklasicistní budova Josefa Ondřeje Krannera dodnes. Po přestavbě a rozšíření v roce 1876 nabídla i restauraci nebo klubovnu. Po vzniku Rudolfovy lávky na místě dnešního Mánesova mostu se místo zpřístupnilo i obyvatelům opačného břehu. Mohli tu využívat 3 bazény oddělené podle pohlaví, malé bazénky pro děti a pozemky na louce.

Vojenská plovárna měla i skákací můstky. Díky Rudolfově železné lávce (vlevo) se zpřístupnila i obyvatelům z Nového Města.
Vojenská plovárna měla i skákací můstky. Díky Rudolfově železné lávce (vlevo) se zpřístupnila i obyvatelům z Nového Města.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AHMP

Největší na Vltavě i ve střední Evropy

Další koupaliště přibývala. Na Františku, v Braníku, na Zlíchově, u Císařské louky nebo při ostrovech – na Žofíně a Štvanici. Plovárenský boom nastal hlavně za první republiky. Dva ikonické podniky ale vznikly ještě předtím. „Slovanka“ u Žofína držela prvenství nad střední Evropou jako největší říční plovárna. Vešlo se sem až 1200 lidí a molo lemovalo téměř polovinu ostrova. Postupně se ještě rozšíříla, její rozrůstání je dobře vidět na leteckých snímcích z různých období v aplikaci Praha včera.

„Slovanka“ lemovala v roce 1938 polovinu Slovanského ostrova, v roce 1975 už vedla podél skoro celé jeho délky.
„Slovanka“ lemovala v roce 1938 polovinu Slovanského ostrova, v roce 1975 už vedla podél skoro celé jeho délky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | dveprahy.cz

Léto jedině v Podolí

Po vzoru Občanské plovárny brzy vznikly Vyšehradské říční lázně. Vybudoval je Jan Podlipný, pozdější starosta Prahy a první starosta českého Sokola. Narozdíl od plováren dál po proudu místo nenabízelo žádné prostory na břehu. Zato tu byla Vltava daleko čistší, dřív totiž ještě neexistovala kanalizace a veškerý odpad putoval právě do řeky. 3 bazény, převlékárny, šatny, sprchy a kbelíkové záchody tu sloužily až 800 hostům. Od okolního města je ale odděloval plot z prken, aby polonazí plavci nepohoršovali ostatní obyvatele. Plovárna inspirovala podnikatele a iniciativy za rohem, za vyšehradskou skalou. Díky méně znečištěné vodě a volným prostranstvím se Podolí rychle stalo letní destinací číslo jedna.

Postupem času se nejpopulárnější plovárny začaly objevovat výš po proudu řeky, pod Vyšehradem, v Podolí, v Braníku nebo na Smíchově.
Postupem času se nejpopulárnější plovárny začaly objevovat výš po proudu řeky, pod Vyšehradem, v Podolí, v Braníku nebo na Smíchově.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AHMP

Vznikly tu plovárny rovnou tři, z nichž jedna přežila do dneška. Roku 1910 tu sdružení občanů vybudovalo První podolské lázně, nejrozsáhlejší v celé Praze – až pro 10 tisíc lidí. Vor s bazény tu doplňovaly plochy pro slunění, hřiště, restaurace a potřebné zázemí. Lázním se začalo říkat žluté podle barvy jejich plotu. Ve stejném roce vznikly vedle Nové podolské lázně, které tu založili zaměstnanci železnice. Co do velikosti byly poloviční a orientovaly se spíš na bohatší zákazníky. Těm se říkalo modré, protože měly plot pro změnu nabarvený na modro. Konkurenční podniky však nakonec spojilo znárodnění po roce 1948. Nové žluté lázně se těšily velké oblibě až téměř do 90. let. Lidé si tu mohli předplatit kabinky na celou sezónu, využívat spoustu sportovišť nebo tu dokonce potkat filmové hvězdy. Pravidelně sem chodila třeba Olga Schoberová.

Další podnik za vyšehradskou skálou vybudoval plavec František Mejzlík s manželkou Marií. Takzvaná „Mejzlíkárna“ sestupovala po terasách k řece za podolským přístavem, na místě dnešní restaurace Podolka. Plovárnu později vedly děti zakladatelů, dokud je o správu nepřipravilo znárodnění.

Proč se ve Vltavě přestalo plavat?

Pražanů, kteří se chodili ochlazovat do Vltavy, od 50. a 60. let postupně ubývalo. Po dokončení Orlíku a Slap totiž teplota řeky v letních měsících výrazně klesla, protože z přehrad odchází voda spodem a u dna má mnohem nižší teplotu (přes zimu naopak vyšší). Roli hrálo i znečištění v čím dál průmyslově rozvinutější metropoli. Navíc začaly přibývat bezpečnější a hygieničtější plavecké bazény – roku 1965 se například otevřel „plavečák“ v Podolí. Někdejší slávu vltavských plováren chce ale tu a tam někdo oprášit. Na břehu Štvanice se otevřelo koupaliště Baden Baden, s plánem na moderní plovoucí plovárnu také přišlo studio Brainwork.


reklama

 
Další informace |
Text původně vyšel na portálu campuj.online.
foto - Valentová Marie
Marie Valentová
Autorka píše texty pro portál campuj.online.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

6.8.2022 08:19
Jak to vůbec bylo možné, když v té době neexistovaly čističky, bez kterých se dnes neobejdeme ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2022 13:13 Reaguje na smějící se bestie
Tak ona byla Praha "proslavená" epidemiemi tyfu, které tam často propukaly. Toto jsem v článku postrádal.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.8.2022 17:22 Reaguje na pavel peregrin
Tak v dobách těch fotografií, už to snad už nehrozilo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.8.2022 14:32 Reaguje na smějící se bestie
Roli hraje kromě jiného to, že dnes je hodně lidí zvyklých na „sterilní“ vodu z bazénů a vadí jim pach a přírodní „nečistoty“ - v jezerech a řekách bývá spadané listí a větve, vodní rostliny, bahno, horší vstup do vody atd. Rybníky raději nezmiňuji, protože ty jsou teď na koupání pro každého většinou nevhodné zásluhou průmyslových velkochovatelů ryb – to platí alespoň pro Jihočeský kraj, zobecnit na celou ČR si netroufám. Vltava je od postavení Temelína mnohem čistější z hlediska chemického znečištění, dřív kdo se na kanoi převrátil mezi Větřním a Čes. Krumlovem, tak musel jít nejméně 20 m za ostatníma.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.8.2022 07:54 Reaguje na smějící se bestie
Bylo to možné velmi snadno. Průměrný barák tehdy likvidoval své tekuté odpady do 50 metrů vzdálenosti. Záchody byly vykopaná díra v zemi a nad ní kadibudka nebo kadibudka na hnojišti. Hnojiště se vyvezlo na pole, močůvka z toho hnoje lejtou třeba na louky a když to bylo v zemi pod tou kabibudkou moc, tak se to taky vykopalo a taky někde tam odvezlo.
Voda z praní, z mytí nebo špína z kuchyně se chrstla někde pod bez a tak se zasákla.
Takže mimo velice koncentrované městské osídlení, kde už se musely to odpady nějak odvádět na větší vzdálenost a toho bylo málo, ostatní osídlení až na výjimky domů těsně u vodního toku defakto žádné vodní toky neznečišťovaly.
To se změnilo až se zaváděním vodovodů do domů, a potom hlavně splachovacích záchodů a ještě později se to dorazilo zavedením automatických praček. A významným zvýšením frekvence jednak praní a jednak hygienické očisty s vysokou spotřebou vody - sprchování či koupání ve vanách. Nejdřív pokládali odpadní potrubí od baráku 50 - 100 metrů daleko do nejbližšího příkopu, když to nestačilo a smrdělo, pokládali to do nejbližšího potůčku, když to zase nestačilo, smrdělo a potok vytrávilo, zatrubnili celý potok a pouštěli to do nejbližší větší řeky. A to jsme u nás na vesnici už tak v letech 1970 - 80. Ono to potom začalo otravovat a smrdět i v těch řekách včetně těch největších. Takže se začala splašková kanalizace oddělovat od ostatní kanalizace a splašky se vedly do čističek.
Odpovědět
JV

Jarmil Vepřek

30.7.2023 19:41 Reaguje na Radim Polášek
Jménem civilizace ?!?!?
Odpovědět
va

vaber

6.8.2022 08:34
dříve ti špindírove prali v řece,všechny odpady šly přímo do řeky a přesto byla řeka čistší, proč asi,
proto že nepoužívali prací prášky ,sprchové gely,chemii na mytí nádobí,
spotřena vody byla zlomek dnešní spotřeby
a potom ,že pokrok a bohatství přináší jen samé plusy
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.8.2022 10:45 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.8.2022 20:26 Reaguje na smějící se bestie
Tohle je zajimave tema. Existuje dnes nejaky zpusob, jak zpetne urcit/odhadnout kvalitu vody ve Vltave pred 100 - 150 -200 lety?
Dole v Troji asi valna nebyla ale na stredni Vltave, Berounce a Sazave moc prumyslu nebylo a tak ta voda v Podoli byla mozna opravdu docela cista
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.8.2022 11:25 Reaguje na Miloš Zahradník
Dnešní laické posouzení čistoty vody silně kulhá při
srovnání s minulostí. Senzoricky čistá voda může být
až sterilně mrtvá a nebo taky obsahovat i jedy.
Zkuste si do chlorované "pitné" vody pustit třeba
buchanky a zjistíte, zda je vhodná pro život.
Ony i ty nečistoty organického původu v únosné
míře přispívají k úživnosti vod a záměrně se třeba
hnojí. Naopak vody chudé na živiny jsou pro život
vodních organismů nevhodné a ty se musejí spoléhat
na živiny z okolí vod. Pstruzi tak loví mušky
a čekají na deště, až přinesou nějaké žížaly. Ono
je i otázkou, kde se ty nečistoty "ztratí". Někde
pouze sedimentují a čekají na průplach a odnesení
dole po proudu. Jinde se průběžně pouštějí a při
poklesu vody v řece vodu otráví. Člověk to zpackal,
ale může taky napravit rozumnou regulací, ale musí
mít možnost to regulovat. Pokud se to děje napůl,
tak to taky napůl dopadne. Jednou se to podaří a
jindy zase nikoliv. Budiž nám varováním absence
to nějak řídit, když už jsme to zpackali. Za sucha
se v řekách koncentrují "vyčištěné" odpady a potřebují naředit čistou vodou z přehrad. Pokud
ji nemám, tak čekám na štěstí, že to naředí déšť.
Pokud nepřijde a nebo nedej bože přinese i splachy
škodlivin, tak je vymalováno. Mimochodem babráme
to dál nevhodnými kanalizacemi a ochozy čističek
při přívalových srážkách. Nenutíme nikoho, kdo
vypouští odpadní vody mít retenční nádrže pro
kontrolu vypouštěné vody a nebo pouze jako zálohu pro zachycení havárie. Čeká se na zázrak, že se
nic nestane a pak se hledá viník. Viníkem je ale
absence prevence a nebo její obcházení za úplatu
ve formě pokut a povolení k vypouštění nečistot.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.8.2022 07:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, ty retenční nádrže za čističkami odpadních vod by byly dost důležité. Mimo jiné by mohly dost omezit vymírání ryb, jaké bylo letos třeba v Dyji, protože by ve stojaté slunce zahříáté vodě v nádrži spotřebovaly ty živiny, které už čističky nezadrží.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.8.2022 08:37 Reaguje na Miloš Zahradník
těžko říci. na znečištění řek byly tři hlavní faktory - fabriky, splachy ze zemědělství a splachovací záchody. kadibudka na dvoře sice může páchnout jak rasův pytel, ale řeku neznečišťuje, maximálně tak studnu pár metrů od kadibudky. průmysl, to je jiná. ale třeba zrovna s tím sajrajtem z celuozky si řeka docela dokáže poradit, a nad prahou moc průmyslu a vlastě ani intenzivního zemědělství nebylo, respektive bylo to dostatečně daleko aby se to nějak cestou posamočistilo.
ještě na začátku devadesátek bylo vtipné sledovat soutok vltavy a sázavy a vltavy s berounkou, jak každá řeka měla úplně jinou barvu a vůni (vltava bývala temná a inertní po vyčištění na kaskádě, sázava byla žlutě blátivá a berounka hnědě fekální).
no a takové ty horské říčky téměř čistou krajinou (chrudimka, orlice a podobně) byly plné takových těch vodníkových vlasů od maloměstských kanalizací pouštěných rovnou do řeky.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.8.2022 14:13 Reaguje na vaber
Řeky, pokud jsou biologicky zdravé, mají určitou schopnost samočištěni. Dnes při tom trošku a množství co protéká to možné není. Odpadky se už naházeli do řeky ale vozili za město, v té době žádný plast nebyl a bylo to celkem ekologické
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

7.8.2022 14:05
Takový zlatý věk Prahy, od té doby vítězi beton a precpanost tedy ucpanost
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.8.2022 08:07
Tak možná by stálo za to zvážit, jestli nevymyslet takové úpravy vltavské kaskády, aby aspoň část vody vypouštěná z těch nádrží byla voda povrchová z hladiny nádrže. Tudíž voda výrazně teplejší, aby potom Vltava měla výrazně silnější samočisticí efekt a řeka tak byla výrazně čistější.
Nebo možná při dalším rozvoji jaderných elektráren postavit tuto elektrárnu u třeba Lipna a chladit ji ne odpařovacím způsobem, jak se to u nás dělá, ale průtočným. A ohřátou vodu pouštět do Vltavy a zvyšovat tak samočisticí efekt řeky.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.8.2022 14:01 Reaguje na Radim Polášek
vypouštění spodem bylo velmi důležité pro ochranu mostů níže po proudu před ledem. u orlíku zachovat (pouští se čistá voda bez zemědělského/pračkového sajrajtu z otavy), u slap by se možná "letní" odtok hodil - ale zase by to spolehlivě zlikvidovalo život ve vltavě mnoho desítek let zvyklý na nezamrzání a nenastoupání teploty přes 21°C (fakticky pstruhová řeka)
Odpovědět
Masunta nejosvícenější

Masunta nejosvícenější

11.9.2022 23:44
Hrozilo koupáním získání obrny.
Odpovědět

vladimír šmídl

22.10.2023 21:10 Reaguje na Masunta nejosvícenější
Virus,obsažený v imunizační dávce byl úmyslně poškozen průchodem přes opičí ledviny. Takový virus vyvolá jen chřipce podobné onemocnění, neútočí na nervy.Ale: průchodem přes zažívací trakt se jeho virulence obnovuje v plném rozsahu a může způsobit obrnu se vším všudy.To už je z těla venku.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.2.2023 12:28
Už to tady zaznělo, do určitého stupně znečištění je schopen vodní tok samočištění.
Tato schopnost vymizela zejména díky chemickému znečištění vody a ohromnými splachy průmyslových hnojiv z polí.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

13.8.2023 08:28
Hle jak jasno, že přemýšlení onoho homo sapiens nad úpravou věcí přírodních se proponovalo činy do stavu, se kterým již nebudou moci další homo sapiens žíti.
Ostatně, jak bývá vládním zvykem.
<rýpal lesní>
Odpovědět
Jiří Klicpera

Jiří Klicpera

25.1.2024 19:48
Pokud jde o kvalitu vody ve století XIX, tak jsou jen chatrné údaje po roce 1880. Ale v Čechách bylo v tu dobu tak málo obyvatel a průmyslu, že voda byla asi dost slušná. Ovšem jen po Vyšehrad, pak už tam šly pražské splašky, včetně Motolského potoka a Botiče. Ale Praha měla tehdy jen pár desítek tisíc obyvatel a průmysl teprve pomalu začínal. Ale dobře si pamatuji laťovou Měchenickou plovárnu už na Vranské přehradě, učil jsem se tam plavat. Kvalita vody v plaveckém dávnověku byla nejspíš v úrovni lepší beta-mesosaprobity, podobně jako dnes. Takže pro koupání přijatelná .
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist