Ministr životního prostředí včera náhle odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Instituci vedl úspěšně osm let a zajistil pro KRNAP celkovou stabilitu, novou zonaci, vyhlášení klidových území a schválení zásad péče na příštích dvanáct let. Přestože ministr na nedávné společné schůzce jeho vedení oceňoval, nyní ho z funkce vyhodil. Bez udání jakéhokoliv důvodu.

Přebujelý turismus je problém, který postihuje atraktivní a dobře dostupné destinace ve světě cestovního ruchu. Týká se takových vyhlášených míst jako jsou Benátky, Barcelona, Dubrovník i řady turisticky hojně navštěvovaných míst v Česku. Namátkou zmiňme některé lokality v Praze, Český Krumlov, Český ráj, Teplicko-adršpašské skály a Krkonošský národní park.

Konečné výsledky zemských voleb v Bádensku-Wurttembergsku potvrzují obhajobu vedoucí role německých Zelených. Strana vedená Cemem Özdemirem v nich získala přes 1,6 milionu hlasů, tedy 30,5 procenta, čímž o půl procenta a 30.000 hlasů předstihla ambiciozní konzervativce z CDU. Dodejme, že obě strany nakonec díky volebnímu systému získají v zemském parlamentu zřejmě stejný počet křesel.

Ministr životního prostředí Igor Červený včera vpodvečer s okamžitou platností odvolal z funkce ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische, který je předsedou Asociace národních parků České republiky. Ředitelé ostatních tří českých národních parků považují za důležité se k tomuto kroku vyjádřit.

„Jsou poslanci s falešným titulem. Jiní mají titul opravdový. Ale asi jen jeden z nich kvůli své diplomce na kolenou počítal semenáčky buku v Rýchorském lese.“ — Vojtěch Kotecký (2018, k udělení Ceny Josefa Vavrouška).

19. ledna 2026 zasáhla region Znojemska a příhraničí Rakouska ekologická havárie mimořádného rozsahu. Protržení obří jímky s kejdou v obci Podmyče zdevastovalo jádrovou zónu Národního parku Podyjí a odřízlo 50 tisíc lidí od pitné vody. Tato událost není náhodou, ale přímým důsledkem nekontrolovaného rozmachu průmyslového zemědělství v naší krajině.

Podle OPEC, jíž je Islámská republika členem, těžila země v lednu tohoto roku 3,34 milionů barelů ropy denně, což odpovídá přibližně 4 procentům globální produkce této suroviny. Jedná se především o středně těžkou až těžkou kyselou ropu, ale také kondenzát a ropné břidlice. Přitom většinu tamější klasické ropy lze těžit poměrně snadno s výrobními náklady kolem 8,50 eur za barel. To je čtvrtina, respektive šestina nákladů na extrakci kanadského a amerického černého zlata s tím, že podobně levně jako v Íránu se ropa těží jen v Saúdské Arábii, Iráku, Kuvajtu a SAE.

Připravuje se loupež, na každém z nás. Příroda a památky jsou národní – náš – majetek. Jsme to my, komu mají sloužit – my a příští generace. Partička hochů, co nic neumí a zatím nic konstruktivního nedokázali, posbírala hlasy jim podobných. Jde jim o destrukci; už teď mají moc, aby se revolučně zmocnili národního bohatství a rozebrali si ho v podobě čistě finančních hodnot. Jelikož je to (zatím) celkem malá parta, tak se na každého/každou z toho lupu dostane dost, aby se s tímhle zločinem rád/a zapletl/a. Na vzniklém prostoru zhroucených hodnot pak mohou pohodlně vládnout.

Podporujeme úsilí o zrychlení stavebního řízení v ČR.