V úterý postihl několik italských měst, včetně Florencie, Milána a Bergama, výpadek elektrické energie pravděpodobně způsobený přehřátím a rozpínáním elektrických kabelů v teplotách kolem 35 stupňů. Druhotným důvodem pak mohlo být výrazné zvýšení spotřeby způsobené provozem klimatizací.

Nepanikařme a nehledejme rychlá a falešná vysvětlení, nevypadá to ani na nadvýrobu FVE, ani na kyberútok. Zdá se, že ani nedošlo k naplnění definice blackoutu - tedy ke ‚startu ze tmy.‘ Dispečerské zvládnutí situace bych také hodnotil až s odstupem, teď je podstatné rychle probíhající obnovení dodávek elektřiny.

Obor péče o dřeviny (arboristika) je poměrně úzkou specializací, kterou sleduje jen malá skupina zainteresovaných odborníků. Jakmile se však toto ryze praktické a odborné téma dostane do širší společenské diskuse, vzniká reálné riziko, že si ho začnou všímat politici – a přinejhorším i státní úředníci. To často vede k politizaci problematiky, která by měla zůstat čistě odborná a pragmatická. Standardy péče o přírodu a krajinu (SPPK) jsou bohužel ukázkovým případem, jak může státní zásah poškodit původně dobře míněnou odbornou iniciativu.

Složitý případ kachňat s kachnou v požární nádrži u dálnice, uvízlí holubi v domě, apatická ptáčata strak, rorýsů, pěnkav, horkem umoření a zranění ježci. 15 zvířatům v akutní nouzi se včera v terénu věnovala pohotovostní bezplatná služba Pražská zvířecí záchranka a desítkám dalších zvířat po telefonu na 774 155 185. 1 řidič, 250 km na tachometru, 600 korun za pohonné hmoty, 3 litry vypité vody, jedna zastávka na toaletu, 12 hodin za volantem.

„Slabých pět tun, lehké jak oves, a slámy pár stébel...,“ líčí agronom výnosy z čerstvě sklizeného pole s ozimým ječmenem pod Řípem.

Tentokrát budu stručný. Je až neuvěřitelné k jak hoštaplerským metodám se někteří manipulátoři uchylují, aby “potvrdili” svou utkvělou představu a svatou, byť mnohokrát vyvrácenou “pravdu”. Ano, narážím na článek pánů docentů Josefa Sejáka a Jana Pokorného: Kůrovcem zničené suché šumavské lesy přitahují méně a méně srážek (Ekolist, 29. 6. 2025).

Po sedmdesáti sedmi letech od prvních požadavků na ochranu „Moravská Amazonie“ na soutoku Moravy a Dyje dnem 1. července 2025 vzniká Chráněná krajinná oblast Soutok. V Poslanecké sněmovně nyní čeká třetí čtení zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se vyhlašuje Národní park Křivoklátsko. CHKO Krušné hory si na svou ochranu ještě počká.

Vlády napříč kontinenty jsou dnes vyzývány k rychlé nápravě nefunkčního potravinového systému. Nová zpráva mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) totiž vůbec poprvé komplexně odhaluje, jak extrémní klimatické jevy – způsobené klimatickou krizí – devastují chovy hospodářských zvířat, ohrožují živobytí farmářů a narušují globální potravinovou bezpečnost. Zpráva s názvem Spirála klimatické zkázy: Dopad průmyslových velkochovů na zvířata, farmáře a potraviny vychází právě v době, kdy v Bonnu jednají zástupci vlád zemí z celého světa na klimatické konferenci. Výsledky jednání mohou rozhodnout, zda bude intenzivní živočišná výroba nadále podporována dotacemi, nebo zda se svět konečně vydá cestou udržitelné transformace.

Jakub Hruška a Jiří Kopáček nedávno vzkázali poslancům, že prý uschlý les v Národním parku Šumava plní svou hydrologickou a klimatickou funkci stejně dobře jako les živý. Každý člověk s dlouhodobějšími osobními zkušenostmi z živého a mrtvého lesa odpoví, že to není pravdivé tvrzení, protože živý les vykazuje velmi odlišné mikroklima v porovnání s lesem uschlým.