https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/achillova-pata-ekologie
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jindřich Hoření: Achillova pata ekologie

14.1.2000
Moderní technická civilizace řeší ekologické problémy výzkumem a zaváděním do praxe moderních, vůči přírodě ohleduplnějších technologií, legislativními úpravami, ekologickými daněmi, dotacemi a půjčkami atd... Řeší tyto problémy tedy především technickými, technologickými nástroji a postupy. V tomto řešení však nemá mnoho úspěchů - ekologická situace naší planety se neustále zhoršuje.
 
My, příslušníci moderní technické civilizace, potřebujeme stále víc věcí: stále víc druhů potravin, stále víc druhů a množství oblečení a bot, zařízení pro domácnost, věcí pro volný čas, do zaměstnání a pro podnikání, do společnosti... Potřebujeme stále víc automobilů a lodí a letadel, silnic a dálnic, domů, továren, elektráren a přehrad, přístavů a letišť, měst a obcí atd... A nás, příslušníků moderní technické civilizace, stále víc přibývá...

Je jasné, že tyto naše potřeby stále většího množství věcí příroda nemůže uspokojovat pořád dál, až donekonečna. Je jasné, že při uspokojování všech těchto našich potřeb se příroda musí v jednom okamžiku zhroutit a rozpadnout. Neboli jinak - jestliže my, příslušníci moderní technické civilizace, chceme tomuto zhroucení přírody, lidstva a všeho zabránit, jedinou cestou k tomu je určité omezení a zastavení a přetransformování a přesměrování našich potřeb a choutek vůči hmotným věcem.

Toto omezování a zastavení a přetransformování a přesměrování našich potřeb a choutek není možné docilovat a provádět, pochopitelně, pomocí jakýchkoliv technických, technologických nástrojů a postupů, pomocí vědy a techniky. Toto omezování a přetransformování je možné uskutečňovat, jistě, pouze změnou našeho vědomí, změnou naší psychiky, našeho uvažování, našich návyků a zvyků.

Toto omezování a zastavení a přetransformování a přesměrování našich potřeb neboli kritické ohodnocení a ocenění našich současných návyků a zvyků, našeho současného stavu vědomí a poukázání na jiné hodnoty a na jiné způsoby života je a musí být jistě záležitostí především velmi chytrých a moudrých a nejmoudřejších lidí. To je jeden z jejich hlavních úkolů.

Spousty chytrých lidí pracují v oblasti vědy a techniky. Tito lidé nám v omezování a přetransformování našich hmotných potřeb ale samozřejmě nemohou pomoci. Tito lidé, jak jsme již výše řekli, nepovažují za nutné a potřebné, abychom se v rámci řešení ekologických problémů nějak vnitřně měnili, abychom v našem vědomí prováděli nějaké kvalitativní změny.

Řada chytrých a moudrých lidí je mezi lidmi humanitně založenými, mezi intelektuály všeho druhu, filosofy, psychology, literáty, literárními vědci a dalšími umělci, sociology, ekology atp... Tito lidé mají často mnoho výhrad ke směřování moderní technické civilizace, jsou nespokojeni s ekologickou situací světa celkově i v jednotlivostech. V oblasti ekologie bijí často i na poplach. Žádat od těchto lidí ale, aby v problematice omezování a restrukturalizace našich hmotných potřeb řekli něco pozitivního, to asi moc nejde. Toho tito lidé nejsou asi moc schopni. Dnes kritizovat moderní technickou civilizaci, ekologickou situaci této planety není už žádný moc objev, nic světoborného. Dospět k závěrům, že v této oblasti je něco špatně, něco v nepořádku, k tomu docházejí i mnozí normální, průměrní lidé, řada z nás. Objevem, přínosem by bylo jistě říci pozitivní, jasná slova. Říci nám něco o našem nitru, o našich současných myšlenkových postupech a postupech vědomí vůbec, pomoci nám v naší hodnotové orientaci, pomoci nám v sobě se vyznat. V čem nám naše stávající zvyky a návyky škodí, říci nám, když se jich vystříháme, co tím získáme a co tím ztratíme. Říci nám, co všechno má smysl a význam. Neboli jak se pozitivně vyvíjet. To nikdo z nich ale nedělá. Nečiní. Toho nikdo z nich není schopen.

Nejvíc k činnostem, které by nám v této naší situaci musely nejvíc pomoci, se hlásí různé křesťanské církve a spolky a různí křesťané a křesťanští myslitelé. Ti stále hovoří o duchovnu, nadčasovosti, o tom, že se na svět dívají duchovníma očima, že jejich setkávání jsou duchovními setkáváními, že prostředí, ve kterém se pohybují a které vytvářejí, jsou duchovními prostředími, že konají a přemýšlejí nejvíc hluboce, že se zajímají o svět, o jedince, o lidstvo jako celek z nejhlubšího a nejzásadnějšího úhlu a pohledu. Ti by tedy měli k ekologickým problémům mít nejvíc co říci, by měli navrhovat ty nejlepší, nejhlubší řešení. Ti by tedy měli mít připravené odpovědi na všechny zásadní ekologické otázky, by nás jimi měli zahrnovat. Ti by v ekologické problematice měli mít nejvíc jasno, by měli nejvíc vědět. Tyto odpovědi u těchto lidí a spolků však nejsou, nenacházíme. Tito lidé na tom s odpovědmi na řešení ekologických problémů nejsou jinak než ostatní intelektuálové. Mluví jen negativně, jen co se jim nelíbí, ne pozitivně. Zato rozpor mezi slovy a skutky je u těchto lidí snad největší a nejhorší.

Když to tedy shrneme, musíme konstatovat, že v moderní technické civilizaci jsou desetitisíce, statisíce lidí, kteří sebe označují za intelektuály, za duchovní lidi, za moudré lidi. Jedním z jejich úkolů, i když se jim do toho třeba ani nechce a i když si toho třeba ani nejsou vědomi, je znát a navrhovat řešení zásadních problémů. V oblasti ekologie tito lidé tyto své povinnosti neplní. Tento svůj úkol neprovádějí. Z hlediska řešení zásadních problémů, z hlediska pomoci nám je proto nutno říci, že tu žádní intelektuálové, lidé duchovní a moudří nejsou. Že tu všude kolem nás a v nás je duchovní a myšlenkové vyprahlo a pusto. Z hlubšího úhlu pohledu si proto těchto lidí nemůžeme vážit. Ale nejen to..

Ekologické problémy jsou dány krizí našeho vědomí, jsou duchovním problémem. Ekologické problémy bude možné zásadně řešit, až se tu nějací duchovní lidé, intelektuálové, lidé, kteří něčemu rozumí, kteří jsou obdařeni rozmyslem, moudří lidé objeví. Proto dnes prostě nestačí si lidí, kteří sebe vydávají za moudré, za intelektuály, kteří sebe považují za duchovní lidi, jen nevážit. To by bylo málo. Je nutno referovat a konstatovat, je nutno říkat nahlas, a to co nejvíc, je nutno, aby vešlo ve všeobecnou známost, že tu všude kolem nás žádní moudří lidé nejsou. Protože jedině toto je prvním a velmi důležitým krokem k tomu, aby moudří, chytří lidé, osobnosti, duchovní lidé tu někdy skutečně byli.

Na jedné straně proto musíme pracovat s vědomím a si musíme zvykat na to, že tady v našich zeměpisných šířkách, v naší civilizaci žádná myšlenková, duchovní autorita není. Že zatím nikdo není schopen navrhnout nějaké kladné řešení. S tím musíme žít. Na druhé straně se vší silou musíme snažit, aby se tento stav změnil. Musíme volat po vzniku těchto lidí, dělat vše pro jejich objevení se a existenci.

Ekologické problémy se budou moci začít hlubinně řešit, až určité lidi budeme moci za moudré, za duchovní lidi prohlásit. To nastane nejspíš, až tito lidé nám sdělí a řeknou, co je to život, co je to svět, co je cílem, smyslem života atd...


reklama

 
Jindřich Hoření
Autor je čtenář EkoListu
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist