Ahmed Djoghlaf: Století udržitelnosti začíná dnes
Mezi tím občané celého světa žádali akci v rámci Mezinárodního roku biologické rozmanitosti, a vyzývaly lídry světa k tomu, aby skutečně jednali. Na počátku května 2010 celý svět probudila zpráva, které varovala před důsledky pokračování naší současné cesty rozvoje. Třetí vydání studie „Globální výhled pro biodiverzitu“, na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a čerpající z národních zpráv stran biologické úmluvy (CBD) varovalo před pokračující ztrátou druhů a přírodních stanovišť. Ničení navíc ještě zřejmě zrychlí kvůli vzrůstajícímu vlivu změny klimatu. Panující tlak na ekosystémovou podporu života v našem světě je tak velký, že některé ekosystémy, jako amazonský deštný prales či světové korálové útesy, se dostávají na hranici „bodu zlomu".
Zpráva nám připomněla, že stav biologické rozmanitosti, bohatost forem života, díky kterým na této planetě žijeme, ovlivní na miliony let aktivity, které lidská společnost přijme za své v průběhu příštích 10-15 let.
Nicméně, bylo zde také poselství naděje. Lidé mají sílu a potřebné nástroje, aby se zabránilo nejhorším scénářům a Úmluva o biologické rozmanitosti je základem pro udržitelnou budoucnost. Začlenění tří cílů Úmluvy - zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a spravedlivé rozdělení výhod plynoucích z využívání genetických zdrojů našeho světa - do politik a opatření, kterými se řídí naše hospodářství a společnost, je základem pro harmonii a udržitelnosti.
V průběhu Mezinárodního roku biodiverzity svět tuto výzvu přijal. Občané ve 191 zemích světa během tisíců akcí a aktivit objevili význam biologické rozmanitosti, předvedli, co je potřeba dělat, aby byla zachována a vyzvali celý svět k akci.
A světoví lídři na to reagovali. Na Sumitu o biodiverzitě v japonské Nagoji byl v říjnu přijat strategický plán pro roky 2011-2020. Takzvaný cíl z Aichi zahrnuje 20 hlavních úkolů, uspořádaných do pěti strategických cílů. Ty řeší základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti, snižování negativního tlaku na biologickou rozmanitost, ochranu biologické rozmanitosti na všech úrovních, posilování výhod poskytované biologické rozmanitosti a měli by pomoci celkovému zlepšení stavu biodiverzity.
Smluvní strany úmluvy souhlasí s cílem zpomalit na polovinu a pokud možno zcela zastavit ničení přírodních stanovišť, včetně lesů. Ochrany by se měla dočkat území pokrývající 17 procent vnitrozemí a vodních ploch ve vnitrozemí a také 10 procent mořských a pobřežních oblastí, obnovy pak alespoň 15 procent z degradovaných oblastí. Zvláštní úsilí by se mělo věnovat snížení tlaku vyvíjeného na korálové útesy.
Cíl z Aichi byl schválen na 65. zasedání Valného shromáždění OSN jako strategický plán pro všechna opatření na ochranu biodiverzitu. Tento zastřešující rámec biodiverzity zahrnuje způsoby realizace, sledování a hodnotící mechanismy. Strany se dohodly na převodu těchto úkolů do národních strategií a akčních plánů. A také na místní úroveň.
650 účastníků sumitu v Nagoji o městech a biologické rozmanitosti souhlasilo s transformací cílů do akčních plánů na úrovni měst. K tomuto závěru byl schválen a ve 34 městech vyzkoušen Singapurský městský index biologické rozmanitosti. Cíle také podpořili Asijské státy v rámci několikaletého plánu sdružení států Jižní akce – jižní spolupráce o biologické rozmanitosti pro rozvoj, kterou přijaly země G77 a Čína.
Navíc se zástupci dvoustranných i mnohostranných dárcovských agentur dohodly na zařazení ochrany biodiversity do priorit rozvojové spolupráce. Na podporu rozvojových zemí při zavádění cílů z Nagoje Japonsko založilo Japonský fond biodiverzity. Japonský premiér Naoto Kan slíbil financování projektů biologické rozmanitosti částkou 2 miliardy dolarů na tři nadcházející roky. Další finanční prostředky slíbila Francie, Evropská unie a Norsko, téměř 110 milionů USD bylo uvolněno na podporu projektů v rámci programu LifeWeb, jehož cílem je posílit finacování chráněných oblastí.
Na setkání v Nagoji byl také dokončen protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělování výhod plynoucích z jejich využívání. Protokol je jedním z nejvýznamnějších právních nástrojů v historii ochrany životního prostředí. Tato historická dohoda vytváří rámec, který vyváženě řeší přístup ke genetickým zdrojům na základě předchozího souhlasu a vzájemně dohodnutých podmínek se spravedlivým a rovnocenným rozdělováním přínosů, přičemž bere v úvahu významnou úlohu tradičních znalostí. Protokol rovněž navrhuje vytvoření globálního mnohostranného mechanismu, který bude fungovat mezinárodně nebo v situacích, kdy není možné získat souhlas předem. Očekává se, že Nagojský protokol vstoupí v platnost v roce 2012.
Dodatkový protokol z Kuala Lumpuru o odpovědnosti a náhradách k Cartagenskému protokolu o biologické bezpečnosti byl také zásadním průlomem. Na jednání o budoucí dohodě o boji s klimatickými změnami v mexickém Cancúnu se státy dohodly na snížení emisí z odlesňování a degradace lesů v rámci programu REDD, který také obsahuje důležitý odkaz na ochranu biodiverzity.
Dohoda z Nagoje ukazuje, že je možné se na úrovni mnoha států domluvit. V důsledku celosvětové mobilizace v průběhu Mezinárodního roku biologické rozmanitosti v roce 2011 se tak svět nedívá zpět, ale kráčí kupředu. Vzhledem k tomu, že právě začíná Desetiletí biologické rozmanitosti (2011 – 2020), vyhlášené OSN, musíme zvyšovat povědomí o významu biologické rozmanitosti pro lidský blahobyt a současně podporovat zavádění této úmluvy a jejích strategických cílů.
A skutečně, pod politickým a finančním vedením Japonska se očekává, že vlády zemí přijdou s takovými opatřeními k zajištění biologické rozmanitosti, která zabezpečí ochranu napříč všemi sektory společnosti.
Století udržitelnosti začíná dnes.
reklama
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emise