https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arturn-linhart-klimaticka-zmena-a-ceska-narodni-banka-vetru-desti-neporucime-ale-financim-ano
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Artur Linhart: Klimatická změna a Česká národní banka - větru dešti neporučíme, ale financím ano

3.6.2021
Licence | Volné dílo (public domain)
V tomto díle seriálu o České národní bance a klimatické změně budu pokračovat v analýze citátů pana viceguvernéra Marka Mory a úvahách ČNB.
 
Další citát pana viceguvernéra Mory tedy zní: „Domnívám, se, že tato činnost je poměrně hodně vzdálená hlavnímu cíli centrální banky – dosahování cenové stability, popřípadě stability finanční. Ale mně přijde, že jak to pole činnosti – globální oteplování, tak druh té aktivity – tzn. korekce tržních selhání, že to je něco, co centrální banky a zejména v této kombinaci nikdy nedělaly. Přijde mi, že to je něco, co jde daleko za rámcem jejich hlavního mandátu.

Člověka vždy zaujme, když se setká s mimozemšťanem… Ale žerty stranou - těžko se opravdu ubránit dojmu, že pan Mora žije na jiné planetě než my, obyčejní občané. Na planetě, kde žije v současnosti kolem osmi miliard lidí ve stále narůstajících počtech, na planetě, kde se podmínky pro život lidí i všech ostatních živých entit neustále rostoucím tempem zhoršují. Na planetě, kde se koncentrace CO2 v posledních 50 letech nezvýšila o 30 % - na hodnotu, která zde nebyla miliony let a tedy pro lidský druh s nedozírnými, ale bezesporu silně negativními důsledky, na planetě, kde žije druh, který zvýší množství CO2 v atmosféře při současném trendu o cca 3,75 % každých 5 let - to vychází při prosté extrapolaci současného trendu za situace, že se nic podstatného nezmění zhruba za 25 let navýšení o 20 % a za 50 let na navýšení o 44 % oproti dnešku, tzn. na hodnotu cca 600 ppm, dvakrát větší koncentraci, než tu byla před 150 lety a kterou zároveň zemská atmosféra zažila před cca 30 miliony let, kdy byla globální teplota cca o 4-6 stupňů vyšší. Na počátku oligocénu přirozeně vypadal pozemský povrch i životní prostředí stejně jako všechny organismy zcela jinak než dnes...

Zdroj | NOAA

Je s podivem, že pan Mora odmítá jakýkoliv způsob, jak by centrální banka mohla pozitivně zasáhnout do řešení klimatické změny. Připomíná to situaci, jako by Marriner Stoddard Eccles, zastávající v letech 1934-1948 pozici předsedy amerického FEDu, Rooseveltovi sdělil, že ho nějaká druhá světová válka nezajímá a ať si ji vláda financuje jak chce. Eccles naštěstí postoj pana Mory nezaujal a tak FED umožnil řadou nejrůznějších nástrojů zlevnění a zefektivnění hospodářství potřebného pro vedení války - od slev na nákup vládních dluhopisů, přes tlak na kongres, aby umožnil uvolnit zákony ve smyslu umožnění lepší podpory dosud nepovolených finančních operací centrální banky, po umožnění širší spolupráce s vládou garantovat nižší úrokové sazby pro firmy spojené s válečnou výrobou.

Můžeme si říci, že s tím Eccles neměl problém, protože byl blízkým známým a velkým vyznavačem filozofie Johna Maynarda Keynese, mezi něž jistě pan Mora nepatří, ale i tak by bylo vhodné, aby našim předním ekonomům ideologické brýle nebránily v rozhledu a přemýšlení.

Můžeme také říci, že to třeba souvisí s faktem, že u nás nemáme žádného Roosevelta...

Možná to ale mělo co do činění především s tím, že Eccles vnímal, že USA jsou de facto v zápase o vlastní existenci - i když to tak vůbec nemuselo vypadat. Chráněny oceánem, mohly se Spojené státy stáhnout do sebe a zůstat neutrální a nechat si Evropu a zbytek světa, ať si své problémy řeší sami. Proč nemůže podobný rozhled jako kdysi guvernér FEDu projevit dnes i přední představitel ČNB? My se v zápase o další existenci lidské civilizace jednoznačně nacházíme.

Ve své nečinnosti a odtažitosti od skutečné podstaty problému je pan Mora ovšem skutečně silně podporován tuzemskými vládními garniturami, které s drobnými výjimkami před mnoha lety nikdy faktu, že se řítíme do obrovských problémů a že jsme povinni a odpovědni s nimi něco doopravdy dělat, neuvěřily, nebo si ho neuvědomily v celé jeho šíři.

Podobně jako si neuvědomují skutečné příčiny arabského jara, války v Sýrii, příčiny migračních vln posledních 10 let. Možná neví, že na těchto událostech má zásadní podíl běžící klimatická krize. Z ní vychází úbytek vody, využitelné půdy, nedostatek a zdražování potravin a celkový propad zásadního počtu lidí do takové chudoby, beznaděje a strachu z budoucnosti, že jdou holýma rukama i proti diktátorům a jejich armádám a rozsáhlým represívním aparátům. Že putují v mnohdy bláhové naději za hrozných podmínek z míst, kde už se žít nedá, že usedají do člunů a riskují životy své i svých dětí jen aby se dostaly tam, kde se dá přežít lépe.

Proč není možné si připustit i na úrovni premiéra a všech ministrů, podobně jako všech členů Rady ČNB, že degradace půd, nedostatek vody a potravin nebo růst cen komodit v důsledku klimatických změn a stále větší spotřeby působí na zvyšování cen v celé ekonomice, růst chudoby a nezaměstnanosti?

Neví snad kapitáni našeho státu ve vládě a v ČNB, že miliony migrantů, proudících z míst, která nejsou v důsledku měnících se klimatických podmínek k žití, mohou pro Českou republiku znamenat zásadní destabilizaci nejen kulturní a sociální, ale i hospodářskou a finanční? A není to snad něco, o co by se banka ze zákona měla zajímat a snažit se tomu čelit především systémovým identifikováním hrozeb a jejich příčin a působením ve směru jejich neutralizace?

Působí to dojmem, že špičky našeho státu nikdy nečetly nic z historie lidstva o situacích, kdy klimatické změny a z nich vycházející vážné socioekonomické otřesy způsobily nejen pád vlád, ale i nastolení zásadních společenských přeměn, diktatur nebo i vyhynutí celých civilizací.

A nebo možná četly, ale zjevně nevěří, že taková situace může nastat. Ale na které planetě se nacházel pan Mora i další naši mocní, když před pár lety do Evropy proudily pouze (vzhledem k počtu Evropanů) statisíce nebo nízké miliony zoufalců a politikové to označovali za velkou hrozbu? Co s příčinami těch jevů také skutečně něco dělat? Plot na hranicích klimatickou změnu nezastaví.

Možná ale budou spíše, než exkurzy do historie o v důsledku klimatických změn vymřelých civilizací či vyvstalých válek, panu viceguvernérovi či dalším bližší pojetí skrze analýzu ryze finančních kritérií.

Nebylo by pro naši vládu - ale přirozeně i pro pana Moru, když už se tak vyjadřuje ke klimatické změně - od věci zjistit, jak se třeba vyvíjejí přímé materiální dopady způsobované pokračující klimatickou krizí v důsledku škod způsobených mnohem turbulentnějším počasím?

Např. v USA z celkového cca bilionu dolarů škod způsobených 258 environmentálními katastrofami jejichž škody přesáhly miliardu dolarů od roku 1980 do roku 2020 připadlo z tohoto bilionu na roky 2017-2020 537 miliard a vezmeme-li to od roku 2015, pak to bylo za posledních 6 let více než tři čtvrtě bilionu dolarů škod oproti předchozím škodám čtvrt bilionu dolarů za předchozích 35 let? A jen inflací to opravdu není, pane viceguvernére.

Centrální banka se snad zajímá o HDP, nebo ne? Pokud v USA v letech 2017-2020 dosáhly škody v důsledku environmentálních katastrof především v důsledku zesilující klimatické krize v průměru ročně minimálně 1 % HDP a je perspektiva jejich dalšího razantního navyšování, není to i pro ČNB zajímavá informace? K výše uvedeným katastrofám pro pochopení reálné situace v USA připočtěme ve výpočtu výše další, dosud nezohledněné podstatné náklady na katastrofy nižšího rozsahu než za miliardu dolarů, na snižování výkonu celých sektorů např. zemědělství kvůli degradaci půd a nedostatku vody, lesnictví díky požárům, průmyslové výroby v důsledku nedostatku vody, blackouty v důsledku sněžení - viz Texas tuto zimu atd.

Nebo už ČNB od kritéria sledování ekonomiky prostřednictvím indikátoru HDP odstupuje ve prospěch kritérií jiných, jak by bylo jistě na místě? Potom máme ale pro pana viceguvernéra špatnou zprávu - i další kritéria, sledující např. kvalitu života apod. jsou klimatickou změnou zásadně ovlivněna, mnohdy více než HDP.

Zůstaňme ale u HDP, kterýžto indikátor snad ČNB ještě zcela neopustila - nebyla by snad nějaká podobná živelná katastrofa i pro nás problém, destabilizující finanční a ekonomický systém? A co teprve dynamika toho nárůstu - 75 % škod jen v posledních 5-6 letech z posledních 40 - není to ani trochu alarmující? Co kdyby se to stalo i u nás? Převládá v ČNB názor, že se nám podaří poručit větru dešti?

Není pan viceguvernér a s ním další naši mocní, kteří určují naše životy, ve výšinách svých odpovědných postavení, schopni pojmout to obrovské nebezpečí pro stabilitu financí a hospodářství ani ve světle obrovsky stoupajícího zadlužení státu jen kvůli v podstatě (oproti velkým přírodním katastrofám) relativně přehlednější a s jen trochu schopnou vládou relativně zvládnutelné (bohužel jsme takovou zrovna neměli) pandemie covid-19?

Případný argument, že u nás hurikány a tornáda nemáme, je poněkud chabý - když mohlo být tornádo kategorie F4 v Benátkách nebo F2-3 na Slovensku a v Maďarsku, proč by nás nemohlo potkat něco také u nás v Česku? Chápu, že centrální bankéři nemusí mít asi příliš velkou představivost ohledně atmosférických jevů (vliv nedostatku vody na produkci potravin nebo různou průmyslovou výrobu snad ale pochopit můžou), ale co takhle představa létajících několikasetkilogramových předmětů v okolí jaderných elektráren a následný vícedenní celostátní blackout poté, co bude muset být celá jaderná elektrárna kvůli zničení chladících věží nouzově odstavena? Centrální bankéři to asi nemusí vědět, ale na okamžité pokrytí výpadku celé jaderné elektrárny naše energetická soustava tedy opravdu dimenzována není.

Proč si nedokáže pan viceguvernér představit, navzdory varování klimatologů, ani periodické opakování záplav jako jsme již zažili, škod po nich a drtivých ran, které tyto opakované katastrofy mohou uštědřit pojišťovnictví, bankovnictví (firma které výrobu vyplaví voda asi přece jen nějaké problémy se splácením úvěrů mít bude), stejně jako výrobním i nevýrobním sektorům státu? Připomeňme jen, že jen přímé škody způsobené povodněmi bez započtení dlouhodobých škod na životním prostředí, znehodnocení pitné vody a dalších “soft” veličin činily v roce 1997 62,6 miliard (to odpovídalo 3,2 % z celkového HDP 1953 miliard), v roce 2002 73 miliard (to odpovídalo 2,7 % z celkového HDP 2675 miliard) a v roce 2009 8,2 miliard a byly provázeny v zasažených regionech i dosti viditelným nárůstem nezaměstnanosti.

Pozoruhodná je teze pana viceguvernéra, že centrální banky nikdy neprováděly korekce tržních selhání. Co tedy jsou všechny ty regulace bankovního sektoru, bankovní sazby, zásady kapitálové přiměřenosti atd., když ne korekce a předcházení možného selhání trhu, projevující se různými krachy a krizemi? Je to zvláště zábavné, když si vzpomeneme jen na několik týdnů staré projednávání novely zákona o ČNB, která má bance umožnit striktní nařízení řady detailních parametrů poskytování hypotečních úvěrů komerčními bankami a umožnit další pravomoci pro případnou stabilizaci systému v případě poruch finančního trhu a slyšeli jsme guvernéra Rusnoka dalekosáhle obhajovat nutnost mít možnost selhání trhu napravovat a regulací jim předcházet? Není to tedy podle pana viceguvernéra pravda a ČNB chce tedy snad své pravomoci z jiných důvodů, třeba aby prostě vzrostla její moc nad Českou republikou? To jistě tvrdit nebude. Vidíme zkrátka, že tato teze pana Mory je neslučitelná s realitou. Proč ji tedy říká? Plní něčí agendu? Je to jen neobratnost vyjádření, nebo je to nedostatek vhledu do problému, případně intelektuální strnulost či neznalost faktů?

Pokud ČNB přikazuje komerčním bankám spoustu kritérií pro poskytování hypoték z hlediska jejich rizikovosti, proč nejde třeba o něco podobného usilovat ve směru regulace úvěrů v energetice? Nejde o žádný hodnotový aktivismus - “špinavá” energie bude stále dražší nejen v důsledku emisních povolenek, ale i v důsledku narůstajících kapacit obnovitelných zdrojů, proto budou úvěry do fosilního průmyslu pro banky, stejně jako pojišťování tohoto odvětví pojišťovnami, stále rizikovější, podobně jako je již dnes velmi velkou rizikovou prémií odměňována každá potenciální investice v soukromém sektoru.

Podobně jako (by) bylo rizikové poskytování “subprime hypoték” lidem, kteří v budoucnu jasně budou mít potíže se splácením, proč by se mělo fosilním firmám, které se také dostanou velmi pravděpodobně do potíží kvůli tomu, že jejich business zajde na úbytě, měřit jinak? To je přece čistě finanční pohled na stabilitu bank a jejich ohrožení nedobytnými úvěry - proč by banka tento fakt měla odmítat reflektovat a neměla by se pokoušet najít cesty, jak by bylo možno zavést regulace v tomto či nějakém podobném směru?

Snad ještě více jako z proslovu ke klientům mateřské školy působí pak argument pana viceguvernéra, že centrální banky na “poli činnosti” globálního oteplování doposud nikdy nic nedělaly - tak za prvé je to také sakra vidět, ale hlavně - hergot bodejť by dělaly, když tu takováhle krize ještě v lidských dějinách nikdy nebyla, že ano.

Všechno je jednou poprvé. I centrální banky také někdy vznikly. A aby také třeba nezanikly, je dobré předcházet právě takovým výše uvedeným otřesům, které by je mohly v konečném důsledku spolu s dnešní společenskou strukturou smést a nastolit něco mnohem horšího. Klimatická krize takový potenciál v horizontu příštích desetiletí má. Ať už má člověk odpor k Vladimíru Iljiči Leninovi, lordu Dillingtonovi, MI5 nebo Václavu Cílkovi, tak může jen těžko (má-li tedy k tomu kterému odporu také alespoň ždibec rozumu a představivosti) popřít jejich tezi, že společnost je od chaosu v každém okamžiku vzdálena jen několik jídel (jestli 3 nebo 9 nebo jiný málociferný počet ponechme na čtenáři). Není snad to také obecný fakt, který nějak může vzdáleně souviset s finanční a hospodářskou stabilitou a důvod, proč by i centrální banka měla zkoumat a snažit se anticipovat, popřípadě čelit potenciálním pravděpodobným trendům, které nestability vedoucí do těchto extrémů mohou vyvolávat?


reklama

 
Další informace |
Autor děkuje Áronu Tkadlečkovi, bez jehož zásadního přínosu by tento seriál nevznikl.
foto - Linhart Artur
Artur Linhart
Autor je je analytik a projektový manažer.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

3.6.2021 15:49
Pane Linharte, možná nejsem dosti inteligentní, ale mně se zdá ten váš článek dlouhý a pomatený, jako byste ani nevěděl, co chcete říci.

Vy zřejmě nechápete základní problém globální klimatické změny = globálnost. Pokud bude ČR od zítřka bezuhlíková, prakticky vůbec to klimatickou změnu neovlivní. Proč by tedy ČR měla do nízkouhlíkovosti investovat?

Globální změnu klimatu je možné řešit jen společným postupem všech zemí. A dokud tato nutná podmínka není splněna, nemá význam žádat po vládách ani bankách podporu proklimatických opatření, jenom tím vlastní zemi škodíte. Zkuste si o tom s panem Tkadlečkem popovídat, on je již s mými názory i možným řešením seznámen. Kdyžtak se ozvěte na svobj@ipm.cz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2021 10:34 Reaguje na Jiří Svoboda
Demokracie je taky v dané zemi globální systém a prohlášení "já k volbám nepůjdu, protože můj hlas nic nezvrátí" je přece zcela nesmyslný.
Ta globálnost spočívá v tom, že KAŽDÝ subjekt musí máknout na bezuhlíkovosti, protože každý je důležitý. Když se VŠICHNI budou kroutit a vykládat, proč zrovna já, když Franta ještě nic nedělá, tak neudělá nikdo nic a trest bude děsivý.

Navíc OZE je moderní trend, který je už dnes výhodnější než uhlí, stačí porovnat vývoj cen silové elektřiny třeba v Německu a u nás.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.6.2021 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Promiňte. Nejsem energetik. Jen laicky mi přijde, že pokud kvůli OZE masivně rostou poplatky za přenosovou soustavu (https://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-vloni-stabilizaci-prenosove-soustavy-vydalo-14-miliardy-eur-nejvice-historii)
a zároveň politickým rozhodnutím dramaticky rostou ceny emisních povolenek (https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/vysoka-cena-emisnich-povolenek-vyhnala-cenu-elektrinu-nemecku-nad-sousedni-francii) dochází k tak dramatickým tržním deformacím, že není fér mluvit o poklesu cen "silové elektřiny". Konečný uživatel má díky OZE celkovou cenu podstatně vyšší. Možná je levnější silová elektřina ale mnohem víc platíme za "systémové služby" a ekologické daně na uhlí a plyn (povolenky). To je fakt. Stačí se podívat na jakékoliv vyúčtování elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2021 13:02 Reaguje na Dalibor Motl
Překopat přenosovou síť je nutno tak, jako tak, systémy staré 50 let se prostě musí modernizovat.
Němci do toho investují a výsledkem je diverzifikovaná síť využívajíci všechny drobné instalace, což je výhodné pro každého, kdo investuje do vlastní fve. Tím se výrazně odlehčí přenosové síti a rychle jde dolů potřebný výkon uhláků.

U nás se zdražuje nejrychleji v Evropě a nic zásadního nemodernizujeme, zastaralé uhelné technologie se nám za chvíli krutě prodraží.
Němci mají výrazně levnější elektřinu než my (v paritě) a nezdražují jako my.
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.6.2021 14:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Dokud je těch, co okrádají ostatní prostřednictvím vlastní FVE, nevelká menšina, může to pro ně vypadat výhodně.
Až ji bude mít na střeše každý, budou se divit, kam ta výhodnost zmizela.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:50 Reaguje na Viktor Šedivý
Výhodnost pocítíme my všichni, pokud se podaří fosilní zdroje odstavit - že naše děti budou (ale už i my) schopné žít ve světě, který nebude snad o tolik horší než je dnes. Horší ale díky klimatické krizi bude v každém případě.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:49 Reaguje na Dalibor Motl
Je to právě naopak. Dnešní trh je zdeformovaný tím, že se nezohledňují externality, které fosilní a jaderné zdroje mají a jsou v tichosti zametány pod koberec. Klimatická krize je také důsledkem ignorování těchto externalit, je to tedy náklad fosilních zdrojů a ne obnovitelných zdrojů. Pokud by podobné prostředky, jako šly např. globálně do jaderného výzkumu, byly investovány do výzkumu čistých zdrojů, mohli jsme mít už dávno na zeměkouli rozšířenou čistou energii.
Ty rozpočty - civilní a vojenské - byly obrovské, nesrovnatelné s tím, co se investuje do OZE.
Kromě toho žití z fosilních paliv je žití na dluh, teď se prostě dostáváme do okamžiku, kdy už si dále vypůjčovat na život civilizace nemůžeme a musíme začít žít vyrovnaně. To vždycky bolí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.6.2021 14:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže jít hlasovat vás (takřka) nic nestojí, hlasováním nesnižujete nijak svoji konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku.
-
Oni se všichni "kroutit" budou, protože nepřistoupit na evropské zelené fantasmagorie bude fantastická konkurenční výhoda.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

4.6.2021 15:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Problém tkví ještě v jedné věci. Vy totiž namísto ekonomické prosperity šíříte spíš náboženskou víru. A jak víme, žádné náboženství se nikdy neprosadilo celosvětově, byť se o to mnozí vehementně pokoušeli.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.6.2021 16:10 Reaguje na Pavel Hanzl
"Ta globálnost spočívá v tom, že KAŽDÝ subjekt musí máknout na bezuhlíkovosti, protože každý je důležitý. Když se VŠICHNI budou kroutit a vykládat, proč zrovna já, když Franta ještě nic nedělá, tak neudělá nikdo nic a trest bude děsivý."

To jste vystihl velmi dobře! Pokud veškeré nízko-bezuhlíkové chování nebude ekonomicky výhodné, nic se nestane.

To máknout na bezuhlíkovosti je velmi pomíjivé, na tom se stavět nedá. Ale možná jste býval příznivcem brigád socialistické práce a s nostalgií vzpomínáte!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

4.6.2021 11:59
Bože můj ... tahle obsesivní snaha cpát ČNB do něčeho, co jí nepřísluší, je opravdu neskutečná.

Činnost ČNB je jasně dána příslušnými právními normami a těmi je povinna se řídit. A ne se věnovat nějakému klimatickému aktivismu.

Teď budu zcela abstrahovat od toho, zda ten ekoaktivismus je rozumný či nikoli, resp. klidně připustím, že rozumný je. Stát má v takovém případě řadu možností ... nástrojů i institucí ... jak cílů v této oblasti dosahovat i BEZ ČNB a stejně tak existuje řada opravdu dobrých důvodů, proč do toho ČNB netahat.

A poslední poměrně zásadní poznámka ... Mora je jen jedním z členů BR a mát v ní jeden hlas jako všichni ostatní a jeho názory, proti kterým tu autor tak zaníceně bojuje, jsou jeho osobní názory a nevyjadřují oficiální stanovisko ČNB.

Zatím to vypadá na čistě osobní problém pana Linharta. Ale nakolik skutečně s ČNB a nakolik přímo s panem Morou ví jen sám. Možná. :-)
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:58 Reaguje na Svatá Prostoto
Abych Vás poněkud konfrontoval s realitou:
1. nejde o aktivismus, jde o to, aby banka věnovala větší - či přesněji alespoň nějaké - úsilí analýze předvídatelných rizik, hrozící našemu finančnímu systému. banka tak dnes nečiní, tím nenaplňuje to, co jí přikazuje zákon.
2. Ad pan Mora je jen jeden a nejde o oficiální stanovisko banky: není tomu tak, jak se můžete (budete moci) podívat ve čtvrtém dílu seriálu, je to oficiální stanovisko banky, že by případná rizika, která na ekonomiku mohla přijít v důsledku klimatické krize, bude ignorovat.
3. Pan Mora je viceguvernér, ne řadový člen bankovní rady
4. Jeho slova jsou uváděna na oficiálních stránkách banky, žádná jiná vyjádření ke klimatické krizi tam nenajdete.
5. Pana Moru osobně neznám, nemám s ním nic společného, jen čtu a interpretuji jeho výroky, které banka oficiálně uvádí na svých stránkách.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.6.2021 16:21 Reaguje na Artur Linhart
1) váš čistě subjektivní názor.
2) vámi citované výroky jsou výroky pana Mory, ne oficilními stanovisky ČNB
3) hlas má furt jen jeden
4) není důvod neuvádět názory člena BR na webu ČNB ... tím se oficiálním stanoviskem BR, potažmo ČNB ale nestávají.

Celý ten váš seriál mi z pohledu někoho, kdo o fungování bankovního systému a postavení a funkcích ČNB přeci jen něco málo ví, přijde jako mnoho povyku pro nic.
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.6.2021 13:58
ČNB se má starat o měnu, nikoli o dodržování přikázání zelené víry.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 15:59 Reaguje na Viktor Šedivý
ČNB se má start o to, co jí přikazuje zákon o ČNB. Přečtěte si čtvrtý díl seriálu, kde se to rozebírá více do hloubky.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.6.2021 17:40
Slova p. Mory mi připadají logická. Drží se úkolů bez ohledu na barvu vlády. Ve vašich článcích je ale zanalyzovano tolik různých informací dohromady, že je těžké se vyznat, co chcete říct. V podstate je všechno vina pofiderni změny klimatu. Včetně uprchlíků že sýrie? Kdybych byla klimaticky uprchlík, jedu za rodinou, začnu se živit jinak, ale ne 1000 km do cizí země. Co tedy po p. Morovi chcete? Aby nemluvil o změně klimatu, Proč o něm vlastně promluvil, někdo se ho zeptal? Když už se nedrží bontonu, tedy tvrzení, že ta změna je, tak mlčet? Co po něm budete chtít potom? Aby to dogma slovy podpořil? My v diskusích nemáme být ideologicti. Ale vaše reakce i označení toho či onoho za tmare, extremistu, ET, a pod., a vlastně i články se mi zdají ideologii prospikovane.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

8.6.2021 16:02 Reaguje na Jarka O.
Rád bych, aby ČNB dělal to, co jí přikazuje zákon - analyzovala dění a případná rizika pro český finanční systém bez ideologických brýlí a když už toho tedy není schopna, tak aby se poučila od těch, co to umějí.
A nejde jen o klimatickou změnu i když o ni v první řadě, protože je to dlouhodobá existenciální civilizační hrozba, která je nastavením finančního systému zásadně ovlivnitelná. Přečtěte si čtvrtý díl seriálu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist