https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arturn-linhart-klimaticka-zmena-a-ceska-narodni-banka-v-cnb-zmena-klimatu-nehrozi-podpisove-vzory-ale-vede-skvele
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Artur Linhart: Klimatická změna a Česká národní banka - změna klimatu nehrozí, podpisové vzory ale vedeme skvěle

9.6.2021
Česká národní banka je ústřední bankou České republiky, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize.
Česká národní banka je ústřední bankou České republiky, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize.
V posledním dílu seriálu se budeme zabývat nečinností České národní banky ve vztahu ke klimatické změně, ale i jiným faktorům, které mohou negativně ovlivnit českou ekonomiku i finanční stabilitu.
 
Banka pomíjením klimatické krize a dalších krizových faktorů potenciálně ovlivňujících stabilitu českých financí a hospodářství především neplní svou zákonem stanovenou roli dle dikce zákona v §2 odst (2) tato rizika zjišťovat, analyzovat a predikovat, aby bylo možno včas reagovat. Když si přečteme poslední i předposlední zprávu ČNB o rizicích finanční stability, tak navzdory tomu, že v předmluvě pana guvernéra Rusnoka čteme v principu správná slova jako

"ČNB definuje finanční stabilitu jako situaci, kdy finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům. Definice ČNB vychází z toho, že k narušení finanční stability dochází v důsledku procesů uvnitř finančního sektoru, které vedou ke vzniku zranitelných míst, jakož i vlivem silných šoků, jejichž zdrojem mohou být vnější okolí, domácí makroekonomický vývoj, velcí dlužníci a věřitelé, hospodářské politiky nebo změny v institucionálním prostředí. Případná interakce zranitelných míst a šoků přitom může vést ke kolapsu systémově významných finančních institucí a k narušení funkcí finančního systému při zajištění finančního zprostředkování a platebního styku."

ze kterých plyne, že by se banka, bere-li vlastní definici stability finančního systému vážně, měla o budoucí klimatickou krizí (i jiné pravděpodobné či hrozící krize) nanejvýš seriózně zajímat, obsah zprávy tomu již pak nenasvědčuje.

Například slovo “klima” se v jakémkoli tvaru ani v jedné zprávě nevyskytuje. Ba ani zpráva nijak blíže neanalyzuje možné jiné vnější šoky, chybí jakýkoliv dlouhodobý výhled nebo zhodnocení perspektiv vývoje. Zpráva se zabývá konkrétními statistikou minulosti, neklade si žádné ambice analýzy skutečných rizik v budoucnu. Podobně jsou na tom i ty předchozí.

V podstatě se dá každá zpráva ČNB o finanční stabilitě v poslední dekádě shrnout do jediné věty "V roce YYYY se vyskytly tyto důsledky nějakých jevů, na které jsme reagovali tak a tak a do budoucna plánujeme také operativně reagovat, když se něco vyskytne". Hrozby a příležitosti - rizika - zprávy neanalyzují dle jejich skutečných příčin, jen v roli účetního sčítají konečný účet, které tyto jevy vystavily finančnímu systému. Jistě zajímavá ze statistického a poněkud méně z historického pohledu. Od ústředního orgánu státní správy, který má v odpovědnosti stabilitu finančního systému, ale snad máme právo a povinnost chtít více. Je opravdu toto ústřední dokument, který má naplňovat zákonnou roli ČNB působit pozitivně na budoucí stabilitu finančního systému a hospodářství a analyzovat rizika, která ji ovlivňují?

Až bolestně přesně to připomíná onen slavný bonmot o generálech, připravujících se na minulé války. Když už jsme u těch válek - nalezneme v těchto klíčových dokumentech někde úvahy o možných dopadech třeba narůstající agresivity Ruska, dopadech ropného šoku při potenciální válce na Blízkém Východě, Brexitu, zvolení odlišné administrativy v USA, potenciálu další migrační krize a možné důsledky těchto jevů pro HDP, inflaci, makroekonomickou stabilitu? Podobně jako o klimatické krizi, nenajdeme tam téměř - kromě několika zmínění pandemie ve zprávě za rok 2020 - nic. Např. ve zprávě za rok 2019 narazíme snad na jedinou vlaštovku výhledu do budoucnosti v pětiřádkovém odstavečku nazvaném "Nový účetní standard IFRS 9 může vyústit ve skokové promítnutí zhoršených ekonomických podmínek do kapitálu bank", víc snad vůbec nic i přes velká sucha v tom roce, která na HDP a ekonomiku a tím i na stabilitu financí mohou mít jasný vliv. To už snad ani není k smíchu.

Brexit a jeho vliv také není podle ČNB žádným rizikem, stojícím za zmínku.

Pokud by byla dnes ČNB hodnocena z hlediska braní otázek životního prostředí do úvahy při řízení svých politik, umístila by se pravděpodobně někde na úrovni centrálních bank Argentiny nebo Saúdské Arábie.

Na analytické dokumenty podobné tomu z roku 2014 o krizi na Ukrajině, obsahující i simulace dalšího vývoje v případě různých scénářů, zástupce veřejnosti těžko narazí. Pokud je banka dělá, na veřejnost se příliš nedostávají a banka tyto potenciální analýzy budoucího vývoje - pokud existují - neodkazuje ani ve zprávách o rizicích finanční stability - světlou výjimkou analýz budiž ve zprávě za rok 2020 zmíněný a odkázaný a také průběžně aktualizovaný blog Aleše Michla o vlivu pandemie na českou ekonomiku, který nicméně také nějaké predikce do budoucnosti v podstatě nedělá. Působí spíše dojmem, že si ho autor (autoři) ve zřetelné absenci snah banky o “neúčetní” analýzy všeobecného dění tak nějak partyzánsky vyvzdorovali.

Tím se zprávy, které se samy hrdě nazývají “Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory v roce YYYY” stávají jen souhrnem statistických dat za daný rok, která lze dohledat na stránkách statistického úřadu spolu s odůvodněními, proč banka jednala tak jak jednala. To ale nemá s analýzou rizik nic společného. Obsahově a tématicky se tento dokument v podstatě příliš neliší od dokumentů “Zpráva o finanční stabilitě v období YYYY-XXXX”. Ba dokonce “Zpráva o finanční stabilitě v období 2019-2020” z června 2020 - na rozdíl od zprávy o rizicích - kapitolku o klimatických rizicích obsahuje (viz podrobněji níže).

Možná to ale není takový div. Banka totiž není při pohledu zvenčí velmi pravděpodobně ani vnitřně vybavena a strukturována na podobně fundamentální analýzy, které by jí mohly pomoci přijímat kvalifikovaná rozhodnutí s dlouhodobým výhledem. Znamenalo by to příslušné organizační, personální a strukturální a tematické pokrytí. Podíváme-li se na jednotlivé odborné sekce, pak dle popisu jejich náplně práce od samotné ČNB na jejích webových stránkách vidíme, že dokonce ani v náplni práce sekce ČNB pro řízení rizik a obchodu není po nějakých strategických predikčních analýzách ani stopy.

Jediné, kde se stránky ČNB zmiňují o analýzách rizik v této sekci, je bod “stanovení limitů přijímaných rizik při správě devizových rezerv a vyhodnocení jejich dodržování” a to je tedy opravdu málo. Celá sekce má jinak velmi rozsáhlou operativní agendu v mnoha jiných oblastech a tak se analýzy obecných rizik, výhledy do budoucna a příprava možných strategií, jak by ČNB mohla s krizemi v budoucnu zacházet, pravděpodobně v hledáčku “rizikářů” asi příliš nenacházejí. Za to jsou tam body, které, přestože jsou jistě pro praktický chod důležité, působí na veřejnost z hlediska jejich významu a uvedení mezi odpovědnostmi celé sekce ČNB spíše jako ironizující vtípky z knih Stephena Leacocka - za všechny jmenujme například “vedení podpisových vzorů ČNB a zahraničních obchodních partnerů”.

V každém případě “obchod” z názvu sekce převyšuje “řízení rizik” dle popisu při současném vědomí, kolik jevů asi zůstane neanalyzováno, v poměru cca 100:1. Ve stejném poměru pravděpodobně převažuje, jak se vně stojícímu pozorovateli jeví, i pohled “operativně-účetní” nad pohledem “strategicko-analytickým” a to nejenom v této sekci. Působí to, jako že se banka při stanovování jmen sekcí snad řídila zásadou sirů Humphreyho a Arnolda, že nepříjemnému tématu je vhodné se zbavit hned v nadpisu, kde nadělá nejméně škody.

Pan viceguvernér Marek Mora by se tedy (stejně jako ostatní členové bankovní rady) možná měli silněji než doposud zamyslet nad tím, čím a proč se snaží zabývat Evropská centrální banka a celá EU a hledat v tom impulsy pro zlepšení vlastního chodu.

Co takhle pouvažovat po vzoru ECB o založení sekce pro klimatickou změnu? Nebo alespoň založit samostatnou sekci pro strategii, predikci a analýzu rizik, která, pokud by za něco stála, by jistě klimatickou krizi nemohla pominout… Alespoň by pak pan viceguvernér mohl dostat lepší vhled do celé problematiky. Sekční šéf nové sekce by si den po svém nástupu do funkce mohl třeba přečíst klasiku žánru - zprávu sira Nicholase Sterna z roku 2007, vypracovanou z pověření britského ministerstva financí (krátké shrnutí v češtině) ohledně dopadů klimatických změn na ekonomiku.

A koneckonců, ke spolupráci s EU a ECB je ČNB povinována ze zákona a právo EU vtělené do něj ukládá ČNB povinnost mimo jiné spolupracovat s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB). Ta se ovšem klimatickými riziky a jejich vlivem na finanční systém aktivně zabývá a klade přesně ty samé otázky, které by člověk čekal i od ČNB:

  • jaké typy hrozeb finančnímu systému lze v souvislosti s klimatickou krizí očekávat
  • zda mají finanční trhy dostatek pružnosti, aby otřesy z ní vycházející mohly zvládnout,
  • jak jsou banky a pojišťovny vystavené rizikům, která pocházejí ze změn ocenění aktiv v důsledku klimatické změny
  • co se můžeme naučit z minulosti a kam je nutno investovat v budoucnosti

Je možno najít i nějaké, byť ne tak podrobné, konkrétní predikce do budoucnosti - tedy něco, co u ČNB, pokud existuje, tak se nalézt nepodařilo.

Pravděpodobně jen díky tlaku ESRB a EU obecně ze sebe ČNB dokázala vymačkat snad jediný dohledatelný oficiální dokument “Zpráva o finanční stabilitě v období 2019-2020” z posledních let, kde se nějakým způsobem vyjadřuje k rizikům spojeným s klimatickou krizí. V něm je dokonce celá kapitolka, která je klimatické změně věnována. Je to ale obdivuhodný soupis floskulí a definic, pravděpodobně především opsaných z obecných koncepčních dokumentů EU. Nenajdeme tam ani jediné číslo, jediný konkrétní údaj, který by se vztahoval k situaci v České republice nebo skutečně ukazoval nějaké výhledy.

Nazvat to skandálem v situaci, ve které se dnešní svět nachází, je vcelku zlehčování situace.

A to přesto, že jde o revoluční pozitivní moment po více než 10 (!!!) letech, kdy žádná vydaná dohledatelná zpráva o finanční stabilitě podobnou kapitolu neobsahovala. Poslední stopa po uvažování ČNB o tom, že něco jako klimatická změna existuje byla nalezena ve zprávě za roky 2008-2009, kde je dokonce i riziko klimatických otřesů na systém zmiňováno na dvou místech (v zátěžových testech pojišťoven a penzijních fondů), ve zprávě za rok 2007 byla klimatická změna v textu zmíněna dokonce šestkrát, v roce 2006 desetkrát po předchozí jediné zmínce v letech 2005 a 2004.

I v “hvězdném” roce 2006 šlo pouze o testy pojišťoven, v dalším roce pak o redukované testy pojišťoven a penzijních fondů - u bank se asi s žádnými klimatickými vlivy nepočítalo (nefinancují podniky, které mohou třeba v důsledku povodní zkrachovat? atp.), stejně jako ČNB nijak neodhadovala případné jiné trendy v ekonomickém či finančním systému, které by s působením klimatických změn mohly být spojeny.

Nelze se ubránit jízlivému dojmu, že pravděpodobně v roce 2010 v ČNB převládl názor, že klimatická změna je již otázkou minulosti a vzhledem k odchodu guvernéra Tůmy a nástupu Miroslava Singera (červen/červenec 2010) byla pak, jak se zdá, klimatická změna definována jako vyřešený a nepodstatný problém, jejímž vlivem na stabilitu finančního systému není potřeba se zabývat nebo ho zmiňovat. Nebo možná jen doznívala v ČNB také historická paměť na povodně, které přece jenom toho či onoho z letargie vytrhly?

Poznamenejme ovšem, že s postupným vytrácením zmínek o klimatických změnách od roku 2006 je spojen i dojem, který zprávy po roce 2006 vyvolávají - a to, že velmi pravděpodobně jediná větší metodicko-analytická práce ohledně klimatické změny, která kdy byla v ČNB provedena a která se dopropagovala až do konečné zprávy o finanční stabilitě, byla provedena v roce 2006 (ano, před 15 lety) a od té doby se jen postupně opisoval text z roku 2006, resp. pouze se aktualizovaly některé parametry pro prováděné testy, ale i těch se provádělo - či přinejmenším z jejich výsledků uveřejňovalo - stále méně a méně a vypouštěly se postupně jednotlivé části, dokud zmínky o klimatu nevymizely úplně - stejně jako jakékoli podrobnosti i o redukovaných, ale stále snad ještě prováděných testech CAR (kapitálové přiměřenosti) alespoň pojišťoven či fondů, dříve zmiňovaných.

Není i toto naprosto ostudné?

Slovo “vymačkat” v předchozím odstavci se zdá být bohužel opravdu na místě, v různých jiných publikovaných analýzách k finanční stabilitě i v jejich přehledu a v dokumentech v něm uvedených z vlastního výzkumu ČNB i z poslední doby se textový řetězec “klima” - ba ani “climate” u anglicky psaných textů - v souvislosti s klimatickou krizí nevyskytuje, stejný dojem potvrzuje i mediální odbor ČNB, který odpověděl podobným způsobem:

Povšimněme si toho, co z této odpovědi mimo jiné čouhá jako šídlo z pytle - banka, její představitelé ani mediální odbor nemá pravděpodobně vůbec ponětí o tom, co by mohla klimatická změna znamenat pro stabilitu ekonomiky a financí v naší zemi, podobně jako pomíjí další zásadní možné externí i interní vlivy, zjevně neplní svoji roli danou zákonem č. 6/1993 Sb. ve znění dalších zákonů, k aktuálnímu datu ukládající ČNB mimo jiné následující:

ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1
(1) Česká národní banka je ústřední bankou České republiky, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize.
(2) Česká národní banka je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze.
(3) České národní bance jsou svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a jinými právními předpisy.

§ 1a
Česká národní banka je součástí Evropského systému centrálních bank podle Smlouvy o fungování Evropské unie a podle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „Statut“) a podílí se na plnění cílů a úkolů Evropského systému centrálních bank.

§ 2
(1) Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.
(2) Česká národní banka plní tyto úkoly:
a) určuje měnovou politiku,
b) vydává bankovky a mince,
c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, zahraničních bank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“) a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních a vypořádacích systémů a na jejich rozvoji,
d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, (§ 44 odst. 1),
e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká,
f) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů).

(3) Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem, zahraničními orgány příslušnými k řešení krize, s mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem a sjednává s nimi v rámci své působnosti příslušné dohody.

(4) Česká národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.

§ 2a
(1) Česká národní banka je součástí Evropského systému dohledu nad finančními trhy a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. (2) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o významných opatřeních k omezení rizik, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému v České republice

...

Máme jako občané plné právo na zásadní zděšení z takto závažného a v podstatě jeden a půl dekády trvajícího nedostatku, stejně jako na volání po jeho co nejrychlejším odstranění. A to tím spíše, že v poslední analýze rizik pro finanční stabilitu z prosince 2020 ČNB znovu klimatickou krizi v kapitole makroobezřetnostní politiky (ani jinde) nijak nezmiňuje, zmínka z června 2020 tak tím spíše vypadá jako jen pouhá úlitba ESRB bez skutečné akceptace nutnosti něco konečně začít v oblasti klimatických rizik dělat.

Ostatně, pokud, jak tisková mluvčí i viceguvernér banky tvrdí, nespadá klimatická krize mezi témata, kterými by se banka měla zabývat, proč tedy v kapitole o makroobezřetnostní politice z června 2020 vůbec onu kapitolku o klimatických rizicích měla? Banka tímto neudržitelným stanoviskem odporuje sama sobě.

Zatímco Christine Lagarder jakožto guvernérka ECB realitu bere opravdu vážně a řeší, jak ECB může pomoci při stabilizaci finančního sektoru a hospodářství v EU jak v důsledcích přímých materiálních dopadů měnícího se klimatu, tak i v tranzitivních nákladech pro přechod k udržitelným ekonomikám zemí Eurozóny a v aktivizaci nástrojů pro boj s klimatickou změnou a ECB pod jejím vedením přistupuje k bezprecedentním environmentálním zátěžovým testům firem Eurozóny pro horizont příštích 30 let, co vidíme u našeho strážce finanční stability?

Z toho, co lze dohledat a jak se banka svými mediálními výstupy projevuje, vidíme obrázek klíčové instituce pro finanční stabilitu státu, která má na jedné straně naprosto nulový faktický zájem a know-how o existenci a povaze běžící klimatické krize a o jejím vlivu na měnovou, finanční a hospodářskou stabilitu na straně jedné, na straně druhé ale vystupuje velmi ideologicky a omezeně.

Ideologičnost lze spatřovat nejen v emotivních titulcích na stránkách ČNB typu “Ruce pryč od klimatické politiky”, “Boj s klimatickou změnou ohrožuje nezávislost centrálních bank” apod., ale i ve faktu, že pan viceguvernér vytrhává informace z kontextu a ve svých projevech neustále hovoří pouze o zhoubnosti nákupu zelených aktiv centrálními bankami a straší ztrátou nezávislosti - omezenost plyne z faktu, že nic jiného z jeho projevů neslyšíme.

Poznamenejme přitom ještě, že v posledních cca 10 letech přes neustálé sýčkování nejrůznějších prominentních analytiků - lze zmínit například populární zkázuvěštící rodinné duo Šichtařová-Pikora - o tom, jak strategie pumpování peněz do ekonomiky musí vést naprosto nevyhnutelně již v příštím roce, ale tentokrát už opravdu, k raketovému nárůstu inflace, ztrátě nezávislosti centrálních bank a celkovému finančnímu kolapsu, zatím nic srovnatelného s těmito prognózami v reálné ekonomice nenastalo a nezdá se, že by hrozilo, že by centrální banky svoje dosavadní působení nezvládaly.

Je tedy ČNB o tolik hůře vybavena po právní či intelektuální stránce, aby případné obdobné zásahy, jako jsme viděli v krizích od FEDu nebo ECB, bezpečně zvládla? Nezbývá než znovu dodat, že nedůvěra pana viceguvernéra ve schopnosti jeho vlastní instituce je znepokojující.

Ať už ale nákup zelených aktiv zhoubný je, či není, je jen jednou z mnoha možností, jak centrální banky mohou proti klimatické změně působit. Pokud to pan viceguvernér neví, nebo odmítá vzít na vědomí, pokud se brání akceptovat realitu a brání se spolupracovat s institucemi EU, snažícími se najít alespoň nějakou - a mnohdy i dost polovičatou, ale alespoň nějakou - cestu ke zvládnutí blížící se klimatické katastrofy za cenu co možná nejmenší bolesti, nebo pokud tomuto trendu dokonce jasně a veřejně oponuje, je to nesmírně znepokojující.

Pan viceguvernér Marek Mora je totiž z titulu své funkce odpovědný právě za koordinaci ČNB s institucemi EU a pokud k němu realita dnešního světa i jeho odpovědnost nedolehne, bude velmi pravděpodobně na místě se ptát, zda je tím správným člověkem pro tuto pozici.

Máslo z hlav si ale ve vztahu k setrvalému selhávání banky v oblasti analýzy budoucích rizik pro finanční a hospodářskou stabilitu - nejen ve vztahu ke klimatické krizi - musí umývat všichni členové Bankovní rady ČNB, na prvním místě přirozeně její předseda.


reklama

 
Další informace |
Autor děkuje Áronu Tkadlečkovi, bez jehož zásadního přínosu by tento seriál nevznikl.
foto - Linhart Artur
Artur Linhart
Autor je je analytik a projektový manažer.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

9.6.2021 13:21
No to je teda výplod!

Vy si, pane Linharte, opravdu myslíte, že když bude na popud ČNB do proklimatických opatření v ČR investován 1 bilion Kč na úkor navýšení zadlužení ČR, a ten se během příštích desetiletí vrátí ve formě 1 miliardy Kč ušetřených na nepříznicvých dopadech globálního klimatické rozvratu, že pak ČNB dělá svou práci dobře?

Já myslím, že mizerně.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

9.6.2021 19:15 Reaguje na Jiří Svoboda
Nevím, jestli jste ten článek nečetl, nebo co... Takže Vám to znovu shrnu:
Celá série těch článků se ne se v duchu toho, že zužovat angažmá ČNB jen na nějaké vlastní zelené investice z její strany - které po ní ani nikdo nechce - je naprostý nesmysl. A že je spousta dalších záležitostí, kde ČNB svoji roli neplní, jako je především analýza rizik vyplývající z klimatické změny pro stabilitu financí v České republice. Pokud popíráte, že taková rizika existují, pak si nepamatujete ani na povodně, ani na sucha, ani nevíte nic o tom, co se děje ve světě, ani se neobtěžujete - když už o tom nic nevíte - kliknout na odkazované dokumenty a poučit se o tom, jak se na to dívají jinde a co se ve světě děje.
Více Vám asi těžko mohu pomoci to pochopit.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.6.2021 20:53 Reaguje na Artur Linhart
Zatímco údajná změna klimatu je rizikem dosti mlhavým a v první řadě se týká zajištění bezpečnosti (takže pro obranu a vnitro), zelená politika z brusele je ohrožením jasným a stěží odvratitelným. Až se Boleslav začne podobat Detroitu, protože montáž těch pár elektrovozítek tu obrovskou fabriku neuživí a všichni ve státě budou trpět nespolehlivými dodávkami šíleně drahé elektřiny, to bude průšvih.
Ale smí se vůbec ČNB chystat na tuhle vlnu devastace?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.6.2021 21:20 Reaguje na Artur Linhart
Já si jsem plně vědom vážnosti dopadů klimatické změny na ČR i obrovských škod, které způsobí.

Akorát jsem z vaších 4 článků opravdu nepochopil, co rozumného by mohla ČNB pro zmírnění klimatické krize udělat. Možná lepší, než napsat 4 rozplizlé články, by bylo napsat 3 rozumně zformulované věty. Zkuste to, prosím! Ani z vaší reakce jsem nepochopil, oč vám vlastně jde.
Odpovědět
ig

11.6.2021 12:45 Reaguje na Artur Linhart
Já jsem to četl, tedy jen začátek, než jsem nudou usnul. Jenom jedna věc: banka, která se honí za cool trendy, obvykle spláče nad výdělkem. Viz hypoteční krize v USA. Za mě je dobře, že ČNB ty bláboly klimaplašanů ignoruje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.6.2021 14:13
Pravdu ma, analytik. Nic jineho nez Hori ma panenko me nenapada.

Zatimco ty predchozi clanky jsem cetla a snazila se chapat vase stanovisko, toto je uz hrozne. Pritom popirate, co jste predtim psal a i popirate vlastni odpovedi diskutujicim. Napr., je mozne, ze investovani se nejmenuje nakup aktiv, to ja nevim. Vim ale, ze svycarska NB ma podil ve finske energeticke spolecnosti. To CNB muze mit v ceske energetice taky, jestli chce. Prece jen je to banka a investice a zmenu struktur by mohla podporovat, protoze to zvysuje obeh penez v ekonomice. Ze to v tomto pripade nedela, je zdrzenlive a slusne, primo nebankovni chovani. Tzv. klimaticka zmena je pro banky jiste vyhodna. Pozice CNB je konzevativni, vadi vam to?
Ze zkusenosti snad i vy sam vite, ze polovicata cesta je nekdy horsi nez vlastni nebo zadna cesta, proc by se mela CNB orientovat podle soucasnych napadu ECB? Je to prikaz? Zap. Evropa je casto zasazena silenstvim, dnes barvy zelene. Stejne nam to bude nasilim vnuceno, do te doby ale neni nutne se k tomu aktivisticky hlasit.
Nokdo nepopira znecisteni prostredi.Krome hodnot CO2 v ovzdusi, jsou i jine druhy, plynne oxidy, odpady, tezke kovy..., co nas opbklopuji, a proti kterym se bojovat da a ma! Za cenu investic. Jenze prave ceny ekologickych investic odehnaly prumysl z Evropy nekam, kde se ekologicky vyrabet a tezit nemusi. Nadnarodni firmy se dokonce snazi ovlivnovat zakony v bananovych republikach, aby se na ekologii a bezpecnost prace nehledelo a pokrytecky se o tom v Evrope, USA nemluvi, pritom se to vi. Nebo to tak neni? Vidim to moc zjednodusene?
Odpovědět
AL

Artur Linhart

9.6.2021 19:27 Reaguje na Jarka O.
Nevím, znovu mi připadá, že jste ten článek vlastně nečetla... Takže Vám to znovu shrnu:
Celá série těch článků se nese v duchu toho, že zužovat angažmá ČNB jen na nějaké vlastní zelené investice z její strany - které po ní ani nikdo nechce (a navíc ještě z nich strašit ztrátou nezávislosti ČNB) - tak, jak to pan Mora dělá, je naprostý nesmysl. A že je spousta dalších záležitostí, kde ČNB svoji roli neplní, jako je především analýza rizik vyplývající z klimatické změny pro stabilitu financí v České republice. Pokud popíráte, že taková rizika existují, pak si nepamatujete ani na povodně, ani na sucha, ani nevíte nic o tom, co se děje ve světě, ani se neobtěžujete kliknout na odkazované dokumenty a poučit se o tom, jak se na to dívají jinde a co se ve světě děje.
Více Vám asi těžko mohu pomoci to pochopit, všechna vodítka, pokud se opravdu upřímně budete snažit o porozumění - jsou v článcích.
Seriál byl původně psán jako jeden velký článek, proto rozsekání do více částí možná může způsobit potíže s konzistencí jednotlivých částí, pokud si to ale přečtete znovu vcelku a budete se snažit skutečnosti, na které poukazuji, neideologicky promýšlet, věřím, že se Vám v pochopení toho, co jsem chtěl nasvítit, velmi přiblíží.

Každopádně děkuji za Vaše komentáře.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.6.2021 22:04 Reaguje na Artur Linhart
Po sérii článků a odpovědi už nechápu, co je správné a co špatné, co je nahoře, co dole. P. Mora má mlčet, pak má zas mluvit, ale jinak nez mluví, a vy si zřejmě myslíte, že ČNB má provádět analýzu rizik, ale taky o nich má mlčet, jestli ji to nevyjde jako ECB. Už nevím. Je mi jasne, že ČNB je ovlivnena Klausem. No a? Ten pán podle vas nema renomé, fajn, nejsem jeho advokát. Na kolika mezinar. konferencich jste byl vy? A jiné banky jsou taky ovlivněné.
Vy umíte rozdojit kozla, prodat led do Gronska, písek na Saharu, a ještě jim s tváří hráče pokru tvrdit, že ho za rok budou mít málo. Je to schopnost, kterou obdivuji. Myslím to doopravdy. Mohla bych mít oprávněně něco proti tomu, že mě považujete za čechácka, co neví nic o dění v Evrope, ale nestojí mi to za to. Dekuji za odpovědi.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2021 10:01 Reaguje na Jarka O.
Pan Lihart je analytik moderního střihu. Udělat analýzu, kde je páté přes deváté, aby se to dalo využít tak, jak se právě někomu hodí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.6.2021 10:09 Reaguje na Jiří Svoboda
No, a jestli jsem spravne pochopila, tak jsme nejak podobne mladi, takze to obdivuji. Nekdo je moderni, nekdo konzervativni. Ty clanky jsou zajimave.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2021 11:07 Reaguje na Jarka O.
Mně se ty články zdály nezajímavé, protože jsem při jejich čtení nechápal, oč vlastně jde. Možná je to můj problém.

Pokud mi pomůžete s chápáním, budu rád.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.6.2021 12:39 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak byl to zajimavy nahled do mysleni. Neni to jen vas problem. Oc jde obecne? Oc jde p. Linhartovi? Taky si porad nejsem jista. Muze banku asi zazalovat, jestli si mysli,ze banka neplni sve zakonne ukoly, ale to je takove skarede. Mozna taky mysli,ze pokud se nepostarame o snizeni CO2, tak se o ostatni problemy zivotniho prostredi uz brzo nebudeme moct starat vubec. Ja si treba myslim, ze je to jen jeden z problemu, o ktery se dobrovolne muzem starat paralelne s jinymi vetsimi problemy a jedovatejsimi zplodinami v zivotnim prostredi nez je CO2 a vidim proste problemy pro zivot cloveka jinde. Pro planetu, atmosferu, globalne, jestli je nase cinnost problem? Vy vidite CO2 taky jako velky problem. Pro me je CO2 zivotne dulezity, co je spravne mnozstvi, nevim. Je zvlastni, ze na te Arrheniove domnence si postavila zivnost jeho povedena rodina a z domnenky se stala pravda. Ja ten graf o narustech teplot asi od konce valky doted, nevysvetlitelny mnozstvim slunecni radiace z postupimskeho ustavu pro klima, pred 15 lety taky videla u kamaradu astronomu, kteri tam pracovali. Doufam, ze se najde jine vysvetleni nez ta troska CO2 ve vzduchu, musime byt trpelivi. Co takhle pokusy s atomovkami? Jedine, na cem se s p. Linhartem shodnu, je, jak psal, ze se zbytecne vydava hodne prostredku na zbrojeni. Takze asi nebudou zadne jine pruseciky. Asi jsem Vam moc nepomohla, ze?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.6.2021 13:04 Reaguje na Jarka O.
Díky za snahu. Oceňuji!

Já vůbec nemám problém s obavami pana Linharta z důsledků klimatického rozvratu velmi konzistentně vysvětleného spalováním fosilních paliv. Mně pořád není jasné proč šije do ČNB a co jí vlastně vytýká. Pokud by ČNB dělala svou práci (dle mého) dobře, varovala by před všemi investicemi do ekonomicky ztrátových (dotovaných) proklimatických opatření, dokud nebude přijat globální koncept pro efektivní řešení klimatického rozvratu. Možná by se takový postup ČNB líbil i panu Linhartovi.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.6.2021 16:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenze bohuzel jsou dotace uznavanou soucasti dnesniho systemu. Se slovy globalni koncept mam problem. Mozna by se neco libilo p. Linhartovi, ale zase ne CNB. A kdovi, jestli p. Linhart odpovi, asi uz ma vikend, ja za chvili taky. Nashledanou.
Odpovědět
AL

Artur Linhart

28.6.2021 14:45 Reaguje na Jarka O.
"Troška CO2" - zanedlouho o 50% více než před 200 lety, stejně kolik v atmosféře nebylo několik milionů let - tomu říkáte troška?

Doporučil bych Vám třeba tento web,
https://skepticalscience.com/translation.php?lang=1
kde se můžete dozvědět o mýtech spojených s klimatickou změnou a jejich vyvrácení více na různých úrovních odbornosti, pokud mluvíte anglicky i ve větší šířce - ale počíst si mohou i neangličtináři.
Nebo třeba český web
https://faktaoklimatu.cz/
Odpovědět
AL

Artur Linhart

28.6.2021 14:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Mým cílem bylo zasadit výroky pana viceguvernéra do kontextu globální skutečnosti a doložit na konkrétních příkladech, v čem ČNB selhává ve své roli.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

9.6.2021 14:19
Autor je buď grafoman nebo hodlá někam kandidovat. Jiné vysvětlení pro tuhle záplavu klima-akčního ptydepe v několika předlouhých článků na jedno brdo mě nenapadá.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.6.2021 20:46 Reaguje na Dalibor Motl
Napadá mne termín "mentální průjem".
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.6.2021 15:20 Reaguje na Viktor Šedivý
Kdyby tomu bankovnictví aspoň trochu rozuměl ... :-/.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.6.2021 14:47
Jednoznačně nejlepší článek celé série.

Protože je poslední.

Tedy aspoň doufám ...

Odpovědět
ms

10.6.2021 20:09
ČNB bude mít dost starostí s problémy komerční českých bank, jež povinně zezelenaly a hrozí jim zjištění, že investice do tzv. obnovitelných zdrojů nejsou ani zelené, ani udržitelné. Každý velký projekt dnes musí mít analýzu enviromentálních dopadů. Pro pseudozelenou násilnou ideologii EU, je příznačné, že Grean Deal žádnou impact studii nemá. Sluneční a větrné elektrárny, baterie elektrických aut nejsou záměrně posuzovány v celém svém životním cyklu, protože by se ukázalo, že je to masivní technologie s tíživým dopadem na udržitelnost života na planetě kvůli drancování zdrojů a neschopnost tyto technologie skutečně recyklovat - viz hluboká 287stránková analýza Mezinárodní agentury pro energii https://iea.blob.core.windows.net/assets/278ae0c8-28b8-402b-b9ab-6e45463c273f/TheRoleofCriticalMineralsinCleanEnergyTransitions.pdf
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.6.2021 15:26 Reaguje na
Já myslím, že zrovna bankovnímu sektoru z vámi uváděných příčin nic zásadního nehrozí, protože drtivá většina všech těchto projektů je z velké části financována z veřejných zdrojů, ať přímo, či nepřímo.

Pokud zde nějaké riziko hrozí, tak je to riziko negativního vývoje ekonomiky jako celku ... což se v dlouhodobějším horizontu opravdu může stát, pokud budeme furt takhle blbnout a poroučet větru dešti. Jenže pokud by to opravdu nastalo, tak to s sebou semele kde co. Banky nebudou výjimkou a pravděpodobně ani ne první na ráně.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist