https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/bedrichn-moldan-environmentalni-souvislosti-jaderne-energie?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bedřich Moldan: Environmentální souvislosti jaderné energie

15.10.2019
Pravděpodobnost havárie malá, důsledky fatální. Na ilustračním snímku jaderná elektrárna Temelín.
Pravděpodobnost havárie malá, důsledky fatální. Na ilustračním snímku jaderná elektrárna Temelín.
V roce 2019 vyrábí na světě 450 jaderných reaktorů okolo 10 % elektřiny (zhruba 5 % globální spotřeby primárních energetických zdrojů). Jejich počet už od 80. let zůstává přibližně stejný, některé nové se uvedly do provozu, jiné odstavily. Žádný z odstavených zatím nebyl rozebrán a dekontaminován, což se všeobecně považuje za mimořádně náročnou a nákladnou operaci. Tento stav nejspíš bude trvat i do budoucnosti, nějaký nový průlom pravděpodobně nenastane.
reklama

 

Hlavním problémem, který brání rozvoji jaderné energetiky, jsou vysoké investiční náklady, navíc v průběhu výstavby obvykle výrazně zvyšované. Příkladem může být finská elektrárna Olkiluoto, jejíž výstavba začala v roce 2005 s tím, že bude stát 3 miliardy EUR a bude uvedena do provozu v roce 2009. Na konci roku 2019 se však stále ještě staví s příslibem spuštění v roce 2020 a náklady 8,5 miliard EUR.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je naproti tomu postupně stále levnější, dramaticky klesá cena fotovoltaických zařízení, větrných elektráren, ale i baterií a dalších způsobů uchovávání energie, zatímco cena konstrukce jaderných bloků zůstává stejná nebo spíš stoupá. To je nepochybně hlavním důvodem, proč renesance jádra nenastává a pravděpodobně ani v budoucnu nenastane. K tomu přistupuje řada problémů společenského a environmentálního charakteru, které bere velká část veřejnosti v mnoha zemích stále velmi vážně.

Na prvním místě je obava z možné havárie a jejích důsledků. Pravděpodobnost takové události je sice malá, ale jak je všeobecně známo ze zkušeností z Černobylu a z Fukušimy, důsledky jsou fatální.

V současné době, kdy jsme si pomalu zvykli na nejrůznější teroristické útoky, k možnostem technických a dalších příčin případné nehody je nutno přidat i tento faktor. Ochrana bezpečného provozu jaderných elektráren je nepochybně na velmi vysoké úrovni po všech stránkách od zabránění kyberútoků po fyzickou ochranu samotných objektů. Požadavky na bezpečnost se neustále zvyšují, což však zároveň v konečném efektu vede ke zvyšování nákladů na produkci jaderné elektřiny. Havárie větší či menší, ať už z jakékoliv příčiny, však úplně vyloučit nelze.

Různé environmentální zátěže jsou spojeny s celým jaderným cyklem, od dobývání surovin přes jejich zpracování po bezpečnou likvidaci odpadů. Těžba uranových rud má stejné nepříznivé důsledky na prostředí, krajinu a přírodu jako jsou i důsledky dobývacích operací pro jiné nerostné suroviny, avšak úprava a zpracování přináší navíc nebezpečí kontaminace radioaktivními látkami. Například odkaliště jsou v tomto směru mnohdy potenciální časovanou bombou.

Důležitým faktorem, který je třeba vzít do úvahy pro celý jaderný cyklus, je doprava nebezpečných materiálů, ať už surovin, do různé míry zpracovaných produktů nebo i odpadů. Pro všechny fáze cyklu proto platí nutnost pečlivého zabezpečení od speciálních dopravních prostředků po ochranu dopravních tras. V minulosti se právě doprava stávala předmětem protestů, mnohdy i násilných.

V průběhu produkce tepelné energie v jaderném reaktoru vzniká vyhořelé palivo, které je hlavním radioaktivním odpadem celého procesu. Odpadů je ještě víc od zamořených oděvů po různé součástky a ingredience, ale využité palivo je nejvyšší kategorie, které je třeba kvůli obsahu četných vysoce aktivních izotopů velmi důkladně a trvale izolovat od biosféry.

Teoreticky je možno využité palivo přepracovat, avšak jak technicky, tak ekonomicky se s touto možností nepočítá. Největší podíl radioaktivity nesou relativně krátkodobě zářící izotopy cesia a stroncia (poločas rozpadu okolo 30 let), ale nebezpečné jsou i mnohé další izotopy s poločasem rozpadu mnohem delším v řádu tisíců a více let.

Odpady se až dosud většinou skladují na pozemcích elektráren, kde se jejich aktivita časem snižuje, zejména v prvních letech. Dlouhodobě se počítá s jejich permanentním umístěním v podzemních úložištích. Úložiště má být vybudováno ve stabilní geologické struktuře několik set metrů pod zemí, odpady musí mít několikanásobnou izolaci (vitrifikace, barely z nekorodujícího materiálu a další technika, okolní horniny) a musí být možno je eventuálně z úložiště vyjmout.

Každý stát je za své vlastní odpady zodpovědný a bude je likvidovat na vlastním území. Funkční úložiště je mimořádně náročná záležitost, zatím žádné nikde na světě vybudováno není, několik se jich buduje. Kromě technických a ekonomických problémů je přitom třeba překonat pochopitelné obavy místní veřejnosti, která nechce žít v blízkosti věcí nebezpečných po tisíce let; ovšem bez dohody s místními obyvateli vybudovat úložiště v demokratické společnosti nelze.

Ani u nás, ani nikde v blízkých zemích jsme naštěstí nebyli svědky žádné větší jaderné havárie nebo jiné mimořádné události, stávající elektrárny představují stabilní zdroj energie. Mnoho reaktorů, které jsou obvykle konstruovány na 30-35 let, bude pravděpodobně ještě déle sloužit, protože se může dařit jejich životnost prodloužit, a doufejme, že dobře. Environmentální a jiné problémy však trvají, stejně jako obavy veřejnosti z nepravděpodobné, ale přece jen možné havárie.

Nicméně mnoho zemí se bez jaderné energie dobře obejde (třeba Itálie, Rakousko, ale i většina zemí světa, jen 31 ze zhruba 200 států světa jaderné elektrárny provozuje), některé plánují své jaderné reaktory v nejbližší době odstavit (Belgie, Německo, Španělsko, Švýcarsko), další o tom uvažují (například Švédsko, Nizozemsko, Taiwan).

Dva základní principy představují základní překážku pro větší rozvoj jaderné energetiky, ale zároveň jsou pobídkou pro rychlý rozvoj energetiky nové. Především je to princip předběžné opatrnosti, který velí vyvarovat se potenciálním rizikům, pokud to není nezbytně nutné. A zde se ukazuje, že to opravdu nutné není, protože existuje adekvátní alternativa.

Uplatňuje se druhý důležitý princip, totiž ekonomická přijatelnost: Nová energetika je založena na obnovitelných zdrojích podstatně levnějších než jakékoliv reaktory. Využívá sofistikovaných systémů managementu poptávky, různorodých a rychle se zlepšujících způsobů uchovávání energie, má pružnou decentralizovanou podobu včetně městských a komunitních minisystémů, přizpůsobenou potřebám a přáním uživatelů. Ve svém úhrnu je výrazně levnější než centralizovaný systém založený na masivních, málo přizpůsobivých jaderných zdrojích.


reklama

foto - Moldan Bedřich
Bedřich Moldan
Autor je ekolog a zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí UK.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

15.10.2019 01:11
Mimořádka tu už byla, v Jaslovských Bohunicích. Byla vyhodnocena jako havárie bez vlivu na okolí (stupeň 4), ale vedla k ukončení provozu elektrárny. Nicméně to není důvod k ustoupení od jaderné energetiky. Naopak, současný přístup (vyhořelé palivo je odpad, který se musí lidem ztratit z očí) vidím jako mylný. Je potřeba jej přepracovat a dále využívat v nových elektrárnách nového typu, jen tak se efektivně využije. Uranu je sice všude dost, ale jestli chceme pokrýt příštích 200 - 500 let (můj odhad do spuštění první fúzní elektrárny), tak jiná možnost není. Že mají lidi z jaderné energetiky hrůzu je při tom sice zajímavé, ale úplně irelevantní. Ono je to totiž přejde, až budou všechny levné obnovitelné zdroje využity (v Německu to u větráků už pomalu začíná) a lidi budou kvůli nedostatku energie v zimě mrznout a v létě padat vedrem, nepůjde jim televize a v obchodech bude jenom zelí a tuřín.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2019 06:35 Reaguje na
Mimořádně stopro souhlas. To není ani tak enviro, jako spíše mentální předpojatost, jíž guru (modla) zelených ovlivnil náladu (tj. strach) ve společnosti. U nás jaderní inženýři chodí do práce střízliví, a nehrozí tedy sérii psích kusů, jakých se dopustili na Ukrajině. Jsem zastáncem energetického mixu, do něhož paří i jádro. Vítr ani slunce nejsou spolehlivý zdroj, a co se týká ceny, vzpoměňte si na provolání našeho krále: Království za koně! Až budou měšťáčci klepat kosu a nepojede bedna, budou ochotni zaplatit cokoliv, jen aby bylo teplíčko a Džejár online.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.10.2019 08:53 Reaguje na Karel Zvářal
V Černobylu nešlo o střízlivost či opilství. Tam šlo o to, že osádka musela provést experiment "za každou cenu", protože to v totalitním režimu prostě dostala befélem a následků jeho neuposlechnutí se bála víc než jaderné nehody.

Čili jediné riziko z JE spočívá v tom, že EU směřuje k totalitě, srovnatelné s tou sovětskou. To bychom si měli ohlídat a zavčas obnovit železnou oponu, tentokrát bránící průchodu levičácké totality z opačného směru. Pochopitelně, nejen kvůli jaderným elektrárnám.
Odpovědět
MS

Michal Staša

15.10.2019 15:10 Reaguje na Jan Šimůnek
A proč mi stát zakazuje vybudovat velkou baterii na vyrovnávání frekvence v síti? To není totalita?
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.10.2019 15:13 Reaguje na Michal Staša
jen si tu baterii postavte a provozujte ji, pro sebe nebo na kšeft. za svoje. nebo o tom aspoň pouvažujte. možná, že Vás to přiměje k nějaké smysluplné ekonomické kalkulaci.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.10.2019 18:48 Reaguje na Michal Staša
Asi vás to nenechají postavit všude.
Já bych třeba taky rád vyráběl na živnosťák doma ve sklepě nitroglycerin, ale oni mi to nepovolí, protože v případě nehody bych srovnal se zemí hezkých pár baráků (trochu nadsázka, aby bylo jasno).

A i ta velká baterie může opravdu pořádně bouchnout, takže se asi taky nedá postavit a provozovat všude.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

16.10.2019 08:39 Reaguje na Michal Staša
Jak ho zakazuje ? Chcete prodělat kalhoty ?
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.10.2019 09:26 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Protože taková baterie s rizikem výbuchu prostě představuje veřejné ohrožení, což limituje jak osoby, kterým to bude povoleno, tak i lokality, v nichž to bude povoleno.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.10.2019 21:50 Reaguje na Jan Šimůnek
Nebezpečné chemikálie taky nemůžete převážet kde Vás napadne. Některé silnice jsou pro takovou přepravu vyloučeny, protože v nich hrozí riziko zamoření podzemních vod a místních zdrojů...
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

16.10.2019 08:38 Reaguje na Jan Šimůnek
Hlavně je potřeba zmínit, že jaderné reaktory černobylského typu s kladným dutinovým koeficientem jsou funkčně něco úplně jiného než tlakovodní reaktory, které jsou zkonstruovány tak, aby se chovaly přesně naopak a tudíž bezpečně.

Stejně tak tsunami ve Fukušimě byla tak drastická událost, že ji uprostřed Evropy lze simulovat snad jen válečným konfliktem...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2019 12:51 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Ale copak byl problém, aby byla elektrárna naprojektována a zrealizována tak, aby dieselagregáty (klíčový bezpečnostní prvek) byly ochráněny i před 40 m vlnou tsunami například jejich polohou v dostatečné výšce? Tady je chyba zadavatele projektu či provozovatele evidentní a zcela neomluvitelná.
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.10.2019 19:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Dieselagregáty byly OK. Problém nastal tím, že orgány řešící situaci po tsunami neměly dodání paliva do nich jako jednu z priorit. A tudíž palivo došlo a přestaly se chladit reaktory ...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2019 20:03 Reaguje na Jan Šimůnek
Odkud toto víte?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

16.10.2019 20:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, prosím Vás, nepište sem totální nesmysly. Než něco o Fukušimě napíšete, tak si alespoň trochu zjistěte, jak tato havárie proběhla. Když nic nevíte, tak radši nic nepište. Jak Vám má člověk věřit cokoliv v jiné oblasti, když o takové poměrně dobře známé věci a lehce dohledatelné píšete totální nesmysly. Jinak povídání o událostech ve Fukušimě jsem měl třeba pro pátečníky: https://www.youtube.com/watch?v=_vMzfEBy3cI, Už osm let píši cyklus článků o této události a vývoji při likvidaci jejich následků. Poslední část cyklu je zde: http://www.osel.cz/10411-fukusima-i-po-osmi-letech.html a napsal jsem o tom i knihu: https://www.kosmas.cz/knihy/208683/fukusima-i-pote/
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.10.2019 09:27 Reaguje na Vladimír Wagner
Jenže právě z vašich článků vycházím.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.10.2019 14:54 Reaguje na Jan Šimůnek
A kde jste tam přečetl to, co jste zde napsal? Nikde to tam není. Pokud mi to neukážete, musím Vás označit za lháře.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.10.2019 08:25 Reaguje na Vladimír Wagner
Výtah z vašeho textu je zde:
https://www.idnes.cz/technet/veda/katastrofa-v-jaderne-elektrarne-fukusima-tsunami.A160311_163531_veda_mla Ještě budu dohledávat zdroj informace, že byl kritizován fakt, že mělo nízkou prioritu v plánech záchranných prací zajištění paliva pro dieselagregáty a dodání náhradních za ty, které tsunami zatopilo.
Ale až po víkendu.

Za určitá zjednodušení (část agragátů byla zaplavena) se omlouvám.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.10.2019 10:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Takže se pane Šimůnku na to podívejme podrobněji. Ten článek napsal Matěj Lázňovský a opravdu vycházel a poměrně velice dobře z té mé knihy. Dovolím si citovat z toho jeho článku (jde o převzatý text z knihy), který jasně ukazuje, že pravdu měl pan Svoboda a vy ne: "A vlny tsunami opravdu přišly. První vlna dorazila k elektrárně v čase 15:27 místního času. Byla vysoká pouhé čtyři metry a vlnolam ji lehce odrazil. Druhá vlna přišla v 15:35, měla už skoro patnáct metrů a zaplavila areál elektrárny. V některých místech prvního až čtvrtého bloku dosáhla hloubka vody v maximu až pěti metrů. Zničila čerpadla mořské vody, elektrické rozvody a zdroje stejnosměrného proudu u bloku jedna, dvě a čtyři. Prorazila si cestu do strojoven, kde zaplavila a úplně zničila náhradní dieselové generátory v suterénu i elektrické rozvody. V těchto místech také zabila dva pracovníky, jejichž těla byla nalezena až po řadě dnů. Byly to jediné oběti této události v elektrárně. Výsledkem byla ztráta všech zdrojů energie s výjimkou venkovního, vzduchem chlazeného dieselagregátu u šestého bloku, který tak mohl být využit pro 5. a 6. blok. Souhrnně, bloky 1, 2 a 4 ztratily veškeré zdroje, blok 3 ztratil veškeré zdroje střídavého proudu a jeho baterie dodávající stejnosměrný proud vydržely pouze do úsvitu 13. března. I tak hodně pomohlo, že zajistily osvětlení a napájení v kontrolní místnosti pro 3. a 4. blok v kritických prvních hodinách. Blok 5 ztratil veškeré zdroje střídavého proudu.
Tsunami nevyřadilo jenom zdroje energie. Zničilo a spláchlo pryč auta, těžkou techniku, nádrže na naftu a štěrk na zpevněných cestách. Poškodilo budovy a v nich nejen elektroinstalaci, ale i další vybavení. Mořská voda zaplavila celou plochu, na které se nacházely budovy elektrárny. Velice intenzivně zasáhla i hermeticky uzavřené prostory třetího a čtvrtého bloku a společných zařízení (budova společného bazénu). Po opadnutí vody byly všude rozházeny trosky, které velice ztěžovaly pohyb pracovníků. Samotné zemětřesení také vytvořilo trhliny venku na volných prostorách i cestách. V budovách pak zpřeházelo část neupevněného zařízení. Dříve průchodná místa byla zatarasena, v cestách zely nebezpečné díry. V budovách byla tma a i na známých místech vzniklo riziko nečekaných překážek. Výpadek elektřiny způsobil, že nefungovala monitorovací zařízení a také komunikace v samotné elektrárně i s okolím byla velmi ztížena. Situaci tak musel řešit personál bez odpovídajících prostředků a manuálů. Zmíněné zničení komunikací extrémně znesnadnilo dopravu náhradních zařízení potřebných k zajištění havarijního chlazení reaktorů, jako byly hasičské stříkačky či náhradní zdroje elektřiny. A hlavně znemožňovalo jejich rychlé a účinné zapojení do záchranných prací. Situace byla komplikována ještě tím, že personál musel reagovat na sekundární otřesy, které po hlavním zemětřesení následovaly, a neměl jistotu, zda nepřijdou další velké zemětřesení či tsunami. Potřebné dieselové agregáty z oblastí mimo elektrárnu by v principu byly dostupné, ale pro dopravu helikoptérami byly příliš těžké a doprava po silnici byla v danou chvíli prakticky znemožněna dopady zemětřesení a tsunami. Obnova rozvodu elektřiny vyžadovala položení velkého množství kabelů. Ty byly také k dispozici, ale byly velice těžké a pro manipulaci s nimi nebyla k dispozici fungující těžká technika. Každá činnost tak potřebovala příliš mnoho času."
Je tam také schéma umístění dieselagregátů a proč byly zatopeny a velmi podrobně popsáno, jak situace probíhala v následujících hodinách a dnech.
Omlouvám se, že jsem tu dal takový kus textu. Ale krásně to ukazuje, jak texty čtete a jak si informaci v nich přetváříte. No s tím hledáním toho, že někde v mých textech je vaše tvrzení: "Dieselagregáty byly OK. Problém nastal tím, že orgány řešící situaci po tsunami neměly dodání paliva do nich jako jednu z priorit. A tudíž palivo došlo a přestaly se chladit reaktory .", to asi dopadne, jak se Zemanovým hledáním citátu Peroutky.

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.10.2019 10:29 Reaguje na Vladimír Wagner
Oprava, pan Lázňovský je Matouš.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.10.2019 09:01
Teď sedím u okna, venku temnota z nízké husté oblačnosti, vítr sotva hýbe zbylými listy na stromech. OZE budou dodávat snad desetinu, snad ještě méně, svého nominálního výkonu.

A i kdybychom jich postavili za tisíc Temelínů, v noci a za bezvětří nic do sítě nedodají, na rozdíl od jednoho Temelína a jedněch Dukovan. A přebytek elektřiny z OZE v době, kdy náhodou běží, je nám k exkrementu, protože kapacita pro stavbu přečerpávacích elektráren je u nás prakticky vyčerpaná (no, věděl bych - což vybagrovat celou Šumavu, kterou ekologové naprosto zničili, jako Mravenečník? - vyřešilo by to problémy s termikami). A jiné druhy skladování elektřiny jsou buď děsivě neúčinné, nebo nepřekročily rámec fantasmagorického blábolení a projektů blížících se perpeťáctví.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.10.2019 17:04 Reaguje na Jan Šimůnek
power-to-gas, power-to-diesel - 70% konverze, liquid air - 70% cyklus
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2019 17:10 Reaguje na Petr Dvořák
Prosím lépe vysvětlete, doložte.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.10.2019 18:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Už jsme to tu párkrát rozebírali. Fa Solarfire proklamuje účinnost konverze elektřina->nafta cca 70%. Teď by měli někde (Švédsko?) stavět (polo)provozní fabriku.
Připadá mi mnohem lepší přeměnit fluktuující energii větru/slunce na naftu/metan a tu pak použít dle libosti, než těmito zdroji zatěžovat distribuční soustavu (a nedejbože to pak pumpovat ještě do elektromobilů - další konverze energie tam a zpět, další drahé materiály atd). Dá se to krásně uskladňovat a existuje na to infrastruktura. Navíc sluneční energie by šla použít pro štěpení vody efektivněji přímo, namísto krkolomné cesty přes fotovoltaiku a elektrolýzu, kdy hned na začátku zahodíme ~80% energie. Obecně mi připadá obsese elektřinou skoro až škodlivá (50% spotřeby primárních zdrojů, z toho 70% vyletí do luftu "komínem").
Nevím jestli to takhle v rychlosti stačí, ale mám na spěch.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2019 09:36 Reaguje na Petr Dvořák
Pokud je pravda účinnost konverze elektřina->nafta cca 70%, pak nevěřím, že to je levné zařízení. A pokud nebude využito na 100% a bude čekat na levnou elektřinu, půjde rentabilita do kolen. Ani elektrolýza vody se z důvodů velmi vysokých investičních nákladů při 100% využití nevyplatí.

A kde jste byl na přímém rozkladu vody slunečním zářením? Ano, přání bývá otcem myšlenky, ale někdy je potenciální otec neplodný.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.10.2019 15:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Paroplynová elektrárna také není levné zařízení.

Přímý rozklad je v plenkách, jen říkám, že je to možná zajímavější cesta, než cpát elektřinu do sítě a spoléhat na elektromobilitu.
Odpovědět
ig

15.10.2019 17:30 Reaguje na Petr Dvořák
Tady mám dokonce práci, která popisuje 80% účinnost uzavřeného cyklu P2G
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360544218320693?via%3Dihub
A určitě je někdo brzo trumfne jinou ryze teoretickou prací o 90% účinnosti :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.10.2019 09:08 Reaguje na
No moc pěkné. :D :D A běžný palivový článek má 50%? Ale tak, proč ne, je tam psáno, že je to teorie - třeba se v praxi povede přiblížit, třeba ne, to je výzkum.

Nicméně, 70% pro otevřený cyklus mi připadá docela fajn a to je už praktické číslo. Proč to konvertovat zpět na elektřinu a pak tím hnát auta nebo vytápět aj, když se to dá odlifrovat do plynovodu s mnohem větší kapacitou a bezproblémovým uskladňováním v řádu měsíců a použít přímo v aplikacích, kde je plyn vhodný.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2019 09:39
Odkud to ten pan Moldán opisoval? To rozhodně není věcná objektivní analýza!

Rizika jaderné energetiky evidentně zvyšuje a nepříznivá faktory OZE nechce vůbec vidět. Argumentuje proti jaderné energetice principem předběžné opatrnosti a staví jej nad princip jistoty klimatického, energetického i zřejmě ekonomického rozvratu reálně hrozícímu při dominantním nasazení OZE.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2019 11:55 Reaguje na Jiří Svoboda
Jj, to bych z principu předběžné opatrnosti nesměl jezdit autem či létat, neb hrozí riziko havárie. Prostě onoho tvora novým kouskům nenaučíš.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2019 13:45 Reaguje na Karel Zvářal
A co takové boreliózní klíště ve vlahém lese!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2019 14:46 Reaguje na Jiří Svoboda
To už je potom lepší neopouštět mateřské lůno, neb tento svět je plný nástrah. Jo kdyby z PPO vyklidili ta početná sila s hlavicemi rozesetá (téměř) po celém světě, riziko apokalypsy by se podstatně umenšilo. S tím strašením Temelínem je to jen takový přeshraniční folklór, aby řeč nestála...
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.10.2019 15:11 Reaguje na Karel Zvářal
předběžnou opatrností může být docela dobře i nelikvidovat funkční a stabilní zdroj energie ve prospěch chimér. princip předběžné opatrnosti je klacek, kterým se dá mlátit naprosto cokoli. to je něco jako obvinění oponenta z fašismu.

mimochodem, u toho boje proti jádru se dá položit logická otázka "cui bono" a z odpovědi mrazí a konspirace s největším vývozcem fosilních paliv a jeho oblíbenými metodami hybridní války jsou nasnadě.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2019 15:40 Reaguje na Lukas B.
Klást si otázku cui bono velmi často pomůže k vysvětlení společenských jevů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.10.2019 17:53 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak znám pohádkového dědečka s jeho nevzrušeným ekovyprávěním, jde to z něho, jiné zájmy bych v tom nehledal. Prostě lidé jsou různí, s tím je třeba se smířit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2019 12:58 Reaguje na Karel Zvářal
Ale třeba Centrum pro otázky životního prostředí UK získává granty na to, že si chová takové pohádkové dědečky a máme tu hned cui bono.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.10.2019 10:09
Bez jádra se prostě neobejdeme, nechceme-li, aby naše krajina připomínala tovární halu zastavěnou větrníky, panely FVE a bioplynovými stanicemi, nemluvě o ekonomicko-energetickém vazalství ČR vůči našim velkým sousedům.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

15.10.2019 16:47
Pan Moldan ukazuje, že někteří lidé jsou nepoučitelní a neschopni jakékoliv reflexe. Ani Greta jej nepřesvědčila, že snížení emisí CO2 je prioritou. Zatím nikdo neukázal, že by bez jádra bylo možné dojít k nízkoemisní energetice. Naopak srovnání Francie a Německa ukazuje, kam boj proti jádru v oblasti snižování emisí vede. Přesto ani toto neodradilo pana Moldana od boje proti využívání jaderné energie. Je paradoxem, že právě tito lidé (Moldan, Bursík, Patočka, Beranek, ... a jejich zahraniční ekvivalenty), kteří se nejvíce ohání nutností snížení emisí, budou hlavní příčinou, že se to lidstvu nepovede. Hlavně mě ale štve, že píše vyložené lži. Člověk může mít různé názory, ale lhát by neměl. Jako příklad takové lži může třeba posloužit jeho tvrzení: "Žádný z odstavených (reaktorů) zatím nebyl rozebrán a dekontaminován." Do roku 2016 bylo úplně zlikvidováno již 17 výzkumných a energetických reaktorů. Jako příklad toho energetického může sloužit třeba německý varný reaktor a první německá jaderná elektrárna Kahl. Ten byl spuštěn v roce 1961 a odstaven v roce 1985. Demoliční práce skončily již v roce 2008. Je jasné, že ty první úplně zlikvidované bloky jsou ty hodně staré a tedy menší. Celá řada dalších však je na různých stupních likvidace. Ví se také, jak bude probíhat a jsou i poměrně dobré odhady ceny. Pochopitelně je to dlouhodobější proces a spíše se nespěchá. Je lépe počkat, až se krátkodobější izotopy rozpadnou, aktivita významně klesne a práce budou jednodušší a bezpečnější.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2019 16:56 Reaguje na Vladimír Wagner
Problém je i to, že ani takováto věcná kritika u takovýchto lidí nevyvolá ani tu nejnepatrnější sebereflexi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

15.10.2019 18:51
Dalším faktorem JE je, že v odpadu se dá najít řada vysloveně vzácných a potřebných prvků, vč. lanthanidů nezbytných pro optoelektroniku, které se monopolně těží v Číně.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

15.10.2019 21:20
Pane Moldane, vazim si Vas a v nasledujicich dnech dodam na Ekolist dalsi clanek s reakcemi na jednotlive body ktere vznasite. Nejde mi o to se pretahovat, dokazovat kdo lepe studoval atd. Cast enviromentalniho hnuti se postavila proti jaderne energetice, coz je jedna z nejvetsich ironii moderni doby. Tento protijaderny tlak ve vysledku poskozuje biosferu i biodiverzitu a je nacase to konecne zmenit.

Jako jednotlive body z Vaseho clanku navrhuji nasledujici:

* zadny z odstavenych reaktoru nebyl rozebran
* vysoke investicni naklady
* vyroba z obnovitelnych zdroju je levna, klesa cena
* renezance jadra neni a nebude
* nasledky jaderne havarie jsou fatalni
* tezba znecistuje
* doprava jaderneho materialu je riziko
* pouzite palivo je treba dukladne izolovat od biosfery
* s reprocessingem se nepocita
* nutne uloziste hluboko podzemi, s mnohonasobnou izolaci
* obavy verejnosti
* existuje adekvatni alternativa
* energeticka soustava zalozena na solar & wind je podstatne levnejsi nez jakekoli reaktory

Chcete-li jine, doplnte, pripadne opravte seznam vyse.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

16.10.2019 08:53 Reaguje na Jiri Kovalovsky
Energetická soustava založená na větru a slunci má jeden fatální problém. Je potřeba ji regulovat. Potřebovala by regulačních prvků přinejmenším řádově více než klasická energetika. To je taky náklad zelené energetiky, ke které se demagogové a techničtí analfabeti nehlásí. A někteří moc dobře ví proč. Je to proto, že i při nulové ceně solární energie budou celkové náklady výrazně vyšší.

K renesanci jádra v Evropě nedochází z několika důvodů. Tím prvním je naprosto nepřátelská politika států, které masivně dotují solárníky a větrníky a upřednostňují přístup do sítě těmto technologiím na náklady ostatních. A tím naprosto pokřivili trh. Je to krásně vidět na záporných cenách solární a větrné elektřiny ve špičkách. Druhým důvodem jsou neustálé změny, které samozřejmě prodražují každý projekt. Takže pokud se někde zrovna staví nová jaderka, tak je to prototyp. Kdyby se stavělo řádově více, ceny by klesly třeba na polovinu.

A zakrývat se obavami veřejnosti, která je léta masírována lhaním a strašením zelených fanatiků, to vyžaduje taky hodně odolný žaludek...
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

16.10.2019 08:35
Energetičtí odborníci se shodují spíše v tom, že neexistuje adekvátní alternativa. Síť založenou na obnovitelných zdrojích prostě nelze regulovat. Ideologické žvásty o Nové energetice nepatří do racionální diskuze. Jak celý tento koncept selhává, je dobře vidět v sousedním Německu...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2019 14:47 Reaguje na Stanislav Hrouzek
A to Německo podstatnou část svých problémů zdarma vyváží do sousedních států. Kdo by za to nebyl vděčný!
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

16.10.2019 08:58
Fascinuje mne, že si vůbec někdo dovolí zmínit vysoké investiční náklady jaderné energetiky v situaci, kdy preferuje solárníky, které stále na jednu vyrobenou MWh jsou daleko dražší než jádro.

To považuji od VŠ profesora za hrubou manipulaci...
Odpovědět
MS

Milan Smrž

19.10.2019 20:27 Reaguje na Stanislav Hrouzek
Vážený pane Hrouzku, můžete mi vysvětlit diskrepanci mezi tím, co tvrdíte (vysoké investiční..... daleko dražší než jádro), a skutečností, že z nových zdrojů fotovoltaika dnes vyrábí elektřinu za 43 USD/MWh, zatímco u nových zdrojů jádra to je 151 USD/MWh (LCOE Lazard 2019).
To považuji od Vás za hrubou manipulaci.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.10.2019 21:58 Reaguje na Milan Smrž
Máte pravdu.

Neměl jsem na mysli vyrobenou MWh, ale o dodanou MWh. Tak se totiž připočítávají nejen náklady na samotnou výrobu, ale i na přenos a regulaci zdroje se zabezpečením zdrojů pro případ výpadku zdroje.

A za to se Vám všem omlouvám...
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.10.2019 22:09 Reaguje na Milan Smrž
Dalším vysvětlením budiž to, že dnes se v naší síti provozují solárníky za řádově vyšší nákla
dy než elektřina z klasických zdrojů a toto ekologické a ekonomické "blaho" nás ještě bude stát cca půl bilionu CZK, které šly již tenkrát využít neskonale efektivněji...
Odpovědět
VP

V P

16.10.2019 12:48
Nebýt ekologistů a jejich štvanici proti jádru, tak by elektrárny na fosilní paliva byly dnes okrajovým jevem a nikdo by nemusel řešit skleníkové plyny. Pan Moldán rovněž zcela úmyslně ignoruje nastupující množivé reaktory.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

16.10.2019 15:34
Vážený pane profesore
je mi to líto, ale nemohu souhlasit s ničím, co jste zde napsal a jen nevěřícně kroutím hlavou, jak můžete něco takového napsat, když jsem Vám už 6. května mailem poslal tyto články

„The Dirty Truth About Green Batteries“
https://earther.gizmodo.com/the-dirty-truth-about-green-batteries-1833922990

„The cobalt pipeline „
Tracing the path from deadly hand-dug mines in Congo to consumers’ phones and laptops
https://www.washingtonpost.com/graphics/business/batteries/congo-cobalt-mining-for-lithium-ion-battery/?tid=a_in

„The Real Cost of Your Phone“
In the heart of Africa, miners as young as seven risk their lives searching for cobalt, a key element in smartphones and other electronics we use every day
https://upfront.scholastic.com/issues/2017-18/103017/the-real-cost-of-your-phone.html#1130 L

„Responsible minerals sourcing for renewable energy“
https://www.uts.edu.au/sites/default/files/2019-04/ISFEarthworks_Responsible%20minerals%20sourcing%20for%20renewable%20energy_Report.pdf

„Těžba uranu produkuje jen velmi malé emise skleníkových plynů“
https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tezba-uranu-produkuje-jen-velmi-male-emise-sklenikovych-plynu

„Life Cycle Greenhouse Gas Emissions of Nuclear Electricity Generation“
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/j.1530-9290.2012.00472.x

„GREENHOUSE GAS EMISSIONS FROM URANIUM MINING AND MILLING IN SASKATCHEWAN“
http://saskmining.ca/ckfinder/userfiles/files/Parker%20-%20Oct%2020-B-830-900.pdf

Když jsem Vám 17. července mailem posílal tabulky, ze kterých vyplývá, že kdybychom měli dnešní dodávky našich uhelných elektráren pokrýt těmi větrnými , tak bychom jich museli vystavět cca 13 tisíc, stálo by nás to více než 1 bilion (ano, více než 1.000 miliard) a to v tom ještě nejsou žádné náklady, abychom těmi dodávkami dokázali pokrýt režim 24/7, na jaký jsme zvyklí dnes. A úplně stranou přitom ponechám, že bychom na to spotřebovali cca 150x více oceli a 50x více cementu, než se spotřebovalo na Temelín. Nebo kdybychom se chtěli-li vydat cestou fotovoltaiky, tak její kapacita, při umístění na všechny střechy rodinných domů, by nám mohla přinést něco kolem 10% současné spotřeby elektřiny a vyšlo by nás to v současných cenách cca na nějakých 600 mld. A zase bez nákladů na zajištění odběru v režimu 24/7, tedy na vybudování kompletní „smart energy,“ bez které to zase mnoho smyslu nedává. Stručně shrnuto, čistá iluze.

Když jsme spolu 8.srpna naposled telefonicky hovořili o dubnové přednášce prof. Schellnhubera a upozorňoval jsem Vás na studii univerzity v Sydney „Responsible minerals sourcing for renewable energy“ (viz odkaz výše), ze které vyplývá, že kdyby se všichni vydali německou cestou, tak na to nejsou na zeměkouli materiály, že jde o bezprecedentní ohrožení národní bezpečnosti, vyvolané totální závislostí na Číně, která ovládá u některých materiálů pro OZE i přes 90% světových zásob. A Vy potom všem napíšete tento článek?

Tehdy se Vám nelíbilo, když jsem prohlásil, že ambice jsou hezká a potřebná věc, ale jen do té doby, než má někdo ambice naučit želvy létat. Tenkrát jste mi na to řekl, že je na nás inženýrech, abychom našli řešení. Ano, my inženýři jsme schopni nalézat řešení, ale také víme, že nikdy nesestrojíme Perpetuum mobile ani nevyřešíme kvadraturu kruhu. A přesně to po nás chcete. Na výše uvedených číslech s kapacitou FVE a VtE je tedy takový malý exkurs inženýrského přístupu. O detaily se postará pan Kovalovský, který to již tady na diskusi slíbil.

To, co jste zde napsal je v příkrém rozporu s tím, co pan Kovalovský napsat ve svém článku „Cena za fotovoltaiku a vítr“ (https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-co-rikaji-cisla-o-obnovitelnych-a-jadernych-zdrojich-energie) nebo je ve studii „Levelised Cost of Electricity“ (https://www.vgb.org/en/lcoe2015.html?highlight=levelised ).
A na úplný konec poslední dotaz. A co ti chudáci v Kongu a podobných zemích, kterým tam drancujeme přírodu, abychom byli doma zelení? Kde oni vezmou tu čistou energii, aby se k naší životní úrovni alespoň přiblížili a nemuseli se vydat na cestu k nám? Kdesi jsem četl, že např. na jeden FV panel je potřeba 20 gramů stříbra a jeho zásoby na Zemi prý činí 15 gramů na jednoho obyvatele. Co jim nabídnete za řešení? Fosilní paliva? Jádro? Nebo aby zůstali v chatrčích, o hladu a žízni?
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

16.10.2019 20:27 Reaguje na Jaroslav Čížek
Nevěřím, že pan Moldan bude reagovat na jakékoliv racionální, vědecké či technické argumenty. Několikrát jsem s nim diskutoval, několikrát společně i v diskuzích vystupoval. A ani ve věci, kterou jsem zde zmiňoval, tak nepřestal hlásat nepravdivé informace. Tedy, stále hlásá, že žádná likvidace reaktoru nebyla ukončena, i když i já osobně jsem ho dávno upozornil, že to není pravda a uvedl třeba případ, který jsem zde zmínil. Kdyby alespoň změnil svá vyjádření v tom smyslu, že jen pár nejstarších reaktorů se podařilo zlikvidovat úplně (což už by docela odpovídalo), ale ne, pořád stejný nesmysl. Já vím, že stejně lže řada dalších protijaderných aktivistů, ale přece jen mě u člověka z akademické sféry lhaní docela vadí. Stejně tak jsem s nim měl řadu diskuzí o možnostech větrníků a problémech s nimi a o Energiewende. Ale i v tomto u něj není žádná reflexe. Já osobně si také myslím, že u něj to není zištné, ale z "čisté duše". Na tom ovšem, že budoucnost jej možná ocení, jako jednoho z těch, kdo způsobil katastrofální ekologické škody a zároveň i to, že lidstvo nesnížilo včas emise CO2,to však nic nemění
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

16.10.2019 23:55 Reaguje na Vladimír Wagner
Ano, je to smutné, ale je tomu tak. Nicméně je nutné stále dokola opakovat, co píšete v první části poslední věty a já to zkráceně nazývám zločinem na přírodě. A to musí slyšet stále dokola a ze všech stran. Oni sází na staré známé Goebbelsovo, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou a my ostatní si musíme vzít k srdci, že pravda je na tom hůř. Ta je odsouzena k tomu, že se musí zopakovat tisíckrát, aby si jí někdo vůbec všimnul. Dovolím si jen nesměle nesouhlasit s tím koncem o včasném snížení emisí CO2. Podle mých zjištěníí k tomu může dojít pouze v případě, že budeme intenzivně podporovat příští ekonomickou krizi, nikoliv s ní bojovat. To je ale zcela mimo realitu. Hezký pozdní večer.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.10.2019 08:34 Reaguje na Vladimír Wagner
Pane Wagnere, čeká Vás ještě hodně bezesných nocí nad klávesnicí, neb jedna lidská vlastnost je věčná, akademickou sféru nevyjímaje. U Vás oceňuji, že se nebojíte do diskuze nad svými příspěvky zapojit, protože někteří hlasatelé předkládají "písmo svaté", které je určeno toliko k reprodukování. Oni dobře vědí, že své ovečky manipulují, proto se na tenký led protiargumentů nepouštějí. Já, narozdíl od JK, si vážím zastánců jádra, jakožto obhájců čisté (ekologické) energie. A abychom nedopadli jako u mocnějšího souseda, je třeba neustávat ve vysvětlovací kampani.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.10.2019 23:09
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.10.2019 23:33 Reaguje na Karel Ploranský
Z toho, co píše pan Moldan, je mi smutno. Dalo by se říci: "Ó, Bože, jak hluboko klesl...",
Kdyby se takové demagogie dopouštěl Lojza Vomáčka z Kotěhůlek, tak prosím - ale pan Moldan je v postavení, kdy se od něho právem očekává důsledná serióznost. Té ale zřejmě není schopen.
Píše: "mnoho zemí se bez jaderné energie dobře obejde". Ano, tak to určitě je - ale tyto země si buď kupují chybějící elektřinu od zemí, které ji vyrábějí v JE, nebo spalují odpovídající množství uhlí.
Neexistuje země, která by se obešla bez základních stabilních zdrojů - a mezi těmi jsou jaderné elektrárny těmi jednoznačně nejčistšími. Produkce CO2 = 0 a jaderný odpad? Toho je co do množství směšný zlomeček oproti všem svinstvům, která se produkují při výrobě tak zvaných "čistých" zdrojů energie, které je teď módní prosazovat.
Výstavbu nových jaderných elektráren nekomplikují technické otázky a vlastně ani ekonomické - protože se neposuzují podle hledisek technických a ekonomických, nýbrž čistě politických. A politická neprůchodnost těchto záměrů je založená především na strachu obyčejných lidí. Ten jim vsugerovali demagogové jako pan Moldan.

Na dlouhou polemiku bohužel nemám čas (a také se obávám, že by v případě člověka tak zaslepeně umanutého jako pan Moldan neměla smysl). Prakticky vše co píše je už dávno vyvráceno, ale tento typ "ekologů" odmítá vzít na vědomí jakoukoliv informaci, která nezapadá do jejich schémat.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

19.10.2019 06:59
Německo už snad narazilo na horní hranici "smysluplného" využívání OZE. Tedy že se častěji vyskytují stavy, kdy není komu elektřinu dodat. A další OZE tedy budou stále častěji vypínány. Pravděpodobně se to projeví na dalším zvýšení ceny elektřiny - a je jedno, jestli to zaplatí rovnou občané nebo stát jako nějakou formu kompenzace.
Odpovědět
LB

Lukas B.

19.10.2019 08:16 Reaguje na Richard Vacek
německo a jeho vývoz elektřiny z OZE je takový ten pouliční houslista z anekdoty, co si myslel, že mu budou platit ta to že hraje, a teď mu platí za to že nehraje.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2019 17:52 Reaguje na Richard Vacek
To je to socanské rozkrádání. Ekologové jsou následníky socanů, kteří jen kradou soukromé i veřejné prostředky (třeba na podporu nesmyslných OZE).
Odpovědět
JM

Jiří Malík

21.10.2019 19:52
Velmi přínosný a objektivní článek. Jen bych doplnil, že s postupující klimatickou změnou, kdy bude ubývat vody pro chladící účely, je nejslabším článkem nejen jaderných ale všech tepelných elektráren voda - její nedostatek nebo příliš vysoká teplota. Hrozí tak letní blackouty. I proto a zejména proto, není přechod na jiné alternativy otázkou, ale nutností.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

21.10.2019 21:01 Reaguje na Jiří Malík
Pane Malíku, tady je vidět, že stejně jako pan Moldan, o těchto problémech moc nevíte. U nás postupující klimatická změna nepovede příliš ke změně celkového množství vody, ale jde spíše o větší fluktuace a nepravidelnost. Takže je důležité posílit schopnosti krajiny pro zadržování vody. Zároveň je nutné u tepelných elektráren mít chladící věže a příslušné přehrady zajišťující potřebný vodní režim. Problémy s teplotou vody a nutnost vypínání při horkých létech je u bloků, které chladící věže nemají. Takže Vámi zmíněné problémy jsou řešitelné a je to vidět i z toho, že se jaderné bloky úspěšně staví a provozují v oblastech i velmi horkých.
Odpovědět
SH

Stanislav Hrouzek

21.10.2019 22:05 Reaguje na Jiří Malík
Nesmysl.

Uvědomte si laskavě, že Jaderná elektrárna Blahutovice se plánovala přímo na evropském rozvodí mezi Odrou a Dunajem a vody je v okolí z několika větších vodních děl dostatek...
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.10.2019 13:22 Reaguje na Jiří Malík
Dokonce i voda o teplotě kolem sta stupňů, tedy na hranicích varu, se dá použít pro chlazení (v reaktoru je teplota vyšší, i v kotli uhelné / plynové elektrárny), protože hlavní odběr tepelné energie se dá řešit skupenským teplem (a stačí nakouknout do tabulek, kolik sežere tepelné energie zahřátí litru vody o jeden stupeň a kolik jeho odpaření, aby bylo v té věci jasno).
Ne, že bych si přál oteplení, které by přivedlo k varu vodu přehrad a řek. Jen si prostě dovoluji upozornit, že zrovna uchlazení elektráren by nebyl ten zásadní problém, který bychom v takovém případě měli na krku.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

27.10.2019 07:27 Reaguje na Jiří Malík
Vedle mnoha kritickych veci co lze k CEZu rici je zde toto:
https://www.euro.cz/byznys/cez-bude-s-americkou-firmou-nuscale-rozvijet-modularni-jaderne-reaktory-1467842
NuScale je nejen technicky ale i z pohledu US regulatora hodne daleko:
https://www.nrc.gov/reactors/new-reactors/design-cert/nuscale/review-schedule.html
tedy na dobre ceste k plnemu schvaleni na podzim 2020.

Ad jak NuScale reaktory zachazeji s vodou:
https://www.nuscalepower.com/benefits/reduced-water-consumption
* Where water is scarce, NuScale can support multiple options for an air-cooled design, which can reduce NuScale plant water consumption to as little as 1.1 gal/MWh; significantly less than the most efficient water-cooled combined cycle plants.
* The NuScale plant design is based on recycling water and operating in a zero liquid discharge mode so that total overall water usage is reduced.

A ovsem, jsou designy ktere nepotrebuji chlazeni vubec. I u klasiky je to jak psal p Wagner - kdyz si postavite chladici vez, problem s "v rece je malo vody" odpada.
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.10.2019 11:30
Rad bych upozornil na odpoved s detailnim rozborem mnoha mylnych informaci a zaveru uvedenych v clanku pana Moldana: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kovalovsky-jadro-pro-prirodu-aneb-odpoved-nejen-bedrichu-moldanovi
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist