https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/cervnovy-recyklacni-fejeton-recyklacni-volebni-marias-galymatyas-gulas
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Karel Jech: Červnový recyklační fejeton - recyklační volební mariáš, galymatyáš, guláš

31.5.2004
Tak zase máme na krku červen. Tedy podle gregoriánského kalendáře. Podle indiánů je to měsíc jahod, Židé tento měsíc nazývají Sivan, musulmani džumádal-thni, podle mne je to měsíc voleb. Tedy přesněji prohraných voleb. Co pamatuji, tak se v Čechách volí v červnu. Co pamatuji, tak mí favorité v červnových volbách prohrávají.
 
Letošní červnový cirkus ale bude výjimečný. Poprvé budeme volit do Evropského parlamentu. Z tisku a i z elektronických médií mne bombardují výsledky průzkumů veřejného mínění. Průzkumy agentury Burston-Masteller neberu vážně. Jednak je to agentura, která se proslavila daleko více ovlivňováním veřejného mínění (její příjmy plynou ze zakázek v oblasti krizové komunikace, zastupovala např. chemičky po velkých haváriích, přesvědčovala evropskou veřejnost o prospěšnosti GMO, podle jejich tiskových zpráv ani ropa v moři nevadí) než jeho objektivním průzkumem (občanů v nových zemích EU se ani nezeptala, jen vycházela z vývoje voličských preferencí), v Čechách ji svého času zastupoval důstojník Státní bezpečnosti M. Donath – no prostě chucpe. Ostatní agentury se ale shodují v tom, že se v české kotlině moc neví, o čem vlastně Evropský parlament rozhoduje, jak funguje a co tam čeští zástupci mohou prosadit. A tak volební účast bude ještě nižší než dotazované vzorky občanů nyní uvádějí do dotazníků. Zvláště v případě pěkného počasí, když bude třeba odjet na chalupy.

Chtěl jsem proto přistoupit k volbě do EP opravdu seriózně a tu obecnou neznalost alespoň trochu napravit. Počátkem května proto Společnost pro trvale udržitelný život uspořádala diskusní seminář o environmetálních otázkách volebních programů, které strany před evropskými volbami představily. A to s vědomím, že tyto volby sice nejsou o životním prostředí, ale zároveň že problémy, které planetu a evropský prostor sužují, se dají řešit jen ve spolupráci s EU. Pečlivě jsem si přečetl jak hlasovali poslanci jednotlivých frakcí v EP o návrzích, které se životního prostředí v končícím volebním období týkaly. Výsledky hodnocení hlasování evropských poslanců jsou stránkách http://www.foeeurope.org/euvotewatch/. Hodnocení prováděly environmentální nevládní organizace Friend of the Earth, Greenpeace, European Environmental Bureau, European Federation for Transport and Environment, Friend of Nature, The Climate Action Network. I z tohoto hlediska se budu rozhodovat, komu dám hlas.

Do schránky mi dorazily hlasovací lísky, které se tiskárně Svoboda podařilo vytisknout hned napodruhé. Sice ani druhý pokus nebyl bez chyb, ale alespoň jsou na recyklovaném papíře.

Vyřazuji tedy hned z obálky recyklované kandidáty – pardon – jejich hlasovací lístky. Do modrého koše na tříděný odpad tak rovnou putují:

32 – Nezávislí – já vím, že Vovka Železný i Bobovizní ředitelka tu imunitu potřebují jako sůl…Beze mne.

31 – republikáni M. Sládka - doporučoval bych mu návštěvu festivalu Mezi ploty v Bohnicích spojit s hospitalizací.

30 – Viktor Kožený – Občanská federální demokracie - nechápu odpor poslanců Parlamentu ČR vůči evropskému zatykači.

29 – Svobodní – nemají šanci dostat se přes 5 %, asi ani přes 0, 5%, možná tak 0,5 promile.

28 – Nezávislá iniciativa – sorry, Dolly Buster není můj typ, ani kolo bych si o ni neopřel.

26 – Strana za životní jistoty – doufám, že po těchto volbách zase nebudou pojídat vzácné brouky v přímém přenosu…

25 – Strana venkova – spojené občanské síly – už dnes je zemědělská lobby v Evropě silná až dost, spotřebovává polovinu unijního rozpočtu

24 – KSČM – no, komunisté mne před 18 lety nechali do volební místnosti dovést eskortou se samopaly - takže ani náhodou.

22 – Strana zdravého rozumu – nedokáží reálně odhadnout ani své vlastní šance.

21- Pravý blok - antikomunismus realizovaný bolševickými metodami do Štrasburku nepatří, nad Cibulkou dneska už opravdu jen zaplakat.

19 – Za zájmy Moravy - nepochopili roli Evropského parlamentu, ten má prosazovat celoevropské zájmy a nikoli podporovat soutěžení regionů.

17 – Strana práce – zatím nezapracovala ani sama na sobě.

16 - Dělnická strana – až si udělají web, kde bych si mohl přečíst alespoň program …

15 – Všeobecná občanská strana – zatím nepřekročila ani rajón Havířovska.

14 – Masarykova demokratická strana – ve volebním programu není o ekologii ani čárka.

13 – Strana občanů republiky České - ve volebním programu není o ekologii ani čárka.

12 – Sdružení nestraníků – zatím se výrazněji prosadili na Moravě, zejména jižní.

11 – Konzervativní strana – ona ještě funguje?

10 – Humanistická aliance – ani kdyby se hranice pro vstup do EP snížila na 3 % tak jsou bez šance.

8 - Strana demokratického socialismu – tituly RSDr. (rozhodnutím strany doktor) mne nějak neoslovují. I když v Bruselu by jistě zaujaly.

5 – Národní koalice – když jednička kandidátky v tisku uvažuje o tom, co bude až se EU rozpadne, tak proč vlastně kandiduje?

4 – Helax – Ostrava se baví - no dobře, ať se baví, třeba s Baníkem.

2 – Koruna česká – už i Jiřík z Poděbrad mířil na trůn evropského krále.

Jako v mariáši jsem rovnou odhodil plívy a rovnám zbylé lístky znovu a podrobněji. Tentokrát si k tomu otevírám i stránky Ekolistu (www.ekolist.cz) a jednotlivé volební programy.

23 – Unie liberálních demokratů – proč mne hned matou divným názvem 4-5ti členné koalice? Volební program v environmetálních aspektech má hlavu a patu. Vadí mi ale formulace typu: „Kvůli EU musíme postavit čističky…“, „EU žádá vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie…“ – to snad chceme my také, jsou to naše splašky a nám dochází uhlí, když už jsme uran dávno vytěžili, pro nás se ty čističky staví! A odmítají celoevropské referendum. Takže další lístek k recyklaci.

20 – KDU–ČSL – na seminář STUŽ nepřišel jediný zástupce této strany, na kandidátce nevidím žádné jméno spojené s environmentálním hnutím, zato tam vidím J. Karase, který až fanaticky prosazuje zákazy přerušení těhotenství v situaci, když jejich počty poklesly na historické minimum, vzpomínám na absurdní nápady drogového „experta“ Vacka (množství větší než malé, že…, tvrdá represe a to v situaci, kdy klesá počet závislých na tvrdých drogách, kriminalizace držení marihuany v situaci, kdy jsou už tak přeplněné vazební i trestní věznice …). Ekologie se do volebního programu pro evropské volby nedostala. Zato zmínka o křesťanských kořenech má být v Evropské ústavě. 5764 (židovský letopočet) – 2004 (gregoriánský letopočet) = 3760. A já mám další lístek pro sběr.

4 – ČSSD – Na environmentální otázky vyčlenila tato strana v evropském volebním programu celé tři věty. Kandidáta, který by problematice rozuměl, vidím až na 21. místě kandidátky (Dr. Ing. Tomáše Novotného). No, letos už šanci ovlivnit evropskou environmentální politiku měli a Miloš Kužvart ji využil po svém. Myslím, že na něj budou v Bruselu dlouho vzpomínat. Zanechal tam výraznou ekologickou stopu.

6 – ODS na seminář STUŽ k environmentálním otázkám voleb nepřišel jediný zástupce této strany, na kandidátce nevidím žádné jméno spojené s environmentálním hnutím. V programu je životní prostředí zmíněno pouze jako oblast, kam je potřeba nasměrovat finance z evropských fondů. Přitom před referendem i stínoví ministři ODS prohlašovali, že budou hlasovat proti vstupu do EU. Dívám se na výsledky hlasování poslanců a senátorů ODS o ratifikaci Aarhuské úmluvy (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí). Všichni byli proti nebo se zdrželi, což vyšlo nastejno. Evropský parlament teprve toho hlasování čeká. Dívám se i na výsledky dalších hlasování o ekologických zákonech v českém a evropském parlamentu. A tak se matematicky dostávám k tomu, že pro evropské životní prostředí bude přínosem, když se počet poslanců za ODS bude limitně blížit nule.

A tak mi v ruce zbývají čtyři listy a musím s trumfem ven. Pardon, zbyly mi čtyři lístky a musím zvolit jednu stranu. Volit lidi mi totiž zákonodárci neumožnili. Ale já z toho, co mám v ruce, bych si 24 zástupců dokázal vybrat. Jenže partajní sekretariáty to zřejmě vědí lépe než já a tak mi takhle utřídily.

1 – SNK a Evropští demokraté – je za nimi kus solidní práce na komunální i mezinárodní úrovni. A to je výjimečně dobré spojení. Musím si ještě jednou přečíst pravidla o preferenčních hlasech. Na téhle kandidátce by se dalo i kroužkovat. A má smysl kroužkovat i místa v čele kandidátky. Ono se to pak při účtování po volbách, zejména po volbách koalic hodně bere v úvahu, kolik kdo a kde dostal preferenčních hlasů. A vychází se z těchto počtů při sestavování dalších kandidátek. A že nás letos ještě čekají krajské a senátní volby. I když Jana Hybášková je, jak tady stojí napsáno, pro Senát ještě podměrečná. Nevím který gerontofil stanovil věkovou hranici pro vsup do Senátu na 40 let. Mezinárodních zkušeností má z Kuvajtu a z někdejší Jugoslávie až dost. Holejšovský, Mačáková, Zieleniec, Kasl, Šebek. Je tady z čeho vybírat.

18 – Balbínova poetická strana. Celá (tedy třímístná) kandidátka je složena z bezpartijních. Volební billboard formátu A4, kterým lídr Jaroslav Hutka zahltil republiku: „Volte za 18 nebo bez dvou za dvacet“, plně vystihuje celý volební i politický program – S úsměvem do Evropského parlamentu. Alespoň troška humoru v předvolebním boji.

Nejmenší straně (má ze stanov 4 členy a nebude mít více), se sluší věnovat nejvíce prostoru. Smutně, i když bohužel realisticky, vyznívá fejeton dvojky této kandidátky Jiřího Dědečka v Lidových novinách 24. 5. V celém znění zde:

Pivo, víno, šnaps

Vždycky když se přiblíží volby, větší část národa (tedy ta, které se v demokracii musí dávat přednost) ještě více zlhostejní a otupí. Ta menší naopak začne tu naivně, tu protřele či cynicky prosazovat své politické zájmy. V tu chvíli by si měl každý z nás uvědomit, kam by rád patřil a kam patří doopravdy.

Přívrženci malých stran se mezi sebou navzájem napadají, urážejí se a jeden druhého obviňují, že si ubírají hlasy: "...Váš program není dost seriózní, ale přesto na něj pravděpodobně několik desítek tisíc voličů naletí! A ti všichni by právě mohli volit nás, kdybyste vy nepřekáželi! Pokud už nechcete dobrovolně zmizet z kandidátní listiny, pak byste se s námi měli alespoň spojit! A pokud ani to ne, měli byste si uvědomit, že politika není prostředí vhodné pro recesi a že každý neuvážený čin bude mít nějaké následky! Jste ochotni převzít za to odpovědnost?..."

Přívrženci velkých stran potom celé toto hemžení svrchu disciplinovaně pozorují a vesele si mnou hnáty: perte se a žerte se! Velké strany si navzájem ubírají hlasy ve velkém, malé strany v malém a chudák občan ve středu celého toho dění opět na chvilku podléhá trapné iluzi... Pracovníci francouzské televize FR3 se mne ptali, co si myslím o blížících se volbách do Evropského parlamentu a o spektru českých stran, které postavily své kandidáty. Myslel jsem si toho asi tak na dvacet vteřin. A pak už jsem jenom znovu a znovu opakoval, že můžeme Francouzům doopravdy závidět jejich možnost hlasovat "naprázdno", totiž vhodit do urny připravený čistý list, jímž vyjádříme nesouhlas se vším, co je nám takzvanými politickými stranami nabízeno. A naprosto jsem je vyděsil informací o tajemných a nesrozumitelných skrutiniích, v nichž se u nás po volbách přepočítávají hlasy udělené jiným, hlasy neudělené a kdo-ví, jaké ještě. Cizincům to mile připomnělo Čičikova a jeho mrtvé duše... Vyprávěli mi odstrašující matematický předvolební příklad: Když se 6 alkoholiků a 4 abstinenti rozhodnou odhlasovat si v hospodě, co budou pít, zvítězí konzistentní menšina. Zatímco totiž mezi alkoholiky vypukne svár o druh chlastu (2x pivo, 2x víno, 2x šnaps), ti zapšklí a úzkoprsí zvítězí prostě tím, že drží při sobě: voda!

Jejich cíl je nicotný, ale přinejmenším na hlavu porazí nás, kteří se nedovedeme dohodnout: Pít se bude protentokrát z kohoutku a basta! Možná je to skoro zdravé. Ale i kdyby byla voda sebeprůzračnější, pořád je v ní cítit občansko či sociálně demokratický chlor. (Na bolševické mikroby raděj ani nemyslet!) A tak tedy pivovínošnaps zase až příště...?

A tak se dostávám k posledním dvěma lístkům. A nezastírám, že jsem dělal a budu dělat vše proto, abych (a zdaleka nejen kvůli úspoře papíru) měl v ruce lístek jeden. Tedy aby tyto strany Strana pro otevřenou společnost (SOS) a Strana zelených (SZ) uzavřely těsnou koalici až do úplného sloučení.

Poprvé jsme o této koalici mluvili s předsedou SOS Pavlem Nováčkem před prohranými volbami v roce 2002. Podruhé vážně v polovině roku 2003. Programové rozdíly jsou minimální. Když tedy pominu neodemokratismus, který do textu politického programu SZ protlačil (viz podrobněji dále) Jakub Patočka. Spojení solidní práce SOS na komunální úrovni a kontakty a postaveni frakce zelených v Evropském parlamentu – to slibovalo reálnou šanci na úspěch.

Jednání vedení SZ o podobě kandidátky byla velmi dramatická a řadovým členům i příznivcům byly J. Beránkem i dalšími členy předsednictva o průběhu odpírány informace. Bez výsledku skončila jednání s Martinem Bursíkem. Bez dohody skončila jednání s SOS. Hlasováním dobře organizované menšiny se nepodařilo na čelo kandidátky SZ dostat Jana Jařaba. Tím se v praxi potvrdilo, že duo Beránek+Patočka se nemůže a nechce dohodnout s nikým a o ničem. Politika, a to i uvnitř strany zelených, se přestala chápat jako služba veřejnosti jako správa věcí veřejných, začala se prosazovat politický boj.

Vedení Strany zelených reprezentované předsedou J. Beránkem, lídrem kandidátky J. Patočkou a v neposlední řadě i předsedkyní ústřední revizní komise D. Horovou předvedlo řadu pozoruhodných kousků. Například Beránek svolal Mimořádný sjezd strany do Tábora, kde byl přijat Zvláštní jednací řád pro schvalování politického programu a Zvláštní jednací řád pro projednání stanov strany. A tak se „demokraticky“ mohlo en block zamítnout bez rozpravy přes 50 pozměňovacích návrhů, které byly předloženy. Nastolila se metoda Vítěz bere vše. Beránek podepsal zápis z Mimořádného sjezdu a rozeslal ho všem členům. O pár měsíců později byl Mimořádný sjezd výkladem ústřední revizní komise pod taktovkou D. Horové prohlášen za řádný.

Kritické hlasy některých členů SZ, kteří se poprvé ozvaly v listopadu 2003 v Prohlášení demokratů v SZ nebyly vedením brány vážně. Výzvy k dialogu předsednictvo tvrdošíjně odmítalo. Na pozdější založení Otevřené platformy v SZ a zveřejnění problémů však bylo již potřeba reagovat. Republiková rada potrestala za kritiku poměrů ve straně sedm členů, mezi nimi i ekologické veřejnosti známé osobnosti Ivana Dejmala, Petra Uhla, Miroslava Punčocháře ….

Stejný den (14. 3. 2004), pár minut před vlastním hlasováním byla Republiková rada seznámena s návrhy na kandidáty do Evropského parlamentu, které bez vědomí základních a krajských organizací sehnali někteří členové vedení. Odhlasováno opět dobře organizovanou skupinou. Některých jmen bych si i považoval, ale způsob, jakým byli na kandidátku dosazeni, nemá s demokracií nic společného. Jedním z požadavků Martina Bursíka – podle předsednictva strany šlo o nepřijatelný požadavek!!! – bylo, aby kandidáti na relativně volitelných místech prošli stranickými primárkami, aby se představili krajským konferencím. Takto jsou na kandidátce i lidé, kteří by podporu v základních organizacích nejspíše nezískali.

Vrcholem „politické prozíravosti“ současného vedení SZ bylo vyloučení Milana Horáčka ze strany. Dva členové předsednictva a další kandidát hlasovali pro vyloučení. Milan Horáček, zakladatel německé strany a bývalý poslanec Bundestagu, představitel Nadace Heinricha Bolla mimo jiné kandiduje za německé zelené do EP v Sasku. A je na volitelném 12. místě. Má větší šanci se do EP dostat než jednička českých zelených. V tu chvíli jsme zalitoval, že si nemohu jet zavolit za hranice. Cesta podél Labe je na kole velmi příjemná a neměl bych dilema, koho volit, když chci posílit zeleně smýšlející frakci v EP.

Vyloučení bylo pro formální nedostatky později zrušeno, sám Beránek ale důvody vyloučení opakovaně označuje za oprávněné. A naznačuje, že stranická disciplína bude tvrdě vyžadována.

Řadu životních zkušeností jsem už získal, v Moskvě jsem byl, převrácenej cikánskej vůz jsem viděl, modrou trávu v Tenessee taky…. Ale z žádné politické strany mne dosud nevyloučili. Tak se asi za vedení Beránka, Patočky a Horové dočkám. To asi bude ten neodemokratismus v praxi. Ale jimi dirigovanou stranu a kandidátku zelených podpořit nemohu.

Na kandidátce SOS je dostatek osobností, které pro životní prostředí udělaly již hodně a mají sílu i zkušenosti prosadit reálnou zelenou politiku ve smyslu správy věcí veřejných.

Je na krku červen, podle mne měsíc prohrávaných voleb.


reklama

 
Ing. Karel Jech
Autor je čtenář EkoListu po drátě
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist