Česká botanická společnost: Suchý poldr vážně naruší říční ekosystém řeky Bečvy
20.4.2023
Štěrkové náplavy na Bečvě u Hustopečí nad Bečvou.
Foto | Miroslav Dvorský / Česká botanická společnost
Štěrkové náplavy na Bečvě u Hustopečí nad Bečvou.
Foto | Miroslav Dvorský / Česká botanická společnost
Aktuálně uvažovanou variantou protipovodňové ochrany na Bečvě v úseku Hustopeče nad Bečvou – Skalička je boční suchý poldr.
Jakkoliv je tato varianta k přírodě šetrnější než přehrada, stále se jedná o velkou stavbu, která zásadně naruší současnou strukturu říčního koryta a tím celý na něj vázaný říční ekosystém.
Stavbou navíc dojde patrně k úplné likvidaci evropsky významné lokality Hustopeče-Štěrkáč a stejnojmenné přírodní památky, kde je hlavním předmětem ochrany lužní les, který je zároveň biotopem evropsky ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus).
Jedná se o zachovalé tvrdé a měkké luhy, v navazujícím řečišti jsou jedinečně vyvinuty až desítky metrů široké lavice sedimentů, které jsou dynamicky přesouvány. Tyto biotopy jsou v evropském i národním kontextu hodnoceny jako ohrožené nebo blízké ohrožení a jejich ochrana má tedy i širší společenský přesah.
Popsaný komplex reprezentuje velmi vzácně zachovanou ekologickou strukturu a funkci říční nivy, po celé délce toku Bečvy (od pramene až k ústí) se podobně rozsáhlý a zachovalý úsek již nevyskytuje.
Bečva u Hustopečí nad Bečvou.
Foto | Miroslav Dvorský / Česká botanická společnost
Dynamický říční ekosystém řeky Bečvy je dokonce považován za vzor zachovalé volně tekoucí řeky s relativně neovlivněným splaveninovým režimem v podmínkách České republiky.
k
Foto | Miroslav Dvorský / Česká botanická společnost
V rámci tzv. multikriteriální analýzy, která předcházela A6 PÚR, bylo hodnoceno několik variant staveb, soustava lokálních přírodě blízkých protipovodňových opatření však mezi variantami nebyla. Dílčí návrhy takových řešení přitom existují, Povodí Moravy některé na řece Bečvě i realizuje.
Česká botanická společnost se proto domnívá, že nebyly uspokojivě prověřeny jiné, citlivější formy protipovodňové ochrany na řece Bečvě a apeluje na hledání takového řešení, které unikátní kus přírody zachová i dalším generacím.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
U Jimramova na Žďársku se Svratka vrátila do historického koryta
Kvůli zásahům na řece Olši, podala Arnika podnět k prošetření ČIŽP
Po požáru v chemičce uhynuly v řece Bílině desítky ryb. Vodohospodáři ředili voduOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.4.2023 11:21Přehrada - nevyhovuje.
Suchý poldr - nevyhovuje.
Co kdyby takhle kritici přšli s vlastním řešením, které by vyhovovalo všem?
Odpovědět
Suchý poldr - nevyhovuje.
Co kdyby takhle kritici přšli s vlastním řešením, které by vyhovovalo všem?
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2023 12:46 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaje to v článku viz http://www.uprm.cz/aktivity/becva-pro-zivot/ a např http://www.uprm.cz/data/docs/becva/ziva_becva.pdf
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2023 12:48 Reaguje na Slavomil Vinklera nebo http://www.uprm.cz/data/docs/becva/troubky.pdf
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.4.2023 14:07 Reaguje na Slavomil VinklerDíky za odkazy. Aspoň budu mít zítra co číst.
Odpovědět
Anyr
20.4.2023 13:23Mám řešení - zatopíme pár měst/vesnic (ono dolů od ValMezu je to stejně jen samá vesnička), jakožto ekologicky nejen bezvýznamných, ale jako škodlivých míst, a lidi z nich nastěhujeme do HK, který se v současnosti vylidňuje.
Tak.
A je to.
:D
Ale teď vážně. Jak tu někdo může chtít zázračné řešení? Lidé jsou nalezlí úplně všude, a každý řve, že ho ohrožuje to či ono, pomoc, zařiďte to tak, aby nás nic neohrožovalo! Základně požáry, povodně, vlci, medvědi. Postavím si dům u lesa, v záplavové oblasti, a vy to zařiďte tak, abych byl spokojený.
Druhý stupeň je toto: vykácejte břízy, lísky, a další hnusy, mám alergii a moje dítě taky. Lipová alej láká včely (alergie na bodnutí!) a jsou v ní ptáci, co mi serou na auto a řevem mě budí. Vykácet!
Třetí stupeň: sousedovi moc kokrhá kohout - zakažte to!
Čtvrtý stupeň: u sousedů se často hádají, ruší mě - vystěhovat málo!
A tak bych mohl pokračovat až k vyhynutí lidstva na debilitu kříženou s egem.
Nelze NEUSTÁLE omezovat přírodu, či její zbytky. Stále slýchám maximálně o kompromisech, tzn. chtěli jsme to tam zničit víc, ale tak jsme to zničili méně, hurá! - ale nikdy neslýchám o "zmenšili jsme málo vytížené parkoviště a vytrhali silnici téměř nepoužívanou třetí třídy, abychom DALI nějaký prostor přírodě".
Je to jen ubírání. Postupné, pozvolné, plíživé. Trochu tu, trocha tam.
Na stovkách míst v ČR. Výsledek toho všeho by měl odvodit každý člověk.
Odpovědět
Tak.
A je to.
:D
Ale teď vážně. Jak tu někdo může chtít zázračné řešení? Lidé jsou nalezlí úplně všude, a každý řve, že ho ohrožuje to či ono, pomoc, zařiďte to tak, aby nás nic neohrožovalo! Základně požáry, povodně, vlci, medvědi. Postavím si dům u lesa, v záplavové oblasti, a vy to zařiďte tak, abych byl spokojený.
Druhý stupeň je toto: vykácejte břízy, lísky, a další hnusy, mám alergii a moje dítě taky. Lipová alej láká včely (alergie na bodnutí!) a jsou v ní ptáci, co mi serou na auto a řevem mě budí. Vykácet!
Třetí stupeň: sousedovi moc kokrhá kohout - zakažte to!
Čtvrtý stupeň: u sousedů se často hádají, ruší mě - vystěhovat málo!
A tak bych mohl pokračovat až k vyhynutí lidstva na debilitu kříženou s egem.
Nelze NEUSTÁLE omezovat přírodu, či její zbytky. Stále slýchám maximálně o kompromisech, tzn. chtěli jsme to tam zničit víc, ale tak jsme to zničili méně, hurá! - ale nikdy neslýchám o "zmenšili jsme málo vytížené parkoviště a vytrhali silnici téměř nepoužívanou třetí třídy, abychom DALI nějaký prostor přírodě".
Je to jen ubírání. Postupné, pozvolné, plíživé. Trochu tu, trocha tam.
Na stovkách míst v ČR. Výsledek toho všeho by měl odvodit každý člověk.
ss
smějící se bestie
20.4.2023 14:30 Reaguje na Anyr1***
Takhle to jde po r.1989 - já, já, já.
Odpovědět
Takhle to jde po r.1989 - já, já, já.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
20.4.2023 21:12 Reaguje na AnyrS odvoláním na druhý odstavec Vašeho příspěvku musím podotknout, že občas se na internetu objeví vážně míněný článek na téma, jak se postarat, aby člověka na pozemku neobtěžoval hmyz. Přitom nevím, co je tím obtěžujícím hmyzem myšleno. Sám jsem už zažil ledacos. Doma u vodních želv se mi jednou líhnuli komáři, na chatě v podkroví nám hnízdily vosy, přímo nad vchodem do chaty jeden rok hnízdili sršni, ale vysloveně obtěžující hmyz jsem ještě nenašel.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2023 21:32 Reaguje na AnyrVíte, ono uhýbat přírodě není lidské. To by tu totiž člověk nebyl.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2023 21:44 Reaguje na Slavomil VinklerJde o to, že člověk potřebuje k přežití neustále více a více levné energie. Zjednodušeně:
Nejprve si zotročil oheň. Neandertálci lovili tučné mamuty jako zdroj energie, aby přežili. Cromagnonec si ochočil (zotročil) psy a vyhrál. Možná už tehdy zotročil = ochočil soby. Pak si lidé zotročili domácí zvířata a rostliny. A pak zjistil, že jde zotročit i lidi. Rozvoj říší. No věda sice tehdy byla, ale jen jako zábava. Otroci stačili. Řím dohřměl na to, že Římané byli tak spokojení, nerozvíjeli vědu a tak líní, že přestali kořistit otroky a nastal středověk. Ten měl málo energie, protože byli jen nevolníci a to až do novověku, kdy se začala rozvíjet věda. Věda, která objevila nové zdroje energie. Nastal rozvoj a globalizace. Vzdání se levné energie znamená zopakovat si středověk .
Odpovědět
Nejprve si zotročil oheň. Neandertálci lovili tučné mamuty jako zdroj energie, aby přežili. Cromagnonec si ochočil (zotročil) psy a vyhrál. Možná už tehdy zotročil = ochočil soby. Pak si lidé zotročili domácí zvířata a rostliny. A pak zjistil, že jde zotročit i lidi. Rozvoj říší. No věda sice tehdy byla, ale jen jako zábava. Otroci stačili. Řím dohřměl na to, že Římané byli tak spokojení, nerozvíjeli vědu a tak líní, že přestali kořistit otroky a nastal středověk. Ten měl málo energie, protože byli jen nevolníci a to až do novověku, kdy se začala rozvíjet věda. Věda, která objevila nové zdroje energie. Nastal rozvoj a globalizace. Vzdání se levné energie znamená zopakovat si středověk .
hi
20.4.2023 14:43
Varianta s bočním poldrem vůbec nezasahuje pravobřežní část úseku, kde je stejný lužní les jako na levobřežním úseku a který je zároveň biotopem evropsky ohroženého brouka lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus). Nic nebrání tomu, aby před zahájením stavby poldru, byl brouk přestěhován na druhý na druhý břeh Bečvy. Vlastní koryto Bečvy a jeho struktura nebude stavbou poldru vůbec dotčena.
Jedinou změnou bude, že jednou za dvacet let zachycení průtoků větších jak dvacetiletá povodeň (cca 700 m3/s) v suchém poldru a jeho vypuštění během následujících několika dnů. Jinak režim toku bude stejný jako v současnosti.
Zajistí se tak ochrana Troubek, Hranic, Přerova, Otrokovic, Uherského Hradiště a dalších měst a obcí před stoletou povodní.
Zabrání se tak opakování tragické povodně z roku 1997 se škodami na majetku ve stovkách miliard Kč včetně ztráty desítek lidských životů.
Přestaňte prosím bránit stavbě, která již dávno měla být realizována. ( pokud by poldr byl realizován nemusely se provádět zbytečné nákladné masivní betonové ohrázování Bečvy a Moravy v okolních městech za stovky milionů Kč, které zlikvidovali biotop okolo vodního toku v městech a stejně nic neřeší.
Odpovědět
Jedinou změnou bude, že jednou za dvacet let zachycení průtoků větších jak dvacetiletá povodeň (cca 700 m3/s) v suchém poldru a jeho vypuštění během následujících několika dnů. Jinak režim toku bude stejný jako v současnosti.
Zajistí se tak ochrana Troubek, Hranic, Přerova, Otrokovic, Uherského Hradiště a dalších měst a obcí před stoletou povodní.
Zabrání se tak opakování tragické povodně z roku 1997 se škodami na majetku ve stovkách miliard Kč včetně ztráty desítek lidských životů.
Přestaňte prosím bránit stavbě, která již dávno měla být realizována. ( pokud by poldr byl realizován nemusely se provádět zbytečné nákladné masivní betonové ohrázování Bečvy a Moravy v okolních městech za stovky milionů Kč, které zlikvidovali biotop okolo vodního toku v městech a stejně nic neřeší.
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2023 21:31 Reaguje naRozumím. Jediné co nevím je, jak stěhovat brouka.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.4.2023 10:50 Reaguje na Slavomil VinklerKdysi jsme při akcích Formika stěhovali do nových lokalit
mravence lesní a prováděli ochranu mravenišť před ptáky
a zvěří oplocením. Totéž lze udělat i s brouky, pokud
mají na novém stanovišti totožné podmínky k životu. Třeba
dřevokazné druhy lze v larválním stádiu přestěhovat i s
tím dřevem, ve kterém dokončí svůj vývoj. Když se chce,
tak lze vše, ale ono tu se jedná o evidentní potížizmus
a doslova škodolibou radost z toho, že se může tragédie
z roku 1997 opakovat. Já chci brouka a kytky, i kdyby to
mělo stát život mnoha lidí. Totéž se děje u obchvatů měst,
kde mezi tím umírají při nehodách lidé a nebo lidé trpí
hlukem a smogem. Různí ti Patrikové atd. jsou navíc tak
zbabělí, že to nejdou dotčeným lidem povědět osobně, ale
pouze z povzdálí (žijí často na opačné straně republiky).
Odpovědět
mravence lesní a prováděli ochranu mravenišť před ptáky
a zvěří oplocením. Totéž lze udělat i s brouky, pokud
mají na novém stanovišti totožné podmínky k životu. Třeba
dřevokazné druhy lze v larválním stádiu přestěhovat i s
tím dřevem, ve kterém dokončí svůj vývoj. Když se chce,
tak lze vše, ale ono tu se jedná o evidentní potížizmus
a doslova škodolibou radost z toho, že se může tragédie
z roku 1997 opakovat. Já chci brouka a kytky, i kdyby to
mělo stát život mnoha lidí. Totéž se děje u obchvatů měst,
kde mezi tím umírají při nehodách lidé a nebo lidé trpí
hlukem a smogem. Různí ti Patrikové atd. jsou navíc tak
zbabělí, že to nejdou dotčeným lidem povědět osobně, ale
pouze z povzdálí (žijí často na opačné straně republiky).
SV
Slavomil Vinkler
23.4.2023 18:59 Reaguje na Břetislav MachačekNo pokud je stejný les na obou stranách, nevěřím na brouka jen na jednom břehu v jednom stromě.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
24.4.2023 06:53Může mi někdo vysvětlit jak nebo čím "suchý poldr zásadně naruší současnou strukturu říčního koryta a tím celý na něj vázaný říční ekosystém"?
Odpovědět
hi
11.5.2023 09:53 Reaguje na Jarek Schindler
Ničím.
S ohledem na klimatické změny se budou zvyšovat rizika častějších extrémních povodní a sucha.
Zmírnit jejich účinky na Bečvě je může účinně pouze vodní nádrž nebo alespoň suchý poldr Skalička.
Pokud se nechceme dobrovolně omezit, tak si musíme vybrat, buď brouk a opakování katastrofální povodně z r. 1997 nebo poldr.
Protipovodňová opatření při bleskových povodníc jsou k ničemu.
Odpovědět
S ohledem na klimatické změny se budou zvyšovat rizika častějších extrémních povodní a sucha.
Zmírnit jejich účinky na Bečvě je může účinně pouze vodní nádrž nebo alespoň suchý poldr Skalička.
Pokud se nechceme dobrovolně omezit, tak si musíme vybrat, buď brouk a opakování katastrofální povodně z r. 1997 nebo poldr.
Protipovodňová opatření při bleskových povodníc jsou k ničemu.
JS
Jarek Schindler
16.5.2023 20:01 Reaguje naNo, hlavně mě zajímá na co si botanici stěžují? Má se voda nekontrolovaně rozlevat nebu se bude rozlévat v tom poldru. V obou případech se tam při povodních voda rozleje a oblast zatopí ať tam ten poldr bude nebo nebude.
Odpovědět
