Eva Tylová: Změna hospodaření na zemědělských pozemcích – jde to
12.12.2020
Výsadba biokoridoru na poli s občany a dětmi.
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Městská část Praha 12 má ve své správě desítky parcel zemědělské půdy. Celkem se jedná o cca 30 ha, pozemky jsou však rozdrobené od několika m2 po cca 3 ha. Většina byla obhospodařovaná bez pachtovní smlouvy jedním velkým agrodružstvem. Hospodaření bylo konvenční, velkoplošné, za využití chemických postřiků a hnojiv. Opatření na rozvoj biodiverzity či zmírnění důsledků klimatické změny se neprováděla.
Tento neutěšený stav hospodaření na zemědělských pozemcích má nejrůznější negativní dopady. V půdě klesá množství půdních organismů, které napomáhají procesům v půdě jako je přeměna organické hmoty a zpřístupnění živin rostlinám. Činnost těchto organismů má vliv i na půdní strukturu a odolnost vůči negativním jevům jako je eroze či desertifikace. Půda ztrácí schopnost zasakovat vodu a vysychá, k čemuž ještě přispívají i meliorace vybudované v dobách, kdy výrazně více pršelo, pojezd velkých mechanismů, které půdu utužují i opuštění hluboké orby. Když přijde přívalový déšť, voda se do ztvrdlé krusty nezasákne a proudy vody s bahnem tečou do ulic v okolí pole. Souvislé lány neposkytují úkryt pro ptáky a zvěř, škůdci se snadno šíří z pole na pole. Abychom tento stav zlepšili, začali jsme připravovat změnu hospodaření na našich zemědělských pozemcích. Možná řeknete, 30 ha, co to je, ale je třeba ukázat, že to jde. Navíc změna nastává i na okolních polích. Hl. m. Praha již své pozemky také propachtovalo novým pachtýřům k ekologickému hospodaření. Přidávají se k nám i další soukromí vlastníci.
Výsadba biokoridoru na poli v Cholupicích žáky učiliště
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Jak to tedy bylo u nás. Naproti našim snahám o změnu hospodaření šli noví zájemci o pachty. Viděli jsme, že zájem o ekologické zemědělství v Praze je a pozemky nebude problém pronajmout. V současnosti máme již všechny větší pozemky pronajaty novým pachtýřům s podmínkami ekologického hospodaření, pěstování trávy nebo agrolesnictví. Část pozemků jsme si nechali ve své péči. Na našich pozemcích postupně vysazujeme aleje, biokoridory, připravujeme komunitní permakulturní sad, zachránili jsme i památný dub na Točné.
Pozemky jsme rozdělili do několika skupin podle velikosti a dostupnosti a podle toho jsme na nich zorganizovali nové pachty nebo je nechali v naší péči. Pozemky kolem cest jsme osázeli alejemi a keři. Na jednom pozemku v blízkosti Cholupic, který jsme si ponechali ve správě, jsme vysadili komunitní sad. Část malých pozemků, které se nachází uprostřed polí, jsme zatím nechali ve velkém pachtu s možností je vyvázat a obnovit na nich cesty nebo je osázet remízky.
Bez odborníků to nejde
Při péči o pozemky spolupracujeme s odbornými ústavy a vysokými školami. S Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy spolupracujeme na protierozních opatřeních a na záchraně mokřadu v Cholupicích. Odborníci také radí novým pachtýřům se změnou hospodaření na jejich pozemcích. V rámci projektu podporovaného hl. m. Praha RainPRAGUE zpracovali pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VUMOP) a České zemědělské univerzity (ČZU) „Studii srážkových a odtokových poměrů v oblasti Točné a Cholupic“. Ze studie vyplynul návrh dalších úprav zemědělských pozemků, kterou nyní realizujeme. Příkladem je zatravnění pozemku u cholupického mokřadu, soustava zasakovacích tůní na pozemku pachtýře Davida Ježka, odbahnění Točenského rybníka a další. Máme již navázanou spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby např. pro měření vlhkosti v půdě a zkoušíme využití rostlinných granulí na zadržení vody v půdě. O agrolesnictví se radíme s doc. Bohdanem Lojkou z České zemědělské univerzity. Českým hydrologickým ústavem spolupracujeme v oblasti monitoringu podmínek v půdě. Bez odborného přístupu to dnes v zemědělství již nejde.
Noví pachtýři
Pro větší pozemky o velikosti od 1 do 3 ha jsme se rozhodli najít nové pachtýře, kteří svým hospodařením podpoří funkce tradiční krajiny, tj. např. retenci vody a biodiverzitu volně žijících druhů živočichů. Ve smyslu těchto požadavků byl zpracován záměr na obhospodaření pozemků a byl zveřejněn. Na každý pozemek se přihlásilo několik pachtýřů, při splnění podmínek záměru rozhodovalo nabízené nájemné. S pachtýři máme uzavřené pachtovní smlouvy, které zaručí, že pachtýř splní podmínky vyhlášené v záměru. V současnosti již pachtýři pozemky obhospodařují.
Výsadba komunitního sadu
Zdroj | Archiv Evy Tylové
Ježkovo pole U dubu
První pozemek (č. 568 k. ú. Cholupice) získal nového pachtýře již loni v září. David Ježek patří k těm nadšencům, kteří přecházejí z trochu virtuální profese IT na reálné obdělávání půdy vlastníma rukama. Jak se dále ukáže, tak z tohoto druhu nadšenců návratu ke kořenům jsou i další pachtýři. Pachtýř David Ježek na části pole již na podzim 2019 zasel květnatou louku, kterou podpořil místní biodiverzitu. Na poli vybudoval včelnici a vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Letos na podzim, v rámci projektu agrolesnictví, podporovaného dotací z hl. m. Prahy, vysadil na poli prvních 21 ovocných stromů. Namísto chemického hubení hrabošů instaloval berličky pro dravce. Ze studie srážkoodtokových poměrů vyplynul návrh na kaskádu zasakovacích tůní, pro jejich realizaci hledá pachtýř David Ježek finanční podporu. Další informace o projektu najdete na jeho webu zde.
Agrolesnictví nad Točnou
Na dalších dvou pozemcích v katastru Točná (866/2 a 1016), budou realizovány prvky agrolesnictví, jejich výsadba se zdržela kvůli koronavirové krizi. Mají být nejen ohraničeny mezí od okolních pozemků, ale členěny do pásů šíře 20 m, kdy každý z pásů bude oddělen výsadbou zejména ovocných stromů se sponem 10 – 15 m. Na konci každého pásu bude ponechán prostor pro přejezd techniky do dalšího pásu. Prostor mezi stromy (meze) bude oset trávou (2/3 plochy) a osazen keři (1/3 plochy). Jednotlivé meze a pásy budou vytvořeny po celé délce (šířce) pozemku kolmo na svah tak, aby nedocházelo k erozi půdy a jejímu splachu. Tímto opatřením bude zamezeno také odtoku vody z plochy pozemku, dojde k jejímu částečnému zadržení a k odvodu zbytkové srážkové vody do zelených ploch. Takže navržený způsob výsadby do mezí bude sloužit i jako protipovodňová ochrana, aby při přívalovém dešti nestékala zemina z pole do ulice Branišovská v Točné. Jednotlivé pásy budou zatravněny, budou na nich založeny luční společenstva a některé budou ponechány k pěstování zeleniny či léčivých rostlin, to vše bez použití chemického ošetření. Část pozemku bude sloužit základní škole Montessori pro praktickou výuku.
Biokoridor u Cholupic
Další pozemek č. 358/9 (k. ú. Cholupice) byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku byl vysazen biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m. Výsadbu biokoridoru zorganizoval Pavel Jeřábek z Hnutí Brontosaurus - organizace Mníšek pod Brdy www.brontosarus.cz z dotace hl. m. Prahy. Při výsadbě mu pomáhali žáci ze zahradnického učiliště pro děti s více vadami v Komořanech v rámci praktické výuky i místní občané.
Komunitní sad u Cholupic
Pozemek 390/1 + 392/2 (k. ú. Cholupice) v těsné blízkosti Cholupic si městská část nechala ve své péči a bude komunitně využíván všemi občany. Na pozemku postupně vzniká permakulturní sad, ve kterém Spolek „Sázíme stromy“ již vysázel 60 různorodých ovocných stromů a 67 ovocných keřů z prostředků sponzorů. Oplocenka ubrání sad před mlsnými jazýčky srnek a zajíců, ale lidem bude volně přístupná, budou si zde moci také pěstovat zeleninu a bylinky.
Mokřad jako zásobárna vody
Pozemky 402/1 + 402/4 + 402/6 + 369/17 + 370/428 + 370/429 + 370/430 - tvoří jeden celek. Na části plochy nyní hospodaří chovatel koní, pro které tu suší seno. Ve středu parcel (402/1), vznikl mokřad, jehož revitalizace probíhá za odborné podpory odboru péče o přírodu hl. města Prahy. Mokřady i v době sucha zadržují dešťové srážky. Na území mokřadu vede odvodňovací strouha, na které byly provedeny úpravy, díky kterým mokřad nezanikl a nyní představuje v době sucha zásobárnu vody. Meliorační zařízení (trubky) jsou pod povrchem i v okolních polích a pro další revitalizaci je třeba zjistit jejich polohu. Předpoklady, získané z podkladů bývalé Zemědělské vodohospodářské správy i z projektové dokumentace o umístění a rozsahu podpovrchových melioračních zařízení, je třeba ověřit v terénu. Proto pracovníci Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy nechali snímkovat terén z dronů, což je jedna z možností jak drenáže identifikovat. Na snímcích z dronů či historických leteckých snímků se přítomnost melioračních zařízení může ukázat podle různého projevu půdní vlhkosti či stavu vegetace nad či mimo drenážní rýhu.
Na části mokřadní louky Spolek Ekocentrum Koniklec již letos sekal trávu s dobrovolníky. Pozemek městské části bude výhledově využíván tak, aby podpořil rozšíření mokřadu. Připravujeme záměr, jak pozemek zatravnit a osázet keři a případně nízkými vrbami.
Velké pozemky k ekologickému zemědělství
Aleje u cest poskytují ovoce i stín
Stromy zvyšují komfort krajiny pro člověka, poskytují stín a ochranu před větrem i pro volně žijící živočichy (hnízdiště, stanoviště pro dravce, zdroj potravy, úkryt). Vysadit alej není finančně náročné, pokud jsou vhodně využity dotační programy, sázet chtějí firmy i lidé. Předpokladem pro zdárné založení alejí je, aby kolem cest byl dostatečně široký pruh pozemku ve vlastnictví městské části, aby nedocházelo k poškození kořenů stromů orbou. Vysadili jsme v loňském roce aleje kolem hlavních cest, tam kde jsou kolem cesty pozemky naše.
V roce 2019 jsme vysadili tyto aleje:
1. 376/24 + 401/1 + 374/1 (Cholupice) - ovocná alej tradičních odrůd kolem ulice K Dýmači.
2. 361/16 + 363/1 (Cholupice) - cholupický větrolam podél cesty k letišti Točná.
3. 1080 (Točná) - ovocná alej podél cyklostezky z Točné do Břežan.
4. 1027 (Točná) - dubová alej v polích u Točné.
Letošní výsadby se přesunuly na příští rok z důvodů koronakrize:
5. 343/21 + 343/26 + 343/14 (Cholupice) - stromořadí u cholupického hřbitova a na protilehlé straně silnice.
6. Stromořadí 16 vysokokmenných třešní na cestě z Točné.
Dobré příklady táhnou
K záměru hospodařit ekologicky se přidávají i další vlastníci zemědělských pozemků v okolí Cholupic a Točné, jejichž pozemky zemědělci obhospodařovali konvenčně za použití velkých dávek pesticidů. Teď to chtějí změnit. Dle jejich slov už mají dost hospodaření s oblaky jedovatých pesticidů, které podle místních občanů likvidují všechno živé (nejen ptáky a včely, ale i zvěř).
V článku jsem využila odborné podklady vytvořené bioložkou Veronikou Ouškovou. Na organizaci a odborné podpoře se podílely Karin Tvrdá a Jana Soukupová. Velice jim děkuji za spolupráci.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Skupina poslanců navrhla uzákonění rodinných zemědělských hospodářství
Nové centrum má od příštího roku zefektivnit výzkum v zemědělství a potravinářství
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Další články autora |
Eva Tylová: Nejen na kafe ze solárů
Eva Tylová: Místo vody z lesa přiteklo do Komořan bahno z čerstvě osetého pole
Eva Tylová: Je možné tůně budovat i v Praze? JeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (147)
PB
Petr Blažek
12.12.2020 08:56Paní Tylová si plete pojmy s dojmy. To co v Praze podporují pod záštitou záchrany přírody nemá se zemědělstvím nic společného. To je pouze najmutí dalších zahradnických firem, které ovšem neplatí Praha 12, ale státní dotace.
Zemědělství se vyznačuje tím, že produkuje potraviny, které jsou nejen zdravé, ale dostupné pro všechny vrstvy obyvatel za normální (tržní) cenu.
Potraviny nerostou v supermarketech jak se asi paní Tylové zdá. A když se nevyprodukují u nás, protože přeměníme pole na parky a cyklostezky tak se dovezou například z Brazílie, kde kvůli tomu rádi vypálí pár milionů hektarů pralesa. Bohužel další příklad evropského zeleného alibismu. A ještě se za to paní pochválí.
Odpovědět
Zemědělství se vyznačuje tím, že produkuje potraviny, které jsou nejen zdravé, ale dostupné pro všechny vrstvy obyvatel za normální (tržní) cenu.
Potraviny nerostou v supermarketech jak se asi paní Tylové zdá. A když se nevyprodukují u nás, protože přeměníme pole na parky a cyklostezky tak se dovezou například z Brazílie, kde kvůli tomu rádi vypálí pár milionů hektarů pralesa. Bohužel další příklad evropského zeleného alibismu. A ještě se za to paní pochválí.
BM
Břetislav Machaček
12.12.2020 10:56 Reaguje na Petr BlažekVystihl jste to přesně. Jsou k mání dotace, tak můžou jít klidně
do mínusu, protože to zalepí z dotací. Toto není dlouhodobě
udržitelné hospodaření. Ono je pouze dočasné do vyčerpání dotací.
Možná ještě dříve dojde nakonec k zástavbě NAFUKUJÍCÍ se Prahy
a bude veta po celé krajině. Je to údělem velkoměst rostoucích
do nekonečna a do nebe.
Odpovědět
do mínusu, protože to zalepí z dotací. Toto není dlouhodobě
udržitelné hospodaření. Ono je pouze dočasné do vyčerpání dotací.
Možná ještě dříve dojde nakonec k zástavbě NAFUKUJÍCÍ se Prahy
a bude veta po celé krajině. Je to údělem velkoměst rostoucích
do nekonečna a do nebe.
RP
Radim Polášek
12.12.2020 16:22 Reaguje na Břetislav MachačekOno hlavně je hodně pracné a náročné na pracovní síly. Napoprvé to asi vždy ti nadšenci nájemci, o kterých se píše v článku, dají, ale po nějakém roce se ta práce nejspíš stane strašně otravná a peníze, které bude možné za to malé množství produktů utržit, dost žebrácké nepokrývající náklady a už vůbec ne ztracený čas.
Je fakt, že pokud budou ty plochy dohromady v nějaké větší souvislé ploše, asi se tam dost rychle obnoví stavy drobné zvěře, hlavně zajíců a bažantů. Ale to bude asi jediné plus. Pokud je naopak nezlikvidují přemnožení invazivní i chránění predátoři.
Odpovědět
Je fakt, že pokud budou ty plochy dohromady v nějaké větší souvislé ploše, asi se tam dost rychle obnoví stavy drobné zvěře, hlavně zajíců a bažantů. Ale to bude asi jediné plus. Pokud je naopak nezlikvidují přemnožení invazivní i chránění predátoři.
MK
Majka Kletečková
12.12.2020 16:36 Reaguje na Radim PolášekDalším plusem bude, že místní občané budou moci navštěvovat zdravou krajinu ve svém okolí. Tu možnost neměli, když tam byla intenzivně obhospodařovaná a chemicky ošetřovaná pole.
Odpovědět
ig
12.12.2020 20:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Když neporostou velkoměsta, porostou jiné obce. A za růst do nebe buďme vděční lidem, kteří preferují byt před rodinným domem a udržují tak velká města kompaktní a na poměr zabrané půdy ku počtu obyvatel výhodnější, než malá města nebo příměstské oblasti.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.12.2020 18:28 Reaguje na Petr BlažekZ vašeho příspěvku mám pocit, že jste zastáncem současného principu zemědělské výroby. Velké lány, nerespektování eroze, zhutnění podorniční vrstvy, dávky chemie, atd.
Takže tohle myšlení je cesta do pekel - stav zemědělské půdy je dezolátní.
Ať se nám líbí či ne, pokud chceme zdravější krajinu, postoj na zemědělství musíme dostat na stejnou rovinu jako pohled na lesy. Takže ne jen produkce zemědělských produktů, ale i udržování vodního režimu v krajině, ochrana povrchových a podzemních vod, zdravotně hygienické funkce, prostor pro původně volně žijící bezobratlé i obratlovce atd.
V Praze ke všemu ještě přidejte rekreační funkce zemědělské krajiny, které mají větší význam, než na venkově.
Od zemědělských ploch v Praze nemůžete čekat nějaké super výrobu potravin, ale je potřeba tu volnou krajinu udržovat a chránit před zástavbou. Od Prahy nemůžete čekat metráky špičkového obilí, hektolitry mléka, či tuny masa - to jsme zrušili hned po roce 1990, stejně jako značnou část naší potravinářské výroby s vidinou, že v zahraničí je kvalitnější.
Odpovědět
Takže tohle myšlení je cesta do pekel - stav zemědělské půdy je dezolátní.
Ať se nám líbí či ne, pokud chceme zdravější krajinu, postoj na zemědělství musíme dostat na stejnou rovinu jako pohled na lesy. Takže ne jen produkce zemědělských produktů, ale i udržování vodního režimu v krajině, ochrana povrchových a podzemních vod, zdravotně hygienické funkce, prostor pro původně volně žijící bezobratlé i obratlovce atd.
V Praze ke všemu ještě přidejte rekreační funkce zemědělské krajiny, které mají větší význam, než na venkově.
Od zemědělských ploch v Praze nemůžete čekat nějaké super výrobu potravin, ale je potřeba tu volnou krajinu udržovat a chránit před zástavbou. Od Prahy nemůžete čekat metráky špičkového obilí, hektolitry mléka, či tuny masa - to jsme zrušili hned po roce 1990, stejně jako značnou část naší potravinářské výroby s vidinou, že v zahraničí je kvalitnější.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 18:40 Reaguje na Pavel JeřábekDovolím si jen připomenout fakt, že v okolí Prahy se vyskytují bonitně cenné půdy, které masivně padají zástavbou a stavbou plechových skladištních monster. Ta půda se již nikdy nevrátí.Klidně bychom z tohoto důvodu mohli od těch zemědělských ploch očekávat špičkové výnosy, ale uznávám, že to je v současnosti výsostně politická otázka a tudíž se dává přednost ekologickému hospodaření. Víte, jen abychom jednou nelitovali, zde každý hovoří o půdě, ale že půda mizí každým dnem o zhruna 15 ha, nikomu moc nevadí.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.12.2020 19:07 Reaguje na pavel peregrinDovolím si jen připomenout fakt, že v roce 1990 jsem za zemědělce psal prohlášení, kde mimo jiné bylo uvedeno, že jedním z největších bohatství každého národa je kvalitní orná půda, a že by se měla omezit eroze zemědělské půdy. Tam patří i nadbytečná zástavba kvalitní půdy.
Bylo to v době, kdy v televizi si stále stěžovali vězni a další, jak se mají špatně.
Odpovědět
Bylo to v době, kdy v televizi si stále stěžovali vězni a další, jak se mají špatně.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 19:56 Reaguje na Pavel JeřábekTakže pokud jste zemědělec, moc dobře víte, že pohled na české zemědělství, prezentovaný veřejnosti, je silně účelový.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.12.2020 22:54 Reaguje na pavel peregrinJen jsem v zemědělství pracoval, můj vystudovaný obor je ale dost příbuzný.
Ale pravdu máte, že laici se na zemědělství dívají podivně, nicméně zy mnohé si mohou samy velkofarmy, které se k pronajatému majetku chovají neuctivě.
Na druhou stranu - když si lidi nechají zničit majetek, tak co na to říci. Je zajímavé, že když někdo pronajímá byt, objekt na podnikání apod., ošetří si i poškození objektu nad míru běžného opotřebení. U zemědělsky obhospodařovaných pozemků je jim to jedno, a to i v obcích, kdy jejich majetek (ornice) ničí jejich domovy (přívalové přívaly z polí do obce).
Odpovědět
Ale pravdu máte, že laici se na zemědělství dívají podivně, nicméně zy mnohé si mohou samy velkofarmy, které se k pronajatému majetku chovají neuctivě.
Na druhou stranu - když si lidi nechají zničit majetek, tak co na to říci. Je zajímavé, že když někdo pronajímá byt, objekt na podnikání apod., ošetří si i poškození objektu nad míru běžného opotřebení. U zemědělsky obhospodařovaných pozemků je jim to jedno, a to i v obcích, kdy jejich majetek (ornice) ničí jejich domovy (přívalové přívaly z polí do obce).
pp
pavel peregrin
14.12.2020 07:13 Reaguje na Pavel JeřábekOno je to dáno povahou toho objektu podnikání. Přebíráte-li byt, je naprosto jasné, co je poškrábané, ulomené při převzetí a předání. Jenže u té půdy je to jiné. Zemědělský fond je i přes pozemkové úpravy rozdroben do tisíců a tisíců parcel vlastníků. Při pronájmu ti vlastníci by si museli na vlastní náklady nechat udělat kompletní agrochemický rozbor včetně humusu. Jenže pak nastává to nejlepší, a to je velice častá záměna parcel v rámci subjektů, aby vůbec mohly uceleně hospodařit. Tudíž nějaká kontrola je naprosto nemožná.
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
14.12.2020 19:34 Reaguje na pavel peregrinJá jako zemědělec se z 99% setkávám s tím že vlastníci půdy se o svůj majetek nezajímají.Chtějí jen zvedat nájem. Když jim vysvětluji, že zelené hnojení a další šetrné postupy znamenají většinou zvýšené náklady a nižší výnosy, tak je to nezajímá...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 12:16 Reaguje na Alouš PekelníkNaprosto souhlasím, ono je to víceméně všude podobné. A je to dáno tím, jak masírují obyvatelstvo a vlastníky dotacemi pro zemědělce. Že z té dotace nezbyde nic, už nikdo neřekne, ale to už zde omíláme pokolikáté, ale přesto tomu pořád hodně lidí nechce rozumět.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 18:28 Reaguje na Petr BlažekMyslím že se mýlíte skoro ve všem.
1,Ano zemědělství produkuje potraviny. Produkuje (budou produkovat) ten to způsob hospodaření potraviny/zemědělské produkty ? Ano (třeba med,ovoce, píci...). Cituji "dostupné pro všechny vrstvy obyvatel za normální (tržní) cenu". Jednak je to jen asi vaše definice zemědělství a za druhé to vaše tržní zemědělství v Evropě je tak tržní jako komunistický manifest, celé evropské zemědělství jede na dotacích,subvencích a celních a legislativních bariérách bez niž by zemědělství vypadalo dosti jinak a asi by tady nešaškoval agrobaron Babiš nebo velice "konstruktivní" Peregrin.
2.Jo, hned jak někde uděláme přírodně bližší extensivní hospodaření tak budem muset drancovat amazonii protože jinak tady nebudem mít co jíst ! Jo a nesmíme zapomenout na biopalivovou řepku, kukuřici, vylité mléko do kanálu díky subvencím (to je ta vaše tržní cena?), a samozřejmě pak postavíme několik přehrad když to vaše správné "tržní" zemědělství neudrží ornici na poli natož pak vodu.
Odpovědět
1,Ano zemědělství produkuje potraviny. Produkuje (budou produkovat) ten to způsob hospodaření potraviny/zemědělské produkty ? Ano (třeba med,ovoce, píci...). Cituji "dostupné pro všechny vrstvy obyvatel za normální (tržní) cenu". Jednak je to jen asi vaše definice zemědělství a za druhé to vaše tržní zemědělství v Evropě je tak tržní jako komunistický manifest, celé evropské zemědělství jede na dotacích,subvencích a celních a legislativních bariérách bez niž by zemědělství vypadalo dosti jinak a asi by tady nešaškoval agrobaron Babiš nebo velice "konstruktivní" Peregrin.
2.Jo, hned jak někde uděláme přírodně bližší extensivní hospodaření tak budem muset drancovat amazonii protože jinak tady nebudem mít co jíst ! Jo a nesmíme zapomenout na biopalivovou řepku, kukuřici, vylité mléko do kanálu díky subvencím (to je ta vaše tržní cena?), a samozřejmě pak postavíme několik přehrad když to vaše správné "tržní" zemědělství neudrží ornici na poli natož pak vodu.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 18:44 Reaguje na Šílený sadařMyslím, že p. Blažek to má v hlavě srovnané a jak jsem již psal, jednou toho budeme litovat. Celé toto ekobláznovství pochází z rozmazlenosti a zpovykanosti Evropy, která neví, co by roupama dělala.Je potřeba hlad a bída, něco na způsob koronaviru v bleděmodrém, aby lidé začali zemědělský stav opět ctít.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 18:52 Reaguje na pavel peregrinVýtečně, už si představuji jak se bude dělat oslava na čest zemědělství. Prvním bodem programu bude koupel v mixu pesticidů, dále se projedem po poli v 10 tunovém traktoru s 40 tunovou vlečkou a skvělou oslavu zakončíme pohledem na stavbu velkého vodovodu vedoucí z odsolovací stanice u baltu a frontu lidí na vodu na příděl :) Jako jsem fakt rozmazlený Evropan že si můžu koupit potraviny u kterých vím že nebylo potřeba 10x chemiček a že za tu cenu navíc pak nemusím platit 10 tisíc věděckých projektů a studií proč vymírá hmyz.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:01 Reaguje na Šílený sadařNechte toho hloupého patosu.Moderní zemědělství se dělá ve vyspělých zemích plus minus stejně a měl byste vědět, či víte, ale nechcete schválně vědět, že agrochemie se u nás používá 3 až 5x méně než v okolních státech a produkce konvenčního zemědělství živí rozhodnou část obyvatel.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 20:53 Reaguje na pavel peregrinJistěže stačí se podívat na leteckou mapu s Jižní Moravou a Rakouskem, samozřejmě podle vás je to plus mínus stejné :) švýcarský zemědělský systém je taky plus mínus stejný jako náš (jo samozřejmě musíme zohlednit přírodní podmínky). To že se u nás používá méně chemie je skvělé a to že se máme dost potravin to je také skvělé, ale kde jsem to rozporoval ? To že by ekologické zemědělství by snížilo chemickou zátěž a při vyřazení biopaliv, menší tvorba odpadu by jsme mohli být zhruba na stejné produkci potravin. To nemluvím o nějakém trochu přísnějším integrovaném systému. P.S k tomu patosu, já musel když jsem viděl tu "úctu" k zemědělcům ...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 21:32 Reaguje na Šílený sadařRakušané hospodaří stejně jako my, na menších polích jistě a kupříkladu řepku nedělali jen proto, že by jim ji na jejich políčkách sežrali škůdci, nikoliv z lásky k půdě. Švýcary opravdu ponechme stranou a zbývají nám ty rozhodující státy, jako je Francie, Německo, země Beneluxu, VB a tam to mastí silně. Ekologické zemědělství nejenže není s to zajistit dostupné potraviny, ale v globále při započítání podstatně větší plochy na stejnou produkci je neefektivní a zatěžuje paradoxně životní prostředí víc, jak konvenční. Ale jako doplněk fungovat může, svoje kupce si najde a nemám s tím žádný problém.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 21:55 Reaguje na pavel peregrinAle no tak, ta velikost půdních bloků s mezemi je ale docela zásadní, ano a vybral jste všechny země s podobnou EU dotační politikou, to je ale blbá korelace, že ?
.... S tím druhým se neshodneme, pokud tu nedáme svoje věděcké zdroje tak to bude mlácení prázdné slámy :)
Odpovědět
.... S tím druhým se neshodneme, pokud tu nedáme svoje věděcké zdroje tak to bude mlácení prázdné slámy :)
pp
pavel peregrin
13.12.2020 12:09 Reaguje na Šílený sadařVůbec není, protože jde o zásadní podíl potravin z těchto zemí. Velikost půdních bloků je podružná záležitost, s bloky okolo 50 ha nemám nejmenší problém.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 12:50 Reaguje na pavel peregrinA ten zásadní podíl je také kvůli ? - dotacím a jsme tak kde jsme byli. Velikost půdních bloků rozhodně není podružná záležitost, malé půdní se zelení jsou vhodné pro bioregulátory, mají významný vliv na snížení eroze, a dělají krajinu prostupnější jak pro lidi tak zvěř. A slouží jako refugia edafonu od bakterií po žížaly.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 20:09 Reaguje na Šílený sadařVelikost bloků nemá na žížaly a bakterie pražádný vliv.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 20:40 Reaguje na pavel peregrinVážně ? Bloky oddělené mezemi ale i bez nich nemají žádný vliv ? Asi bych měl vrátit ten titul z oboru zaměřující se na půdu.... Větší prostorová diverzita,hrubost "klastru" má významný vliv na živočichy jak v nad zemským povrchem tak hlavně pod ním kde mají organismy většinou malou pohyblivost, velký vliv na jejich početnost i diverzitu.... stačí k tomu selský rozum (ten bohužel spoustě dnešním zemědělským podnikatelům chybí) že větší diverzita stanovišt=větší diverzita oraganismů = větší odolnost k disturbancím (orba,agrochemie)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.12.2020 07:03 Reaguje na Šílený sadařMyslíte si tedy, že je podstatný rozdíl, co se bakterií a žížal týká, mezi 10 a 50 ha blokem? Nemá na to náhodou také dost podstatný vliv druh půdy ?
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 12:00 Reaguje na pavel peregrinAno je tam velký rozdíl v početnosti, diverzitě i disparitě. Druh půdy hraje také vliv stejně jako mnoho jiných faktorů
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.12.2020 12:39 Reaguje na Šílený sadařNu, tedy mi odpovězte na jednoduchou otázku- stávající blok, řekněme těch 50 ha, rozdělím dvěma mezemi o šířce 1 m. Nic víc s tím nebudu dělat, blok bude rozdělený na tři pole o výměře nějakých 17 ha. Díky tomuto rozdělení tam začnou přibývat žížaly a bakterie?
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 19:04 Reaguje na pavel peregrinAno, přibudou. Samozřejmě mnohonásobně víc signifikantní to bude při velikosti 5ha a ještě víc při 1ha
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
14.12.2020 19:39 Reaguje na Šílený sadařTato argumentace se mi nezdá...
Spíš přibude utužených souvratí z otáčení mechanizace....
Na žížaly a další mršky má vliv způsob hospodaření na půdě než velikost pole....
Odpovědět
Spíš přibude utužených souvratí z otáčení mechanizace....
Na žížaly a další mršky má vliv způsob hospodaření na půdě než velikost pole....
PB
Petr Blažek
14.12.2020 20:36 Reaguje na Alouš PekelníkPan Šílený sadař opravdu dostojí své přezdívce.
Kdyby opravdu pracoval v zemědělství tak by věděl, že dnes neseženete ani traktoristu natož nějaké zástupy zemědělců kteří by chtěli odejít od pohodlného městského života a dřít od nevidim do nevidim na nějakých hektarových políčkách. To bohužel svědčí jen o jeho naivitě.
Zemědělci v Evropě nejsou jenom Babiš a spol.
A jestli se opravdu někdo dívá i v okolních státech tak vidí, že všude se pole s každou další generací zvětšují. Mladí jdou za snažší a lépe placenou prací a pole po svých předcích pronajímají a nebo se na nich staví fotovoltaika.
To co tady prezentuje paní Tylová nemá se zemědělstvím vůbec nic společného. Je to stejné jako když s nimi porovnáte zahrádkáře.
Ať si samozřejmě dělají parky, ale nazývejme to správnými jmény.
A co se týká stavu půdy, tak jak tady předestřel pan pekelník, tak podstatně větší vliv má jak na té půdě hospodaříte než jakou velikost má půdní blok. Nikdo nebude půdu zpracovávat motykou s tím se smiřme a z hlediska utužení, potažmo prokypření půdy je rozhodně lepší mít ten půdní blok větší.
Z hlediska eroze je skoro jedno jestli má pole 5 nebo 30hektarů. Důležité je jak máte zpracovanou(/prokypřenou) půdu , jakou plodinu a v jakém růstovém období přijdou přívalové srážky a je úplně jedno jestli jste eko nebo neeko.
Odpovědět
Kdyby opravdu pracoval v zemědělství tak by věděl, že dnes neseženete ani traktoristu natož nějaké zástupy zemědělců kteří by chtěli odejít od pohodlného městského života a dřít od nevidim do nevidim na nějakých hektarových políčkách. To bohužel svědčí jen o jeho naivitě.
Zemědělci v Evropě nejsou jenom Babiš a spol.
A jestli se opravdu někdo dívá i v okolních státech tak vidí, že všude se pole s každou další generací zvětšují. Mladí jdou za snažší a lépe placenou prací a pole po svých předcích pronajímají a nebo se na nich staví fotovoltaika.
To co tady prezentuje paní Tylová nemá se zemědělstvím vůbec nic společného. Je to stejné jako když s nimi porovnáte zahrádkáře.
Ať si samozřejmě dělají parky, ale nazývejme to správnými jmény.
A co se týká stavu půdy, tak jak tady předestřel pan pekelník, tak podstatně větší vliv má jak na té půdě hospodaříte než jakou velikost má půdní blok. Nikdo nebude půdu zpracovávat motykou s tím se smiřme a z hlediska utužení, potažmo prokypření půdy je rozhodně lepší mít ten půdní blok větší.
Z hlediska eroze je skoro jedno jestli má pole 5 nebo 30hektarů. Důležité je jak máte zpracovanou(/prokypřenou) půdu , jakou plodinu a v jakém růstovém období přijdou přívalové srážky a je úplně jedno jestli jste eko nebo neeko.
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 22:28 Reaguje na Petr BlažekJenže váš problém je že jste udělal jen cherry picking z nějaké delší diskuze... Nikde neříkám že a, menší půdní bloky vyřeší všechno b, Neříkám že mají pouze pozitiva. Z toho všeho pak vyvozujete závěr že je lepší se na meze úplně vykašlat a ignorujete přitom dalších několik výhod :/
........................
To že se dnes lidé všeobecně do zemědělství nehrnou je mi jasné, ono ne každého láká jezdit 16x ročně na pole s něčím o čem pochybují že to na něho patří, spoustu času trávit administrativou a nakonec to zakončit obhajováním před veřejností (ikdyž ví že způsob jakým to vedou není úplně košer). Proto to řeší postupná automatizace - traktorista už nebude tolik potřeba takže ten to bod máme vyřešený :)......................
Protierozní opatření jsou soubor ne jako nějaká jednotlivost, tak jako meze vám proti erozi nepomůže jen dobrá skladba plodin (Tak jak dobře poznamenal pan Peregrin musíte taky pěstovat to co se vám vyplatí) a dobře zpracovaná půda. Jak tak zpětně koukám na vaše komentáře tak vše vidíte velice jednoduše, a na vše máte jedno nebo dvě "matrixové" pilulky :(
Odpovědět
........................
To že se dnes lidé všeobecně do zemědělství nehrnou je mi jasné, ono ne každého láká jezdit 16x ročně na pole s něčím o čem pochybují že to na něho patří, spoustu času trávit administrativou a nakonec to zakončit obhajováním před veřejností (ikdyž ví že způsob jakým to vedou není úplně košer). Proto to řeší postupná automatizace - traktorista už nebude tolik potřeba takže ten to bod máme vyřešený :)......................
Protierozní opatření jsou soubor ne jako nějaká jednotlivost, tak jako meze vám proti erozi nepomůže jen dobrá skladba plodin (Tak jak dobře poznamenal pan Peregrin musíte taky pěstovat to co se vám vyplatí) a dobře zpracovaná půda. Jak tak zpětně koukám na vaše komentáře tak vše vidíte velice jednoduše, a na vše máte jedno nebo dvě "matrixové" pilulky :(
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 22:53 Reaguje na Petr BlažekJeště jednoduchá otázka : Proč máme větší problém s erozí v JM když o pár kilometrů v Rakousku ho mají menší (rozhodně tam nemají oderodováno až na spraš, osobní zkušenost se zemědělcem co se divil že mu neroste kukuřice ikdyž zvýšil dávku DAM o 100%), že by menší technika kterou vynucují ty meze? To je vlastně blbost protože by neměli ty traktoristy :/ sakra čím to jen tak asi bude ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 11:04 Reaguje na Šílený sadařTa JM je specifický problém, už jsem to zde jednou psal- zbavili se veškerého skotu, naflákali bioplynky a toto je výsledek. U nás 50 ha kusy prosperují naprosto normálně, ale také se na nich normálně hospodaří, ve velikosti to není, vůbec ne.
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
15.12.2020 11:18 Reaguje na Šílený sadařJsou dobří zemědělci a jso tací, co na to kašlou.Většinou ti co hlídají erozi, jsou rodinné farmy , kde pozemky jsou většinou jejich vlastní. (v Rakousku častější) U nás historicky jsou časté velké firmy. A ty častěji na pozemky kašlou.Ale i tam jsou vyjímky.Podle mě by měla být pro všechny povinnost používat meziplodiny aby byla neustále zakrytá zem.Ale protože osivo meziplodin něco stojí, měli by mít zemědělci možnost vyrobit si "farmářské osivo" aby toto ozeleňení nestálo majlant.Remízky jsou fajn, tvorba různých mokřadů taky . Ale zásadní je , jak se hospodaří na běžné pěstební ploše.Nesmyslně malé pozemky uměle vytvořené jsou těžko obdělávatelné, jak zde bylo dříve řečeno.
Takže podle mě je zásadní využívání meziplodin a tvorba organické hmoty a mulče na povrchu.Ta brání erozi a přehřívání půdy a krajiny. A taky prý ve velkém tvorba humusu váže CO2.
Dají se vygůglit vynikající přednášky na téma půda má pan docent Záhora, je skvělý , doporučuji vygůglit, velmi zajímavé.A na téma zadržení vody v krajině má skvělé videa pan Štefan Valo. Doporučuji zhlédnout, zajímavé.
Odpovědět
Takže podle mě je zásadní využívání meziplodin a tvorba organické hmoty a mulče na povrchu.Ta brání erozi a přehřívání půdy a krajiny. A taky prý ve velkém tvorba humusu váže CO2.
Dají se vygůglit vynikající přednášky na téma půda má pan docent Záhora, je skvělý , doporučuji vygůglit, velmi zajímavé.A na téma zadržení vody v krajině má skvělé videa pan Štefan Valo. Doporučuji zhlédnout, zajímavé.
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 18:18 Reaguje na Alouš PekelníkJá jsem měl tu Čest že jsem měl pana doc. Záhoru jako učitele :). Meziplodiny ale nevyřeší vše. Doporučuji se jet podívat na protierozní funkci mezí při velkých děštích, bude te překvapen jak jsou efektivní společně s hlubokou brázdou dokáží většinu nadbytečné vody a v ní oderodované půdy udržet. Proto tam nikde nevidíte půdy oderodované až na spraš.
Odpovědět
AP
Alouš Pekelník
15.12.2020 23:00 Reaguje na Šílený sadařmeze a remízky jsou skvělé pro pestrost krajiny , hmyz, ptactvo apod...užívat meze pro zadržení již odtékající vody z pole není ideální. Mým cílem je zajistit aby voda vůbec z pole neodtékala. meze a různé přerušovací a zasakovací pásy jen hasí erozní požár, když už se voda rozběhla. A to se právě nesmí vůbec stát. Já na svých pozemcích udržuji neustále nějaký mulč na povrchu , i za cenu nižších výnosů. Prioritou na mé farmě není nejvyšší výnos, ale rozumný výnos spojený s péčí o půdu.Sejeme hned po žních meziplodiny a necháváme je až do jara. Ale cena osiv meziplodin, to je hrůza . Nevím, proč toto ve veřejném zájmu stát nezvýhodní naúkor hospodářů, co zaorávají každé stéblo.
Po orbě je půda na erozi velmi náchylná.
Odpovědět
Po orbě je půda na erozi velmi náchylná.
PB
Petr Blažek
16.12.2020 12:51 Reaguje na Alouš PekelníkNo tady se neshodneme. Naše strategie je jiná. Pro nás je zásadní udržet půdu co nejvíce kyprou a provzdušněnou aby byla schopná vodu při prudkých srážkách vsakovat.
Orba po vrstevnici otočným pluhem jako jediná technologie dokáže půdu stěhovat spět na kopec. Setí meziplodin není špatné, ale hodí se jen v některých letech, když včas sklidíte a když je dost vláhy. V sušších letech se o vláhu pro kulturní rostliny připravíte a stejně vám toho moc nevyroste . Takže promrháte naftu a pole pouze ještě více utužíte. Důležité je nepodlehnout energetické loby a neprodávat žádnou slámu a poctivě ji zapracovat. To že se v létě na podmítce půda ohřívá nepovažuji za problém, to svědčí o tom že podmítka byla udělaná správně a z půdy se neodpařuje voda, kterou si jako zemědělec šetříte na podzimní setí. Toto jsou postupy prověřené po více než 100 let. To že jsou roky suché a mokré to není žádná novinka. A jestli se tady mění klima, to znamená vyšší teploty a prudší srážky tak se učme od těch co to znají, například zemědělci v Itálii, a ne od teoretiků z různých fakult. A zrovna v té Itálii je hlavní metoda na zadržení srážek hluboká a velmi hluboká orba, Kde to jen trochu dovoluje půdní profil tak se orá 40-60cm hluboko. Tím vznikne velká vrstva, která je schopná pohlcovat vodu. A na konci pole u posledního odvoru ještě vyfrézují odtokový kanál aby voda, která postupně projde půdou mohla pomalu odtékat do vodotečí.
Odpovědět
Orba po vrstevnici otočným pluhem jako jediná technologie dokáže půdu stěhovat spět na kopec. Setí meziplodin není špatné, ale hodí se jen v některých letech, když včas sklidíte a když je dost vláhy. V sušších letech se o vláhu pro kulturní rostliny připravíte a stejně vám toho moc nevyroste . Takže promrháte naftu a pole pouze ještě více utužíte. Důležité je nepodlehnout energetické loby a neprodávat žádnou slámu a poctivě ji zapracovat. To že se v létě na podmítce půda ohřívá nepovažuji za problém, to svědčí o tom že podmítka byla udělaná správně a z půdy se neodpařuje voda, kterou si jako zemědělec šetříte na podzimní setí. Toto jsou postupy prověřené po více než 100 let. To že jsou roky suché a mokré to není žádná novinka. A jestli se tady mění klima, to znamená vyšší teploty a prudší srážky tak se učme od těch co to znají, například zemědělci v Itálii, a ne od teoretiků z různých fakult. A zrovna v té Itálii je hlavní metoda na zadržení srážek hluboká a velmi hluboká orba, Kde to jen trochu dovoluje půdní profil tak se orá 40-60cm hluboko. Tím vznikne velká vrstva, která je schopná pohlcovat vodu. A na konci pole u posledního odvoru ještě vyfrézují odtokový kanál aby voda, která postupně projde půdou mohla pomalu odtékat do vodotečí.
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 22:32 Reaguje na Alouš PekelníkAno má na velký, i větší vliv způsob hospodaření. NIKDE neříkám že meze jsou vše spásné řešení spíš je to dílek do mozaiky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 11:02 Reaguje na Šílený sadařCož je z hlediska efektivnosti hospodření naprostý nesmysl.
Odpovědět
pp
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 18:21 Reaguje na pavel peregrinTak záleží jestli si do té efektivity započteme ztrátu ornice, vody za 30 let. To ale nikdo neudělá, hlavně jestli jede převážně v pachtu.
Odpovědět
PŠ
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 20:18 Reaguje na Petr ŠrámekJo přibudou, přece nebudu lhát když je to tak logické ...
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
15.12.2020 18:24 Reaguje na pavel peregrinNechte toho zemědělského odborníka To se fakt nedá
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
15.12.2020 18:23 Reaguje na Šílený sadařJaké subvence na mléko vy šířiteli poplašné zprávy??
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 20:17 Reaguje na Petr ŠrámekPane šrámku, a mléčné kvóty které garantují minimální výkupní cenu z kapes spotřebitelů jsou jako co ?
Odpovědět
KV
K5 V5
17.12.2020 21:06 Reaguje na Šílený sadařNejsou již již zrušené ?
https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20150328STO38905/konec-mlecnych-kvot-prilezitost-vybudovat-sebejiste-a-silne-mlekarenske-odvetvi
Odpovědět
https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/economy/20150328STO38905/konec-mlecnych-kvot-prilezitost-vybudovat-sebejiste-a-silne-mlekarenske-odvetvi
MK
Majka Kletečková
12.12.2020 10:38Aktivita MČ Prahy 12 ukazuje, že kde je moudrost, vůle a snaha, tak se daří. Je důležité o takových realizacích informovat nás ostatní, protože slova sice dojímají, ale činy / příklady táhnou.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 11:28 Reaguje na Majka KletečkováVíte, paní Kletečková, pánové nad vámi to popsali přesně. Nic proti tomu, když si hl.m. Praha zahraje na ekologické zemědělství, ale je to taková hra na pískovišti s bábovičkami. Já i věřím, že Pražané si výpěstky z takto obhospodařovaných ploch rádi koupí, koneckonců výdělky v Praze jsou někde jinde oproti zbytku republiky.Jen abyste byla v obraze, dám vám příklad z textu, kde se píše o vysychání půdy díky melioracím. Kdo toto napíše, nemá nejmenší pojem o principu fungování meliorace a úplně mi to stačí, abych si udělal obrázek o pisateli. Něco jiného je odvodnit mokřad, to jistě. O moudrosti se v takových případech nedá mluvit vůbec.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 18:32 Reaguje na pavel peregrinProblém je ale spíš v sémantice, prostě spoustu lidí má zafixované odvodnění jako meliorace, a já se jim nedivím protože za komunistů to bylo synonymum pro tehdejší úpravu toků, a odvodnění.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 18:46 Reaguje na Šílený sadařSprávně provedená meliorace má nezastupitelné místo i dnes.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 18:53 Reaguje na pavel peregrinA tím myslíte to odvodnění, nebo ten všeobecnější význam meliorací (zlepšení... třeba meliorační dřeviny) ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:06 Reaguje na Šílený sadařMyslím tím odvodnění pro pole s vysokou hladinou spodní vody a dále třeba pícniny typu vojtěšky, což jsou nejzásadnější úpravy vodního režimu a fyzikálních vlastností půdy. Samozřejmě slovo meliorace v sobě obsahuje další a další druhy, ale tyto jsou podle mě s nejrychlejším efektem.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 20:58 Reaguje na pavel peregrinA nyní je dobré se zamyslet nad tím kolik budou nové meliorace stát,jaký bude o to vyšší výnos a naopak jestli nebude tahle "přirozená" tvorba mokřadů výhodnější než jejich umělé budování, případně subvence pro zemědělce v době sucha.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 21:41 Reaguje na Šílený sadařJaképak mokřady v poli? Kde jste to proboha viděl, nechat si dobrovolně zničit cennou půdu jen proto, že stačí upravit její chemicko-fyzikální vlastnosti? Meliorovala se jen půda těžká, s vysokou hladinou spodní vody a kolikrát jen bodově.Námitka, že to probíhalo v srážkově bohatším období je zcela lichá, protože i dnes máme měsíce s nadprůměrnými srážkami. letošní rok je toho jasným důkazem a i tyto srážky jsou s to učinit tato vybraná pole neobdělavatelnými.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 21:49 Reaguje na pavel peregrinAchjo, však víte že se meliorovalo kde co i když to nemělo ekonomický smysl, ekosystémové služby můžou být cennější. Určitě víte že mokřady slouží jako místo akumulace vod které pomáhá jak při povodních tak při suchu :).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 09:54 Reaguje na Šílený sadařTo samozřejmě vím a toto konkrétně v pořádku nebylo. Vy však jistě víte i to, že proti melioracím se vyhlásilo křížové tažení všeobecně, tudíž i tam, kde smysl mají.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
12.12.2020 19:28 Reaguje na pavel peregrinBez nevýnosného ekologického zemědělství lidé zajdou na nejrůznější choroby, těžké alergie, prostě na to, že se bude všechno ekologicky vyplácet. Proto si myslím, ač pan "pavel peregrin" je od fochu a ví o čem mluví, že přesto jeho vývody jsou velmi špatné.
Jsem už dost starý zažil jsem všechny přůšvihy co se tady staly, od likvidace 1. republiky, přes Protektorát a vládu komunistů, ale musím bohužel konstatovat, že nikdy nebylo tolik alergických dětí, nepamatuji že by některý ze spolužáků byl trpěl nějakou alergií, že by téměř v každé rodině někdo zemřel na rakovinu atd., atd.
Co se týká nedostatečného množství zemědělských produtů, vyrobených ekologicky, myslím že by stačilo vyhazovat ne třetinu prodaných potravin, ale jen třeba 10% a hned by stačily i ty nižší výnosy z polí bez chemie. Já jsem přesvědčen a statistiky to naznačují, že my staří, co jsme v dětství konzumovali více méně jen to, čemu se dnes říká biopotraviny, tak jsme relativně zdravější, než mnohá mladší generace.
Podotýkám, že můj otec byl zemědělec, já chemik, ale moje děti byly zase zemědělci, ovšem po zániku JZD se dnes živí jinak (protože byli zootechnici).
Odpovědět
Jsem už dost starý zažil jsem všechny přůšvihy co se tady staly, od likvidace 1. republiky, přes Protektorát a vládu komunistů, ale musím bohužel konstatovat, že nikdy nebylo tolik alergických dětí, nepamatuji že by některý ze spolužáků byl trpěl nějakou alergií, že by téměř v každé rodině někdo zemřel na rakovinu atd., atd.
Co se týká nedostatečného množství zemědělských produtů, vyrobených ekologicky, myslím že by stačilo vyhazovat ne třetinu prodaných potravin, ale jen třeba 10% a hned by stačily i ty nižší výnosy z polí bez chemie. Já jsem přesvědčen a statistiky to naznačují, že my staří, co jsme v dětství konzumovali více méně jen to, čemu se dnes říká biopotraviny, tak jsme relativně zdravější, než mnohá mladší generace.
Podotýkám, že můj otec byl zemědělec, já chemik, ale moje děti byly zase zemědělci, ovšem po zániku JZD se dnes živí jinak (protože byli zootechnici).
JD
Jiří Daneš
12.12.2020 19:35 Reaguje na Jiří DanešOprava : ekonomicky vyplácet, nikoliv ekologicky
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
12.12.2020 19:33 Reaguje na pavel peregrinJeště jsem zapomněl dodat, že i pan "pavel peregrin" když se zamyslí a poptá dědečka, tak mě dá aspoň zčásti za pravdu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:14 Reaguje na Jiří DanešSamozřejmě vám dám za pravdu minimálně v tom, že vaše generace nebyla zhýčkaná jak materiálně, tak duševně. Ale jistě sám vidíte, kam se vše ubírá a na co si lidé zvykli a považují to za naprostou samozřejmost a netýká se to jen zemědělství.To by se lidé všeobecně museli naučit pokoře a skromnosti, ale opak je bohužel v současnosti pravdou. Moji předci byli zemědělci, ale již v románu Jan Cimbura říká kníže Cimburovi," vy i já jsme starosvětští lidé,Cimburo, ale doba se změnila a nám již není možno patriarchálně žíti". Konec citátu. V těchto slovech je mnoho trpké pravdy.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
13.12.2020 17:32 Reaguje na pavel peregrinSkutečná pravda bývá často trpká, ale to neznamená, že není správné o ni vždy znovu usilovat. Lidé jsou skutečně zhýčkaní po všech stránkách, ale to neznamená, že nemohou opět nabýt vrchu tradiční hodnoty v kontextu nové doby.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 20:11 Reaguje na Jiří DanešTomu bude muset předcházet nějaký velký třesk.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
12.12.2020 14:09V článku se píše, že jim jde o to podpořit v Praze 12 funkce tradiční krajiny např. bidodiverzitu volně žijících druhů živočichů. Proto je zde snaha o extenzivní a nikoliv o intenzivní průmyslové hospodaření.
Zaměřují se na agrolesnictví, květnaté louky, revitalizace mokřadů, komunitní permakulturní sad, aleje a keře kolem cest, včelnice, berličky pro dravce, pásy k pěstování zeleniny či léčivých rostlin (bez použití chemického ošetření), louky na seno pro koně ...
Zapojují se do toho místní občané, žáci, lidé z Hnutí Brontosaurus ... Většina z těch pozemků bude lidem volně přístupná. Ve velkých městech jako je Praha není takových míst nikdy dost.
Nevidím nic špatného na tom, že jim záleží na tom, aby se na jejich zemědělských pozemcích hospodařilo šetrně a že si to dokáží i smluvně s pachtýři zajistit. Co je špatného na tom, že spolupracují s odbornými ústavy a vysokými školami?
Odpovědět
Zaměřují se na agrolesnictví, květnaté louky, revitalizace mokřadů, komunitní permakulturní sad, aleje a keře kolem cest, včelnice, berličky pro dravce, pásy k pěstování zeleniny či léčivých rostlin (bez použití chemického ošetření), louky na seno pro koně ...
Zapojují se do toho místní občané, žáci, lidé z Hnutí Brontosaurus ... Většina z těch pozemků bude lidem volně přístupná. Ve velkých městech jako je Praha není takových míst nikdy dost.
Nevidím nic špatného na tom, že jim záleží na tom, aby se na jejich zemědělských pozemcích hospodařilo šetrně a že si to dokáží i smluvně s pachtýři zajistit. Co je špatného na tom, že spolupracují s odbornými ústavy a vysokými školami?
Karel Zvářal
12.12.2020 14:25 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, ještě jste nikdy neslyšela pravidlo platné zejména v zaprdistánu, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán? P.S. Jsem agrobaron, kdo je víc?-))
Odpovědět
GS
Grácie Sluncová
12.12.2020 15:32Na území Prahy je vhodné mít místo polí louky a sady, využívat zelené plochy k rekreaci. Pole jsou po celém Česku. V Praze, kde je vysoké procento zalidnění je to třeba vyvážit. Zvláště výsadba sadů s různorodými ovocnými stromy přístupnými veřejnosti k natrhání by bylo milé.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.12.2020 18:55 Reaguje na Grácie SluncováZa posledních 9 let bylo v Praze vysazeno okolo 4 tisíc ovocných stromků a po výsadbě jsou do řádného ujmutí podle potřeby zalévány, probíhá pravidelný řez mladých stromků, ochrana proti psům a volně žijící zvěři atd. A bylo vyčištěno mnoho hektarů starých sadů.
Veřejnost si může sbírat, trhat, ale neničit. Má tušení, že do některých třešňových sadu Praha dováží i žebříky, aby si lidi mohli ovoce natrhat.
Nicméně - pořád je "veselejší" si nakoupit v marketu jihoevropské ovoce, než lézt po žebříku.
Odpovědět
Veřejnost si může sbírat, trhat, ale neničit. Má tušení, že do některých třešňových sadu Praha dováží i žebříky, aby si lidi mohli ovoce natrhat.
Nicméně - pořád je "veselejší" si nakoupit v marketu jihoevropské ovoce, než lézt po žebříku.
MK
Majka Kletečková
12.12.2020 19:24 Reaguje na Pavel JeřábekLoni mne vzal známý do třešňovky v Praze 4, kde si kdokoli mohl natrhat v rozumném množství zadarmo třešně. A v centru - pod Petřínem - si každý může sebrat ze země nebo utrhnout zralou hrušku nebo jabko v krásném prostředí. Tohle jsem u nás v Budějcích ve veřejném prostoru zatím nezažila. Praze to ale přeji.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
13.12.2020 18:07 Reaguje na Majka KletečkováTo bývalo třeba v Tišnově, kde byla na Brněnské ulici alej třešní, kde si mohl za mírný poplatek mohl každý třešně natrhat i na zavaření. Stejné to bylo i na venkově, třeba na Znojemsku kolem silnic, kde silniční správa (místní cestmistr) prodávala jednotlivé stromy k otrhání za 10 Kčs, ale to lidé ještě nebyli zprachantělí reklamou a různými super- či hypermarkety.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.12.2020 23:08 Reaguje na Majka KletečkováMyslím, že u vás v ČB stačí vznést veřejný dotaz na zastupitele při veřejném zasedání, zda je na pozemcích obce možný samosběr ovoce.
Postoj k ovocným stromům je ale podivný. U nás, když jsme chtěli novou ulici osázet třešněmi, jako vstoupení okolní krajiny do obce, tak "naplavenina" se vzbouřila, že tam bude hmyz, prasata a lidi, kteří budou trhat ovoce. Prý sakury - tak tam jsou myslím babyky - sakury na venkov nepatří.
Předpokládám, že i v ČB máte programy na zlepšení prostředí obce, tak pokud tam máte partu lidí, koukněte i po zanedbaném sadu ve vlastnictví obce, a zkuste pokud je sad malý a málo zarostlý ho jen vyčistit za náklady.
Pokud je velký a zarostlý, a jste tam šikovní, tak zkuste aby vám dali zakázku.
Ono to bývá náročnější, než se na první pohled jeví.
Odpovědět
Postoj k ovocným stromům je ale podivný. U nás, když jsme chtěli novou ulici osázet třešněmi, jako vstoupení okolní krajiny do obce, tak "naplavenina" se vzbouřila, že tam bude hmyz, prasata a lidi, kteří budou trhat ovoce. Prý sakury - tak tam jsou myslím babyky - sakury na venkov nepatří.
Předpokládám, že i v ČB máte programy na zlepšení prostředí obce, tak pokud tam máte partu lidí, koukněte i po zanedbaném sadu ve vlastnictví obce, a zkuste pokud je sad malý a málo zarostlý ho jen vyčistit za náklady.
Pokud je velký a zarostlý, a jste tam šikovní, tak zkuste aby vám dali zakázku.
Ono to bývá náročnější, než se na první pohled jeví.
RP
Radim Polášek
12.12.2020 16:16Hm, ta první fotka, být ti lidi oblečeni méně barevně a víc do šedivého a modrého pracovního, mohla být klidně pořízena u nás před takovými 50 lety. Tehdy u nás naši družstevníci museli chovat určené množství krav, ale stroje na vypěstování potřebného množství krmení na zimu ještě neměli. Měli jen pole od místních sedláků, traktory a nějaké brány a stroje na přípravu půdy. Udělalo se to tak, že se vzalo pole, odněkud se půjčil secí stroj a naseli tam ke konci dubna krmnou řepu. Potom jednotlivé řádky, dlouhé tak kilometr přidělili rodinám družstevníků, na jednu osobu v rodině tak 4 řádky. Vytvořili cedule, napsali adresy, napíchali na klacky k těm řádkům. Naše rodina měla 16 řádků. Lidi se pak o ty řádky museli, vedle běžného zaměstnání a dalších povinností doma, starat. Takže pracovní soboty a neděle. Ke konci května se vzaly motyky a škrabky na řepu a vzešlá řepa se musela vyjednotit a řádky vyplít. (jednoklíčková osiva řepy tehdy ještě neexistovala). Někdy na začátku července znova, zase motyky a zase řádky s řepou vyplít podruhé. Potom byl chvilku klid a někdy ke konci září a v říjnu zase řepu sklidit. To se vzaly pořádné nože, gumáky, pořádně se obléklo, protože na poli už bylo obvykle bahno a zima, řepa z těch řádků se vytrhala, očistila a ořezala. Ořezané krky a potom bulvy se daly na hromady a družstevníci je na valníkách odezli do skladů. Tak se začínalo v zemědělských družstvech. Později pak družstvo dostalo stroje na tyto plodiny a co dřív dělala celá vesnice celé měsíce, udělali dva družstevníci za pár pracovních dnů na poli a dva v areálu JZD.
Jsem rád, že mně tento článek a ty fotografie připomněly moje dětská léta v době tuhého socialismu.
Odpovědět
Jsem rád, že mně tento článek a ty fotografie připomněly moje dětská léta v době tuhého socialismu.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 16:34 Reaguje na Radim PolášekMy jsme měli povinnost jednotit a okopávat cukrovku. Každý měl přidělen 0,25 ha,"úderníci" si brali třeba i 1ha, protože hamounili na nárokový cukr. Třeba dodat, že Dobrovická A se sela na nějakých 5-6 cm, a jednocení a tudíž počet konečných jedinců byl silně závislý na tom, jak poctivě se to dělalo. Nástup jednoklíčkové řepy byl jak z říše snů a vůbec konkrétně celkové pěstování cukrovky udělalo obrovský posun. Nicméně v současné době to pomalu skomírá.
Odpovědět
RP
pp
pavel peregrin
15.12.2020 12:24 Reaguje na Radim PolášekNárokový cukr byl cukr, na který měl družstevník nárok po splnění vyjednocení a okopání přiděleného dílu cukrovky. No a protože s počtem přidělených dílků vzrůstalo i množství toho cukru, tak si někteří brali třeba 0,75 ha nebo na tom participovala celá rodina. Ale jak jsem již psal, často se to dělo na úkor kvality jednocení a okopávání, protože jednotit víceklíčkovou řepu vyžadovalo um v ruce, abyste nechal jen jednu rostlinu, nikoliv dvoják a také aby byly zachovány správné vzdálenosti mezi rostlinami, v případě cukrovky nějakých 17-18 cm.
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
12.12.2020 17:37je Advent, doba postní a taky doba pokání ... tož jen nám (městským lidem, nota bene pražákům), pánové (zemědělsky hospodařící, nota bene venkovští), pořádně ty kabátce vyprašte. Čiňte tak prosím s láskou, ale zato důkladně. Neb pán Bůh nás má různé a některé z nás už beztak záda pobolívají. Kéž bychom ještě před hodem Božím ráčili hluboko do země pohřbít tu jedovatou chuť mistrovat, jak máte hospodařit, když mnohdy ani nevíme, za který konec se vidle berou a zvorat dokážem leda tak instalaci softvéru. Ta mistrovací nemoc horší moru napadá v posledních létech zejména naše ratolesti, když jim od ajfounů a podobnejch vehementů slzej oči a krní mozek. Kéž bychom Vám na druhou stranu byli schopni od plic pěkně poděkovat za to, že máme co jíst. Celoročně. A ještě si můžeme vybírat.
A kéž bychom se zase vespolek za rok ve zdraví sejíti mohli a třeba si za vzájemné služby poděkovati ráčili.
P.S. Nevím, zda-li budeme mít kdy příležitost Vám to zadostiučinění patřičně oplatiti.
Odpovědět
A kéž bychom se zase vespolek za rok ve zdraví sejíti mohli a třeba si za vzájemné služby poděkovati ráčili.
P.S. Nevím, zda-li budeme mít kdy příležitost Vám to zadostiučinění patřičně oplatiti.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:44 Reaguje na Daniel FialaPán Bůh se obklopuje různou čeládkou.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
12.12.2020 17:38Osobně nemám problém s tím, že se uvedené děje ... naopak, myslím, že je to jedině dobře a jako příklad péče o krajinu na pozemcích, které jsou ve vlastnictví města, je to fajn.
S produkčním zemědělstvím to ale samozřejmě nemá nic společného.
Problém mám trochu s vyzněním článku, které mi přijde jako něco ve smyslu ... podívejte se, jak se to zemědělství dá dělat jinak a lépe. Ve skutečnosti jde ale o něco zcela jiného, co by se dalo vyjádřit slovy ... neblbněme ve městech s produkčním zemědělstvím, ale soustřeďme se místo toho na páči o krajinu tak, aby byl život v těchto aglomeracích lepší a příjemnější.
Odpovědět
S produkčním zemědělstvím to ale samozřejmě nemá nic společného.
Problém mám trochu s vyzněním článku, které mi přijde jako něco ve smyslu ... podívejte se, jak se to zemědělství dá dělat jinak a lépe. Ve skutečnosti jde ale o něco zcela jiného, co by se dalo vyjádřit slovy ... neblbněme ve městech s produkčním zemědělstvím, ale soustřeďme se místo toho na páči o krajinu tak, aby byl život v těchto aglomeracích lepší a příjemnější.
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:13 Reaguje na Svatá ProstotoS tím bych souhlasil. Ale chtěl bych ty nadšence a ty jejich pole vidět za 5 - 10 let, až se nadšení z "ekologického" zemědělství vytratí.
Odpovědět
Hu
Hunter
12.12.2020 17:50Takový hraní si na zemědělce na malém záhonku, ale v Praze proč ne. Ničemu to neuškodí a možná něčemu pomůže. To je asi tak všechno. Takže proč ne, ale se zemědělstvím jako takovým to nemá nic společného.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
12.12.2020 18:35 Reaguje na HunterNebydlím v Praze, ale krajině, kterou lze popsat zemědělsky-lesní.
Po roce 1990 prakticky zemědělská výroba, kde byla propojena rostlinná se živočišnou, skončila.
Dnes jsou to jen pole pro pěstování obilí, řepky, nepamatuji se, že by za těch xy let někdo na pole dovezl organické hnojení, co nevypěstuje postřikovač za traktorem, to se nesklidí.
Když u nás vidíme zajíce či bažanta tak je to zázrak. Ale hodně vysoké a divokých prasat.
Takže možná to hraní na malém záhonku má větší smysl, než ta devastace krajiny nájemci polí.
Odpovědět
Po roce 1990 prakticky zemědělská výroba, kde byla propojena rostlinná se živočišnou, skončila.
Dnes jsou to jen pole pro pěstování obilí, řepky, nepamatuji se, že by za těch xy let někdo na pole dovezl organické hnojení, co nevypěstuje postřikovač za traktorem, to se nesklidí.
Když u nás vidíme zajíce či bažanta tak je to zázrak. Ale hodně vysoké a divokých prasat.
Takže možná to hraní na malém záhonku má větší smysl, než ta devastace krajiny nájemci polí.
PB
Petr Blažek
12.12.2020 18:45 Reaguje na Pavel JeřábekJestli myslíte, že se toho najíte tak ano.
To že ubývá drobné zvěře to nesvádějte na zemědělce, ale na právě vysoké stavy prasat, které když táhnou krajinou tak zlikvidují všechno živé co se v podrostu schovává.
Odpovědět
To že ubývá drobné zvěře to nesvádějte na zemědělce, ale na právě vysoké stavy prasat, které když táhnou krajinou tak zlikvidují všechno živé co se v podrostu schovává.
PJ
Pavel Jeřábek
12.12.2020 18:59 Reaguje na Petr BlažekJenže zemědělci jsou také místní myslivci.
Takže pokud flákají odstřely, tak potom nemají ani zajíce na černé omáčce, a bažanta tak jedině pod postelí.
Odpovědět
Takže pokud flákají odstřely, tak potom nemají ani zajíce na černé omáčce, a bažanta tak jedině pod postelí.
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 19:03 Reaguje na Petr BlažekA vysokým stavům černé zvěře napomáhá kdo ? sněhuláci ? Jinak je fakt že velké lány drobné zvěři nevyhovují a naopak vyhovují černé zvěři, že by to bylo tak že to bude víc faktorů a za některé můžu i chudinky zemědělci ? Ne tak se to určitě neděje a za všechno můžou sněhuláci!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:25 Reaguje na Petr BlažekStavy drobné zvěře u nás rapidně poklesly někdy v letech 1975 - 80. Tehdy byla divoká prasata maximálně tak v lužních lesích mezi Moravou a Dyjí, protože se k nám dostávala z jednoho směru lesy podél Dunaje a z Tater a Karpat. Anebo možná ještě na Šumavě, protože druhým směrem se k nám prasata dostávala z tehdejšího Západního Německa, kde s těmi velkými lány, které vyhovovaly prasatům a ochranou této zvěře byli tak o 20 let vepředu. (pokud prošla přes hraniční čáru)
Stavy drobné zvěře u nás rapidně poklesly v letech 1975 - 80, i když u nás tehdy o prasatech téměř nikde nebylo vidu ani slechu. V té době ale taky došlo k dovršení přerodu našeho zemědělství, zcelování lánů i v méně úrodných oblastech, vzniku živočisných velkoprovozů a rozšíření velkých zemědělských strojů. A hlavně k prvnímu nástupu systematické chemizace zemědělství. (vedle drobné lovné zvěře to odnesly třeba naše sovy, kvůli plošnému trávení myší byla tehdy většina našich druhů sov doslova zdecimována a stala se často až dodnes z běžných druhů vzácným druhem)(Sova Pálená, Kalous Ušatý ...
Odpovědět
Stavy drobné zvěře u nás rapidně poklesly v letech 1975 - 80, i když u nás tehdy o prasatech téměř nikde nebylo vidu ani slechu. V té době ale taky došlo k dovršení přerodu našeho zemědělství, zcelování lánů i v méně úrodných oblastech, vzniku živočisných velkoprovozů a rozšíření velkých zemědělských strojů. A hlavně k prvnímu nástupu systematické chemizace zemědělství. (vedle drobné lovné zvěře to odnesly třeba naše sovy, kvůli plošnému trávení myší byla tehdy většina našich druhů sov doslova zdecimována a stala se často až dodnes z běžných druhů vzácným druhem)(Sova Pálená, Kalous Ušatý ...
Hu
Hunter
12.12.2020 20:37 Reaguje na Pavel JeřábekJenže on je potřeba se uživit. Jak jsem napsal, nic proti tomu hraní si na záhonku - protože to opravdu v tomhle příadě nic jiného není. Výsadba remízku, ovocných stromů atd. na hranici Prahy, Ok, nic proti tomu. Ale se zemědělstvím to fakt nemá nic společného, nehledě na ekonomickou stránku věci. Takže, nenazývejme tohle zemědělstvím.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 22:04 Reaguje na HunterZemědělství je produkce potravin... Je to zemědělství ikdyž se vám to nemusí líbit :)
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.12.2020 23:11 Reaguje na Šílený sadařZemědělství není jen produkce potravin, ale i péče o stabilitu krajiny, a zachování kvalitní zemědělské půdy pro příští generace.
A přestože se vám to nemusí líbit, tak je to základ pokračování života vašich potomků.
Odpovědět
A přestože se vám to nemusí líbit, tak je to základ pokračování života vašich potomků.
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:29 Reaguje na Šílený sadařJenže v běžném zemědělství vypriodukuje jeden člověk potravu pro řekněme 100 lidí. V tomto pražském příměstském zemědělství vyprodukuje jeden člověk potravu pro dalšího odhadem 1 až 4 lidi. Kolikrát, když si takový "zemědělec" nepomáhá vedlejšími příjmy, třeba nějakou agroturistikou, není schopen uživit ani svou rodinu. Natož někoho dalšího.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 10:57 Reaguje na Radim PolášekÚplně s tím nesouhlasím, řekněme že to bude na naše poměry strašně drobný zemědělec - 20 ha, tak když bude včelařit (60 včelestev osvobozeno od daní a od potravinářské provozovny), bude mít na těch 15 ha jako biopásy(sečené pro píci jednou ročně), zbytek jako sady s ohledem na píci a nějakých 5-8 dobytčích jednotek (Skot a prasata), v biokvalitě a v přímém prodeji (hlavně u velkých měst - Praha) tak se dá uživit normálně bez vedlejších příjmů... Samozřejmě člověk musí počítat s nepřízní osudu. Počítal jsem to se zemědělským paušálem 80%... Uživit se tím dá, ale že by to byla snadná cesta to rozhodně ne. Být dnešním průměrným konvenčním zemědělcem je jednoduší.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
16.12.2020 18:47 Reaguje na Šílený sadařNo, jednodušší to sice asi je, ale ani do toho se nikdo nehrne.
Nic proti těm bukolickým představám o sepětí človeka s půdou a ekologickém farmaření a tak ...
Jen je tady jeden drobný problém.
Skoro nikdo na tom poli nechce hákovat a už vůbec ne nějakým pracným způsobem, který se mu nevyplatí.
Odpovědět
Nic proti těm bukolickým představám o sepětí človeka s půdou a ekologickém farmaření a tak ...
Jen je tady jeden drobný problém.
Skoro nikdo na tom poli nechce hákovat a už vůbec ne nějakým pracným způsobem, který se mu nevyplatí.
RP
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:35Pro pány Jeřábka a Šíleného sadaře- shrňme si fakta. Za komunistů, ať se to komu líbí nebo ne, byly dodržovány osevní postupy a půda nebyla drancována. Bylo tomu proto tak, že se v podstatě nic nedováželo, byli jsme si schopni základní potraviny vyrobit a tudíž vše bylo propojeno tak, jak mělo.
V současné době se konstatuje, že půda je vymrskaná, bez života, vše se dělá špatně. Odhlédnu-li od toho, že jsou to v podstatě pusté fráze a situace není zdaleka taková, dobře- kdo ale za současný stav může? Zemědělci pouze reagují na šílenou zemědělskou politiku zprvu havlovských neumětelů, poté klausovských a dál není již třeba pokračovat, protože to úplně stačilo.Smrkáči se sotva zaschlým diplomem obsadili místa na ministerstvu zemědělství a ještě by měli tu drzost radit lidem, kteří na tom poli prožili život.Zánik živočišné výroby neumožňuje pěstovat víceleté pícniny, alespoň ne zdaleka v tom rozsahu, co by pole potřebovala, u luskovin je situace podobná, ničemné výkupní ceny odrazují od jejich pěstování, a tudíž zbývá pouze obilí, řepka a kukuřice, někde cukrovka. Přitom cukrovka to má nahnuté, kukuřice je plodina ničící pole a řepka má svoje nejlepší roky dávno za sebou.
Tak jak všichni chcete to zemědělství zachraňovat, když nejsou splněny především základní podstatné věci? Divíte se, že zemědělci se vrhají především na plodiny, které zaručují alespoň nějaký zisk? Ono musíte také z něčeho žít, platit nájmy, energie, lidi, techniku etc. a hlavně mi zde neargumentujte dotacemi, protože ty slavné dotace padnou již dnes na nájmy, které se zvyšují, protože převážná většina měšťáků si myslí, jak ti zemědělci nejsou v balíku a jak pole pohádkově vynášejí. Jenže ony ty nové traktory a technika a i to hnojení jdou v dost podstatné míře i z úvěrů, které si zemědělci jsou nuceni brát, aby si díky tomu udrželi alespoň ty lidi, kteří jsou ochotni v zemědělství ještě dělat.
Odpovědět
V současné době se konstatuje, že půda je vymrskaná, bez života, vše se dělá špatně. Odhlédnu-li od toho, že jsou to v podstatě pusté fráze a situace není zdaleka taková, dobře- kdo ale za současný stav může? Zemědělci pouze reagují na šílenou zemědělskou politiku zprvu havlovských neumětelů, poté klausovských a dál není již třeba pokračovat, protože to úplně stačilo.Smrkáči se sotva zaschlým diplomem obsadili místa na ministerstvu zemědělství a ještě by měli tu drzost radit lidem, kteří na tom poli prožili život.Zánik živočišné výroby neumožňuje pěstovat víceleté pícniny, alespoň ne zdaleka v tom rozsahu, co by pole potřebovala, u luskovin je situace podobná, ničemné výkupní ceny odrazují od jejich pěstování, a tudíž zbývá pouze obilí, řepka a kukuřice, někde cukrovka. Přitom cukrovka to má nahnuté, kukuřice je plodina ničící pole a řepka má svoje nejlepší roky dávno za sebou.
Tak jak všichni chcete to zemědělství zachraňovat, když nejsou splněny především základní podstatné věci? Divíte se, že zemědělci se vrhají především na plodiny, které zaručují alespoň nějaký zisk? Ono musíte také z něčeho žít, platit nájmy, energie, lidi, techniku etc. a hlavně mi zde neargumentujte dotacemi, protože ty slavné dotace padnou již dnes na nájmy, které se zvyšují, protože převážná většina měšťáků si myslí, jak ti zemědělci nejsou v balíku a jak pole pohádkově vynášejí. Jenže ony ty nové traktory a technika a i to hnojení jdou v dost podstatné míře i z úvěrů, které si zemědělci jsou nuceni brát, aby si díky tomu udrželi alespoň ty lidi, kteří jsou ochotni v zemědělství ještě dělat.
Hu
Hunter
12.12.2020 20:40 Reaguje na pavel peregrinZánik živočišné výroby je obrovský průser, a to neříkám proto, že jsem původní profesí zootechnik. Jinak naprostý souhlas.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 20:52 Reaguje na HunterVíte, pokud agronom se zootechnikem nespolupracoval, vždy z toho měl škodu ten podnik.A určitě mi dáte za pravdu, že výsledky v ŽV ovlivnil v první řadě agronom, protože když vyrobil špatnou senáž či siláž, tak se mohl zootechnik třeba ulítat, ale nikdy to už nedal dohromady.Neuklizené jámy, zbytky zahřátého krmení a z toho vzniklé záněty pomíjím, to byla lemplovina zootechnika, ale jak jsem byl agronom, tak jsem prostě vždy tvrdil, že skot mám v první řadě v ruce já a podle toho jsem se choval a nikdy jsme se zootechnikem "neválčili". Je to obrovský průser a je mi z toho smutno.
Odpovědět
Hu
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 21:26 Reaguje na pavel peregrinJej to zní jako by to byla za komunistů parádička, vysoké vstupy hnojiv se nekonaly, pesticidů jako je DDT určitě ne. Meze se oderodovali sami. Sedláci se sami zavírali do vězení... Neříkám že je to dnes lepší, není. 2, na to ostatní nevím co odpovědět zdá se mi že je to klasické brečení zemědělců.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
12.12.2020 21:47 Reaguje na Šílený sadařZa komunistů to byla oproti dnešku v zemědělství parádička, na to vemte jed a jen tak mimochodem, pokud by se nerealizovalo dosycovací hnojení P a K, meliorační vápnění, ze kterýchžto mnohé podniky žijí dodnes,vypadalo by to mnohde ještě hůř. Co se DDT týká, používalo se jak u nás, tak na Západě, je to přirozený vývoj, v čem je problém? Věci je třeba chápat vždy v kontextu doby, vývoje poznání.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
12.12.2020 22:00 Reaguje na pavel peregrinNo jelikož mám nějaké základy v pedologii, tak vím že dosycovací hnojení P a Ca do dnešní doby je hloupost.S tím DDT máte pravdu, všeobecně jsem ho vybral jako maskota nadužívání chemie u nás :)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 10:01 Reaguje na Šílený sadařAle není. Pokud máte základy v pedologii, tak víte, že zvláště těžší a těžké půdy mají obrovskou schopnost poutat ionty a tudíž zvláště u toho P to funguje. To Ca bych bral, tam je to jiné.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 11:02 Reaguje na pavel peregrinTo máte pravdu, ale fosfor je mrcha a změní a rychle se mění na nepřístupné formy pro rostliny a to se bavíme v rámci jednoho roku a ne desetiletí. A ano je to reverzibilní proces ale je pomalý (a to mnohem víc na biologicky neaktivních půdách které dnešní zemědělství produkuje) a přirozená zásoba nepřístupného forsforu jsou většinou tuny na hektar .... u to Ca to na těch těžkých půdách naopak dává větší smysl, protože Ca dostupný pro rostliny je hodně mobilní díky vodě a těžší půdy tak dokáží držet větší zásobu. Ale aby se z toho žilo do dneška - z pole by se musela udělat vápenka kde všechno bude trpět chlorozou a neoptimem ostatních živin a takhle se to nedělalo (protože by taky nemělo smysl)
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 11:28 Reaguje na Šílený sadařAbych tu diskusi uzavřel něčím přínosným:
Dokážeme se shodnout na nějakých premisách, nebo stojíme úplně na jiné straně barikády ? Moje první premisa - zrušení pěstování biopaliv 1 generace. Druhá premisa - Nahradit ty to plochy agrolosnickými, více extensivními technikami, pícnařstvím s ohledem na opylovače a zdraví půdy (jeteloviny), větší rovnoměrné zastoupení živočišné výroby.
Jen doplním že ten to způsob produkci potravin nesníží ale naopak zvýší, tak i ekosystémové služby a naopak použití agrochemie sníží. Vedlejší pozitivní efekty to bude mít i v intenzivně využívaných systémech. Nebo to vidíte úplně jinak? Z toho co jsem pochopil by jste rád zpátky něco na způsob zemědělství za komunistů,nebo se mýlím ?
Odpovědět
Dokážeme se shodnout na nějakých premisách, nebo stojíme úplně na jiné straně barikády ? Moje první premisa - zrušení pěstování biopaliv 1 generace. Druhá premisa - Nahradit ty to plochy agrolosnickými, více extensivními technikami, pícnařstvím s ohledem na opylovače a zdraví půdy (jeteloviny), větší rovnoměrné zastoupení živočišné výroby.
Jen doplním že ten to způsob produkci potravin nesníží ale naopak zvýší, tak i ekosystémové služby a naopak použití agrochemie sníží. Vedlejší pozitivní efekty to bude mít i v intenzivně využívaných systémech. Nebo to vidíte úplně jinak? Z toho co jsem pochopil by jste rád zpátky něco na způsob zemědělství za komunistů,nebo se mýlím ?
pp
pavel peregrin
13.12.2020 12:17 Reaguje na Šílený sadařAsi nestojíme na jiné straně barikády, ale pohlížíme na zemědělství každý jinýma očima. Jako provozák vidím dost přesně, kde bota tlačí a také bohužel vím, že něco se již nevrátí- kupříkladu ta navýsost potřebná ŽV, a to z mnoha důvodů. Vy máte jistě dobrý úmysl, jenže vycházíte z teorie- pícniny jsou vázány v rozhodné míře na skot- kde ho vezmete?
Co se zrušení biopaliv týká, v pořádku, ale uvolněné plochy musíte nahradit něčím, co subjektům přinese trochu zisku, a jsme tam, kde jsme byli.
Nevolám po typu zemědělství za komunistů, ale již mám plné zuby nýmandů, kteří tuto zem a zemědělství zvláště přivedli tam, kde je.
Ještě k tomu P- právě pícniny jako vojtěška, jetel, úročník apod. dokáží vrátit P z nepřístupných forem na přístupné, tudíž jejich zařazování je nutné i z tohoto důvodu.
Odpovědět
Co se zrušení biopaliv týká, v pořádku, ale uvolněné plochy musíte nahradit něčím, co subjektům přinese trochu zisku, a jsme tam, kde jsme byli.
Nevolám po typu zemědělství za komunistů, ale již mám plné zuby nýmandů, kteří tuto zem a zemědělství zvláště přivedli tam, kde je.
Ještě k tomu P- právě pícniny jako vojtěška, jetel, úročník apod. dokáží vrátit P z nepřístupných forem na přístupné, tudíž jejich zařazování je nutné i z tohoto důvodu.
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 12:53 Reaguje na pavel peregrinJá vím že se vám to nebude líbit ale jsou to dotace - Proč se dnes pěstuje řepka,kukuřice na biopaliva? Protože se to ekonomicky vyplatí a vyplatí se to jenom díky dotacím. Můžeme přesměrovat peníze z biopaliv do výše zmíněných opatření a zvýší se tak i ŽV (ale nebude to hned, půjde to postupně)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 16:42 Reaguje na Šílený sadařŽádné dotace na řepku ani kukuřici zemědělci nepobírají.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 18:30 Reaguje na pavel peregrinDotuje se řetězec výroby biopaliv, a zákoně se vynuceje poptávka (MEŘO).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 20:12 Reaguje na Šílený sadařA jaký profit z toho mají zemědělci,táži se?
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
13.12.2020 20:41 Reaguje na pavel peregrinKdyby to pro ně bylo ztrátové tak by je něpestovali, nebo snad ano ?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.12.2020 07:20 Reaguje na Šílený sadařV podstatě se pohybujete na hranici minimálního zisku, spíše ale je to nula od nuly nebo mírná ztráta, pokud si ovšem každý započítá vše poctivě, jak variabilní, tak hlavně fixní náklady. Dnes ziskové podniky tvoří ten zisk hlavně nezemědělskou činností. A dále- ono je velice nesnadné vyřadit neziskové plodiny, protože pak by vám v podstatě dnes zbylo jen obilí, občas řepka, v příznivých oblastech cukrovka a zrnová kukuřice. A jsme přesně u toho- velice malá diverzita plodin, neexistující osevní postupy, ale vynucené čím asi?
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 12:03 Reaguje na pavel peregrinDotační, a dovozovou politikou to určuje z velké části co se tu pěstuje, pro zemědělce se situace může zlepšit ale lobby to tak nebude chtít protože přijde o výnosný byznys, který škodí jak zemědělcům,přírodě tak lidem
Odpovědět
pp
pavel peregrin
14.12.2020 12:44 Reaguje na Šílený sadařNo vidíte, již se nám to začíná sbližovat a to je přesně to, o co mi jde- vysvětlit lidem, že současné zemědělské hospodaření není nějaká libůstka těch zemědělců, ale životní nutnost přizpůsobit se v rámci přežití nastaveným pravidlům. Ale jak se zdá, mnoho lidí i zde na Ekolistu to ještě nepochopilo.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
14.12.2020 19:11 Reaguje na pavel peregrinUrčitě, máte pravdu. Ikdyž zemědělci také něco můžou sami za sebe něco změnit (nebo v rámci dnešního systému) a větší část to nechce dělat...
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 07:23 Reaguje na Šílený sadařTo jistě ano, to podstatné ale musí přijít se změnou agrární politiky státu, spíše EU.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:42 Reaguje na Šílený sadařVápnilo se vápencovou drtí, kde byly rozměry drtě až cca do centimetru. Tyto vápencové kamínky jsou v půdě a uvolňují vápník, nejspíš dodnes, i když už v druhé polovině své životnosti.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 11:01 Reaguje na Radim PolášekAno, hrubost vápnění má velký vliv na jeho časový efekt. Jenže se nevápnilo jen hrubozrně. A při úrovni eroze už je spousta drtě někde jinde než měla být... Popravdě co týče Ca tak podniky co nevápní často jedou spíš na imise vápenatého prachu kterého je překvapivě dost.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:40 Reaguje na Šílený sadařZrovna DDT se u nás používalo minimálně. V padesátých a šedesátých letech bylo, na rozdíl od kapitalistických států, dost nedostupné a v 70 letech už bylo zakázané. Je ale fakt, že tehdejší insekticidy, vyráběné od 70 let, možná byly i horší. Třeba HCH, hechachlórcyklohexan.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
13.12.2020 18:25 Reaguje na pavel peregrinV tom, že za současný stav, mohou "havlovští neumětelové", kteří to tu zkázu českého zemědělství zahájili a pak už se to přes ty klausovské vezlo, v tom s Vámi naprosto souhlasím. Jsem ale přesvědčen, že se ještě ledacos dá zachránit, ale snad se bude muset začít od toho, co se dělá, v té Praze 12. Je přímo skandální, že metrák obilí stojí skoro tolik jako před 31 léty a při tom všechno ostatní zdražilo deseti- i vícenásobně (voda 100x). Na svědomí to má podle mého, především Klaus a ekonomové vůbec, kteří při tom nerozumí ani obyčejnému účetnictví.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 20:17 Reaguje na Jiří DanešJe v tom cílený záměr. Pomocí dotací jsou zemědělci ovládáni jak pimprlata na jevišti a obyvatelstvu se povídá pohádka o tom, jak se ti zemědělci mají.Přesně jste to řekl- metrák obilí stojí skoro tolik, jak před třiceti lety a náklady jsou desetinásobné. A pak se ještě někteří rozčilují, když říkám, že za této situace dotovat je povinnost.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:35 Reaguje na pavel peregrinSouhlasím, až na tu řepku.
Po palmě olejové je to rostlina, vzhledem k výrobě oleje, s nejmenší ekologickou stopou (přepočteno na produkci oleje z plochy) a její šlechtitelský potenciál není evidentně ještě vyčerpaný. Ať už co se týká novošlechtění čistě jen řepky nebo případně možnosti křížení s jinými druhy brukvovitých, kterých je velmi velké množství.
Nejde taky opomíjet produkci bílkovin z řepky.
Odpovědět
Po palmě olejové je to rostlina, vzhledem k výrobě oleje, s nejmenší ekologickou stopou (přepočteno na produkci oleje z plochy) a její šlechtitelský potenciál není evidentně ještě vyčerpaný. Ať už co se týká novošlechtění čistě jen řepky nebo případně možnosti křížení s jinými druhy brukvovitých, kterých je velmi velké množství.
Nejde taky opomíjet produkci bílkovin z řepky.
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 11:04 Reaguje na Radim PolášekJenže většina lidí nemá tak problém problém s řepkou ale s jejím nesmyslným využitím na biopaliva, nebýt jich tak je tady kvůli menší poptávce o 50% méně řepky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 13:13 Reaguje na Šílený sadařMůže být, ale dostáváme se k otázce, co pěstovat z hlediska hodnotné předplodiny místo ní a s tím spojené ziskovosti.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
15.12.2020 18:24 Reaguje na pavel peregrinJak už bylo výše zmíněno - musí se změnit systém dotací. Pak pravděpodobně půjde o jeteloviny. Ono to dává i velký smysl pro zachycený C v půdě toho by se mohli chytnout klima-aktivisté kteří mají docela vliv.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 18:32 Reaguje na Šílený sadařJednoduché řešení- zaplatit vstupy včetně osiva a následného rozmulčování, aby si jeteloviny mohli dovolit pěstovat všichni ti bez ŽV a možnosti uplatnění hmoty.
Odpovědět
KV
K5 V5
17.12.2020 21:32 Reaguje na Šílený sadařSouhlasím, omezení řepky na 1/3 by umožnilo i úměrné omezení pesticidů.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.12.2020 13:12 Reaguje na Radim PolášekU řepky je jeden zásadní problém, a to, že silně vzrůstá tlak živočišných škůdců a houbových chorob. Samozřejmě je to dáno zastoupením řepky v osevních postupech, ale proč tomu tak je, jsme si tady již říkali. V době, kdy se s řepkou začínalo, provedl se v podstatě jeden zásah proti blýskáčkovi a bylo hotovo.
Dnešní situace- díky nesmyslnému zákazu moření 2-3 postřiky na podzim-mšice, dřepčíci, na jaře krytonosci, dále blýskáček, šešuloví krytonosci, z hub verticillium, hlízenka. Náklady prudce stoupají, spektrum účinných látek se podstatně snižuje, z tohoto důvodu mnoho podniků řepku o dost ponížilo, což z hlediska osevních postupů je dobře. Vyvstává ale otázka, co místo ní.
Odpovědět
Dnešní situace- díky nesmyslnému zákazu moření 2-3 postřiky na podzim-mšice, dřepčíci, na jaře krytonosci, dále blýskáček, šešuloví krytonosci, z hub verticillium, hlízenka. Náklady prudce stoupají, spektrum účinných látek se podstatně snižuje, z tohoto důvodu mnoho podniků řepku o dost ponížilo, což z hlediska osevních postupů je dobře. Vyvstává ale otázka, co místo ní.
KV
K5 V5
17.12.2020 21:23 Reaguje na pavel peregrinBohužel se hnojí převážně průmyslovým dusíkem. Ostatní prvky - vápník, hořčík a fosfor se stále snižují, jede se z "komunistických" zásob. Potom pH půdy stále klesá.
Odpovědět
ig
12.12.2020 20:38
Autorka je sice Pirát, takže bych ji správně měl hodit do jednoho pytle s komunisty a ten zavázat na uzel, ale s tímhle záměrem souhlasím. V Praze vyděláváme peníze převážně jinak než zemědělstvím a naprostou většinu produktů nakupujeme "z venku". Proto pokud si můžeme dovolit přestat se zemědělstvím, místo polí udělat parky nebo zahrady, tak proč ne. Park není žádný definitivní zábor půdy, pokud přijde bída, dá se rozorat a vysázet brambory, ještě naše generace má v paměti Ceaușescova úsporná opatření nebo válku v Jugoslávii, kdy se tak v mnoha městech stalo z roku na rok.
Odpovědět
Hu
ig
12.12.2020 20:45 Reaguje na Hunter
Já taky doufám, že k tomu nedojde, že to navzdory snahám progresivistů navždy zůstane v nedotknutelné rezervě :-)
Odpovědět
DF
Daniel Fiala
13.12.2020 17:27 Reaguje nanedotknutelná rezerva ... jste mi připomněl jednu důležitou a smutnou kapitolu. V USA mají už dekády zákon/předpis o povinném odpočinutí půdy = rezerva (každoročně pár %, přesně nevím 1-5?). A kdy na tu rezervu sáhli? +/- 2005 za Bushe jr. A důvod? Bioethanol z kukuřice (tehdy bylo v kurzu se odvrátit od saudských petrodolarů kvůli 9/11. Povodně jaké nikdo nepamatoval dorazily do Iowa a níže v létě 2007. V Mexickém zálivu poskočily konc. NO3 a tím indukovaná plocha anoxie se vším, co k tomu nevyhnutelně patří.
Odpovědět
Hu
Hunter
14.12.2020 08:20 Reaguje naTak možná Pol-Pot nebo Castro by jim mohli dělat poradce :-).
Odpovědět
LB
Lukas B.
12.12.2020 21:02 Reaguje nanakonec, i to golfové hřiště se dá zorat a do řádků vysít ředkev.
na orné půdě mezi panelákovými čtvrtěmi je rozhodně příjemnější udělat krajinu volně průchozí a piknikovou, takovou nějakou savanu, rozvolněný les nebo pastvinu se solitéry, ideálně ovocnými, než konvenční lán. už proto, že v té panelákové čtvrti je stejně obyvatel, jako v krajském městě.
Odpovědět
na orné půdě mezi panelákovými čtvrtěmi je rozhodně příjemnější udělat krajinu volně průchozí a piknikovou, takovou nějakou savanu, rozvolněný les nebo pastvinu se solitéry, ideálně ovocnými, než konvenční lán. už proto, že v té panelákové čtvrti je stejně obyvatel, jako v krajském městě.
pp
pavel peregrin
12.12.2020 21:51 Reaguje na Lukas B.Proti tomu nelze mít námitek, problém podle mě vyvstává v okamžiku,když někdo začne takovéto hospodaření vydávat za vzor, jak by se to mělo dělat všeobecně.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.12.2020 12:49 Reaguje na pavel peregrinAle toto bych paní Tylové nepodsouval (jiným klidně ano). Popisuje co dělá, trochu se chlubí a jistě se (jako málokdo) do diskuse zapojí.
Prostě berme tyto snahy jako vylepšení veřejného prostoru hustě osídlené oblasti, což něco stojí. Ostatní se mohou a nemusejí dle tohoto mustru připojit. Mně se třeba myšlenka ovocných parků moc líbí. Jednou jsem se ve Vídni u Belvedéru pěkně přecpal fíků, když zralé padaly na zem, a jindy odtud domů donesl pár jedlých kaštanů.
Odpovědět
Prostě berme tyto snahy jako vylepšení veřejného prostoru hustě osídlené oblasti, což něco stojí. Ostatní se mohou a nemusejí dle tohoto mustru připojit. Mně se třeba myšlenka ovocných parků moc líbí. Jednou jsem se ve Vídni u Belvedéru pěkně přecpal fíků, když zralé padaly na zem, a jindy odtud domů donesl pár jedlých kaštanů.
pp
pavel peregrin
13.12.2020 16:43 Reaguje na Jiří SvobodaNemyslel jsem to hned na p.Tylovou, ale jinak souhlas.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.12.2020 18:31 Reaguje na pavel peregrinVím, napsal jste to správně neutrálně.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
12.12.2020 21:59Přečetl jsem si článek i komentáře. Je to řešení ryze pražské /lépe řečeno příměstké/vhodné pro menší plochy ,které dobře zohlednuje místní podmínky. rozhodně výtky mu vzhledem k oblasti kde bylo uplatněno nepřisluší až na jednu mluví se o berličkách pro dravce ale mělo by se to doplnit o budky,když kvuli myším tak pro tuto oblast pro poštolky a kalouse ,do sadů i pro ostatní pěvce.Neznám dopodrobna tu krajinu ale s bažanty a zajíci bych moc nepočítal /rád bych se spletl/ I já na své farmě pod Novohradskými horami zabývající se masným skotem jsem již začal a mám v plánu pokračovat v podobných snahách.Je to dáno také zhoršením mého zdravotního stavu a zrušením chovu ovcí a trošku jiným zaměřením ,kdy ovce a mléčný skot chci nahradit rozšířením masného a chovem včel,hledáním možností zpřístupnit farmu lidem . Hledám také možnosti produkce domácích vajec a možnosti chovu některých dnes už v přírodě chybějících zvířat(křepelky ,koroptve ,zajíci a bažanty/ a jejich návrat do krajiny ,tak abych to zhledem k mému zdravotnímu stavu zvládal.Za to co vykonala paní místostarostka ji lze jen pochválit ,ale je pravdou,že toto v mých podmínkách realizovat nelze. Josef Valenta Něchov
Odpovědět
pp
pavel peregrin
13.12.2020 20:22 Reaguje na Josef ValentaPřeji vám hodně zdaru ve vašem konání.
Odpovědět
Katka Pazderů
13.12.2020 07:34V okolí Prahy a dalších velkých měst by měly vzniknout prstence zeleně, protože zemědělství v příměstské oblasti se stejně nedá moc praktikovat. Ano, ovocnářství a zelinaření, klidně i jako agroforestry, se spoustou volné nadšené pracovní síly, to lze. Stejně jako budování parků ovocných stromů, kam budou moci chodit rodiče venčit děti a psy.
Je to super, že za domy k bydlení vzniká zóna bez zemědělství.
Zemědělství se ale vyznačuje tím, že nás živí. Jeden zemědělec v ČR uživí 100 dalších lidí. V tom příměstském způsobu hospodaření to budou tak 2-3. A další chodí do supermarketů, kde si kupují potraviny, bezpečné potraviny z české pšenice a mléka, zpracované v Německu a přivežené zpět do ČR.
A k té ploše 30 ha, tolik orné půdy zmizí v ČR za 2 dny. Je převedeno na stavební či jiné pozemky s jiným účelem užití.
Odpovědět
Je to super, že za domy k bydlení vzniká zóna bez zemědělství.
Zemědělství se ale vyznačuje tím, že nás živí. Jeden zemědělec v ČR uživí 100 dalších lidí. V tom příměstském způsobu hospodaření to budou tak 2-3. A další chodí do supermarketů, kde si kupují potraviny, bezpečné potraviny z české pšenice a mléka, zpracované v Německu a přivežené zpět do ČR.
A k té ploše 30 ha, tolik orné půdy zmizí v ČR za 2 dny. Je převedeno na stavební či jiné pozemky s jiným účelem užití.
JD
Jiří Daneš
13.12.2020 18:40 Reaguje na Katka PazderůVaše poznámka je na místě. Developeři jsou skutečnými "zemskými škůtci". Leckde (třeba v Brně) jsou už léta a někde i desetiletí, nabízeny volné kancelářské prostory v budovách postavených na bývalých zahradách a polích a přesto developeři plánují stále nové takové stavby. Stejné je to i s byty. Jen v našem domě je stabilně 5 až 7 jen občas obývaných bytů (z 23), které jsou tak zvaně investiční. Od roku 1989 bylo postaveno skoro 900 000 nových bytů, při čemž obyvatel nepřibylo ani 300 000 (tedy ani třetina, jako bytů) a že by skoro 600 000 bytů vybydlely ty nepřízpůsobivé menšiny, to asi pravdou nebude.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.12.2020 08:57 Reaguje na Jiří DanešOno developeři dělají jen svou práci. Problém s byty je daný spíš jednak tím, že v některých oblastech zmizely pracovní příležitosti a tak se z bytů vydělávajících na poskytování bydlení pracujícm lidem staly byty, kde jejich majitelé musí vydělávat, aby nezkrachovali, na poskytování bydlení nepracujícím a vybydlujícím.
A potom tím, že evropské banky tisknou obrovské množství peněz do ekonomik, což se okamžitě projevuje ve stoupajících cenách bytů a nájmů, ale ve mzdách, zvláště v průmyslu se u většiny lidí projevuje se zpožděním, u některých firem až s 5 - 10 letým. To zpoždění se projevuje v tom, že spousta pracujících nemá na běžné byty a bydlení peníze a proto musí hledat velmi levné byty a velmi nízké nájmy. Proto je hodně bytů volných , ale současně je nedostatek bytů a tak se staví stále nové.
Odpovědět
A potom tím, že evropské banky tisknou obrovské množství peněz do ekonomik, což se okamžitě projevuje ve stoupajících cenách bytů a nájmů, ale ve mzdách, zvláště v průmyslu se u většiny lidí projevuje se zpožděním, u některých firem až s 5 - 10 letým. To zpoždění se projevuje v tom, že spousta pracujících nemá na běžné byty a bydlení peníze a proto musí hledat velmi levné byty a velmi nízké nájmy. Proto je hodně bytů volných , ale současně je nedostatek bytů a tak se staví stále nové.
KV
K5 V5
17.12.2020 21:39 Reaguje na Katka PazderůNa stavební pozemky je převedena jen menší část, většina této plochy se mění na lesy.
Odpovědět
Kamil Krabice
13.12.2020 10:12pozemky zemědělci obhospodařovali konvenčně za použití velkých dávek pesticidů. Teď to chtějí změnit.
A proto začali papat potraviny z Nizozemí a ze zámoří, kde jsou ty dávky ještě mnohem větší.
Odpovědět
A proto začali papat potraviny z Nizozemí a ze zámoří, kde jsou ty dávky ještě mnohem větší.
JV
Josef Valenta
13.12.2020 16:55 Reaguje na Kamil KrabicePříspěvek je značně nepřesný. Máme 8x menší spotřebu pestycídů a umělých hnojiv jak zminované Nizozemí/i za totáče jme měli menší spotřebu/ je sice pravda,že se jedná o průměry ale je to tak.Co se týče chutě zemědělců něco změnit,jsou tací a tací a ty co už nic měnit neusí.Vím to moc dobře,pracuji jako zemědělec od 83 roku i na vojně mne raději dali na PZH,aby nemuseli poslouchat co všecko na cvičišti lítá a leze a jak by bylo lepší se s imperialistama domluvit než válčit /měl jsem vlastně štěstí že mne nezavřeli/.Co se týče dovozu potravin máme otevřenou ekonomiku,potraviny ale i jinné zboží putují sem a tam ,spálí se při tom spousta nafty a nadělá spousty špatně pojdme začít tím ,že pokud to bude možné upřednostníme potraviny z našeho regionu,příklady táhnou , snažme se,vyděláme na tom všichni.Josef Valenta
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
14.12.2020 06:52Praha (nebo aspoň některé její části) v tomto opravdu jde příkladem a jsem moc rád, že se tím i pochlubí na ekolistu. Člověk si aspoň přečte i něco pozitivního a nemá tak pocti, že jde celá ČR do pekla.
Díky za vaše ušlechtilé snahy!
Nic na tom nezmění ani totální nepochopení těchto snah ze strany některých pomalejších a méně vnímavých diskutujících na ekolistu...
Odpovědět
Díky za vaše ušlechtilé snahy!
Nic na tom nezmění ani totální nepochopení těchto snah ze strany některých pomalejších a méně vnímavých diskutujících na ekolistu...
dm
david matoušek
14.12.2020 09:49 Reaguje na Lukáš KašpárekJako ok, ale k poslednímu odstavci. Chlapče, ty víš o přírodě, lesnictví, myslivosti, obecně hospodaření, zemědělství úplně kulové. Ale mluvíš jak Goebbels, vo tom žádná, bravo!!!
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
15.12.2020 12:21A měšťáci si mají kde hrát. A až si sundají tepláky, pomažou si do supermarketu pro produkty konvenčního zemědělství, aby se pořádně najedli. Protože to, o čem se píše v článku není hospodaření, ale hraní si na zahrádce. Ale vypadá to hezky.
Odpovědět
16.4.2021 08:40
Úvěry z ověřených soukromých zdrojů bez ručení nemovitostí. Vyšší částky s ručením. Úrok od 4% ročně.. WhatsApp: +420607476823 nebo e-mail: jiri35527@gmail.com
Odpovědět
