https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/eva-tylova-misto-vody-z-lesa-priteklo-do-komoran-bahno-z-cerstve-oseteho-pole
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Místo vody z lesa přiteklo do Komořan bahno z čerstvě osetého pole

6.10.2022 | PRAHA
Poldr v lese.
Poldr v lese.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Soukupová / Praha 12
S ulicemi, sklepy domů a zahradami zaplavenými bahnem z polí se setkáváme spíše na venkově než ve městě. Při přívalovém dešti, kdy půda nedokáže vsáknout většinu vody, se voda z bahnem řítí do nejbližší vesnice a zaplaví ulice, zahrady i sklepy.
 

Záplavami trpí i městská část Praha 12

V Městské části Praha 12 se s problémem zaplavením ulic vodou s bahnem z polí potýká především místní část Točná. I proto městská část na svých zemědělských pozemcích nad Točnou změnila způsob hospodaření. Na opatřeních spolupracovala s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Pole předělila mezemi se stromy a keři a tam, kde zvýšeně hrozí eroze, je trvalý vegetační pokryv, jako louky nebo alespoň vojtěška.

Místní část Prahy 12 – Komořany, která leží na úpatí zalesněného kopce, je velmi často vyplavována vodou, ale bahno zde není běžné. Kopec nad Komořany je tvořen především jílovitými břidlicemi, čili velmi nepropustným podložím, svahy jsou velmi příkré s běžnou vegetací listnatého lesa. Ve svazích jsou časté strže, vymleté za staletí dešti. Dříve ve stržích tekly malé potoky, nyní zde teče celý rok jen Komořanský potok. Ale voda z přívalových dešťů teče nejen Komořanským potokem ale i těmito dřívějšími potoky. V zástavbě v jejich korytu jsou již domy se zahradami. Voda si pak hledá cestu mezi nimi. Mělké a úzké korýtko v některých místech zatrubněného Komořanského potoka pravidelně přívalovou vodu nepojme. Dochází i k ucpání koryta potoka strženými větvemi, které zaplavení zahrad při přívalových deštích ještě umocní.

Ke zmírnění situace byly na základě spolupráce s Ekocentrem Koniklec na projektu „Počítáme s vodou“ vybudovány dva zasakovací poldry na nejvíce exponovaných místech. Dosud tyto poldry většinu splavenin z lesa nad Komořany dokázaly zadržet. Poldry udržují a pravidelně čistí Lesy ČR. Vodu v tak velkém množství úplně zadržet nelze, ale dosud poldry zadržely většinu bahna, které z lesa teklo.

Mapa povodně v Praze 12.
Mapa povodně v Praze 12.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Praha 12

S vodou přiteklo i bahno

Naprosto rozdílná situace nastala v pátek 19. srpna 2022 v podvečer. Po prudkém dešti se do ulic Komořan vřítila nejen voda jako obvykle, ale i bahno. Zaplavila řadu ulic, domů a sklepů. V ulici Palmetova před mateřskou školkou a v dalších ulicích směrem k Vltavě zůstala 30 cm souvislá vrstva bahna. Další pátek po týdenním úklidu, kdy byly ulice vyčištěny, se situace opakovala. Odkud se bahno vzalo, když přímo nad Komořany žádné pole není? Vyteklo z čerstvě osetého pole nad Komořanským lesem a proteklo 800 m dlouhou strží přímo do ulic Komořan.

Při prvním přívalovém dešti, v pátek 19. srpna 2022, napršelo najednou až 20 mm vody. Srážky vyplavily půdu z pole u usedlosti Nouzov a stékaly do dvou nejníže položených míst na poli, odkud vtekly do lesa. V jednom případě protekly strží dlouhou 800 m přímo do ulice Podlesní a dále do ulice Palmetová a Za sídlištěm. Na konci strže je sice poldr, vody z bahnem však bylo tolik, že je nedokázal zachytit. V druhém případě se bahno částečně zachytilo v lese, ale tím, že bylo sucho tak velká část bahna, vtekla do Komořanského potoku a zaplavilo zahrady, kterými potok protéká a sklepy přilehlých domů. Další bahno zachytil poldr nad ulicí Revoluce, takže do ní vtekla téměř čistá voda. Horší situace nastala 26. srpna po silnějším dešti (spadlo asi 25 mm srážek). Voda stékala po nasyceném povrchu pole už od vrchu Čihadla nad Točnou, protekla znovu po poli u usedlosti Nouzov a stekla dále stejnou cestou do Komořan. Splavená půda s vodou zaplavila ulici Podlesní, Palmetovou, Za sídlištěm, Komořanskou a U vlečky, k Vltavě, kde tekl proud 30 – 50 cm hluboký. Z koryta se vylil i Komořanský potok, který zaplavil několik domů, po jejichž zahradách teče. Celkově povodeň postihla asi 50 nemovitostí, kde byly zaplaveny zahrady, garáže a sklepy. Bahno pokrylo komunikace v téměř celých Komořanech.

Bahno z pole teklo přes les

Bezprostředně po druhé bleskové povodni byl proveden průzkum v terénu, odkud přiteklo tak velké množství bahna a jílu. Pocházelo z pole u usedlosti Nouzov, které bylo čerstvě zorané, uvláčené a zaseté. Na poli voda vytvořila erozní rýhy a valila se lesními stržemi dolů do Komořan. Sneseno bylo velké množství zemědělské půdy i se setbou a hnojivy. Soukromý zemědělec, hospodařící na poli, škodu odhaduje na stovky tisíc korun.

Kudy teklo bahno z pole do lesa.
Kudy teklo bahno z pole do lesa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Eva Tylová / Praha 12

Je nutné se zamyslet nejen nad klimatickými příčinami povodní, ale i nad změnou využívání půdy. Pomalu si začínáme zvykat na případy jako je tento, kdy po dlouhotrvajícím suchu přijde významná srážka, přívalový déšť, který se nemůže jak díky své intenzitě, tak i díky vyschlému nepropustnému podloží, vsáknout. Odteče tedy tou nejsnadnější cestou, tam, kde historicky voda tekla. S takovými případy jsme se setkávali vždy tam, kde jsou přeložené či regulované toky a voda se do svých dávných koryt vrací. Bohužel s takovými případy se v nové výstavbě velmi málo počítá. Meze a příkopy, které naši předci budovali na svých polích, měly své opodstatnění v podstatně deštivějších obdobích, na které se teď zapomnělo. Přívalové srážky jsou ale něco, co nás může postihnout v budoucnu kdykoli, mohou následovat po delším období sucha a také mohou postihnout stejnou oblast několikrát po sobě. Na místě je tedy nutnost uvažovat o změně hospodaření na pozemcích, ohrožených erozí a ohrožujících zástavbu ležící pod nimi. Je samozřejmě důležité pěstování plodin pro obživu lidí, ale hospodaření by z velkoplošného mělo přejít k postupům, bližším zkušenostem našich předků a přírodě. Velké pole u usedlosti Nouzov, celkem 23 hektarů, je velmi svažité. Obděláváno je konvenčně, po porostu obilovin zde byla zaseta řepka. Oráno je po vrstevnici kromě pásů, kde se velká technika obrací. Řešením by bylo rozdělení pole mezí a na dolní hraně pole vysetím trvalého porostu, např. vojtěšky, aby se jednak udržela zemědělská půda na poli a nedocházelo k jejím ztrátám a dále aby při deštích voda snáze zbrzdila svůj tok a vsákla se.

Je třeba přijmout opatření na poli i v lese

Za městskou část jednáme s majiteli pole a soukromým zemědělcem o možnosti změny hospodaření. Návrh opatření na naši žádost zpracovává Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VUMOP), který již zpracoval Srážko-odtokovou studii oblasti Cholupice a Točná.

Změnou musí projít i hospodaření v lesích. Situací se zabývala i Adaptační strategii ke klimatické změně v Praze 12, která byla zpracována v roce 2021, kde byl prezentován návrh dalšího hrazení strží z místních materiálů. Lesům ČR bylo doporučeno vybudování dalších záchytných hrází z místního materiálu (dřeva), které by splaveniny zachytily. Oba poldry byly už na začátku září Lesy ČR vyčištěny, a tudíž zachytí zbytek vody se splaveninami, které by ohrožovaly Komořany.

Záplavy v Komořanech nechala analyzovat i Pražská vodárenská společnost, která řeší opakovaně zanášení kanálových vpustí a další infrastruktury. Komplexní analýzu zpracovává společnost AQUA PROCON s.r.o. Spolupracuje se všemi dotčenými organizacemi i občany, kteří přinášejí neocenitelnou místní zkušenost. Výstupem bude návrh opatření.

Závěrem je nutno podotknout, že hospodaření v krajině bude mít s nastávající klimatickou změnou svá úskalí. Možností bojovat proti erozi půdy a přívalovým povodním je rozumnější hospodaření na menších pozemcích, fragmentace krajiny mezemi a remízky, obnova vodotečí a budování zasakovacích poldrů. V nové výstavbě pak nejen projektovat podle geologického podloží, ale také ze starých map nastudovat cesty vody, místa starých vodotečí, protože při povodních se tam voda ráda vrací. Historicky na místě jsou postaveny domy s podezdívkami, novostavby bez nich na svažitých pozemcích riskují poškození interiérů právě bleskovými povodněmi s bahnem. Nutností bude včasné varování před přívalovými srážkami (nowcasting, ČHMÚ).

Co vodu zadrží

Jako dobrý příklad hospodaření s vodou jsou zasakovací nádržky u pole, propachtovaného Davidem Ježkem, pole je přímo pod vrchem Čihadla a nádrže velkou část vody dokázaly zachytit a zadržet. Dalším příkladem je svažité pole pod Čihadly nad Točnou, kde porost vojtěšky dokázal zachytit také velké množství vody. Pole je obhospodařované jako sad s podsevem.
reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (113)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.10.2022 06:27
30 let jsme tu byli v suchém období a za tu dobu se rozšířila zástavba i do míst, kde by to nebylo úplně dobré, nyní jsme před situacemi, které v podstatě nemá trvalé bezúdržbové řešení, za tu dobu se postavilo i v místech která kdysi byla rozlivovou oblastí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.10.2022 13:19 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

6.10.2022 13:20 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Takových problémů, je po celé republice mnoho a ani " pes po nich neštěkne ".
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2022 17:23 Reaguje na Jaroslav Řezáč
3 odborné ústavy něco navrhnou. Paní autorka psala před volbami pobouřené články o radním za ANO, který u louky u Příbrami před 20 lety určené k zastavění v současnosti dovolil vybudovat kanalizaci, takže tudy cesta nepovede. To co psal p. Machaček a p. Kvítek níže, zcela jistě není ekocesta ;-). Chce to víc ekokaluží na jílu, a místo pampelisek nasít monokulturu vojtěšky. Občané budou fasovat, tedy povinně kupovat lopaty a košťata a chodit na školení požární ochrany, i když ne, to neni přírodní a neni to dotované, nebo se kopec zarovná či předá do jiného katastrofálního území, apod. Myslím, že možnosti jsou.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

11.10.2022 15:49 Reaguje na Jarka O.
Nevím, v čem je případ podobný s Fantovou loukou, kde chtěla radnice, kdyby se občané nevzbouřili vysušit mokřad? Naštěstí pod mědiálním tlakem již radnice od zástavby ustupuje. Takže demokracie zafungovala.
Odpovědět
JO

Jarka O.

11.10.2022 19:38 Reaguje na Eva Tylová
Neni nutné do všeho tahat politiku.Šlo mi pouze o typ opatření, který by Vám vyhovoval, a tím podle dřívějších Vašich článků zřejmě nejsou liniová opatření na odvod vody. Vy volíte změny hospodaření, které jsou Vaší adaptací na sucho, možná to nějakým způsobem hrálo roli při bahnotoku. Pevný materiál je vždy součástí povodní, píše Vám to opakovaně vice lidí. Struktura a typ půdy (píšete, že je jílovita, tedy asi s vetším podílem jemných prachových částic, a zřejmě bez hnoje) hraje vedle sezóny také roli. Docela by mě jednou zajímal článek o výsledcích šetření odborných ústavů a jaká opatreni Vám navrhnou.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 06:47
Bleskovou povodeň nezachytí nic, už to začíná unavovat. To by to pole museli natrvalo zatravnit a to jaksi nebude průchodné.V těchto případech žádné remízky ani předělovací pásy nepomůžou, bohužel.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 08:34 Reaguje na pavel peregrin
Vodu v tomto množství nic nezadrží. Jde o to zachytit bahno. Jedna z možností je část pole osít vojtěškou, ta se seje jednou za několik let. Tím se sníží pravděpodobnost, že přívalový déšť příjde, když je pole holé. Tady je to zajímavé tím, že proletělo 800 m lesem. V něm je potenciál pro záchyt větší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 09:25 Reaguje na Eva Tylová
Ta voda jde i s bahnem, je to v podstatě bahnotok. To osetí vojtěškou může pouze zmírnit, nikoliv odstranit následek. Uvědomte si tu nesmírnou sílu vody po přívalu, ostatně názornou ukázkou byly nedávné záplavy tuším v Itálii. Takže v případě, že spadne za hodinu 100 mm- a takový liják jsem osobně u nás zažil- nepomůže vůbec nic a i tím lesem to projede jak blesk.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2022 17:33 Reaguje na pavel peregrin
O té rychlosti vody to je.
P. Tylová bere velkou vodu smířeně, vadí jí bahno. Radnice je adaptovaná nejodbornějsimi opatřeními na sucho a hydrologický deštík. Les mají listnatý, ekokaluže vyhrabané, staví hrázku z domácích materiálů, hospodaří přírodě blízce, neořou, trávu mají, políčka jen menší a ještě menší, ale voda teče kudy chce a zasákne jen tam, kde to jde. A to místo není svah ani špinavá prohlubeň, ani louky pokryté mulčem. Pozemek, kde voda zasákla, musí být něčím odlišný nebo preháňka tam měla jiný charakter.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

11.10.2022 15:51 Reaguje na pavel peregrin
Tady napadlo 25 mm a i to stačilo ke splachu. Za týden znovu 25 mm a znovu splach. Voda tam teče běžně, tu jak v článku píši nic nezadrží, ale bahno poprvé, co pamětníci pamatují.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.10.2022 16:42 Reaguje na Eva Tylová
Vojtěška se seje do podsevu např. s obilím. Po sklizni trochu povyroste, ale funkční by byla až další rok. Ale zase se nechává ten rok a pak zaoře. Mluvíte tedy o trvalém travním porostu
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

11.10.2022 15:52 Reaguje na Petr Pekařík
U nás vojtěšku tak často neořou. Myslím agrodružstvo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 17:02 Reaguje na Petr Pekařík
Vojtěšku vám nikdo podsívat nebude, pokud to pole nebude potřebovat na produkci pícnin třeba pro výrobu mléka. Jen tak na zaorání je podsívka vojtěšky drahá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.10.2022 08:07
Opakující se klasika, lidi zabrali, zastavěli prostor, kde dříve ta voda tekla a nedělala žádnou škodu. A nyní ta voda dělá problém a se podle toho ohýbá úprava celého okolí, příroda nepříroda. Funkcionáři a političtí šíbři v místní správě na tom makají, když už tu zástavbu povolili, aby si jich místní lidi všimli a zvolili je i při místních volbách.
Poldry jinak nejsou řešení těch záplavových situací. Poldry pouze posouvají nástup zátopy a bahnotoku směrem k intenzívnějších srážkám, takže pouze omezují četnost těch událostí, v žádném případě je nevylučují.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 08:40 Reaguje na Radim Polášek
Domy jsme tam nepovolili my politici. V tomto místě Komořan stojí již desítky let a v článku píši, že to není dobře a nelze očekávat úplné odstanění problémů. Případ je zajímavý tím, že mezi polem a domy je les, kterým bahno proteklo a opatření jsou směřována na omezení bahna ne vody. Stávající poldry jsem tam iniciovala já a zatím bahno zadržely. Je ale třeba další opatření.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 16:49 Reaguje na Eva Tylová
No, ono to je ošidné. Je fakt, že nějaký měsíc v roce, ihned po obdělání a osetí půdy, než tam vyroste a dostatečně zakoření ta plodina, je pole vždy citlivé na erozi, ať už ho zemědělěc obhospodařuje jakkoliv. Trvale bezorebná technologie je drahá a výrazně snižuje výnosy a používaná jen občas zase pravděpodobnost eroze jenom sníží. Ono taky vliv má i les, v lese se na zemi nachází biomasa, která když ji vezme voda, tak problém toho bahna v intravilánu výrazně zhorší. Ucpává ploty a odtokové kanály nebo vytváří hrázky a tak místně ten bahnotok může výrazně zdůraznit.
Pro bližší posouzení bych to tam musel dobře znát.
Jedna, zatím jen teoretická možnost, jak to zlepšit tady je. Vyvíjejí se nebo jsou vyvinuty stroje, které díky přesnému řízení GPS dokáží na jedno pole nasít, obhospodařovat i nakonec sklidit v pásech dvě nebo snad i víc různých plodin. V poli by se tak po vrstevnicích mohly v pásech střídat třeba dvě plodiny tak, aby vždy aspoň jedna byla vzrostlá a tu erozi půdy při běžném silném dešti držela. Ale zatím, co jsem zachytil v článcích, se prodávají první prototypy nebo první sériové verze klientům, kteří mají dostatek prostředků, aby pokryli náklady při tomto zavádění i nečekané problémy atd. Neboli jedná se o novátorské velké zemědělské firmy, které to asi zatím zkoušejí. Nejdřív se to bude muset osvědčit, potom začít plošně zavádět, potom masově používat a potom zastaralejší nebo opotřebovanější verze se musí pro drobného zemdělce stát dostupnou . Zlevnit nebo mít možnost si to půjčit. Takže, pokud se to osvědčí, tak za 20 let by to tam na tom poli možná mohlo být.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 17:00 Reaguje na Eva Tylová
Tak mě napadá způsob, jak by se to mohlo okamžitě a relativně jednoduchým opatřením zlepšit. Bylo by třeba vyhodnotit, z fotografií, videí nebo i od svědků, co tu bahnitou zátopu viděli, jak moc se na těch nepříznivých vlivech podílí biomasa z lesa vzatá vodou. Listí, jehličí, drobné větvičky.
A potom by se na okraji lesa nebo na vhodném místě uvnitř lesa postavil plůtek,nižší a třeba hustší než je běžné plotové pletivo a pevný, aby odolal vodě. Na tom plotě by se to listí a větvičky atd unášené vodou zachytily, takže do intravilánu by se případně jenom dostala voda s bahnem, ktré by škodilo mnohem míň. Neucpaly by se víka kanálů, netvořily by se na plotech hrázky, takže voda by se nehromadila. Mělo by to být docela zlepšení. Případně by ten plůtek zanesený tou biomasou mohl tu vodu uvnitř lesa i trošku směrovat nějakým správným směrem.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

6.10.2022 08:25
Reakce na komentář pp. Po louce teče voda mnohem dřív než po poli, takže zatravnění proti povodni smysl nemá. Co se eroze týká, problém je v tom, že většina zemědělců nerespektuje stanoviště a nectí stav půdy a pozemku. Mám dost svažité 8 ha pole které rozměry nejde obdělávat po vrstevnici a erozi tam nemám. Stejně tak jeden vedlejší podnik, který má bloky větší. Když se do půdy dodává dostatek organické hmoty, dbá se na neutužování půdy a podloží, používá se odpovídající agrotechnika a kritická místa se rozdělí na menší bloky, eroze se minimalizuje. 23 ha svažitý blok je šílenost.
A podstatné je to, že řepka a kukuřice se prostě nemůžou sít všude, ale patří jen na erozně bezpečné pozemky.

Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.10.2022 08:35 Reaguje na Tomáš Zeman
Jenomže po silném dešti chvíli po zasetí ani ta organika do půdy pomoct nemusí. Loni to řešil z nedaleké obce jeden soukromník. Nikdy mu z pole voda netekla, hnoje má dost, neb má zvířata, ale extrémně silná průtrž mračen mu z pole odnesla zasetou plodinu včetně přístupové cesty. Do vesnice, samozřejmě. Někdy prostě ani při nejlepší vůli nejste schopen tomu zabránit.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 08:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Mnohem větší plochu, než ta pole, zabírá nad Komořany les. I kdyby byla rozdělena na 2-3 menší bloky, to možství přívalové vody by to asi nezastavilo, jen mírně zpomalilo.

Ony ty rozsáhlé roviny pod horami vznikly dávno před příchodem člověk s jeho změnami krajiny. Během tání a dlouhodobých dešťů se ty rozlivy s vyplaveným materiálem (hlína, listí, větve, kmeny) ukládaly a vytvořily mocné sedimenty. Dnes jsme z toho na větvi, když jednou za sto let k něčemu podobnému dojde. Prostě doplácíme na věčnou vlastnost.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

6.10.2022 22:13 Reaguje na Karel Zvářal
50 mm je opravdu moc, ale tam psali o 20 mm a to mi nepřijde jako nezvladatelný příval.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 09:28 Reaguje na Tomáš Zeman
Pokud vám přijde přes 50 mm za hodinu a méně, neřku-li více, nepomůže vám ani svěcená voda, navíc jestliže je čerstvě zaseto.
Odpovědět
TZ

Tomáš Zeman

6.10.2022 22:10 Reaguje na Tomáš Zeman
Organikou nemyslím ani tak hnůj jako zelené hnojení nebo posklizňové zbytky. Jde o to jak to pole vypadá. Pokud se seje kombinací a uválí nebo se půda zbytečně moc rozdělává kompaktorem "na prach", je zaděláno na problém. A nejlepší se mi jeví setí sečkami s pneuutužením, kdy se divím, jak jsou ty stopy odolné vůči erozi i když jsou z dost dlouhých svahů. Ale každý pozemek má jinou odolnost a podle toho se na něm musí hospodařit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 08:27
Barák nalepený na cestu - nabořený tirákem. Zastavěná rozlivová niva bez respektu k vodnímu živlu. Světla svítí, stavaři staví, voda teče, Diviš se díví.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.10.2022 08:32
Nechápu, proč musí za chyby při zástavbě v obci zaplatit ztrátou orné půdy zemědělec. Pokud má pole 800 m daleko a přes les, pak je to nesmysl. Není to jediný případ, kdy se vesnice/město hojí na zemědělcích, ačkoliv primární problém je v umístění zástavby tam, kde prostě být nemá. V tomto případě by zemědělec rozhodně neměl přistupovat na žádná opatření na jeho pozemcích a maximálně se bránit. Problém vyrobilo město, ať si ho také na své náklady a na svých pozemcích vyřeší.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 08:49 Reaguje na Marcela Jezberová
Za 1. "Nechápu, proč musí za chyby při zástavbě v obci zaplatit ztrátou orné půdy zemědělec." Tak téhle větě vůbec nerozumím. Orná půda by odtekla z pole přes les do místa, kde stojí domy i kdyby tam nestály. Za 2. jak píše pan Tomáš Zeman, tak záleží na tom, jak se pole obdělává, i když ani to nemůže úplně problém eliminovat. Některé domy jsou chybně umístěny v roku a tam jistě máte pravdu. Bahno se však rozlilo skoro po celých Komořanech a y jsou umístěny správně. Lidé musí nejen obdělávat pole, aby měli co jíst, ale také někde bydlet. Podle vaší úvahy mohli domy v kopcovité krajině, s poli která se obdělávají, postavit několik kilometrů od nejbližšího pole a to je nereálné.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 08:53 Reaguje na Eva Tylová
Deset metrů od potoka stačí, 2m převýšení) .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 09:03 Reaguje na Eva Tylová
Tento příběh by měl posloužit úvahám o dalším směrování urbanizace. Člověk se při nich dopouští chyb, které vyplavou až časem, po nějakých mimořádných událostech. Nejsem ani za mák příznivcem megalánů, a zejména v blízkosti obcí by si měli zastupitelé hlídat správnou ochranu půdy, tj převahu pícnin, zákaz kuku a širokořádků. Ale toto jen sníží pravděpodobnost, stoprocentní to asi nikdy nebude.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

11.10.2022 15:54 Reaguje na Karel Zvářal
Zde je neobvyklé, že zástavba není pod polem, ale mezi ní a polem je 800 m lesa. Přesto bahno strží proteklo. Samozřejmě vodu z kopce čekat lze a opatření v zástavbě jsou nedostatečná (potok zatrubněný a vedený do minikorýtka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.10.2022 18:28 Reaguje na Eva Tylová
Rokle v lesích vznikají dlouhodobým působením vodní eroze, les tedy nelze brát jako "pojistku" proti záplavám. Jedna obec (O-e) v Brdech je na soutoku čtyř lesních potoků, přesto (či právě proto!) bývá vyplavována. Zástavba na mnoha místech nerespektuje rozlivové území, pak se můžou divit...
Většina zeminy nad K. šla zřejmě z čerstvě osetého pole, ale i ten les při takové průtrži o nějakou hlínu přijde, plus k tomu listí apod..

Ale je dobře, že článek na toto téma vyšel, aspoň se v mnoha místech zamyslí, jak jsou na tom s ochranou u nich. Vedle těch desítek či stovek článků o cenách energií, se kterými obyčejný občan nemá jak pohnout, jsou toto věci, kde osobní aktivita se může ukázat jako velmi platná.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

6.10.2022 09:16 Reaguje na Eva Tylová
Obce obvykle v případě záplavy striktně požadují od zemědělců zatravnění plochy nad obcí bez ohledu na to, jestli to zemědělci přinese ztrátu příjmu z jeho orné půdy a bez ohledu na to, jestli za škody způsobené záplavou může nevhodné umístění stavby. Proto píšu, že se zemědělec musí bránit, protože vysoké škody primárně způsobuje nevhodné umístění staveb v obci. Zemědělec se bude přirozeně snažit omezit ztrátu své orné půdy erozí, ale tak, aby mu ta orná půda zůstala jako orná. Přívalové deště nevyřeší ani ukončení hospodaření. Obec bude vyplavená i z těch travních porostů. Poptejte se, jak to vypadalo v roce 2013 v Rudníku. A to jsou kolem v podstatě jen louky a lesy. Lidé se musí naučit, že když si postaví dům v místě soustředěné linie odtoku, holt jim tam poteče voda. To není vina zemědělce, to je blbost stavebníka.
Pokud se stavebník té blbosti dopustí, musí nést odpovědnost on, ne někdo jiný.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 09:23 Reaguje na Marcela Jezberová
Paní Jezberová, to je všechno práce Ing. arch. Hudlaře, podobně jako čtyřicet let reklamované nevhodné prosklené stavby. A můžou psát sebedelší odvolání, nijak to z nich vinu nesnímá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 09:59 Reaguje na Karel Zvářal
Mám před domem novou ulici napříč svahu do V. Když jsem upozorňoval firmu, že za velkého deště se tam stéká voda, byl jsem za blba. Od té doby zatím moc nenapršelo.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

11.10.2022 15:55 Reaguje na Marcela Jezberová
O vodu nejde, tu v tomto množství nic nezachytí. Jde o bahno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 09:12
Nedávno ve zprávách ukazovali, jak zkušení horolezci, při dalším pokusu "pokořit horu", si zbudovali zákl tábor přesně ve spojnici V. A co čert nechtěl, vyvalila se na ně z hory nečekaně lavina. Někteři stihli před hukotem utéct (byl den), jiní to štěstí neměli. To jsou takové Darwinovky, kdy občas zvítězí příroda nad lidským intelektem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2022 11:03
Začnu od "Adama"! Jakpak asi kdysi vznikly rokle, rovinaté pozemky s vrstvou štěrku, písku a jílu ? Víte to a nebo nevíte? Prozradím vám tajemství! Bylo to většinou vodní erozí při lijácích, když voda vymlela
rokle, údolí, kaňony, sesuly se svahy a zatarasily toky za vzniku jezer.
No a vymletý materiál hezky navrstvila do vrstev v rovinách řek a na těch
dnes zemědělci hospodaří. Toto vše jsou prosím zcela přírodní jevy a je
pouze věcí člověka jak je mírnit, ale nelze jim nikdy zabránit. Vezměte
si třeba zcela lidmi nezničenou krajinu, kde se sesouvají laviny i s
kamením, hlínou a vším živým stojícím lavině v cestě. I tam jsou povodně
měnící koryta řek a vrásnící krajinu těmi údolími a roklemi. Ano lidé
to ovlivňují taky, ale víte, zda je to nakonec dobře a nebo špatně? Dům
u řeky je nádhera, dokud nepřijde velká voda, ale měl tam stát? Dům na
nestabilním svahu měl stát taky? Beru u vody mlýn, ale proč kostel, či
škola a proč obydlí? Důvodem je cena pozemků a ztráta paměti po předchozích
katastrofách. Při malých deštích v lese pomohou obyčejné vrstevnicové
hrázky z klestí, ale u přívalových dešťů nepomůže nic. U eroze stačí
začít " krtincem " a už to fičí, když je někde povrch narušen a hledat
viníky je třeba u deště, který Zemi modeluje milióny let. My u nás poldr
máme a mnohému už zabránil, ale při náhlém zaplavení v něm umírají stovky
živočichů, kteří s tou vodou nepočítaly. Taktéž rostliny, které pak týdny
tlí v bahně na jeho dně. Je otázkou, zda by byl potřebný, kdyby nemusel
chránit zástavbu v povodí potoka na kterém je. Nemusel, ale nyní už být
musí a tak je to se vším. Kvůli cestě kolem řeky řeku napřímíme a kolem postavíme domy. Při prvé povodni řešíme co? Jak tu řeku zkrotit tak, aby neničila domy a cestu. Přitom v minulosti stačilo stavět pár desítek metrů od řeky dál, ale to už dneska nezměníme. Naopak děláme stále stejné chyby a tak musíme průtoky vody regulovat. Bez přehrad to už prostě nikdy nepůjde, protože sebevíc mokřadu(mimochodem ten by měl být nasycený a tudíž nepřijímat přívalovou vodu) a tůněk přívalové deště nezachytí. Je ale taky pravda, že skutečné extrémy nezachytí ani přehrady, ale mají možnost je
regulovat a preventivně na rozdíl od tůní a mokřadů tu vodu upouštět už
před započetím deště. Zkuste to nařídit vodou nasycenému mokřadu a nebo
tůni. Zkuste to nařídit maximálně nasákavé zemědělské půdě? Všichni mají
svůj strop, ale preventivně nepustí ani kapku! To dokáže pouze přehrada
s regulací odtoku!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 11:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud vím kostely se téměř nikdy a nikde nezaplavují. Například Mušov. Oni předkové stavěli obvykle na říční terase tak +5 až +10.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2022 19:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi jste nezažil povodeň v roce 1997. kdy kostely ve Starém
Bohumíně a okolí byly zatopeny taky. Ono totiž povodeň a
povodeň je rozdíl a změněná krajina od doby jejich stavby
kostela taky. Já to dával jako příklad, co u řeky stát
musí a co nikoliv, aby je řeka neohrožovala. V Praze a
jinde ustoupily řeky do kamenných koryt, aby se zastavěly
jejich břehy dokonce ND a jinými stavbami. Nechci nyní
bourat ty stavby, ale nějak je chránit, když už stojí.
Praha má svoji kaskádu, ale jinde se proti přehradám
doslova jančí. Pojišťovny se vyvlečou z plnění výlukou
pojištění a stát má dvě možnosti. Buď ochránit stavby
přehradou, či poldrem a nebo platit z rozpočtu škody
napáchané nečinností státu. Co ho vyjde levněji si musí
spočítat, ale nechat to na občanech je neodpovědné.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Speciálně na kostely vždy vybírali prestižní místo, které bylo obvykle velmi vyvýšené. Podobné to nejspíš bylo se stavebními místy kdysi dávno pro první osadníky nebo bohatší sedláky.
To bylo krásně vidět na bleskové povodni, v roce 2009 na říčce Jičínce nad Novým Jičínem. Tam je
terén Podbeskydské pahorkatiny, nízké kopce s vršky zarovnanými ledovci, které lidi většinou odlesnili a udělali tam pastviny. Řeky, Jičínka a Zrzávka tečou nahoře v takové sníženině a potom občas úzkými údolími s prudkými svahy, které v minulosti lidi přednostně osídlili, protože nahoře na těch kopečkách je terén otevřený od severu a foukají tam studené větry.
V roce 2009 24 června se tam nad celým spádovým územním Jičínky a jejího přítoku Zrzávky na asi 2 hodiny zastavila velmi silná bouře nebo několik bouří. Po asi dvouhodínách voda v říčce, kde bylo normálně 20 centimetrů, stoupla na 6 metrů a údajně tam v Jičínce v té době teklo víc než 160 kubíků za sekundu. Postihlo to na Jičínce v těch údolích Životice a Žilinu nad Novým Jičínem a na přítoku Jičínky Zrzávce Hodslavice a Bludovice.
A tam právě v těch údolích staré selské baráky kdysi větších sedláků nebo domy na těch místech postavené povodeň moc nepostihla, maximálně jim to tam zatopilo sklepy nebo trochu namočilo zdi. Kde ale byly baráky postavené na místech, kde kdysi byly chudé domky chudých zemědělců nebo dělníků, tak ty, často hned u vody, byly leckde tou bleskovou povodní úplně zničené. Jako by ti staří osadníci před stoletími, předkové sedláků, buď citem nebo tím, že taková povodeň se tam mohla opakovat každých 50 - 100 let, vybrali a stavěli domy na bezpečných místech. Zatímco chudí museli stavět na levných kouscích půdy často dole přímo u říčky.
Na to si dobře pamatuji, protože ty silné bouřky měly přejít i přes nás, jenže u nás akorát bylo dusno a horko a prošel krátký silný vítr s troškou kapek, ani nestihl smočit listí na stromech. Ale za kopci, 10 - 20 kilometrů daleko bylo z blesků světlo a kanonáda jak u Stalingradu. A pak speciální zpravodajství v televizi, jak tam stoupá voda a jak to tam likviduje baráky a auta. První mediálně pokrytá blesková povodeň, ještě jenom v televizi, na internetu ještě ne.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2022 07:35 Reaguje na Radim Polášek
Tam bylo zaděláno od 19. a 20.6., kdy v oblasti silně pršelo. O týden později další vodu už nestíhala půda pobrat, takže přípotoční "lůza", resp její novodobí pokračovatelé, doplatili na stavby v zátopovém území. Holt, voda je základ života (kohoutky či boiler dříve doma neměli), takže stavěli blízko zdroje, aby se moc s vědry nenachodili.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.10.2022 16:41 Reaguje na Karel Zvářal
No, přirozen že soplatil i na stavění v zátopových oblastech. Ale hlavně tam doplatili na to, že tam je na horních tocích relativně velká spádová doslova pánevní oblast bez jakékoliv větší akumulační nádrže nebo akumulačních porostů typu bažin a podobně, zatímco odtok z té pánve těsně nad Novým Jičínem to připomíná v těch úzkých údolích zůženou nálevku.
Stanovení zátopového území je tam pofiderní, protože to jsou defakto jen velké potoky, kde pro běžnou povodeň vyjde ta zátopová oblast velmi malá. Ovšem když v těch údolích širokých 50 - 200 metrů z běžného průtoku odhadem 20 - 60 litrů za sekundu stoupla voda na výšku 6 metrů, to znamená na výšku od okraje koryta těch potoků či malých říček 4,5 - 5,5 metrů a na průtok větší než 50 - 160 kubíků za sekundu , tak to prostě zaplavilo všechno, co bylo všude na spodku těch údolí.
Vlastně mě napadlo, že nebýt toho několik staletí starého vesnického osídlení, bolševik by tam na toku Jičínky a Zrzávky s gustem udělal velkou přehradní nádrž. S poměrně malou hrází někde v nějakém tom úzkém strmém vymletém údolí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

6.10.2022 14:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Kolovrátek - přehrady zachytí max jednotky % - a to za ty miliardy (nebo stamiliardy, nebo bilióny?)stojí...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2022 19:44 Reaguje na Jakub Graňák
Běžné povodně(bez přehrad povodně velké) přehrady zachytí,
ale katastrofálním samozřejmě nezabrání. Mám s tím osobní
zkušenosti, kdy po každém lijáku místní potok zaplavoval
sklepy i domy v okolí a od postavení poldru můžeme klidně
spát. To ale někdo bydlící na kopci hledící na zaplavené domy v údolí nikdy nepochopí. Jeho se to přece netýká,
tak proč něco stavět. Jinak čím větší retenční prostor,
tím více procent zachycené vody a pouze přehrada umožňuje
upustit vodu už několik dnů před deštěm a retenční prostor
zvětšit o desítky procent. Zkuste tu vodu upustit z tůně,
mokřadu, či vodou nasáklé půdy! Dokážete to stejně jako
hrázný na přehradě? Nikoliv, protože mokřady a tůně jsou
na zachycení vody za sucha, ale nikoliv po svém nasycení.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.10.2022 07:15 Reaguje na Břetislav Machaček
jasně - třeba Harta dokáže za tři dny před příchodem vody upustit celého 0,5 % svojí kapacity, z toho plyne, že ani u povodně desetinové velikosti oproti r 97 nezachytí víc, než jednotky % - zkuste občas vzít do ruky kalkulačku a počítat
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.10.2022 07:46 Reaguje na Jakub Graňák
Pořád vzpomínáte současný stav, který je opravdu uvalený (pokud je to pravda, po které nemám čas pátrat, mně neodpovídají na banálnější podněty). Ale do budoucna je nutné to změnit, bo jinak je to celé vo **vínku. Jsem pro zlepšení vztahu k půdě (vodozádržnosti), tak i pro přehrady (4-6 nových), budovaných mj. se záměrem zadržovat peak povodní.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.10.2022 10:02 Reaguje na Karel Zvářal
Přehrada je nádrž - koncentruje vodu z nějakého povodí do jednoho místa - ale co ten zbytek? Voda z přehrady poslouží člověku, ale jak pomůže krajině? Nikdo nebude čerpat vodu do lesů, luk a polí proti proudu, nebo kamkoli jinam výše než je hladina té přehrady - to by bylo neúměrně nákladné ( a to nejenom z důvodu výstavby potřebné infrastruktury).
Tu se pořád řeší, že někomu něco spláchla voda, ale násobně horším problémem je vysychání krajiny a tu přehrady z výše uvedeného důvodu neřeší. To vyřeší jenom (jak uvádíte) zlepšování vodozádržnosti půdy, ale taky deregulace toků, poldry, svejly, bezodtokové příkopy, mokřady (kterých bylo až do doby bezmyšlenkovitého odvodňování podhůří o 300 000 ha více, než dnes). Proč neřešit jedním vrzem hned několik problémů najednou? Považte jen kolik problémů by vyřešila mnou zmiňovaná opatření...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.10.2022 10:13 Reaguje na Jakub Graňák
Když ten "vrz", tj sucho, jste schopen eliminovat, tak Nobelovka Vás nemine. Právě proto, že pravidelně neprší, půda je na beton tvrdá, nepropustná. Přijde přívalák, a dál už to znáte, viz Tróbky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.10.2022 10:23 Reaguje na Karel Zvářal
Čím víc vody zachytím na místě, tím míň bude místo vysychat, to je celý příběh... ale tady nejde jen o sucho, ale taky prostor pro zviřátka a kytičky, vyrovnanější vodní bilanci, zpomalení odtoku při "excesech"...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.10.2022 13:42 Reaguje na Jakub Graňák
Pochopil jste otázku (problém dlouhodobého sucha)? Začínáte pomalu ale jistě "svobodovatět". Ale pán aspoň ví, že po asfaltu a betonu nemůže chtít vodozádržnost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

8.10.2022 19:09 Reaguje na Karel Zvářal
A vy jste pochopil odpověď? Začínáte pomalu Machačkovatět - roční úhrny jsou pořád stejné...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2022 19:44 Reaguje na Jakub Graňák
1997, 2002, 2010, 2013. "Prší furt stejně", takže není třeba nic měnit. IV. cenová promluvila.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2022 14:35 Reaguje na Karel Zvářal
Zkuste si odpovědět na otázku, zda se mají dlouhodobé koncepce řídit dlouhodobými průměry, nebo ode zdi ke zdi přeskakovat podle toho, co se právě stalo (mezi těma čtyřma rokama co jste vyjmenoval, bylo dvanáct, které byly zjevně průměrné, že?).
Pokud já mluvím hlasem čtvrté cenové, hlasem jaké cenové pak mluvíte vy?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 20:47 Reaguje na Karel Zvářal
Troubky nespadly kvůli přívalovému dešti. Ale kvůli příchodu vody z úplně nečekaného směru, defakto z téměř opačného směru než čekali, z rozvodněné Bečvy. Holt se nevzal v úvahu místní velmi malý sklon tamějšího terénu, Troubky byly o nějak 2 - 3 metry níže než byl břeh Bečvy, který o pár kilometrů výš nad Troubkami přetekl a současně voda odtamtud neměla kde odtéct a v Troubkách se hromadila.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.10.2022 07:27 Reaguje na Radim Polášek
Jasné, písmáku. O špatně zahrazené Bečvě do té doby nikdo nevěděl, a že tři dny v kuse pršelo, také ne:-)) Na Vsetínsku kulminovala o den dříve, to bylo "překvápko".
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2022 21:29 Reaguje na Jakub Graňák
Představte si řeku, která má v daném místě hladinu například 300 m.n.m. Když ji zahradím 30 metrovou hrází, tak zvednu hladinu na výšku 330 metrů a to po celé
délce vzdutí přehrady. Všude tam tak bude ta voda z přehrady zasakovat a zvedat
hladinu spodních vod v okolí. V opačném
případě s každým zahloubením toku klesá
hladina spodní vody v okolí. Z přehrady
tak voda zasakuje do jejího okolí daleko
více, než z toku řeky a tu vodu lze i
samospádem použít k závlahám pod hrází
i tam, kde by závlahy z řeky potřebovaly
čerpadla. S každým dnes opětovně zamokřeným pozemkem díky nefunkčním
melioracím ubývá orné půdy a o to více
se musí zintenzivnit pěstování na tom
zbytku. V době zastavování orné půdy
sklady a jinými hrůzami tak půdy ubývá
i jejím zamokřením a pak tu bojujete s
chemizací ničící hmyz. Neodporujete si
tak? Zamyslete se nad tím kolik orné
půdy každoročně ubývá z jakýchkoliv důvodů a vy chcete, aby ji ubylo ještě
o těch 300 000 více? No tak to zase
přibude na polích chemie, aby to ten
úbytek orné půdy nahradilo!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 07:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo. Účelem přehrad je mj. chránit před velkou vodou sídla, která jsou u nás ve značné míře posazena jak korálky na šňůrce právě podél velkých řek.

Zejména dnes, kdy půda díky dlouhodobému suchu ztvrdne na beton a není schopna pojmout přívaláky, jsou vodní díla místem, kde by část té masy se měla akumulovat. Že se tak neděje, jen dokazuje, že stále je na čem pracovat! To jsem popsal v několikrát odkazovaném článku, že ve Švejkostánu je možné všechno, stejně jako pěstovat kuku a jiné nevhodné plodiny na strmých, dříve zřejmě zaloučených, či zcela jinak obhospodařovaných (úzká políčka), svazích.
Prostě u práce se musí myslet, a ne si hledět jen "svých zájmů".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

9.10.2022 14:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Už jsem vám to říkal vícekrát - vemte fakta a z těch pak vyvozujte závěry.
Napovím - třetina pšenice je vypěstována navíc a jde na export, třetina potravin se vyhodí, 15-20 % orné padne na produkci futra do bioplynek - kolik to je ha?...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 20:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak nemusí to být ani přehrada. V roce 2002 za povodní v Ćechách se pustila tuším rozvodněná Nežárka nebo Lužnice, to přesně nevím, asi většina řeky do rybníku Rožmberk. A ten plnila až na maximum, v nejkritičtější dobu pro Prahu, tuším snad dva dny. Řožmberk to vydržel, hráze nepovolily a v Praze to snížilo povodńovou vlnu a umožnilo mnoho míst zachránit před zatopením.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 20:51 Reaguje na Jakub Graňák
Píši, že voda se zachytit nedá, příliš velké množství, ale bahno ano.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

7.10.2022 07:16 Reaguje na Eva Tylová
Nerozporuji... komunikace výše je jen pokračováním dlouhodobějšího sporu.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 20:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosím pročtěte ši pozorně článek, o tomto tam píši, že v lese byly dříve vodoteče a lidé jim do cesty postavili domy.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

6.10.2022 11:26
Když zemědělci kritizují přírodovědce, že nerozumí agronomii, souhlasím. Když zemědělci mluví do hydrologie, nesouhlasím. Byli sice všichni celý život na poli, ví o něm vše, ale hydrologii nikdy nestudovali a taky málokdy, mimo odvodňovací systémy, nikdy nepřišli do kontaktu s komplexním vědním oborem Meliorace. Meliorace se nerovná odvodnění. Zemědělci nechte to odborníkům. My Vám taky do zemědělství, až na výjimky, nekecáme.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 11:35 Reaguje na Tomáš Kvítek
Formuloval bych to krapet jinak. Souhlasím s Vámi, že komplexní hydrologii jsme nikdo nestudovali a samozřejmě meliorace nejsou zdaleka jen odvodňovací systémy. Předmět Meliorace jsme ale studovali, alespoň si myslím, že to podstatné z nich. Proto právě se bohužel nemohu ztotožnit s mantrou, že remízky a pásy přes pole řeší málem všechno, že ucpání funkčních hlavníků poli prospívá, že orba na svahu je zlo a podobnými totálními nesmysly. V tomto si myslím, že i ti zemědělci vědí, o čem mluví.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

6.10.2022 12:19 Reaguje na pavel peregrin
S tím co píšete souhlasím. Remízky a pásy neřeší moc odtok vody, pouze odtok vody trochu zpomalí a víc nic, ale někdy odtok vody i soustředí do rýhy. Orba po svahu či orba po vrstevnici je pořád orba a ta je důležitá pro podzemní vody. Že si odborníci na všechno myslí, že jen zelené pásy a stromy pomohou jsou vyhozené peníze. Ani louka není schopna zadržet velké množství vody. Tím je myšleno to, že a) je intenzitou srážky překročena intenzita vsaku, nebo za b)je překročena kapacita půdy. Je to stejné, jako vypít pět až deset piv najednou. Kdo to dá? Možná jen výjimky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.10.2022 16:11 Reaguje na Tomáš Kvítek
Zřejmě jste nekoukal na zprávy asi před měsícem, kde pán z výzkumáku ukazoval vodozádržnou schopnost různých povrchů. Jednoznačně nejlepší je vysoká tráva. Připodobnil bych to k srsti psa, který se po koupeli oklepe, aby vytřásl vodu. A sám uznáte, že je to pěkná sprška! To samé vlasy po koupeli - ručníkem pořádně vytřít (a vyfénovat). Lysá hlava, podobně jako holá půda, zachytí mnohem méně vody, než ta s vegetací.

Proto údolnicové zatravnění má své opodstatnění, už jen proto, že splavená ornice je zachycena v samém začátku, a zůstává tak de facto zemědělci! Narozdíl od té, která jede rychlostí bystřiny po holém (zasetém ozimu, s kukuřicí) povrchu. Takže zelené pásy mají význam kvůli vodní erozi, větrolamy proti větrné, ne že ne.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

6.10.2022 20:52 Reaguje na Tomáš Kvítek
Zdravím po delší době. S vodou to je jasné, tu v tomto množství nic nezadrží. Nám se teď jedná o bahno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.10.2022 16:59 Reaguje na Eva Tylová
A tam je jisté, že hustý porost funguje jako česlo a maximum částeček půdy zachytí. Takže vespod pole, tj nad lesem, by mohl nějaký stometrový pás vojěšky či travního porostu být. Asi nejrizikovější (nenižší) místo je u dubu, tam by něco hustého porostu (i strnisko s výdrolem do jara - aspoň) se mohlo udržovat...
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2022 19:42 Reaguje na Eva Tylová
Dokud nezadrzim vodu, tak nezadrzim ani bahno. Vycházejte z této premisy. Více třeba mailem či po telefonu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 11:46
Před nějakou dobou jsem četl výsledek výzkumu, zda je lepší orat po spádnici nebi po vrstevnici. Výsledek je jako obvykle, že opakem pravdy není lež, ale pravda jiná.
Vrstevnicová orba není zcela vodorovná. Při menším dešti se brázdy plní a voda vsakuje. Pokud déšť je intenzivní, brázdy se naplní, protrhnou a výsledný bahnotok je horší, než při orbě po spádnici. Co s tím ???
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

6.10.2022 12:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, zde platí, že orat se musí umět, ale kdo to dokáže, orat přesně po vrstevnici, když pole má různé nerovnosti terénu a ne vždy je v traktoru GPS. Ano mám příklad a to i vyfocený, kdy se brázdy protrhly a pak to byl velký problém. Co s tím? Zemědělci musí dostat peníze na to, aby měli zájem a netratili (přímé platby, ztrátu produkce, na údržbu opatření, zhoršené obhospodařování) při realizaci drobných technických opatření na poli. Bez toho tu budeme neustále číst, jak remízky jsou úžasné pro zadržení odtoku vody a není to pravda. Pro zamyšlení nad jiným problémem zasílám i tento odkaz:
https://www.vtei.cz/2022/10/vliv-revitalizace-teplice-na-odtok-z-povodi-predbezne-vysledky/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2022 19:57 Reaguje na Tomáš Kvítek
Za povodní v roce 1997 byly roztrhány i horské potoky
a trvale zatravněné svahy byly plné erozních rygolů. To
byly deště do nasáklé půdy, která už prostě vodu nebrala.
Bylo jedno, jak kdo oral a co tam zasel a voda trhala vše.
Deštíkům se dá bránit, průtržím už méně, ale katastrofám
lze pouze přihlížet! Na ty musíme být připraveni tím, že
ochráníme hlavně životy lidí a zvířat, protože téměř vše
ostatní lze opravit a znovu postavit. Základem je tak
předcházet škodám při kdejakém deštíčku, nerezignovat ani
na průtrže mračen a stavět přehrady a poldry. Tam kde jsou,
se katastrofy při každém lijáku nekonají a kde nejsou, tak
uklízejí bahno a vysušují budovy i třikrát za rok.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.10.2022 20:16 Reaguje na Břetislav Machaček
S poldry po tomhle článku nevím. Ten poldr na fotce postavený podle popisu na jílu není žádná nádhera a vypadá celkem malý. Zajímalo by mě, jak se v něm může něco vsáknout.
Jak vypadá poldr u Vás, aspoň jako zatravněný rybník? V jiné diskuzi byl názor, že přehrada krajině v okolí nic nedává. Když srovnám třeba jen vzhled jakékoliv přehrady s poldrem na obrázku, nemůžu s tím názorem souhlasit. Poldr jako na fotce je asi nutné častěji odbahňovat, levné opatření to tedy nakonec nebude, a ten efekt... řekla bych hanba mluvit.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.10.2022 08:32 Reaguje na Břetislav Machaček
P. Macháčku omlouvám se za odbočení, ale přečtěte si tuto zprávu a budete plakat, jako já. A to v clánku chybí zmínky o možných protipovodňovéých funkcích těch staveb.

https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika/plavebni-kanaly-zeman-je-blazen.A221006_184743_p_ekonomika_nef
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2022 11:16 Reaguje na Jarka O.
O využití splavnění Odry do Bohumína jsem tu opakovaně psal, že by odlehčila vytížené železnici
a dnes tu mohly plout až na naše území říční lodě
s plynem a poháněné plynem. Bohužel projekt je
zaříznut a tak se budeme spoléhat na to, že námi
koupený plyn cestou někdo nespálí ve své závěrné
elektrárně. Jinak ten náš poldr je opatřen v rokli
vymleté po miliony let tím potokem sypanou hrází
vysokou 15 metrů a betonovým přetokem v koruně
hráze. Běžný odtok je přes betonovou věž a je
nastavený na odtok běžného průtoku potoka. Vzdutí
je až kilometr a zaplavuje se les rostoucí v této rokli. Po zaplavení voda odtéká často i týden a
bez vlivu na cokoliv pod hrází. Začal se budovat za socíku a po povodních 1997 byla hráz navýšena, zpevněna a doplněna o betonový přeliv, aby nedošlo
při naplnění prostoru k vymílání hráze. Vše tehdy
investovalo město a pojišťovna, která se tak touto investicí zbavila do budoucna vyplácení škod. To
ale do toho nikdo z ochranářů neházel vidle a
nebránil urychlené rekonstrukci poldru. Tak ať
se jinde tomu brání a vymetají třikrát do roka
bahno a vodu z obydlí, když jim je přednější
zachovat krajinu bez hrází.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2022 11:22 Reaguje na Jarka O.
P.S. Ta hrázka z kulatin není poldr, ale zábrana
splavování klestí a hrabanky z lesa na pole. To ale
vodu a bahno nezachytí, protože nemá kapacitu na
usazování sedimentů jakými je bahno a jiné těžké
naplaveniny. V mnou popisovaném poldru se za týden,
než voda odteče, část bahna usadí na celé jeho ploše, proroste vegetací a nikam dál už neputuje.
No a občas se zbytek u hráze odtěží a použije
jinde, kde je potřeba.
Odpovědět
JO

Jarka O.

8.10.2022 12:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Autorka uvádí,že jde o poldr a dál to nevysvětlila. Ať je to jak chce, bez odbahěni poldr nemůže zasakovat, což by na rozdíl od přehrad měla být jeho funkce. Praha pak získá v tom místě po pár přívalových deštích a erozích místo poldru pole, díky přírodě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2022 20:55 Reaguje na Jarka O.
Poldry u nás fungují na principu záchytu
přívalových vod a jejich pomalém odtoku.
Zasakování jak píšete bude neúčinné už
po prvém nanesení bahna a bez odtěžení
se časem zanesou stejně, jak kdysi řeky
zanášely slepá ramena a zbyly z nich
bažiny a později i lužní lesy. Retenční
prostor jakékoliv nádrže se snižuje o nánosy a pokud se třeba rybník neodbahní,
tak se stane mokřadem(bažinou). Pokud
tu hrázku z klád autorka považuje za
poldr na záchyt vody a bahna, tak asi postrádá znalosti o vodních stavbách
a taky postrádá logické uvažování.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 14:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Zde vidíte učebnicový příklad nesmyslného výzkumu. To, že každý svah nejde orat po vrstevnici, je jasné. To záleží hlavně na tvaru toho pole. Na Vysočině jsou vesměs pole ve svahu a když se podíváte, jak jsou orána, tak je to pole od pole. To chce prostě praxi a používat normální rozum.
A jsem rád, že jste uvedl ten problém při protržení brázd po vrstevnicové orbě. Prostě a jednoduše tohle ví -nebo měl by vědět- každý zemědělec a výzkumy na toto téma jsou jen mrháním penězi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 15:26 Reaguje na pavel peregrin
No on tak nesmyslný není, je změřeno pro kecálky, že při intenzivním dešti je orba po vrstevnici horší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.10.2022 15:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud se to bere takto, tak ano. Ale jak jsem již psal, nejsmutnější je, že tohle je pro zemědělce notoricky známá věc a kdosi objevuje Ameriku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.10.2022 18:53 Reaguje na pavel peregrin
Já dělal ISO auditora. Základní kvalifikace byla otázka:
Jak to (něco)děláte? A jak víte, že je to dobře, ukažte kde je to napsáno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2022 20:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
U ISO auditorů mám zkušenost, že jejich hlavním argumentem bylo dodržování byť nesmyslných předpisů a popis součástek, aby
se nemuseli tito "odborníci" zeptat, co
to vůbec je. Funkční náhradní díly vytěžené
ze šrotu šly do šrotu kvůli nejasnému původu
a po udělení ISO nebylo odkud ty ND vzít.
Má mnoho let sbírána těsnění jsem musel před
auditorem vysypat do odpadu a hned druhý den
chyběly a čekalo se na jejich "sehnání" několik dnů od těch, kde ještě ISO neřádilo.
Byrokratické ISO nemělo s kvalitou pranic
společného a je to jeden z nástrojů jak práci
prodražit a zkomplikovat. Jinak asi dobrý
kšeft bez potřeby odborného vzdělání, když
si auditor mohl poplést motor s kompresorem, neboť u nich byly šprýmařem přehozeny cedulky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.10.2022 07:48 Reaguje na Břetislav Machaček
To je sice pravda, ale co je psáno, to je dáno. To platilo odevždy, u císaře, na úřadě, u soudu atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2022 11:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
To je pravda taky, ale právě takováto byrokracie je brzdou rozvoje a aktivity lidí, kteří se snažili ze své stavovské cti zprovoznit 40 let staré lokomotivy
a nesložit ruce do klína při čekání,
že jim někdo na ně dodá nové díly!
Nakonec se to vždy nějak obešlo, až
odešli auditoři a ze "skrýší" se
vytáhly součástky. Audity beru u
nových věcí, aby nebyly odrbány už
při výrobě, ale chtít totéž u všeho je pouhá byrokratická buzerace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.10.2022 09:38 Reaguje na Břetislav Machaček
No mít audit v opravně historických lokomotiv je divné. Ale přesto, když auditor vyhodil věci je vů.. Na to je záznam o neshodě. Na druhé straně, proč nemít popis recyklace dílů s popisem označování na součástkách jako původ a na co to je. Každý není praktik s šedesáti lety znalostí. Trochu mimo ekologii.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2022 21:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ty "historické" lokomotivy
jsou nosnou řadou vozidel, které vykonávají minimálně polovinu přeprav na našich tratích. No a u novějších řad
vozidel je to podobné. Dopravci jako ČD a Jančura nakoupili
30 let staré rakouské vagóny bez náhradních dílů(už se nově
nevyrábějí) a opravují se díly
z těch, které se vytipují ke
sešrotování. Popisovat kdejaké těsnění, či šroubek, tak ten
opravář vypisuje pouze cedulky a ukládá údaje do evidence místo toho, aby pracoval. Bohužel to ISO opravna potřebovala a že je to v opravárenství starých
vozidel nesmysl už nikdo neřeší. S ekologií to ale
souvisí taky, protože se
vyhodí něco, co mohlo ještě
posloužit a musí se kvůli
byrokracii vyrobit nově se
spotřebou energie a surovin.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 21:03 Reaguje na Břetislav Machaček
To je jednoznačně věc manažmentu těch opraven. Jestli se manažment rozhodne pro přijetí příslušných norem ISO, tak prostě specialista na ISO to ISO musí dělat. A pokud se jedná o stará těsnění, co jsem ISO viděl používat a používal, je to o tom, kdo se za ty těsnění dokáže zaručit, že to je pro konkrétní použití a dle dokumentace shodný výrobek. U opraven lokomotiv by měl existovat nějaký jejich technolog oprav lokomotiv a nějaký kvalitář neboli pracovník řízení jakosti těch oprav. Technolog musí vypracovat postup hodnocení kvality takových "sebraných" těsnění a pracovník řízení jakosti podle toho postupu a předpisu musí potvrdit, že se jedná o shodný výrobek. Neboli výrobek, který je při opravě lokomotivy použitelný.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

8.10.2022 19:40
Dokud nezadrzim vodu, tak nezadrzim ani bahno. Vycházejte z této premisy. Více třeba mailem či po telefonu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.10.2022 20:05 Reaguje na Tomáš Kvítek
Nesouhlas. Proč myslíte, že se zakazují/omezují erozogenní širokořádky (zejména kuku)? Protože holá půda - hotové neštěstí:-) Koukněte v přiloženém článku na 3. foto, jak ta tráva vyčesává splach pod žlebem (lesem) a niva nabírá na výšce. 5. a 6. už jsou jen aplikace odpozorovaného.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.10.2022 22:09 Reaguje na Karel Zvářal
Každá překážka od trávy, přes keře, stromy a hráze je pro
záchyt vody a zvláště pak sedimentů dobrá. Podmínkou je
ale to, že k té sedimentaci musí být čas a nesmí být ten
odtok prudký. Pokud proud vody s bahnem letí jak blázen,
tak nepomůže opravdu nic a zastaví se až tam, kde na to
bude mít prostor k brždění rychlosti toku. Tak nějak to
v praxi funguje, když horský potok trhá i vyzděné břehy
a velká řeka v rovině se pouze rozleje a zase se vrátí
do koryta bez trhání břehů. Tam ale stačí jakákoliv
překážka v toku(strom pokácený bobrem) a proud si hledá
snadnější cestu a zúžený profil se snaží vymletím břehu zvětšit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 07:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenom nezodpovědný hospodář má velký půdní blok na strmém pozemku nerozčleněný. Potom to vede k podobným událostem. Porost obilovin, nebo i strniště, drží kořenovým systémem půdu pohromadě. Jakmile je rozemleta na prach, jede s vodou z kopce dolů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.10.2022 10:31 Reaguje na Karel Zvářal
Děda vlastnil pozemky na soutoku Olše a Odry.
U luk to bylo celkem jedno, ale díky malé výměře
(2 ha) si nemohl vybírat co sadit a sít, protože
sil a sázel to, co potřebovali. Střídali tam tak obilí a brambory. Obé se urodilo když nebyla povodeň, ale při ni brambory shnily a obilí ve snopech skončilo naklíčené ve větvích vrb.
Já o restituce nežádal, jiní ano, ale "hospodaří"
tam nájemce bez hnoje a seje silnou čtyřku: obilí, řepka, cukrovka a kukuřice. Co povodeň, tak se část
půdy odplaví a novou voda odněkud přinese. Okolní příbřežní porost je džunglí z křídlatky, kopřiv, padlých stromů a stoletých vrb a topolů. Je to ráj
pro zvířata a ptáky, ale pouze do doby, dokud zase
nepřijde povodeň. To pak je rovinatá krajina pastí
pro zvěř, která se nemá kam před vodou uchýlit.
Po létech povodní v době hnízdění břehulí se z
kolonie stalo torzo s pár norami a kulíci takřka
vymizeli. Čeho je mnoho, tak je toho příliš.
Přimlouvám se tak za možnost jakékoliv regulace
povodní alespoň v době hnízdění a rozmnožování
zvířat, protože je zoufalé vidět ten zmar pouze
díky zarputilosti odpůrců regulace průtoku vody.
Kanál mohl vodu z meandrů (hnízdiště břehulí)
odklonit a ušetřit hnízda zmaru a totéž přehrady
na horních tocích obou řek. Plány na přehrady tu
byly a možná i jsou, ale realizace je už pasé.
Tak nezbývá, než se "kochat" přírodní likvidací
kolonie břehulí a ostatních druhů zvířat podle
zásad zastánců bezzásahu do chodu přírody!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 10:54 Reaguje na Břetislav Machaček
Povodně i požáry jsou hodnoceny jako "přirozené jevy", tudíž se příroda s nimi vypořádá. Osobně jsem názoru, že je lépe jim předcházet, a pokud jsou, tak v míře co nejmenší. To se ještě dá akceptovat.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2022 15:41 Reaguje na Karel Zvářal
Jste přírodovědeck a ne hydrolog. A nejste ani erodolog. A nejste ani meteorolog. Pravděpodobnost vyskytu srážky vám říká co. Z jednoho příkladu nic nevymyslite. Nechte to odborníkům.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 16:02 Reaguje na Tomáš Kvítek
Dobře, vyjmenoval jste správně, co všechno nejsem. Kde jsem v popisu projevu eroze napsal něco chybně. Paní autorka je jistě schopna se obrátit na odborníky jinou cestou. Dala článek na Ekolist, kde je možnost se vyjádřit na základě vlastních zkušeností. A garantuji Vám, že málokdo z věhlasných odborníků má v terénu nachozeno tolik co já. Jako zemědělec o erozi něco vím, na to můžete vzít jed!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 16:55 Reaguje na Karel Zvářal
A co se týká meteorologie: to sleduji odmala, že někde je čakanec jak z konve, a pár set metrů dál ani kapka... Upozorňují na to v každé letní předpovědi (lokální bouřky), které pravidelně, jako snad většina teréňáků, sleduji. Z toho plyne, že je na to třeba být připraven všude, i tam, kde "Něco takového jsem v životě neviděl!"
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2022 17:10 Reaguje na Karel Zvářal
Ok. Tak si z netu stáhněte program na výpočet odtoku z návrhových srážek a namodelujte si erozi pro různé plodiny a stavy nasycení půdy. Pak vám vyjde, že velikost eroze je funkcí srážky a její pravděpodobnosti, sklonitosti, plodiny a druhu půdy a velikosti pudniho bloku a opatřeních na něm. A teď závěr: když neumím zadržet vodu na poli, v lese ci louce, děj se tedy vůle Páně. 20 nebo 50 nebo 100 letou srážku zadrži jen technické protierozni opatření. O tom byl můj příspěvek. Když nezadržím vodu eroze může nastat v jakýchkoliv přírodních podmínkách. A to i na louce a v lese.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 17:36 Reaguje na Tomáš Kvítek
V tom případě doporučuji k pozornosti mé vstupy 6.10. v 8,49 a 9,03. Stoprocentní bývá v životě málo co, zejména v meteorologii. Ale hustý porost vodu zpomalí a zčásti zadrží. O ornici to platí tuplem.

Za největší chybu stejně považuji zástavbu v nivě potoka, kde větší průtěr je jen otázkou času. Prostě za blbost se platí.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2022 18:17 Reaguje na Karel Zvářal
Ano. Hustý porost vodu i erozi občas zadrží. O tom neni řeč. Platí do navrhované srážky N=20 let. A KDYŽ na poli existuje vyvinutější dráha soustředěného odtoku vody tak často stačí N= 10 let.
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2022 18:25 Reaguje na Tomáš Kvítek
Doplním: v momentě kdy dojde k překročení kritické rychlosti vody popř. kritického tečného napětí vzniká rýhová eroze a ta se vyvíjí z plošného odtoku vody po povrchu. Končím. A více nejsem schopen ztrácet čas.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 18:45 Reaguje na Tomáš Kvítek
Vás ty přednášky asi velmi vyčerpávají...
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

9.10.2022 18:52 Reaguje na Karel Zvářal
Přednášky ne ale neodbornici.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 19:09 Reaguje na Tomáš Kvítek
Opakuji: co z toho, co jsem uvedl, bylo chybné/"neodborné" (včetně dvou přiložených článků)?

U nás na valachoch místo tečné napětí říkáme síla proudu. A koukat do tabulky je pod mou úroveň. Mám (měl jsem) přezdívku Rainman, bo jsem za exota. V dešti a po něm jsem získal jedinečné poznatky.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2020/Unor-2020/O-ptacich-budkach
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 19:18 Reaguje na Karel Zvářal
Ono nejen chalupu je dobré postavit dál od vody, člověk není bobr.

A i vyhlášení konstruktéři budek měli vysoké ztráty kvůli "chladnému počasí". Že jim teklo do budek, to vůbec nebrali v potaz, protože je kontrolovali, až pěkně obeschlo.

Takže dál a dál malovali návod budky připláclé na kmen, jak říkám: dřevěný průtokoměr.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.10.2022 19:31 Reaguje na Karel Zvářal
P. Zvářale, ono to možná nakonec dopadne tak, že ten sedlák na kopci si vykope kolem políčka zasakovací pásy, nechci říct mel..., nebo primitivní kamenné plůtky, které jsou i na terasách ve velmi suchých chudých oblastech. Kdyby to mělo být trochu spravedlivé, měly by mu Komořany část nákladů proplatit, dotační titul se jistě najde, protože on jim tímto také ušetří náklady, např. na lopaty. Ale musí to nejdřív zjistit 3 odborné úřady, ne my.:)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 19:40 Reaguje na Jarka O.
Děkuji za vstup, už jsem myslel, že je to spor dvou ješitů:-) V článku řešení naznačeno je, viz vojtěška nad Točnou. Tam sice není takové převýšení honu, ale určitě je lepší celoroční zápoj a kořenová stabilizace ornice. Vojtěška je také potřeba (minimálně třeba do zoo), zbytek ceny (do řepky?) mu doplatí obec. Ale necháme k tomu vyjádřit se úřady, my laici, co jsme věčně v terénu, tomu přece nemůžeme rozumět:-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.10.2022 19:52 Reaguje na Karel Zvářal
Ne ne, my nikdy:). Tohle není ten nejhorší spor. Mě ale např. trochu překvapila prostá víra úřadu (!) v trvalé sucho:)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 20:00 Reaguje na Jarka O.
Letošní srpen a září byly mimořádně deštivé. A pokud problém nezmírnil les nad K., musel to být pořádný čakanec. Jak říkal Mudr Ch., takové události se stávají jednou za sto let. Ale i s tím je nutno při urbanizaci a agrotechnice počítat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.10.2022 20:25 Reaguje na Karel Zvářal
Jako perličku jsem našla toto, nic přírodního na těch stavbách ale není. Jak vidno, někde se klimazměna projevuje suchem, jinde zase dešti, meteorolog aby se v tom vyznal!
No, Chocholousek svou předpověď uměl operativně flexibilně měnit, byl to inteligentní člověk určitě. :)

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3534988-japonsko-vybudovalo-unikatni-sit-sachet-maji-spolknout-povodne
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 20:30 Reaguje na Jarka O.
Viděl jsem, v tom mají určitě náskok, to nevzniklo přes noc.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.10.2022 21:07 Reaguje na Jarka O.
kamenné plůtky asi ne, protože už hezkých pár desítek let se kameny z pole nevybírají, ale strojem se rozbijou na drobné kousky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2022 10:52
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit

Kromě hospodaření na poli a nějakých těch zádržných poldrů by stálo za úvahu popřemýšlet o dimenzování propustků (Komořanský potok). Ulice Za sídlištěm je vysfaltovaná až k potoku, kde zřejmě bude mostek s propustkem. Ten při velké vodě je ucpán splaveným listím, větvemi a hlínou. Voda potom valí vrchem i s materiálem, který unáší.

Další věcí je čištění a prohlubování koryta (viz. přiložený text), kde sediment v potoce dosahuje téměř metrové výšky a snižuje tak kapacitu průtoku koryta. Potom i menší srážky vedou k rozlivu do okolí. Čištění potoka inicioval autor, který sice není vystudovaný hydrolog, ale nechodí s klapkami na očích a hlavou zabořenou v mobilu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist