https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evan-tylova-setrne-zemedelstvi-v-praze-12-mezi-finalisty-souteze-adapterra-awards
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Šetrné zemědělství v Praze 12 mezi finalisty soutěže Adapterra Awards

22.8.2021 | PRAHA
Sběr bylin na poli U Dubu.
Sběr bylin na poli U Dubu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Ježek
Zemědělství ve městě a navíc šetrné k přírodě? Nad tím mnozí, když jsem o tomto záměru napsala v loňském roce, kroutili nevěřícně hlavou. A přece se podařilo. O některých změnách jsem již psala v článku Co se zemědělstvím ve městě?. Od té doby se toho ještě hodně změnilo. Především na pozemcích našich pachtýřů, ale i těch, které si nechala Městská část Praha 12 sama k obhospodařování. Příklady táhnou, takže v okolí nás začalo následovat několik vlastníků soukromých polí, ať již hospodaří šetrněji sami nebo pole propachtovali naši pachtýřům, kteří se osvědčili. Ozývají se také zájemci o exkurze a na polích se pomyslná „vrátka“ netrhnou.
 

Komplex úprav jsme přihlásili do soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství. Soutěž je zaměřena na počiny, které pomáhají městům, budovám a krajině v adaptaci na změnu klimatu.

Potěšilo nás, že náš projekt Šetrné zemědělství v Praze 12 se dostal do finále a nyní se uchází o podporu veřejnosti. Veřejnost pro některý z projektů může hlasovat do 15. října.

Co se tedy na našich pozemcích změnilo

Ve spolupráci s odborníky z vědeckých ústavů a vysokých škol i místní komunitou jsme se rozhodli navrátit do krajiny přirozenou biodiverzitu a realizovat opatření, která předchází negativním důsledkům změny klimatu či je alespoň snižují jako je nárůst teploty, sucho a přívalové povodně, které vedou ke k vysychání půdy, erozi půdy deštěm i větrem, ale i záplavám okolních ulic z polí při přívalovém dešti.

Ukončili jsme konvenční obhospodařování půdy, které tyto jevy ještě prohlubuje. Kde předtím rostla řepka, jsme zasadili komunitní permakulturní sad a biokoridor, vyseli jsme louky, kolem cest jsme vysázeli aleje. Pachtýři vysázeli na polích keře a stromy v remízcích, aby zadrželi na svých pozemcích vodu a netekla z polí do ulic. Vyseli medonosné louky pro včely, které chovají. Začali pěstovat zeleninu a bylinky. Nepoužívají se žádné chemické přípravky. Památný dub už není nešetrně oboráván. Cenný mokřad bude zachován a probíhá jeho revitalizace. Změna se týká celkem 12 hektarů pozemků, na většině z nich jsou opatření už realizovaná.

V předchozích letech neměl na úřadě nikdo na starosti agendu hospodaření na zemědělských pozemcích. Radnice proto vyčlenila část úvazku na činnosti mezi působností odborů životního prostředí a majetku, které se šetrného hospodaření týkají. V náplni práce je i spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami, především Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, Výzkumným ústavem rostlinné výroby a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Pole U dubu

Pole U dubu – pohled z dronu.
Pole U dubu – pohled z dronu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Ježek / Praha 12

První pozemek získal nového pachtýře již v září 2019. David Ježek patří k těm nadšencům, kteří přecházejí z trochu virtuální profese IT na reálné obdělávání půdy vlastníma rukama. Na svěřených pozemcích zasel květnatou louku a vybudoval včelnici. Vysázel kolem ní na tři desítky kvetoucích keřů pro pastvu včel. Vysadil 21 ovocných stromů, pro záchyt vody u kořenů použil Peletsep organický hydrosorbent vyvinutý ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby. Namísto chemického hubení hrabošů Stutoxem instaloval na poli berličky pro dravce. Na pozemku pěstuje zeleninu a bylinky, ze kterých připravuje bylinné směsi, oleje a další přírodní produkty. Letos a příští rok realizuje kaskádu zasakovacích tůní. Opatření realizuje s podporou Magistrátu hl. města Prahy i Městské části Praha 12.

Komunitní sad

Dalším příkladem je nově vysazený permakulturní sad v Cholupicích. Na pozemku, kde se dříve sela řepka a obdobné plodiny bylo v prosinci 2020 vysázeno 60 různých ovocných stromů a 67 keřů za podpory spolku „Sázíme stromy“. Od sponzorů spolek zajistil stromy, keře a technické zabezpečení stromů jako jsou kůly atd. a akci zorganizoval. Péči o sad převzali žáci blízké školy Na Beránku. Sad je přístupný vežejnosti.

Biokoridor

Další pozemek na okraji Cholupic, přes který tekla přívalová voda do ulic, byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku v listopadu 2020 vysázel Pavel Jeřábek člen Hnutí Brontosaurus Kandík biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m z dotace Hlavního města Prahy. Při sázení pomohli žáci zahradnického učiliště pro děti s více vadami v Komořanech v rámci praktické výuky i místní občané. Nad polem bdí poštolka, která našla domov v nově zbudované budce.

Výsadba biokoridoru v Praze 12.
Výsadba biokoridoru v Praze 12.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Jeřábek

Památný dub

Památný dub u Točné trpěl opakovaným holožírem housenek bekyně zlatořitné a byl necitelně těsně oboráván. Protože se jednalo o náš pozemek, oborávání jsme zakázali a o pozemek se sami staráme. Na doporučení znalce pracovníci Lesů hl. m. Prahy v březnu 2020 ostříhali zámotky bekyně a tím ji zlikvidovali bez použití chemických prostředků Strom se loni i letos plně zazelenal a housenky se již neobjevily. Podél polní cesty v blízkosti tohoto památného dubu občané vysadili za pomoci školených zahradníků 23 dubů zimních. Letos na podzim vysejeme kolem dubu louku.

Mokřad

Mokřad v ulici K Dýmači začal vysychat. O zachování mokřadu se zasloužil Petr Kolomazník, který navýšil spodní hladinu vody vhodným nastavením hrázek na odtokové strouze. Další revitalizace probíhá za odborné podpory odboru péče o přírodu hl. města Prahy ve spolupráci s Ekocentrem Koniklec. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy zkoumal v rámci projektu RainPrague srážko-odtokové poměry v mokřadu a nechal snímkovat drony uložení melioračních zařízení. Pozemek vedle mokřadu, který byl dosud orán, bude na podzim zatravněn a osázen keři a případně nízkými vrbami, tak aby podpořil rozšíření mokřadu.

Agrolesnictví na pozemcích nad Točnou

Přívalový déšť smýval vodu s bahnem z polí do ulice Branišovská na Točné. Aby se tomu zabránilo, nový pachtýř městské pozemky na doporučení odborníků z VÚMOP a České zemědělské univerzity po vrstevnici osázel stromy v remízcích. Plocha mezi stromy byla oseta trávou.

Kolem polních cest v okolí Cholupic a Točné bylo vysázeno 5 alejí a větrolamů. Letos na podzim bude výsadba pokračovat.

Řada obcí vlastní zemědělskou půdu a nestará se o to, jak pachtýři jejich pozemky obdělávají, protože nemají na úřadě odborníky, kteří by tomu rozuměli. Náš příklad pro ně může být inspirací, aby změnili hospodaření na svých polích za účasti občanů a spolků. Společná péče o pozemky rozvíjí komunitní život, zvýší se i rekreační potenciál krajiny. Revitalizovaná krajina pak plní požadavky na zdravou a plnohodnotnou krajinu, která je schopna zadržet vláhu a podpořit biodiverzitu a plnit další ekosystémové služby.

Změna využívání zemědělských pozemků byla týmovou prací napříč úřadem. Děkuji kolegům a kolegyním z odboru životního prostředí i odboru majetku, kteří se mnou na změně spolupracovali činností i radou. Děkuji Veronice Ouškové, která stála u zrodu myšlenky hospodaření na našich pozemcích změnit a zpracovala pro to řadu odborných podkladů, Karin Tvrdé, které převzala po ní pomyslný štafetový kolík, a Janě Soukupové, která mi pomohla zpracovat podklady do soutěže Adapterra Awards.


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je místostarostka MČ Praha 12 za Piráty s podporou Zelených.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.8.2021 08:11
Jo, hezký.

Ale na to je potřeba těch 30% společnosti v zemědělství. A ne současná 3%, v době, kdy o tu dřinu za každého počasí a téměř bez volného času, nemá téměř nikdo zájem.

A to nejen v ČR, ale i na tom vychvalovaném Západě.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.8.2021 18:37 Reaguje na smějící se bestie
ono je potřeba říci, kdo o to zájem asi tak má? určitě to je někdo, kdo je rád, tam kde je. Stačí mu jedno hezké místo pro život a nepotřebuje si honit ego ve městech a dřít celý rok aby mohl jet na týden k moři. Jsou to lidi, kteří mají v životě jasno a jsou propojeni s přírodou. Což je v přímém rozporu toho, co se učí na školách. Intelektualismus demoluje naše vztahy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

22.8.2021 13:23
Inspirativní příklad hodný následování tam, kde jsou pro to vhodné podmínky. To jsou ale všechny projekty ve finále oné soutěže.

V městských projektech je výhodou, že při jejich realizaci lze kromě jiných subjektů využít školy. Na většině škol se najdou pedagogové, děti a studenti, kteří takovou spolupráci uvítají a rádi se do ní zapojí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

22.8.2021 18:42 Reaguje na Majka Kletečková
vytvářet reálné komunity reálných lidí a spojovat je, to je léčba psychického a emočního zdraví. Příroda a vztahy
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.8.2021 18:00
Ano, krásné! Ale ten projekt by měl poskytnout i údaje, kolik takto obdělávaných 12 ha stojí na dotacích, kolik dobrovolnických hodin tam bylo odpracováno a jaké jsou z toho vedle bezesporného ekologického přínosu výnosy. Žijeme v krutém kapitalismu a takové údaje je třeba uvádět. Prostě říkat o něčem jen to hezké a "stinné" stránky zamlčovat to není férový přístup a smrdí to greenwashingem!

Pokud se má takový bezesporu správný přístup k přírodě multiplikovat, je nezbytné brát ekonomickou stránku v úvahu a optimalizovat ji.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

22.8.2021 21:21 Reaguje na Jiří Svoboda
V doučasnosti jsou to běžné vstupní investice na sázení stromů, keřů, setí louky. Stejně jako byste sázel např. sad. Výnosy dostanete až stromy začnou plodit, tráva vyroste a podáte ji na seno. Výnosy z dalších plodin jako zelenina či byliny jsou také známí. Zde jsou navíc přínosy za zadržení vody, zlepšení kvality půdy atd. Takže v podstatě nic neznámého.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

22.8.2021 21:52 Reaguje na Eva Tylová
Zeptám se jinak ! Kolik je v českomoravsku rodin a lidí jež žijí v bytovkách a nemají ani chatu a chalupu se zhradou ? Zahrádkáření v Praze 12 je tak trochu potěmkinovštinou 21.století. Šetrné zemědělství je styl obdělávání půdy pro osobní potřebu rodiny v trvání celého vegetačního roku s vytvořením potravinového rodinného fondu pro dobu vegetačního klidu přírody. Souhlasím s tím, že pěstební zásady a střídání pěstovaných rostlin jež i v Rakousku Uhersku a ČSR před rokem 1939 byly využívány a používány v zemědělských kalendářích Nového Lidu. Zemědělská agrotechnika byla vyučována i na Zemědělských školách a učilištích. Po roce 1990 se do ČSFR a ČR dostaly zásady Integrovaného pěstování eco a Eco pěstování s zásadními podmínkami využívání a používání. Ono to české - dej krávě do držky ona ti dá do dížky - je trochu o něčem jiném než si mnozí slengově a hantýrce myslí !! Pokud po roce 1990 se učí na zemědělských a lesnických školách v rozporu s evropskými zásadami je to špatně. pokud ekologické organizace a zelení sází jen na populismus a nikoli na profesní odborné vzdělání . Dopadne to jako akce jednoho ..... rádoby ochrance Šumavy a jaho přivazování studentů jako ochránců lýkožrouta smrkového.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

23.8.2021 00:56 Reaguje na Krejcar Stanislav
Pokud mohu za biokoridor, tak tam bylo a je sázeno na profesních znalostech. A letos ještě asi budou dosadby, vloni nebyly některé keře k sehnání.
Zálivka výsadeb - především stromů, byla naposledy tuto sobotu.
A pokud jsem sledoval další výsadby - jsou pod dohledem odborné veřejnosti. Takže tady populismus nehledejte.
A co je super - když přišli místní, a poděkovali, že se těší, až stromy a keře vyrostou, a nebude jim tak fučet z polí do zahrad a na domy.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

23.8.2021 08:23 Reaguje na Pavel Jeřábek
a drůbež,ovce,kozy aj. tam nikdo nezačal chovat ? a na jak dlouho to mají propachtováno ? protože když vysadím nějaký ten "ekobiosad" z vysokokmenů či 1/2kmenů, tak mi trvá třeba 5 - 10 let než začne něco plodit a vracet peníze do toho všeho vložené.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

24.8.2021 11:10 Reaguje na radim buffalo tobias
Pachty jsou na 10 let. Pěstuje se tam i seno pro koně. Cov na pastvě nikdo z pachtýřů nenavrhl.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.8.2021 12:50 Reaguje na Eva Tylová
Já vás rozhodně nechci obviňovat z nějakého rozhazování, jste kolektivem nadšenců a to se mi líbí. Ale kolik na to Praha 12 přispěla je jistě veřejný údaj a není třeba ho před čtenáři skrývat. Ty výnosy a užitek asi budou patřit pachtýřům jako zhodnocení jejich práce.

Lze to chápat jako pilotní projekt a ostatní zájemci o zopakování by měli získat představu, za kolik to jde udělat.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

24.8.2021 11:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Rozhodně nic neskrýváme, pouze také pracuji, tak hned nestačím odpovídat. MČ Praha 12 z vlastních zdrojů, pokud nepočítám práci úředníků a moji, opravdu investovala pouze asi 300 tis. Kč (oplocenka u sadu, doplatek k dotacím, následná péče o stromy jako např. zálivky stromů, úpravy korun stromů) a těchto pachtů má za rok cca 40 tis. Kč. Studii srážkoodtokových poměrů je hrazena z MHMP v Rámci projektu RainPrague a částku neznám. Výsadby stromů a biokoridoru byly hrazeny z dotací SFŽP a MHMP cca 1.5 mil. Kč, žadatel nebyla jen MČ, ale i občanská hnutí, pastýři atd., výsadby od spolku "Sázíme stromy" odhaduji v řádu statisíc (platí sponzorské firmy, aby si zlepšily ekologickou stopu a udělali teambuilding), ořezání zámotků bekyně hradily Lesy hl. m. Prahy (částka odhad desítky tisíc), revitalizace mokřadu desítky tisíc z dotace MHMP a MČ, navýšení hrázek byla dobrovolnická práce. Náklady výsadby na polích jako agrolesnická opatření pachtýřem neznám, ale mělo by se vrátit, jako investice do ovocného sadu, stejně tak pěstování bylinek a zeleniny a chov včel. Stejně tak vysetí louky se vrátí pachtýři v senu pro koně. Pokud tedy nebudu opakovat ekologické přínosy, které jsem uvedla již dříve, tak dobrovolnická práce má obrovský komunální potenciál. Lidé i zaměstnanci firem přišli dobrovolně,nadšeně a bylo to pro ně dle jejich slov krásně strávené odpoledne. Utužilo to vztahy mezi lidmi. Ušetříme i za odklízení bahna z polí na ulicích při přívalových deštích nižší desítky tisíc. Práce jako sázení stromů dobrovolníky je samozřejmě prováděna pod odborným dohledem. P.S. kdybyste měl někdo představu, že když stromy sází zahradnické firmy, že to sází zahradníci. Tak ne, sází dělníci se zahradnickým dozorem.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.8.2021 14:56 Reaguje na Eva Tylová
Moc děkuji paní Tylová za vyčerpávající odpověď. To je jistě oblast, kam má význam směřovat dotace (na rozdíl od třeba zelených střech či vysoce neefektivní a kontraproduktivní podpory "pasivních" domů).
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.8.2021 09:07
Mně se ta práce líbí, asi se sešli šikovní úředníci se zájmem. I spolupráce s univerzitami a výzkumáky je fajn a zdarma, možná v rámci diplomek, proč ne, vždyť to vlastně všichni chceme. Drahý ten začátek být nemusi. Přínos pro zkrášlení města může být, když se pachtýři budou starat. O cenách budoucího ovoce iluze nemám, ale to není důležité.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

23.8.2021 13:39
Moc hezký, jen by mě zajímalo, kolik lidí ta půda živí = kolik lidí má jako hlavní zdroj obživy výnosy ze jmenovaných pozemků. Odhaduji, že vůbec nikdo (a to včetně toho člověka, co dělá čaje i když žije v Praze nebo okolí a lidí, kteří jsou s patřičnou legendou ochotní draze koupit cokoliv, má kolem sebe dost). Pokud totiž takto vzorně obhospodařované pozemky nejsou schopné uživit hospodáře, není zdejší vychvalovaný způsob obhospodařování půdy schůdnou cestou pro zemědělské hospodaření. Je to pořád jen hraní si na zemědělství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.8.2021 15:05 Reaguje na Marcela Jezberová
Souhlas.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.8.2021 12:53 Reaguje na Marcela Jezberová
Řekl bych, že hrát si tady na zemědělství nevadí. Kdo si hraje nezlobí!
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.8.2021 17:24
Paní Tylová dělá hezkou předvolební agitaci. Ovšem musíme si uvědomit co to ve skutečnosti znamená.
Praha opravdu nepotřebuje produkovat potraviny na svém území? Protože jsou všichni tak bohatí , že si je koupí v supermarketu. A potraviny ať se produkují tam, kde jsou chudí a nemohou si dovolit biokoridory a lesoparky. Je jedno jestli je to na Vysočině nebo kdesi v Brazílii.
Je to stejně alibistické jako většina dnešní zelené ideologie. " MY " se tady budeme chovat ekologicky a suroviny dovezeme odněkud z tramtárie, kde na to není vidět.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.8.2021 18:52 Reaguje na Petr Blažek
Posledním třem přispivatelům bych rád vzkázal, že zde motivací není 1) ekonomie 2) ekonomie 3) ekonomie, ale 1) ekologie 2) ekologie 3) ekonomie
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.8.2021 19:35 Reaguje na Karel Zvářal
1*
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.8.2021 20:22 Reaguje na Majka Kletečková
https://www.youtube.com/watch?v=1368ZK4MSkA&list=TLPQMjMwODIwMjFR8HovWwRV0g&index=1
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.8.2021 15:00 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě. Ale když ta ekonomie bude brána dostatěčně v úvahu, udělá se za daný finanční obnos více ekologie.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist