Eva Tylová: Co se zemědělstvím ve městě?

Možná si někdo myslí, že zemědělství ve městech prakticky není a pokud tam nějaké zemědělské pozemky ještě zbývají, tak spíše nedopatřením, a není třeba se o ně starat. Bohužel vedení řady měst k tomu tak i přistupuje. Zemědělské pozemky byly a jsou často na okraji jejich zájmu a město bývá spokojeno, že je někdo obhospodařuje, často i zadarmo.

Stejná situace byla zřejmě i na většině pozemků hl. m. Prahy či městských částí. Přišel čas to změnit. Významným impulsem bylo usnesení Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí ZHMP, jehož jsem členkou, který 23. 1. 2019 přijal doporučení Radě a Zastupitelstvu HMP, “aby se pozemky, které hlavní město Praha pronajímá za účelem zemědělského hospodaření, pronajímaly přednostně pro ekologické hospodaření tak, aby se v Praze podpořila vyšší biologická rozmanitost, zachovala úrodnost půdy, snížilo používání pesticidů a podpořilo lepší zadržování vody v krajině a další ekologické benefity.” Na základě tohoto usnesení pracovníci Magistrátu hl. m. Prahy pozemky prověřili a připravili vypsání záměrů na jejich pachty s podmínkou ekologického hospodaření.

Na Praze 12 nebylo lépe

Obdobná situace byla i na městské části Praha 12. Ta má ve své správě desítky parcel zemědělské půdy, celkem se jedná o cca 30 ha, pozemky jsou však rozdrobené od několika m2 po cca 3 ha. Většina byla obhospodařovaná bez pachtovní smlouvy jedním velkým agrodružstvem. Hospodaření bylo konvenční, velkoplošné, zřejmě za využití chemických postřiků a hnojiv. Pravděpodobně nebyla prováděna žádná opatření na podporu biodiverzity. Rozorané jsou některé historicky doložené cesty. Původní cesty nebyl jediný problém, bylo prokázáno, že zemědělci orali i v ochranném pásmu památného dubu v polích mezi Točnou a Cholupicemi. Prokazatelně tím ohrožovali zdravotní stav a vitalitu stromu.

Stav pozemků byl ještě před rokem velice neradostný, ale protože máme výměry významně méně než hl. m. Praha, tak jsme ve změně hospodaření na našich pozemcích byli rychlejší. Ochranu životní prostředí mám v gesci, takže na základě usnesení Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí ZHMP jsme začali inventarizovat stav našich zemědělských pozemků a připravovat změnu jejich využití v souladu s tímto usnesením. Naproti nám v této situaci šli noví zájemci o pachty. Viděli jsme, že zájem o ekologické zemědělství v Praze je a pozemky nebude problém pronajmout. V současnosti máme již všechny větší pozemky ošetřené novým pachtem s podmínkami ekologického hospodaření, pěstování trávy nebo agrolesnictví. Část pozemků jsme si nechali ve své péči. Na našich pozemcích postupně vysazujeme aleje, biokoridory, připravujeme komunitní permakulturní sad a zachránili jsme i památný dub na Točné.

Ruku k dílu nakonec přiložili všichni

Ještě drobnou vsuvku pro ty, kdo by chtěli jít v našich šlépějích a neznají fungování úřadů. Na úřadě má většinu činností někdo z úředníků v popisu práce. Problém je jako v tomto případě, že ekologické zemědělství jako samosprávnou činnost většinou na úřadě nenajdete. Odbor životního prostředí má v kompetenci státní správu v ochraně zemědělského půdního fondu, chránit však neznamená obdělávat. Správu polí má v kompetenci odbor majetku, ale ten má ve svém týmu odborníky na správu majetku a ne na hospodaření na zemědělských pozemcích a už vůbec ne na ekologické hospodaření. Takže vzájemná koordinace nebyla jednoduchá, ale nakonec se povedla. Odborně mi přitom pomáhala spolupracovnice bioložka Veronika Oušková a později Karin Tvrdá. Společně jsme připravily odborné podklady a vše zorganizovaly. Inspirací i radou nám pomohla řada lidí ze spolků jako např. Ota Kocourek ze spolku „Zasaďme stromy“ nebo Vojta Koštíř ze spolku „Pražská pastvina“. Odbor majetku administroval vyvázání z dosavadního hospodaření a nové pachty. Odbor životního prostředí pomáhal při výsadbách stromů, ochraně památného dubu a radou při ochraně půdního fondu.

U některých pozemků zajistit ekologicky šetrné zemědělství

Tak teď k těm našim pozemkům. Pozemky jsou na dvou katastrálních územích, která se liší stavem dokončení pozemkových úprav, což má pro roztříštěnost pozemků velký význam. V katastrálním území Točná byly dokončeny pozemkové úpravy a většina pozemků tak tvoří logické celky. V katastrálním území Cholupice jsou pozemkové úpravy zastaveny, což je limitem využití pozemků, pozemky jsou více roztříštěné a tedy méně vhodné k využití. Zatím jsme se soustředili na větší celky či pozemky kolem cest. Doufáme, že se podaří obnovit jednání o dokončení pozemkových úprav, které by mohly otevřít cestu k lepší využitelnosti pozemků.

Pozemky jsme rozdělili do několika skupin podle velikosti a dostupnosti a podle toho jsme na nich zorganizovali nové pachty nebo je nechali v naší péči. Pozemky kolem cest jsme se rozhodli sami osázet alejemi. Na jednom pozemku v blízkosti Cholupic chceme vytvořit komunitní sad. Část malých pozemků, které se nachází uprostřed polí, jsme zatím nechali ve velkém pachtu s možností je vyvázat a obnovit na nich cesty nebo je osázet remízky.

Při péči o pozemky spolupracujeme s odbornými ústavy a vysokými školami. Máme již navázanou spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby např. pro měření vlhkosti v půdě, Českou zemědělskou univerzitou s doc. Bohdanem Lojkou, odborníkem na agrolesnictví a Českým hydrologickým ústavem na monitoring podmínek v půdě. a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy spolupracujeme na protierozních opatřeních a záchraně mokřadu. Připravujeme spolupráci s Ústavem pro životní prostředí Univerzity Karlovy

Velké pozemky

Bylo vybráno několik větších pozemků o velikosti od 1 do 3 ha. Cílem bylo jejich využití pro zemědělskou činnost, která podpoří funkce tradiční krajiny, tj. např. retenci vody a biodiverzitu volně žijících druhů živočichů. Pro tyto větší pozemky jsme se rozhodli najít pachtýře, byl zpracován záměr, jak je obhospodařit a záměr byl zveřejněn. Na každý pozemek se přihlásilo několik pachtýřů, při splnění podmínek záměru rozhodovalo nabízené nájemné. V současnosti jsou již pachtýři vybráni.

První pozemek (č. 568 k. ú. Cholupice) získal nového pachtýře již loni v září. Pan Ježek patří k těm nadšencům, kteří přecházejí z trochu virtuální profese IT na reálné obdělávání půdy vlastníma rukama. Jak se dále ukáže, tak z tohoto druhu nadšenců návratu ke kořenům jsou i další pachtýři. Pachtýř p. Ježek na části pole již na podzim 2019 zasel květnatou louku, která podpoří místní biodiverzitu. Protože bude na poli chovat také včely, vysadil pro jejich podporu kolem budoucí včelnice dohromady 30 keřů dřínů a lísek. Pro rok 2020 má v plánu zasít na poli svazenku pro zelené hnojení a jako medonosnou rostlinu, a na podzim vysadí asi 14 ovocných stromů. Namísto chemického hubení hrabošů instaloval pro dravce berličky. Další informace o projektu najdete na jeho webu zde.

Další dva pozemky v katastru Točná (866/2 a 1016), byly vypsány pro agrolesnictví. Mají být nejen ohraničeny mezí od okolních pozemků, ale členěny do pásů šíře 20 m, kdy každý z pásů bude oddělen výsadbou zejména ovocných stromů se sponem 10 – 15 m. Na konci každého pásu bude ponechán prostor pro přejezd techniky do dalšího pásu. Prostor mezi stromy (meze) bude oset trávou (2/3 plochy) a osazen keři (1/3 plochy). Jednotlivé meze a pásy budou vytvořeny po celé délce (šířce) pozemku kolmo na svah tak, aby nedocházelo k erozi půdy a jejímu splachu. Tímto opatřením bude zamezeno také odtoku vody z plochy pozemku, dojde k jejímu částečnému zadržení a k odvodu zbytkové srážkové vody do zelených ploch. Takže navržený způsob výsadby do mezí bude sloužit i jako protipovodňová ochrana, aby při přívalovém dešti nestékala zemina z pole do ulice Branišovská v Točné. Jednotlivé pásy budou zatravněny, budou na nich založeny luční louky a některé budou ponechány jako OP k pěstování zeleniny či jiných rostlin, to vše bez použití chemického ošetření. Nový pacht začne platit od 1.11.2020 (po skončení zemědělského roku).

Další pozemek č. 358/9 (k. ú. Cholupice) byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku bude vysazen biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m. Na výsadbu biokoridoru podalo Hnutí Brontosaurus - organizace Mníšek pod Brdy žádost o grant na Magistrát hl. m. Prahy. Při výsadbě budou pomáhat školáci i místní občané. Polovina pozemku bude v budoucnu zřejmě využita jako fotbalové hřiště, ale do té doby se zde bude pěstovat tráva na seno. Nový pacht začne platit od 1.11.2020 (po skončení zemědělského roku).

Pozemek 390/1 + 392/2 (k. ú. Cholupice) v těsné blízkosti Cholupic si městská část nechá ve své péči a bude komunitně využíván všemi občany. Na pozemku bude vysázen permakulturní sad s doprovodnou zemědělskou činností. V sadu bude celkem vysazeno cca 50 kusů ovocných stromů (s důrazem na tradiční ovocné odrůdy a stanovištně odpovídající taxony) a 100 kusů keřů (ovocné keře a geograficky původní taxony křovin). Prostory mezi stromy budou alespoň jednou ročně posečeny mozaikovou sečí, aby mohl proběhnout vývoj motýlů a dalších druhů hmyzu. Občané zde budou moci pěstovat zeleninu a bylinky. Výsadba stromů vzhledem k momentálnímu nouzovému režimu kvůli epidemii bude provedena až na podzim. Drobné pěstování sousedů může probíhat již na jaře a v létě. Nyní se připravuje podrobnější koncepce sadu.

402/1 + 402/4 + 402/6 + 369/17 + 370/428 + 370/429 + 370/430 - tyto pozemky tvoří jeden celek, který má přístupovou cestu. Je tedy možné je propachtovat dohromady. Na části plochy nyní hospodaří chovatel koní, pro které tu bude sušit seno. Na jedné z parcel (402/1) vznikl mokřad, pozemek městské části bude výhledově využíván tak, aby podpořil rozšíření mokřadu.

Aleje u cest přinesou ovoce i stín

Stromy zvyšují komfort krajiny pro člověka (poskytují stín a ochranu před větrem) i pro volně žijící živočichy (hnízdiště, stanoviště pro dravce, zdroj potravy, úkryt). Vysadit alej není finančně náročné, pokud jsou vhodně využity dotační programy, sázet chtějí firmy i lidé. Předpokladem pro zdárné založení alejí je, aby kolem cest byl dostatečně široký pruh pozemku ve vlastnictví městské části, aby nedocházelo k poškození kořenů stromů orbou. Vysadili jsme v loňském roce aleje kolem hlavních cest, kde jsou kolem cesty pozemky naše. Ve výsadbě budeme pokračovat i letos.

Byly vysazeny tyto aleje:
1. 376/24 + 401/1 + 374/1 (Cholupice) - ovocná alej tradičních odrůd kolem ulice K Dýmači. Vysazeno na podzim 2019 fotka
2. 361/16 + 363/1 (Cholupice) - cholupický větrolam podél cesty k letišti Točná. Vysazeno na podzim 2019
3. 1080 (Točná) - ovocná alej podél cyklostezky z Točné do Břežan. Vysazeno na podzim 2019
4. 1027 (Točná) - dubová alej v polích u Točné. Vysazeno na podzim 2019 Fotka
5. 343/21 + 343/26 + 343/14 (Cholupice) - stromořadí u cholupického hřbitova a na protilehlé straně silnice. Stromořadí bude vysázeno ve spolupráci se spolkem Zasaďme stromy letos na podzim.
6. 346/49 + 346/48 + 346/50 (Točná) - vhodné k vybudování pěšiny a stromořadí podél cesty, k Dolním Břežanům.

Po cestě cestičce …

Krajina s rozlehlými lány polí bez polních cest je pro člověka neprůchozí. Je proto třeba obnovovat staré stezky a budovat nové spojnice stávajících stezek. V tomto záměru jsme vzhledem k jeho finanční náročnosti zatím tolik nepokročili. Obnova cest je v řádu vyšších statisíců, hledáme proto dotační tituly.

Plánujeme obnovit tyto cesty:
1. 1002 (Točná) - obnovit někdejší cestu z Točné směrem k okruhu (se zachováním remízku).
2. 1079 (Točná) - vytvoření cesty pro pěší (lemované stromořadím či křovinatým remízkem) mezi ulicí Branišovská (Točná) a novou cyklostezkou Točná-Břežany.
3. 1076 (Točná) - vytvoření spojnice pro pěší (lemované stromořadím či křovinatým remízkem) mezi cyklostezkou Točná-Břežany a stezkou do Cholupic.
4. 346/49 + 346/48 + 346/50 (Cholupice) - vhodné k vybudování pěšiny a stromořadí podél cesty, logicky však navazuje výhradně k Břežanům. Je ke zvážení iniciovat společný projekt s nimi.
5. Pozn: pozornost je záhodno věnovat také zelené turistické stezce z vyhlídky Nouzov směrem k letišti Točná. Stezka je rozoraná a špatně průchozí. Vede však po soukromých pozemcích.

Podpoříme přirozené funkce krajiny budováním remízků

Remízky v polní krajině působí jako centra biodiverzity (hnízdiště, úkryty, zdroj potravy, stanoviště pro dravce, zimoviště...). Zabraňují erozi, snižují vysušování půdy (redukcí intenzity větru), napomáhají retenci vody, pomáhají potlačovat kalamity některých škůdců. Remízky tam, kde máme malé rozlohy pozemku, které jsou součástí větších polí, v mnoha případech bez přístupu k nim, teprve připravujeme. Zatím jsme pole zapachtovali s možností roční výpovědi.

Památný dub v polích na Točné jsme zachránili

Do podzimu 2019 se oralo v ochranném pásmu památného dubu v polích mezi Točnou a Cholupicemi. Obhospodařování soukromým agrodružstvem bylo vypovězeno a pozemek 1040 (Točná) je nyní v péči MČ Praha 12. Strom je působivou krajinnou dominantou a vítaným ostrůvkem biodiverzity v polích. Klíčové je zvýšení jeho vitality, zejména tím, že se blízké okolí dubu přestane intenzivně obhospodařovat. Dub trpěl několik let holožírem bekyně zlatořitné, proto letos pracovníci Lesů hl. m. Prahy, provedli zásah, ořezání zimních zámotků bekyně. Kolem dubu jsme rozprostřeli 10 cm vrstvu štěpky, která chrání půdu před vyschnutím. Na blízkém pozemku 1039, byla vysázena dubová alej.

V článku jsem využila odborné podklady vytvořené bioložkou Veronikou Ouškovou, které také patří můj zvláštní dík.

---

reklama

---