Frank Bold a Sousedský spolek Uhelná: Sedm požadavků na dohodu s Polskem o těžbě v dole Turów, které ochrání českou krajinu

Na ilustračním snímku důl Turów.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | MEDIA WNET / Flickr

1. Nelegální těžba musí být bezodkladně přerušena, dokud se prokazatelně nezamezí jejím dopadům na české území

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) konstatoval, že v důsledku těžby bezprostředně hrozí na českém území nevratné škody na životním prostředí a lidském zdraví a nařídil těžbu přerušit, aby k těmto škodám nedošlo. Polsko bezprostředně po vydání předběžného opatření SDEU prohlásilo a následně opakovaně potvrdilo, že se rozhodnutí SDEU podřídit nehodlá a těžbu nepřeruší. Vítáme, že se vláda rozhodla požádat SDEU o udělení adekvátně vysokých pokut. Těžbu je však nezbytné přerušit do doby, než Polsko prokáže, že byla přijata taková opatření, která prokazatelné ochrání českou krajinu a zamezí vzniku dalších škod, zejména poklesu hladiny spodních vod. Stáhnutí žaloby dříve, než dojde k přijetí opatření a prokázání jejich účinnosti, je v přímém rozporu se zájmem ČR.

2. Musí být zjištěn a vyhodnocen skutečný dopad těžby na české území

Hydrogeologický model, na kterém stálo vyhodnocení vlivu na české vody, a návrh opatření podzemní stěny je vadný, postavený na zcela neodpovídajících datech. Nyní je potvrzeno, jak zásadní nesoulad je mezi predikcí polské strany a reálnými poklesy hladin a odtokem vody v ČR. Dokumentace EIA předpokládala celkový pokles hladin v případě prodloužení těžby do roku 2044 o 3 až 4 metry v nejvyšší podzemní vrstvě (kvartérní vrstvy), odkud je čerpána pitná voda, a 15 metrů v hlubších vrstvách (terciérní). Již dnes, po roce nelegální těžby, je však pokles více než dvojnásobný - až 8 metrů v kvartéru a až 35 metrů v terciéru.

Je proto zcela nezbytné vypracovat nový hydrogeologický model. Polsko musí poskytnout své údaje z monitoringu a další informace, které ČR dlouhodobě požaduje. Česká geologická služba (ČGS) zároveň měla v dubnu prezentovat výsledek souhrnné zprávy o vlivu dolu Turów, ten však také zatím nebyl publikován. ČR musí nejdříve zjistit, jaký je skutečný vliv těžby na české území a jaké jsou způsobené škody, aby mohla posoudit, jaké požadavky a opatření jsou na omezení takového vlivu potřeba.

3. Polsko musí předložit jiné alternativy plánu těžby, než je ten, který počítá s těžením do roku 2044 a přiblížením na 70 metrů od českého území

Polská strana ani v dokumentaci EIA, ani později nepředstavila řádné variantní řešení prodloužení těžby a plánovaného vytěžení veškerého ložiska v dole Turów. Polsko musí předložit méně invazivní alternativy, které nebudou působit závažné škody na českém území. Pouze s takovou těžbou totiž může ČR vyslovit souhlas. Těžařská společnost PGE v posledních dnech oznámila, že upouští od svých plánů prodlužovat těžbu na mnohem větších dolech, než je Turów. Útlum těžby byl vyhlášen také v největším polském energetickém komplexu Belchatów, který vyrábí 20 % elektrické energie v Polsku. Oproti tomu elektrárna Turów v roce 2020 dodala jen něco málo přes 3 % elektřiny spotřebované v Polsku. V roce 2019 to bylo méně než 3 %. Od samotného polského ministerstva životního prostředí již zaznělo, že dřívější konec Turówa by se měl vzít v úvahu.

4. Polsko musí představit návrh opatření, která prokazatelně ochrání českou krajinu, zejména zabrání dalšímu klesání hladin spodních vod

Jediné stávající opatření, které má bránit poklesu hladin na české straně, bylo navrženo na základě vadného hydrogeologického modelu, jehož účinnost nebyla prokázaná ani v rámcí řízení EIA a ČR k nemu neobdržela potřebné informace a data. Nyní je již zřejmé, že toto opatření není skutečně způsobilé klesání hladin zabránit. Voda odtéká několika vrstvami, podzemní stěna má údajně utěsnit pouze jednu z nich, voda ji tedy bude podtékat a může i obtékat. Namísto zmírnění nebo zastavení odtoku vody se tento dle dostupných dat naopak stále zrychluje. Polská strana musí navrhnout taková opatření, která skutečně ochrání české území, a prokázat jejich účinnost (poskytnutí veškeré dokumentace a úzká kooperace s českými experty je základ) a Česká republika musí jejich účinnost posoudit. Toto expertní posouzení musí proběhnout bezodkladně. Pokud by ČR posouzení před stažením žaloby nevyhotovila, může se v následujících měsících dostat do stejné pozice, kdy nebude moci souhlasit s těžbou, protože se Polsku nepodaří prokázat, že navržená opatření skutečně české území ochrání. Mezitím se ale odehrají další nevratné škody na životním prostředí.

Mezi další opatření se mohou řadit prohloubení a prodloužení stávající stěny, vybudování další stěny blíže českému území v kombinaci s posouzením dopadu možného teritoriálního nebo časového omezení plánované těžby.

5. ČR musí požadovat další podmínky s konkrétními termíny plnění a sankcemi, které zajistí ochranu českého území po stažení žaloby

Zejména se jedná o:

i) napravení porušení ustanovení směrnic evropského práva, zejména opakování řízení EIA a navazujícího báňského řízení,
ii) rozšíření monitorovacích sítí a pravidelné poskytování naměřených hodnot (hluk, znečištění ovzduší, klesání hladin vody, klesání horninového podloží), a to jak v průběhu těžby, tak i po jejím ukončení,
iii) stanovení mezních hodnot a plánů opatření, která bude nutné přijmout v případě, že budou mezní hodnoty překročeny,
iv) uplatnění opatření pro snižování emisí prachových částic,
v) uplatnění opatření zamezující snižování hladin spodních vod,
vi) uplatnění opatření zabraňující vysychání zemědělských ploch a krajiny ČR,
vii) vybudování přírodního valu,
viii) vyhodnocení dopadů sedání terénu na stav nemovitostí na území ČR,
ix) příprava plánu rekultivace za účasti ČR.

Blíže k navrženým opatřením viz Příloha č. 1 na https://frankbold.org/pro-media.

Česko musí zároveň trvat na stanovení sankcí, které zajistí, že Polsko bude motivováno dohodu dlouhodobě dodržovat, a mechanismu ke kontrole stanovených termínu plnění jednotlivých požadavků.

6. Česko musí pro vyjednávání o dohodě s Polskem stanovit podmínky, které jsou nepřekročitelné. Při jejich nesplnění musí v již započatých řízeních pokračovat.

Pokud Polsko nepřistoupí na české požadavky, nebo nebude po uzavření dohody schopné prokázat, že obnovení těžby nezpůsobí negativní vlivy na českém území, je v rozporu se zájmem ČR žalobu stáhnout. V takovém případě je nezbytné pokračovat jak v soudním řízení, tak v paralelních řízeních u Evropské komise (podle Rámcové směrnice o vodách a podle Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí).

Evropská komise dala ČR za pravdu ve většině deklarovaných porušení, svým předběžným opatřením se za místní občany následně postavil i SDEU. Stažením žaloby se ČR vzdá možnosti získat závazné potvrzení o porušení unijního práva Polskem a posouzení vzniku škod na českém území Evropskou komisí, což jsou řízení, která nyní probíhají a ze kterých by při jejich završení Polsku vyplynuly konkrétní povinnosti. Po uzavření dohody budou další řízení a vyjednávání s Polskem prakticky vyloučena, dohoda tedy musí obsahovat požadavky, které ČR vyžadovala prostřednictvím žaloby, i závazky vyplývající ze způsobených nebo hrozících škod, které měla ČR uplatnit u Evropské komise.

7. Vyjednávání musí probíhat v úzké koordinaci s Evropskou komisí

Pro zajištění souladu s evropským právem i pro silnou vyjednávací pozici je nezbytné, aby ČR postupovala v koordinaci s Evropskou komisí. Ta sama bezprostředně po zahájení mimosoudního vyjednávání informovala, že na dohodu bude dohlížet. Z dostupných informací však nevyplývá, že by ČR Evropskou komisi do procesu zapojila. Polsko nebralo požadavky ČR vážně do té doby, než SDEU vydal předběžné opatření. ČR potřebuje silného partnera po svém boku pro vyjednání dohody, která skutečně české zájmy ochrání. Zatím to ale působí spíš tak, že se Česká republika svého výhodného postavení dobrovolně zbavuje.