František Marčík a Klára Sutlovičová: Bude Pařížská konference o ochraně klimatu průlomová?
V pořadí již 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) má zásadním způsobem přispět k tomu, aby se globální oteplování udrželo pod kritickou hranicí 2 °C ve srovnání s průměrnou teplotou před průmyslovou revolucí. Nová, právně závazná, odpovědná a ambiciózní mezinárodní dohoda má platit od roku 2020 a nahradit již nefunkční mezinárodní režim.
Velká očekávání už tu v minulosti byla - konkrétně před šesti lety před klimatickou konferencí v Kodani. Nehrozí další zklamání? Optimisticky působí několik skutečností. Své plány na ochranu klimatu představilo přes 160 zemí, včetně významných rozvojových zemí. Dosud předložené příspěvky sice nebudou stačit na udržení růstu globální teploty na zvladatelné úrovni - nezávislé analýzy ukazují, že by se oteplilo asi o 2,7-3,5 °C. Dobrovolné příspěvky jednotlivých států ke snižování emisí ale naznačují trajektorii budoucího vývoje a signalizují, že změnu klimatu začínají i velké, ekonomicky silné státy vnímat jako závažný problém. Například černý pasažér Kjótského protokolu USA hodlá snížit znečištění o 26-28 % do roku 2025, a Čína, která dosud žádné limity na emise neměla, se zavázala k tomu, že nejpozději do roku 2030 přestanou její emise růst.
V pařížské smlouvě by neměla chybět společná vize postupné dekarbonizace světové ekonomiky a kroky, jak toho dosáhnout. V aktuálním návrhu textu to spolu s jasnějším ustanovením ohledně financování potřebných opatření najdeme.
Klíčem k úspěchu bude právě dohoda o financích. Bohaté země, mezi něž patří i ČR, se zavázaly poskytovat ročně 100 miliard dolarů z veřejných i soukromých zdrojů rozvojovým zemím na snižování znečištění a také na přizpůsobení se dopadům již probíhající změny klimatu. Sto miliard USD je nemalá částka, avšak srovnáme-li ji například s odhady daňových ztrát, které vznikají kvůli odčerpávání zisků do daňových rájů a jež zpráva OECD vyčísluje na 100 až 240 miliard USD ročně, tak astronomicky už nepůsobí. A již dnes se na Zelený klimatický fond daří vybírat více než 50 miliard amerických dolarů ročně a financuje projekty v Malawi, Bangladéši či na Maledivách.
Co tedy od pařížské konference očekávat? Slovy ministra zahraničí USA Johna Kerryho: “Přestože klimatická vyjednávání stále pokračují a přestože víme, že světová dohoda z Paříže bude pro snahu zamezit nárůstu průměrné globální teploty o více než 2 °C klíčová, víme také, že samotná dohoda nebude dostačující. Abychom uspěli, budeme muset využít každé příležitosti, která se nám před, v průběhu i po skončení pařížské konference naskytne.”
Jisté také je, že nedávné tragické události v Paříži ovlivní průběh a možná i výsledky konference. Ve Francii bude platit výjimečný stav, s ohledem na bezpečnost účastníků byly zakázány dlouho plánované demonstrace a další veřejné akce. Již tak náročná bezpečnostní opatření byla ještě zpřísněna. Je možné, že přístup pozorovatelů - tedy nevládních organizací, byznysu nebo vědců - na klíčová jednání bude omezen a veřejnost se o jejich průběhu a výsledcích bude dovídat jen zprostředkovaně nebo na základě úniků informací.
Debata o zajištění důstojných a udržitelných podmínek k životu pro současnou i příští generace by ale neměla zůstat ve stínu akutních priorit, jakkoli naléhavě je musíme řešit. Pozitivní trendy - ať už je to ústup od uhlí a dalších fosilních paliv, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií nebo třeba účinnější ochrana pralesů - se rozbíhají. Doufejme, že s napětím očekávaná nová globální smlouva o ochraně klimatu je ještě posílí.
reklama
