Helena Škrdlíková: Zelená dohoda je dobrým plánem pro obnovu Evropy po pandemii, nevzdávejme se jí
Cílem Evropské zelené dohody je, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. K tomu je potřeba snižovat emise, a hlavně restrukturalizovat celou Evropskou ekonomiku tak, aby byla zelenější, udržitelnější a spravedlivější.
Zelená dohoda přitom není v rozporu se snahami o snížení dopadů ekonomické krize, která nás v důsledku pandemie nemine. Nízkouhlíková opatření vytváří nová pracovní místa, která můžou nahradit ta zaniklá v důsledku pandemie. Navíc je do nich potřeba investovat peníze, které můžou pomoci kola ekonomiky roztočit dlouhodobě. Dotovat špinavý průmysl, jako je letectví nebo výroba automobilů, je krátkozraké řešení, které pravděpodobně přinese víc problémů, než jejich vyřeší.
Na videokonferenci představitelů členských států EU, která proběhla ve čtvrtek 23. 4., vznikl dokument – společný plán cesty k oživení, v němž mimo jiné stojí, že „Zelená dohoda pro Evropu bude zásadní strategií pro inkluzivní a udržitelný růst“. Tento dokument podepsal i sám premiér, takže pokud bude nadále prohlašovat, že bychom se jako Česko neměli do naplňování Zelené dohody zapojovat, nemusíme jej brát vážně.
Nejdůležitější je nastartovat ekonomiku, říkají odpůrci Zelené dohody
Není v Babišově veřejné snaze, aby unie zbrzdila své klimatické plány. „Jsem přesvědčený, že Česká republika by měla odstoupit od Zelené dohody pro Evropu co nejdříve. Státy EU si opravdu nemohou dovolit sanovat ekonomické dopady koronavirové pandemie a zároveň naplňovat sny ekologických aktivistů a plnit volební sliby zelených politiků,“ uvedl v rozhovoru pro server Iuhli poslanec Jan Zahradník (ODS).
Proti propojení Zelené dohody s obnovou po pandemii se postavil i Svaz chemického průmyslu ČR. „Z omezených zdrojů, které nám jsou teď dostupné, je nutné podpořit spotřebu/poptávku, aby došlo k nastartování ekonomiky, čímž by se vytvořily zdroje nové pro další rozvoj a investice. Podporu a realizování „zelených investic“ by bylo vhodné třeba odložit o 1–2 roky v kombinaci s přehodnocením některých cílů.
To, co si politici stavějící se proti Zelené dohodě neumí přiznat, je fakt, že pokud se po pandemické krizi budeme snažit navrátit ekonomiku do původních kolejí, nevyhnutelně nás dovede ke krizi další, klimatické. Opravdu se chtějí vrátit k ekonomice, která například stála na dovážení ovoce a zeleniny, které bychom zvládli vypěstovat i tady, ze Španělska a dodávce léků a zdravotnických materiálů z Číny? Vždyť právě pandemie koronaviru ukázala, jak je taková ekonomika křehká, když ji může několikatýdenní zpomalení takto ochromit.
Za zelenou dohodu lobují politici i firmy
V polovině dubna vydalo 13 ministrů životního prostředí členských zemí prohlášení, ve kterém žádají, aby se obnova Evropy vedla v zeleném duchu. K nim se připojilo i 79 europoslanců s vedením Francouze Pascala Canfina, který říká, že „pokud obnovu ekonomiky nasměrujeme špatným směrem, zarazí nás klimatická krize.“ Ke skupině se přidaly i neziskové organizace, think-tanky i zástupci byznysu. Mezi signatáři jsou i generální ředitelé velkých společností, jako je například Ikea, H&M, Unilever, Danone, Volvo či E.ON.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém videoprohlášení říká, že zelená dohoda je skvělým průvodcem pro nastartování ekonomiky po pandemii. „Využitím zelené dohody jako kompasu můžeme obrátit tuto pandemii jako příležitost přestavět naše ekonomiky na resilientnější.“
Z českých politiků se za dodržování Zelené dohody staví europoslanci z Pirátské strany. „Česko zažívá nejhorší sucho za posledních 500 let, usychají lesy, znehodnocuje se zemědělská půda a nesnesitelná vedra v létě cítíme doslova všichni, po celé planetě vymírají živočišné druhy a v důsledku oteplování se zvedají hladiny oceánů. V tomto kontextu mi přijde odmítání klimaticky vyvážené politiky jako diletantství,“ uvedl europoslanec František Kopřiva.
Ty, které nepřesvědčí svědomí, může zviklat finanční motivace. Do obnovy EU půjdou miliardy eur a se zelenou dohodou stále na stole to znamená, že peníze budou směřovat i do opatření na snižování emisí. To si uvědomilo například Polsko, které ze začátku krize sdílelo podobný názor jako premiér Babiš, rétoriku ale brzy změnilo, protože peníze na zelenou obnovu se jim budou hodit.
Pro jsou i neziskové organizace
„Aktuální krize a její řešení nesmí znamenat odklad řešení krizí dlouhodobých. Změna klimatu již dnes trápí Česko suchem a vedrem a příchod koronaviru na tom nic nemění. Nestojíme tedy před otázkou buď a nebo, řešit musíme jak krize aktuální, tak ty dlouhodobé, a pokud možno hledat při jejich řešení synergie,” říká tiskový mluvčí organizace Greenpeace Lukáš Hrábek. Organizace vyzývá skrze petici Zdravá budoucnost politiky, aby v řešení pandemie nezapomínali na klima. Petici zatím podepsalo přes 7 500 lidí.
Hnutí Extintion Rebellion uspořádalo kampaň Haló, tady klima!, ve které vyzývala české občany, aby telefonovali a psali poslancům s požadavky na podporu dohody. Za dva týdny kampaně proběhlo podle hnutí 241 telefonátů.
Cirkulární ekonomika je významnou součástí Zelené dohody
Jakou roli hraje v zelené obnově cirkulární ekonomika? Při ustanovení plánů Zelené dohody se počítalo s tím, že přechod naší ekonomiky na ekonomiku cirkulární by mohl pomoci ušetřit až polovinu emisí. To se s pandemií nijak nemění. Dokonce to vypadá, že mnohé cirkulární nápady popostrčila pandemie tím správným směrem.
Cirkulární ekonomika se taky snaží uzavřít toky materiálů a zdrojů tak, aby neustále kolovaly a neztrácely se na skládkách. Uzavírání cyklů často vyžaduje větší lokalizaci, ke které pravděpodobně budeme kvůli viru, který ukázal, jak je náš globálně propojený systém křehký, směřovat.
Cesta obnovy v zeleném a cirkulárním duchu je cesta ke spravedlivější, udržitelnější a bezpečnostní budoucnosti. Apelujme na politiky, aby to pochopili a nesnažili se za každou cenu zachovat staré nefunkční pořádky.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (33)
Richard Vacek
16.5.2020 05:39Pavel Hanzl
16.5.2020 07:59 Reaguje na Richard VacekNepotřebujeme nic koncentrovat, my potřebujeme snížit externality a to všechny.
Richard Vacek
16.5.2020 10:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.5.2020 11:42 Reaguje na Richard VacekJan Šimůnek
17.5.2020 18:13 Reaguje na Pavel HanzlKarel Zvářal
16.5.2020 06:13Pavel Hanzl
16.5.2020 07:56 Reaguje na Karel ZvářalRichard Vacek
16.5.2020 12:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.5.2020 21:20 Reaguje na Richard VacekJá nepíšu o čmoudu v jeskyni, ale o biliónů tun CO2, které způsobuje pyramidový skleníkový efekt.
Pavel Hanzl
17.5.2020 11:48 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
17.5.2020 11:47 Reaguje na Richard VacekDřevo je naakumulovaný uhlík z CO2 jako produkt fofosyntézy, pokud shnije nebo se spálí, opět se produkuje CO2 a teplo. Je to prakticky stejný proces, jen pálení je rychlejší a produkuje prachové částice (kouř).
Jan Šimůnek
17.5.2020 13:16 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Višňovský
17.5.2020 19:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.5.2020 08:39 Reaguje na Daniel VišňovskýDaniel Višňovský
17.5.2020 19:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.5.2020 08:03V lidské historii vždy vedly nové postupy taky k ekonomické prosperitě.
Naše paravláda mi připomíná bedákání formanů, když se začala zavádět železnice.
Jan Šimůnek
17.5.2020 13:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
16.5.2020 09:13 Reaguje naSpíš to znamená přesně opačný postup, kdy benefity těží všichni, i ti, kteří se na produkci nijak nepodílejí.
Je zajímavé a dost paradoxní, že tento zcela nelogický druhý postup je ve skutečně produktivnější, než ten první.
Pavel Hanzl
16.5.2020 21:13 Reaguje naPavel Hanzl
17.5.2020 12:44 Reaguje naDaniel Višňovský
17.5.2020 19:24 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
16.5.2020 10:34Koronakrize je dobrá příležitost pro donucení EUrovůdců k tomu, aby z toho beze ztráty tváře vycouvali. V opačném případě bude nutné EU rozbít nebo z ní odejít.
Radim Polášek
16.5.2020 20:39 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
16.5.2020 21:16 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
17.5.2020 09:42 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
16.5.2020 11:08Klíčový přínos jakýchkoliv opatření týkajících se ekonomiky totiž nespočívá v počtu pracovních míst, které příslušné opatření přináší, ale v množství produkce, v poměru k nákladům, jaké příslušné opatření umožní vyrobit. Počet pracovních sil nutných k té výrobě pak není přínos tohoto opatření, i když těm lidem přináší živobytí, ale náklady na tu produkci.
Například před nějakou dobou jsem četl, že německá Energiewende přinesla v německé energetice navíc asi 70 tisíc pracovních míst. Dnes už to může být možná 100 tisíc pracovních míst. Co to znamená? Množství vyprodukované elektřiny je před začátkem Energiwende relativně stejné jako dnes, to jest tolik, kolik Němci spotřebují. O něco vzrostla, to ale není důležité. Němci tehdy jako nyní dostávají totéž, nyní ale musí v zaplacených cenách za elektřinu platit navíc 100 tisíc lidí. Neboli kdyby energetika zůstala klasická, němci by nemuseli platit mzdy 100 tisícům lidí. O to víc by mohli investovat do sebe, do svého bydlení, do svého vzdělání atd. Těch 100 tisíc lidí by nenašlo práci v OZE energetice, ale mohli by dělat něco jiného. Mohli by třeba vynalézat, objevovat nové věci, pracovat na výrobách s vysokou přidanou hodnotou, posunout technický rozvoj o kousek dál. Jenže to neudělají, protože díky Energiwende pracují jako nějakcí provozní elektrikáři, opraváři a podobní v energetice.
A tak to bude se vším, čeho se zelená dohoda dotkne. Vyprodukuje se méně, se stejnými zdroji, počty pracovních sil, výrobními linkami a všichni za ty produkty budou muset zaplatit znatelně víc a obecně se uskromnit. Od občanů až po státní instituce.¨
A to ještě není všechno, nazývat dnešní zdroje a produkty bezuhlíkatými je jen pokrytecké lhaní do kapsy. Suroviny pro výrobu fotovoltaiky, větrníků,a dalších OZE zdrojů, pro elektromobily a další zelené výrobky, to je ocel, hliník, beton, plasty, měď atd, to se všechno vyrábí technologiemi emitujícími CO2. Kdybychom je měli vyrábět bezuhlíkatými technologiemi, vyrobíme s existujícími vstupy, to jest počty pracovních sil, rozměrově podobně velkými výrobnami jako využíváme nyní a dostupnými finančními prostředky destkrát až stokrát méně oceli, betonu a dalšího. Například elekromobil Tesla postavený z materiálů vyráběných bezuhlíkatými technologiemi s takovou nebude stát 2 milióny Kč, ale 100 - 200 miliónů Kč. A tak by to bylo s každým výrobkem .
Jaroslav Olšanský
16.5.2020 12:56Miroslav Vinkler
17.5.2020 21:29Ostatní používají vlastní rozum a různými cestami přicházejí k jednomu a témuž. EGD nic nevyřeší , naopak naše problémy výrazně prohloubí. Dekarbonizace společnosti je postavena na pouhé domněnce, že omezením emisí CO2 všechny problémy s klimatickou změnou zmizí.
Nezmizí, ještě se výrazněji prohloubí. Toto falešné náboženství je nejen nutno odmítnout , ale co nejrychleji pohřbít hluboko do země , jak jen možno.