https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hnuti-duha-boj-s-kurovcem-dosavadnimi-zpusoby-je-zbytecny-a-skodlivy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hnutí DUHA: Boj s kůrovcem dosavadními způsoby je zbytečný a škodlivý

5.4.2019
Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách. Ilustrační snímek.
Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách. Ilustrační snímek.
Závěry vědců prezentované na včerejší konferenci a ve zveřejněné studii jsou v rozporu s „bojem s kůrovcem“, který prosazuje Ministerstvo zemědělství, a to i v nové rajonizaci. Rajonizace neřeší kůrovcovou kalamitu, protože dál požaduje v nejvíce napadených oblastech zbytečné zásahy, které vedou k velkým holosečím a výraznému používání jedovaté chemie. Ministerstvo zemědělství se přitom na vzniku odborné studie finančně podílelo.
 

Na dnešní mezinárodní konferenci Evropského lesnického institutu (EFI) v Praze za přítomnosti ministra zemědělství Miroslava Tomana a zástupců ministerstev dalších evropských zemí, vlastníků lesů a odborníků z celé Evropy uvedl v hlavním příspěvku člen vedení Institutu lesnictví vídeňské univerzity BOKU Rupert Seidl: „Kalamity budou silně narůstat a nedostaneme je pod kontrolu. Budeme se muset naučit s poškozeními lesa jako přirozenými procesy žít. Musíme to vidět jako šanci, jako příležitost vytvořit nové adaptované lesy. Když vše vytěžíme, vyčistíme a znovu vysadíme smrky, tak tu příležitost zahodíme. Pojďme využít tu krizi. Není dobré holiny nyní zalesnit znovu smrkem jenom proto, že ho máme ve školkách.”

Rajonizace mohla omezené těžební kapacity lesníků uvolnit, pokud by byli vlastníci zbaveni povinnosti těžit napadené stromy v silně napadených oblastech, například na Vysočině nebo v Jeseníkách. Smrkové porosty jsou v těchto oblastech již za hranicí možné záchrany, a tak další kácení napadených stromů pozbývá z hlediska ochrany hospodářského lesa proti kůrovci smysl a navíc škodí lesní půdě a obnově budoucího lesa. Kdyby zde vlastníci nemuseli zasahovat, mohli by naplno soustředit na lesy, kde lze postup kůrovce ještě zpomalit. Původní návrhy rajonizace tato území, v kterých by byli vlastníci zcela zbaveni povinnosti zasahovat proti kůrovci, vymezovala. Původní, ovšem nakonec ministerstvem nevyhlášený návrh by tedy uvolnil vlastníkům lesů ruce a umožnil bránit kůrovci v postupu tam, kde ještě zpomalit jde.

Naproti tomu nyní vyhlášená podoba rajonizace žádné takové účinné řešení neobsahuje. Ministr Miroslav Toman nutí lesníky dál zasahovat i tam, kde je to neúčinné. Zrušení nutnosti kácet souše lesníky nespasí, když podle zpráv MZe a MŽP jen nově napadených stromů, které se dál musejí podle zákona všude asanovat, bude dvojnásobek, než jsou kapacity lesnického rezortu. Lesníkům pak nezbude, než zákon ignorovat nebo velkou část stromů pokácet a postříkat chemií. Spotřebovávají se tím nedostatkové kapacity i v místech, kde již není možné kůrovce zastavit.

Rupert Seidl na konferenci dále uvedl: „V ČR tu máte rigidní zákonné požadavky na zásahy, na povinnost těžit napadené porosty. Doporučil bych je uvolnit. Těžba je v řadě případů zbytečná. Jen ničí biodiverzitu a deformuje i trh se dřevem.”

„Způsoby minulého lesního hospodaření zvýšily pravděpodobnost kůrovcových kalamit zhruba stejně jako změna klimatu. Rychlost rozpadu lesů bude v budoucnu růst a nebudeme schopni jej kontrolovat. Navrhuji přehodnotit pravidla, která vedou k nutnosti okamžitého zalesnění. Proč totiž zalesňovat smrkem na místech, kde umírá? Je lepší vysadit stromy ve vhodné druhové skladbě za čtyři roky, než smrky nyní. Inženýrský přístup kontroly a dohledu v lesích používaný v současném lesnictví už nebude fungovat.”

Docenta Seidla doplnil svým vystoupením docent Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity, který blíže představil analýzu opatření proti rozpadu lesů, na které rok pracoval široký mezinárodní tým. „Nevyužili jsme účinně posledních dvacet let, kdy byly již známé dopady změny klimatu i problémy spojené s pěstováním smrku. Kalamity kůrovců, které dříve byly ojedinělé a geograficky rozptýlené, budou v budoucnu suchem synchronizované na ploše stovek kilometrů a nebudeme schopni je zvládat. Postupy tradičně používané vůči kůrovci budou v teplejším klimatu ztrácet účinnost. Nejsme schopni zastavit kalamitu a nebudeme toho schopni ani v budoucnosti. Je zde riziko, že vypěstujeme opět stejnorodé lesy a to zvláště, pokud budeme plošně těžit kůrovcové stromy.”

Mezinárodní konferenci zahájil Göran Persson, bývalý premiér Švédska, který řekl: „Není žádná jistota, že se situace s kůrovcem vrátí do normálu. Každý z nás bude mít dříve či později spojenou svou osobní situaci se změnou klimatu.”

Zástupcům ministerstev se na konferenci seznámili se závěry studie „Jak reagovat na lesní disturbance v Evropě”. Analýza kritizuje současný způsob takzvaného boje s kůrovcem a uvádí, že v České republice i dalších středoevropských zemích je „rychlost těžby přestárlých zranitelných porostů nízká, přeměna monokulturních stanovišť pomalá a podpora lesnických praktik posilujících odolnost lesů nedostatečná.” Analýza mezinárodní skupiny vědců byla zpracována v reakci na „alarmující nárůst dopadů kůrovce v evropských jehličnatých lesích”.

Řešení pro ozdravění našich lesů prosazovaná kampaní Zachraňme lesy, které se s návrhy analýzy v mnohém shodují, dosud podpořilo přes dvaadvacet tisíc lidí.

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl:

„Vědci z mezinárodní lesnické konference vzkazují české vládě, že „boj s kůrovcem“ nemá smysl, je při změně klimatu předem prohraný. Ministr Miroslav Toman přitom zavádí rajonizaci lesů, která oproti jeho slibům napadené lesy neochrání pro budoucnost před holinami a chemií, protože neuvolní kapacity pro zpomalení kalamity tam, kde to ještě má smysl. Lesy před dlouhodobou a opakovanou krizí tak může zachránit především novela lesního zákona, pokud poslanci zlepší ministerstvem zemědělství navrženou předlohu."

„Vědci z mnoha evropských států dnes potvrdili to, co kampaň Zachraňme lesy českým politikům říká již více než rok. K dosažení pestrých a zdravých lesů bez holosečí nyní potřebujeme upravit lesní zákon. Poslanci jej mohou změnit svými pozměňovacími návrhy již nyní."

Přečtěte si, jak o stejné akci referují Lesy ČR.


reklama

Hnutí DUHA

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

6.4.2019 08:54
Hnutí Duha už nadělalo paseky dost.Ty jejich zhoubné názory bych ignoroval.Ale pokud jde o Tomana,tak mě napadá,nenáhrává tím babišovým těžařským firmám?
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.4.2019 09:07
Bylo to Hnutí Duha, které svým bojem proti racionálnímu řešení kůrovcové kalamity po orkánu Kyril způsobilo dnešní stav. Jeho členové by měli být exekucí donuceni k nahrazení kůrovcem způsobených škod, případně zavřeni do donucovacích pracoven, kde by na ně vydělávali, třeba až do konce života.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

6.4.2019 18:18
Faktem je, že o jedné a téže věci se dá psát naprosto rozdílně ,LČR x DUHA.
Objektivnější je komentář DUHY, stačí si přečíst na konferenci prezentované materiály.
Hnutí DUHA u nás nepůsobí, ale stav lesů je podobný těm na Šumavě. Z čehož logicky plyne, že za to jmenované hnutí nemůže.
Ještě,že DUHA nepůsobí od r. 1947, to bychom věděli, že za sucho v tomto roce mohla také.
Odpovědět
MM

Milan Milan

6.4.2019 21:08
Jednoduchá zkratka by mohla znít: " hnutí duha je zbytečné a škodlivé"... jak by se to asi líbilo. Chyb nasekali dost všichni odpovědní včetně politiků, ministerstev, hospodářů i neziskových organizací. Lesy nebyly nikde v ideálním stavu, ale včasnými udržovacími a ochranářskými zásahy prospívaly. Pak se hospodaření uchopili pitomci s diletantskými nápady a důsledek musel byl každému gramotnému hajnému předem jasný. Jenom novodobý odborníci na cokoliv nic neviděli, neslyšeli, neřešili. A výsledek??? Kam se podíváme sušiny a holiny. Skvělá práce. Někdo by měl jít na dlouho sedět.
Odpovědět
mr

7.4.2019 14:43 Reaguje na Milan Milan
Jenže všichni ti zodpovědní (nejen za lesy ale celou ekonomiku) si naopak za těch 30 let pořádně ze státního nahrabali, pobrali zlaté padáky, odešli do důchodu, zašili se do politiky a různých neziskovek a komor, a dál někteří rozdávají hraběcí rady v Tv, zatímco financování následků jejich gaunerství zaplatí ostatní daňplátci, jelikož to je prý ta demokracie. A lidé leda čumí a volí je stále dokola, jelikož zastávají často názor, že kdyby měli tu možnost, kradli by také a názory jiných by je nezajímaly. Takže takhle si tu žijeme a vy tu chcete, aby byli posláni sedět ...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.4.2019 18:21
Článek zakládá na jakousi minimální naději, že Hnutí DUHA začne o ekologii věcně a konstruktivně diskutovat. Do diskuse je ale třeba zahrnout i ekonomii hospodářských lesů a ochranu klimatu včetně podpory jaderných zdrojů. Pokud se dosavadní přístup Hnutí DUHA nezmění, její respekt u veřejnosti bude pořád klesat.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist