https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-obrusnik-snizovani-dopadu-klimaticke-zmeny-nejen-snizovanim-emisi-ale-take-adaptaci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivan Obrusník: Snižování dopadů klimatické změny - nejen snižováním emisí, ale také adaptací

26.4.2022
Mlžítko poháněné solárním panelem ve Vídni.
Mlžítko poháněné solárním panelem ve Vídni.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
V posledních letech sledujeme stále rostoucí úsilí některých zemí bojovat proti změně klimatu. Toto téma je velmi populární mezi ekology a také některými členskými zeměmi EU. Je jasné, že covidová pandemie a v poslední době zejména invaze Ruska na Ukrajinu způsobují, že téma klimatické změny přišlo trochu do pozadí, ale určitě můžeme očekávat, že se znovu objeví a zejména Evropská unie mu bude věnovat velkou pozornost. Navíc bude nutné přihlížet i k nedostatečnému zabezpečení elektrické energie a plynu, což rovněž přispěje k momentálnímu upozadění boje proti změnám klimatu nebo k přehodnocení některých dřívějších návrhů. Avšak bude to pouze dočasné, a proto je třeba i v této době připravovat strategie a zejména aktivní opatření pro snížení dopadů změny klimatu.
 
Nutnost věnovat se ve větší míře dopadům klimatické změny potvrzují i u nedávno zveřejněné části (druhá a třetí) šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN [1]. Druhá část 6. hodnotící zprávy IPCC je soustředěna na dopady změny klimatu, adaptace a zranitelnost. Třetí část této zprávy je zaměřena na mitigační proces, tj. na snižování emisí skleníkových plynů spalováním fosilních paliv a závazkům zemí, je podle ní je nutné co nejvíce urychlit odchod od fosilních zdrojů energie. Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, avšak pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 °C je třeba výrazně vystupňovat klimatická opatření. K tomuto naléhání se připojil i generální tajemník OSN Guterres, který zdůraznil, že nadcházející rok by měl být skutečným přelomem při zrychlování snižování emisí skleníkových plynů ve světě.

Pokud se na dopady klimatické změny podíváme podrobněji, zjistíme, že nejškodlivějšími dopady změny klimatu jsou přírodní katastrofy, které v posledních letech narůstají, a proto je třeba se na ně více soustředit než doposud. U nás k nim patří především katastrofy spojené s vodou jako povodně či sucho, ale i další např. vlny horka nebo vichřice. O přírodních katastrofách mluvíme zejména tehdy, když přírodní hrozba (natural hazard), jako např. extrémní počasí s velkými dopady, udeří na zranitelnou oblast či město. K velkým negativním dopadům hrozby – extrémního počasí a tedy ke vzniku katastrofy významně přispívá právě zranitelnost. Je to vlastně náchylnost lidí, společnosti i ekosystémů ke vzniku škod a ztrát působením přírodní hrozby. Lidé mají zvyk říkat, že katastrofa je přírodním jevem od boha a není tedy ovlivnitelná činností člověka, a proto je třeba se s katastrofickými následky hrozby smířit, a tedy v podstatě nic proti tomu nedělat [2]. To však není zcela pravda, protože zranitelnost, a tedy rozsah dopadů hrozby, lze snížit řadou preventivních opatření, zejména budováním odolnosti a připravenosti, i včasnou a dobře organizovanou reakcí na přicházející hrozbu. Platí to i pro narůstající negativní dopady katastrof v důsledku extrémů počasí, spojovaných se změnou klimatu, které v současné době pozorujeme.

Snižování zranitelnosti a tedy zvyšování odolnosti vůči katastrofám je stále podceňováno a málo propagováno. Např. v městských oblastech, které jsou na dopady extrémního počasí náchylné, hrozby spojené s těmito extrémy často vyústí v katastrofy vlivem špatného územního plánování a neadekvátní infrastruktury, které neberou v úvahu rizika možných katastrof. Covidová pandemie, které stále ještě čelíme, vyústila v některých oblastech v další zranitelnost kromě té na přírodní katastrofy, a došlo tam tedy ke složeným zranitelnostem. Např. v pandemii v některých oblastech světa došlo k zahlcení systémů zdravotní péče, což značně snížilo celkovou odolnost vůči přicházejícím přírodním katastrofám, neboť pravděpodobnost jejich vzniku se covidovou pandemií nezmenšila.

Jak tedy můžeme čelit dopadům klimatické změny spojených s extrémy počasí?

V podstatě existují dvě hlavní strategie a postupy na snižování hrozby klimatické změny a jejího dopadu:

1) Je to především mitigace (zmírnění) což je postup, obvykle založený na snižování emisí skleníkových plynů (GHG), především oxidu uhličitého a stále více i na snižování emisí dalších plynů zejména metanu. Pro snižování emisí GHG slouží zejména přechod na nízkouhlíkové technologie pro výrobu energií, dopravu atd. a zároveň i opatření ke snižování koncentrace GHG v atmosféře tzv. propady pomocí lesů, dalšími druhy vegetace a také půdou. Snižování emisí povede ke zmírnění klimatické změny, ale efekt tohoto snížení se projeví až po dlouhém mnohaletém úsilí. Ovšem k tomu, aby mitigace byla úspěšná, je třeba, aby se ke snižování emisí skleníkových plynů současně zapojily země na celém světě již teď, zejména ty, které produkují významné podíly emise těchto plynů ve světě (Čína 30%, USA 15%, Indie 7%, Rusko 5%, Japonsko 4%). Evropská unie se snaží hrát v oblasti snižování emisí aktivní a vůdčí roli a být dobrým příkladem v tomto úsilí. Bohužel, podíl EU na celkových emisích ve světě činí pouze okolo 8-9%, což znamená, že i když země EU sníží emise skleníkových plynů téměř na nulu a ostatní velké znečišťovatelské země se ke snižování aktivně nepřipojí, bude efekt na zastavení změny klimatu a snížení jejích negativních dopadů velmi omezený. Problémem je i to, že i když se podaří velké světové znečišťovatele do snížení GHG zapojit, nezabrání to dopadům klimatické změny, které se projevují již nyní a ještě dále porostou. Způsobuje to velká „setrvačnost“ klimatu pokračovat v trendu po celá další desetiletí, i kdyby se globální a evropská opatření pro snížení emisí GHG stala efektivními. Tuto „setrvačnost“ klimatu v praxi dokázal překvapivě zanedbatelný vliv drastického snížení emisí, způsobeného covidovou pandemií v letech 2020 a 2021, na projevy extrémů počasí.

2) Proto je třeba věnovat se intenzívněji než dosud také druhému, dosud výrazně podceňovanému způsobu snižování dopadů změny klimatu, tzv. adaptacím, tj. přizpůsobení se situaci, kdy se na negativní dopady změnu klimatu připravíme tak, abychom tyto dopady co nejvíce snížili. Vychází z úvahy, že se budeme přizpůsobovat dopadům změny klimatu bez ohledu na to, jaké jsou úrovně emisí u nás i v jiných zemích světa a také na míru vlivu činností člověka na klima jeho změny. Ukazuje se, že adaptace jsou pro snižování dopadů změn klimatu velmi efektivní a důležité i proto, že určité dopady změn klimatu jako je zejména oteplování, již pozorujeme v dnešní době a musíme dělat vše pro jejich snížení. Podle vědců povedou očekávané dopady změny klimatu k ohřívání planety o 2 stupně Celsia – což je méně ambiciózní cíl Pařížské dohody z roku 2015, či dokonce o 4 stupně v případě horší alternativy ohřátí planety. Adaptační opatření mají několik důležitých výhod oproti mitigacím – jsou účinné a aplikují se lokálně, což znamená, že jejich účinek nezávisí na tom, zda tato opatření provádějí či neprovádějí jiné země a jejich účinek se projeví mnohem rychleji a právě tam, kde se používají. Velmi důležitý je i fakt, že adaptační opatření jsou výrazně levnější než snižování emisí.

Velkým problémem je, že snižováním emisí se obvykle zabývá jiný okruh lidí a institucí než adaptačními opatřeními, a co je horší, tyto okruhy spolu buď málo, nebo vůbec nekomunikují. To je všeobecný problém, který není jenom u nás. Právě chápání obou přístupů současně umožňuje realizaci efektivnějších postupů a lepší zabezpečení jejich financování. Adaptace zahrnují celou řadu opatření, ať již dlouhodobějších, např. v krajině, výstavbě infrastruktury apod., ale i krátkodobějších jako je systém včasného varování, připravenost občanů a firem i organizace boje proti suchu či povodním.

Adaptační opatření – budování odolnosti (snižování zranitelnosti) vůči dopadům extrémů počasí

Již nyní je nutné zvýšit úsilí v adaptacích na dopady změn klimatu, k nimž ve střední Evropě a tedy i u nás patří především povodně a sucho případně vichřice. Jak vyplývá z prognóz vývoje klimatu a také z nedávno zveřejněných zpráv IPCC, lze očekávat s velkou pravděpodobností větší extrémy počasí a také vyšší četnost pohrom či katastrof s těmito extrémy spojených a to nejen v současnosti, ale i v nejbližších desetiletích. Potvrzuje to i Světová meteorologická organizace (WMO), podle níž se počet katastrof způsobených extrémy počasí v celém světě zvýšil pětkrát za posledních 50 let!

Obr. 1. Rozdělení dopadů katastrof ve světě za posledních 50 let podle dekády (1970 až 2019) [3]
Obr. 1. Rozdělení dopadů katastrof ve světě za posledních 50 let podle dekády (1970 až 2019) [3]

Právě četnost i rostoucí rozsah dopadů extrémů počasí v posledních letech je výrazným upozorněním pro nás, abychom si uvědomili, že adaptační opatření proti dopadům klimatické změny jsou zrovna tak důležitá, jako opatření pro snižování emisí GHG. Obrovské a stále rostoucí ekonomické ztráty způsobených extrémním počasí ve 32 evropských zemích (členů Evropské environmentální agentury EEA) v letech 1980 až 2020 letech dosáhly celkové částky 509,4 miliardy eur. Rozdělení těchto ztrát podle druhu hrozby je na následujícím obrázku.

Obr. 2: Ekonomické ztráty vlivem počasí a klimatu v členských zemích EEA v letech 1980 až 2020 spočítané pro hlavní druhy hrozeb na základě databáze CATDAT [4.]
Obr. 2: Ekonomické ztráty vlivem počasí a klimatu v členských zemích EEA v letech 1980 až 2020 spočítané pro hlavní druhy hrozeb na základě databáze CATDAT [4.]

Adaptaci na klimatickou změnu začíná více než dosud podporovat EU. Vypracovala adaptační strategii [5], která by měla zajistit lepší připravenost na dopady klimatické změny na členské státy. Strategie adaptací se opírá o čtyři hlavní složky postupy:

      • Adaptace by měly být chytřejší a opírat se o solidnější data s pomocí evropské platformy Climate – ADAPT.
      • Rychlejší adaptace – negativní dopady klimatické změny pociťujeme již teď, a proto se musíme adaptovat rychleji a také komplexněji.
      • Změna klimatu postihuje všechny části společnosti a napříč všemi ekonomickými sektory, a proto musí být adaptační opatření systematická a opírat se o zvyšování odolnosti vůči dopadům této změny a také podporu ze strany Evropské komise.
      • Vystupňovat mezinárodní aktivity pro odolnost vůči změnám klimatu. EU zvýší podporu pro mezinárodní klimatickou odolnost a připravenost včetně zvýšení mezinárodních finančních zdrojů, většího celosvětového zapojení a výměny zkušeností s adaptací.

Důležitost adaptace je v současné době ve světě známa, ale řada zpráv z poslední doby ukazuje, že připravenost na katastrofy způsobené extrémy počasí je často nedostatečná, a to i ve velmi vyspělých zemích. Ukázkou zranitelnosti vůči povodním jsou povodně v červenci 2021 ve vyspělých zemích, jako jsou Německo a Belgie, kde došlo k přívalovým povodním s následkem nejen obrovských ztrát na majetku, ale i ke ztrátě téměř 200 životů!! [6,7]. Podrobnosti k celé události i překvapivě nízké připravenosti lze nalézt v publikaci J. Daňhelky [6]. Jak je možné, že došlo k tak vysokým ztrátám na životech? Ukázalo se, že největší problém byl v systému včasného varování (EW). Nestačí mít kvalitní EW systém založený na poměrně přesné předpovědi a výstraze, neboť úspěšnou reakci občanů na tuto povodeň snížila nedostatečná distribuce výstrah, jejich malá srozumitelnost a také nepřipravenost občanů v zasažené oblasti včas a adekvátně reagovat. Po loňských letních povodních si velké nedostatky v připravenosti spojených se zranitelností uvědomili i ve Spojeném království. Pro nezbytné přehodnocení a zkvalitnění systému včasného varování doporučují 3 hlavní kroky [8]:

      1. Vyvinout efektivní systém varování, který bere v úvahu i možnosti více druhů hrozeb najednou nebo rychle následujících po sobě a integraci celého systému tak, aby vyhovoval co nejvíce účastníkům.
      2. Systém by měl zahrnout aktivní podíl veřejnosti a programy pro lidi tak, aby bral ohled na jejich potřeby a programy pro zvýšení připravenosti a rychlou adekvátní reakci na tato varování.
      3. Vytvářet podpůrné mechanismy pro překonání nedostatečné spolupráce mezi složkami pro mitigaci a adaptaci a místo toho podporovat vzájemnou výměnu informací a spolupráci, které povedou pro budování vzájemné důvěry a propojení. To vše by mělo vést k efektivní podpoře akcí při katastrofách většího rozsahu.

Velmi důležité je brát v úvahu jak mitigaci, tak adaptaci společně, protože to vede k identifikaci společných cílů a postupů a tím lze dosahovat efektivnějších výsledků. Ukazuje se, že mitigace i adaptace jsou dvě strany jedné mince. Čím méně efektivní je mitigace, tím větší úsilí je potřeba vyvinout v adaptacích, aby nedošlo ke zvýšení negativních dopadů klimatické změny. Státy jsou zodpovědné nejen za mitigace – snižování emisí GHG, ale také za adaptace – za akční plány proti dopadům změn klimatu a jejich plnění, neustálé zvyšování odolnosti vůči hrozbám souvisejících se změnou klimatu včetně odpovídajícího financování a organizačního zajištění na různých úrovních veřejné správy. Na druhé straně je třeba, aby se do zvyšování odolnosti zapojili také lidé i firmy, a také pojišťovny. Některé možnosti adaptačních opatření jsou popsány výše.

Je třeba zdůraznit, že vlády států mají nezastupitelnou a důležitou roli např. při zajištění adaptačních opatření jako jsou stavební standardy a investice do infrastruktury, využití krajiny a půdy zejména pro udržování vody v krajině a obecně při zajištění dat, hodnocení a modelování klimatu a jeho změn. Nelze opomenout i roli státu při zabezpečení moderního systému včasného varování před hrozbami, zejména těmi, které jsou u nás spojeny s vodou. Větší pozornost než doposud je třeba věnovat i distribuci výstrah na extrémy počasí, jejich srozumitelnost a také školení a cvičení občanů to vše by mělo zajistit minimalizaci ztrát na životech i majetku. Naše připravenost je podobná úrovni připravenosti v Německu, a proto je třeba zvýšit úsilí k jejímu zlepšení i přes nutnost věnovat se pandemii či válce na Ukrajině. To vše si vyžádá dostatek finančních prostředků jak z vlastních zdrojů, tak i z evropských, kde se nabízí využití programu Green Deal pro tyto účely.

Státní správa a samospráva jsou velmi důležité pro realizaci preventivních opatření proti možným dopadům extrémů počasí a dalších přírodních i technologických katastrof. Důležitá je i ekonomická stránka. Řada vědců uvádí, že peníze vložené do preventivních opatření proti dopadům extrémů počasí jsou čtyřikrát až desetkrát menší než peníze potřebné při odstranění škod způsobených těmito extrémy bez dostatečné prevence. Negativní dopady povodní v roce 2021 v západní Evropě ukázaly, že je důležité integrovat strategie a opatření proti dopadům extrému počasí spojených se změnou klimatu na úrovni celého státu, což vyžaduje i nadresortní přístup. Řada zemí včetně Česka [9], má adaptační strategie, které zahrnují řízení adaptací a opatření ke zvýšení odolnosti vůči dopadům změn klimatu a dalším hrozbám pouze na úrovni jednotlivých resortů. Tento způsob řízení má však určité nedostatky v řízení a koordinaci, což se projevilo zejména v počátečních stadiích covidové pandemie. Z tohoto důvodu ustaví např. vláda Spojeného království funkci ministra pro odolnost a zotavení na úrovni člena vlády, podporovaného premiérem [10], který zajistí nadresortní řízení a posílí odolnost vůči budoucím katastrofickým situacím. Otázkou zůstává, jak toto posílení řešit v menší zemi jako je ČR. Rozhodně je třeba dosavadní resortní přístup k této problematice řízení a koordinace mezi resorty nějakým efektivním způsobem vyřešit.

Literatura


[1] Zpráva IPCC, druhá a třetí část, 2022
[2] E. Raju, E. Boyd, F. Otto: Stop blaming the climate for disasters, Communications, Earth & Environment, 2022
[3] Zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), Ženeva 2021
[4] Ekonomické ztráty a počty zemřelých způsobených pohromami spojenými s počasím a klimatem v Evropě, Evropská environmentální agentura EEA , únor 2022
[5] A. Rembowski: „The 2021 European Adaptation Strategy sets out how the EU can become climate-resilient by 2050“, Umwelt Bundesamt, prosinec 2021
[6] J. Daňhelka: Německé povodně v červenci 2021 zpovzdálí, Meteorologické zprávy, v tisku, 2022
[7] I. Obrusník: Na dopady extrémů spojených s klimatickou změnou se musíme připravit, Ekolist, 27. 9. 2021.
[8] C. Fearnley, I. Kelman: Enhancing Warnings, National Preparedness Commission, December 2021
[9] Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, MŽP, září 2021
[10] A. Shilson-Thomas, S. Rees, Ch. Pickles: Resilient State; Resilient State, March 2021
reklama

 
foto - Obrusník Ivan
Ivan Obrusník
Autor je členem Českého národního výboru pro omezování následků katastrof a emeritní ředitel ČHMÚ.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

26.4.2022 08:42
,,nejškodlivějšími dopady změny klimatu jsou přírodní katastrofy,,?
naprostý nesmysl ,nyní žijeme ve velice klidné době a přírodní katastrofy jsou bezvýznamné,
v historii Země i lidstva byly opravdové katastrofy, nesrovnatelné s dnešními, dnes jen, každý zaplavený barák vytrubují média po celém světě,
problémmje v tom ,že člověk je rozlezlý všude a tak extrémní počasí vždy zasáhne nějaké lidi
klimatická změna na kterou se můžeme adaptovat nám nevadí ,protože se můžeme adaptovat, ale jde o klimatickou změnu na kterou bude nemožné se adaptovat a ta skončí opravdovou katastrofou pro lidstvo a té se snaží lidstvo vyhnout

Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.4.2022 12:54 Reaguje na vaber
Co je podle vás katastrofa a jaké jsou její stupně?
Odpovědět
IO

Ivan Obrusník

26.4.2022 15:28
Katastrofa není zcela přesně definována. Zatím jsem našel následující možnosti, jak katastrofu definovat (lze použít kteroukoliv z nich):

zahyne 10 (někde se uvádí 25) a více osob
následky je postiženo nejméně 100 osob vyžadujících neodkladnou pomoc
materiální škody přesáhnou 25 milionů dolarů
postižená země vyhlásí stav nouze nebo požádá o mezinárodní pomoc

Odpovědět
va

vaber

26.4.2022 19:05 Reaguje na Ivan Obrusník
Takové události nepovažuji za katastrofu , katastrofy jako ,,postiženo je 100osob,,byly a budou stále a žádná opatření je nikdy zcela neodstraní,to není na planetě nic nového,
v souvislosti s klimaticou změnou se dnes se mluví hlavně o oteplování planety a nikdo neví jak se bude tento trend vyvíjet, v teplotách blížících se 50°C, i v Evropě, se dá žít jen s klimatizací, ovšem koně v Austrálii ve volné přírodě chcípali,
proč se mluví o oteplování , protože oteplování může jít tak vysoko, že ohrozí celou planetu, slunce má na to energie víc než dost,
navíc je mnoho dalších příznaků v přírodě ,naznačujících ,že životní prostředí se mění tak ,že některé druhy nejsou schopny se přizpůsobit
a pokud to tak není, je vše jen mediální divadlo ,
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

26.4.2022 21:13
https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:XUHB2AdXEhIJ:https://archiv.extraplus.sk/292/klimaticka-historia+&cd=7&hl=sk&ct=clnk&gl=sk

Nanešťastie je článok už iba v pamäti googla. Autor je meterológ a pracuje v SHMU.
História je plná katastrof. Jednou z nich je aj Malá doba ľadová. Okrem iného je aj dôvodom súčasného oteplenia, pretože sa teploty teraz iba vrátili k pôvodným hodnotám.
"Počas prvej vlny malej ľadovej doby sa priemerná teplota v Európe znížila asi o 1 °C , ale práve miestne rozdielnosti v časoch nástupu a v trvaní ochladenia nedali tejto anomálii globálny rozmer. U nás, ako aj v širšom stredoeurópskom priestore, prevládalo chladné a vlhké počasie s dlhšími a mrazivými zimami. Tuhé zimy často nasledovali za sebou v dlhších sériách. Ak sa k nim pridružili nepriaznivé poveternostné podmienky na jar a v lete, nasledovali neúrody. Pre neskorší nástup vegetačného obdobia mala úroda menej času na dozrievanie. V lete sa často vyskytoval ľadovec ako následok prenikania veľmi chladného vzduchu nad prehriatu pevninu. Neraz dosiahol takú veľkosť, že nielen zničil úrodu, ale aj zabíjal dobytok. Po neúrodách nasledovali hladomory a epidémie, čo sa často premietalo do sociálnych a náboženských nepokojov i vojnových konfliktov."
Odpovědět
va

vaber

27.4.2022 09:15 Reaguje na Vladimir Mertan
to bych považoval za výkyvy počasí , autor informace o událostech obvykle zveličil nebo ústní podání takové katastrofy zcela překroutilo,
já bych si všiml jiných,
například křídové útesy na obou stranách kanálu mají stejnou strukturu vrstev, to znamená ,že kdysi byly spojeny a kanál neexistoval,
při skenování dna kanálu se zjistilo, že křídové skály byly smeteny obrovským proudem vody , nashromážděné na severu z tajících ledovců,
pdobně vytvarovaná krajina obrovským proudem vody, je i v USA,
výbuchy sopek ,kdy silné vrstvy sopečného prachu se nacházejí tisíc kilometrů od sopky, nebo vysušení celého pásu planety od Sahary přes Střední východ až do Indie ,což zřejmě byla hlavní příčina úpadku kultur co v této oblasti žily,
to bych považoval za katastrofy
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

27.4.2022 15:40 Reaguje na vaber
Ono je to skôr naopak. Tie minulé katastrofy sa ústnym podaním bagatelizujú a tie súčasné sú zveličné. Čo sa týka pevniny na dne dnešného Lamanšského prielivu, tá skutočne existovala. https://veda.instory.cz/204-jeste-v-dobe-kamenne-byla-evropa-mnohem-vetsi-chybi-pevnina-s-nazvem-doggerland.html "Nedávná teorie také naznačuje, že velká část drobných částí pevniny, které zbyly z původního Doggerlandu, byla zaplavena obrovskou vlnou tsunami, která vznikla pádem velké části pobřeží do Norského moře v období asi 6225 - 6170 let před naším letopočtem."
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

27.4.2022 06:00
Adaptace. Pěkné slovo. Ale, má se adaptovat stát se svojí kritickou infrastrukturou? A co potraviny? Dovezeme/vyrobíme? A občané? Fotovoltaiku na každou střechu!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.4.2022 13:10 Reaguje na Katka Pazderů
"Fotovoltaiku na každou střechu!"
To jste z hodně naivního kraje. To je tak 1/20 z toho, co je pro stabilizaci globálního klimatu udělat.

Pokud si ani Zelení nejsou ohledně globálního klimatického rozvratu schopni/ochotni nalít čistého vína, kdo tedy? S panem Hanzlem to není o moc lepší.
Odpovědět
ig

27.4.2022 14:46
S adaptací souhlas. Už jsem si koupil v Alze adaptér.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist